11 C 81/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Strejce a přísedících Jany Dráždíkové a Markéty Šindelářové v právní věci žalobce: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 23 306,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 23 306,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 3 320 Kč od 21. 1. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky 3 320 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky 3 320 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, z částky 3 320 Kč od 21. 4. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky 3 320 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky 3 320 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75% ročně z částky 218,30 Kč od 21. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky 2 169 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky 999 Kč od 21. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 366 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 15. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 23 306,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o ubytování na zaměstnanecké ubytovně žalobce. Částka za ubytování byla sjednána ve výši 3 320 Kč měsíčně a v souladu se smlouvou byl vždy vystaven daňový doklad, který žalovaný měl zaplatit do dvacátého dne v měsíci. Žalovaný neuhradil smluvenou částku za ubytování za měsíce leden až červen 2024 po 3 320 Kč měsíčně a dále za dny 1. 7. 2024 a 2. 7. 2024 ve výši 218,30 Kč dle žalobcem vystavených faktur. Žalovanému jakožto zaměstnanci žalobkyně nebylo možné z důvodu exekučního řízení a následně nedostatečného příjmu za měsíc březen 2024 provést srážku ze mzdy ve prospěch žalobce jako zaměstnavatele na základě uzavřené dohody o srážkách ze mzdy za stravné, které tak nebylo strženo za období měsíce únor 2024 ve výši 2 169 Kč a za měsíc březen 2024 ve výši 999 Kč, o tom bylo žalovanému žalobcem vystaveno oznámení o neprovedení srážky z platu. Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto platby neuhradil, byla mu dne 29. 7. 2024 zaslána upomínka s výzvou k plnění, žalovaný však dosud žalobci na tyto nároky ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto ve věci rozhodl na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání.

3. Na základě žalobcem předložených listin soud shledal, že došlo k prokázání žalobních tvrzení uvedených žalobcem v podané žalobě. Soud tak má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 11. 7. 2023 smlouvu o ubytování žalovaného na ubytovně žalobce ve smyslu § 2326 a násl. občanského zákoníku, a to ode dne 4. 7. 2023 nejdéle na dobu trvání zaměstnaneckého poměru žalovaného u žalobce. Ten byl založen pracovní smlouvou ze dne 30. 9. 2020 a trval od 5. 10. 2020 do 30. 6. 2024, kdy zanikl na základě dohody o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne 30. 6. 2023, kterou byl pracovní poměr žalovaného prodloužen do 30. 6. 2024. Za ubytování měl žalovaný hradit žalobci měsíčně částku 3 320 Kč a žalobce vystavil žalovanému faktury na úhradu této měsíční platby za každý měsíc v období měsíců leden 2024 až červen 2024, vždy na částku 3 320 Kč se splatností do dvacátého dne příslušného kalendářního měsíce, a dále fakturu na částku 218,30 Kč za dny 1. 7. 2024 a 2. 7. 2024 se splatností do 20. 7. 2024 (zjištěno ze smlouvy o ubytování uzavřené mezi účastníky dne 11. 7. 2023, pracovní smlouvy z dne 30. 9. 2020 a jejích dodatků č.: , hodnota, , 2, 3 a faktur žalobce). K těmto fakturám žalovaný nenamítal ani netvrdil, že by takto účtované částky žalobci byť i zčásti uhradil, proto soud vycházel z toho, že částky žalovaným uhrazeny nebyly a žalobce má nadále na jejich úhradu vůči žalovanému nárok.

4. Dále žalobce soudu doložil, že se žalovaným uzavřel dne 29. 9. 2020 ve smyslu § 145 a § 146 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) dohodu o srážkách ze mzdy za „závodní stravování“, tedy srážku na úhradu za objednanou zaměstnaneckou stravu a za nákup zboží na zaměstnaneckou platební stravovací čipovou kartu v provozech stravovacích zařízení a prodejnách žalobce či provozovaných externími subjekty. Dohodu účastníci uzavřeli dne 29. 9. 2020. K tomu žalobce doložil potvrzení o vydání kreditní stravovací karty žalovanému dne 15. 11. 2023 a vyúčtování jednotlivých položek za stravování žalovaného v měsíci v únoru 2024 ve výši 2 169 Kč a v měsíci březnu 2024 ve výši 999 Kč a rovněž oznámení žalobce žalovanému ze dne 5. 3. 2024 a dne 4. 4. 2024 o neprovedení srážky z platu v částce 2 169 Kč a 999 Kč z důvodu, že v měsících únoru a březnu 2024 nebylo možné srážku z platu ve prospěch zaměstnavatele provést z důvodu exekučního řízení žalovaného, popřípadě z důvodu jeho nedostatečného příjmu. K tomu žalobce doložil rovněž listiny vztahující se k exekučnímu řízení vedenému exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, postižením mzdy žalovaného. Ani zde žalovaný nárok žalobce nezpochybňoval ani netvrdil či neprokazoval, že by jej byť i zčásti žalobci již uhradil. Soud proto vycházel z toho, že i tyto dva nároky na stravné žalobci náleží.

5. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

6. Žalobci, který byl v tomto řízení úspěšný, přiznal soud dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. a dále zaplacený soudní poplatek 1 166 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za podání ze dne 18. 3. 2025, kterým žalobce doplnil svá skutková tvrzení na výzvu soudu, kdy se však jednalo o tvrzení, která již měla být součástí podané žaloby, a náklady na sepis tohoto podání proto nemohou jít k tíži žalovaného. I zde byla stanovena stejná lhůta k plnění.