12 C 136/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro žaloba na zdržení se omezování vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna se zdržet výkonu vlastnického práva, tedy zdržet se záboru místností nacházejících se v prvním podzemním podlaží domu , adresa, , a to místnosti s chodbou vlevo od místnosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tj. mandlovny a místnosti naproti, tj. místnosti pro kola a mopedy, a to tak, že žalovaná odemkne tyto místnosti, popřípadě předá žalobci klíč, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů v částce 14 338,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 10. 2023 se žalobce dle § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoník, domáhal stanovení povinnosti žalované, že je povinná se zdržet výkonu vlastnického práva, tedy zdržet se záboru místností nacházejících se v 1. PP domu , adresa, , a to místnosti s chodbou vlevo od místnosti 973/31 (tj. mandlovny) a místnosti naproti (tj. místnosti pro kola a mopedy), a to tak, že žalovaná odemkne tyto místnosti, popřípadě předá žalobci klíč.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to bytové jednotky č. 973/20, vymezené dle bytového zákona, v budově , adresa, , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, přičemž nedílnou součástí je podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti id. 48/2489. V současné době proběhl neoprávněný zábor části společných prostor bytového domu, ve kterém se nachází bytová jednotka, kdy tento zábor se uskutečnil bez souhlasu žalobce jakožto spoluvlastníka těchto prostor. Žalobce žalovaného vyzval k nápravě, avšak ke dni podání žaloby nebylo upuštěno od zásahu. Součástí společných prostor bytového domu jsou také prostory v 1. PP. Zde se nachází místnost označená jako „, Anonymizováno, /, Anonymizováno, “, která slouží k užívání třetí osobě. Užívání této místnosti třetí osobou není sporné. Z pohledu shora (půdorys) po levé straně této označené místnosti se nachází označená místnost, dále chodba (červený prostor, tzv. mandlovna) a dále neoznačená místnost naproti neoznačené místnosti (zelený prostor, tj. místnost pro kola a mopedy). V současné době žalovaný protiprávně uzamyká oba prostory. Žalovaný dokonce vyčlenil tzv. mandlovnu pouze pro členy výboru SVJ, žalovaný tak učinil bez potřebného souhlasu všech vlastníků. Pokud jde o změnu užívání společných prostor je nutný souhlas všech vlastníků bytových jednotek. Žalovaný však takový souhlas nikdy neobdržel, respektive dle názoru žalobce mělo dojít ke změně prohlášení vlastníka dle § 1169 obč. zákoníku, kdy k takovému kroku by byl nutný souhlas alespoň většiny všech vlastníků bytových jednotek. Vzhledem k tomu, že by se tato změna dotkla všech vlastníků bytových jednotek, museli by dle názoru žalobce dát souhlas všichni vlastníci. Zájem žalobce na vstup do zabraných místností není teoretický. Místnosti jsou vybaveny přívodem vody a elektrické energie, která je spotřebována pouze tím, kdo vlastní k těmto místnostem klíč.

3. Žalovaný se vyjádřil poprvé dne 23. 11. 2023, kdy jen krátce uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává v plném rozsahu.

4. Podrobně se žalovaný vyjádřil podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2023, kdy uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Žalobce není ze strany žalovaného jakkoliv omezován na svých vlastnických právech. V 1. PP předmětné nemovitosti se nacházejí prostory, které jsou uzamykatelné. Jedná se mj. o prostor, který výbor žalovaného užívá za účelem uchování dokumentů pojících se s činností žalovaného, když tento prostor užívá žalovaný jako administrativní pracoviště (kancelář) výboru žalovaného. Není žádoucí, aby k veškerým dokumentům obsahujícím mj. osobní údaje členů žalovaného a citlivé údaje týkající se činnosti žalovaného, měl kdokoli přístup. Z tohoto důvodu je kancelář výboru uzamčená. To však neznamená, že by žalobce do této místnosti neměl přístup. Každý člen žalovaného má možnost kdykoliv po předchozí domluvě předmětnou místnost navštívit. Ostatně za tímto účelem je také kancelář zřízena, tedy za účelem výkonu administrativní činností výboru, jakož i za účelem individuální konzultace mezi členy výboru a členy společenství. Žalobce není omezen ve svých právech. Žalovaný má snahu na přesném opaku, a to na maximální ochraně práv žalobce. Co se týče prostoru situovaném v 1. PP odlišného od kanceláře, jedná se prakticky o chodbu, prostřednictvím níž se vstupuje pouze do jiného nebytového prostoru – nebytové jednotky č. 973/31. V předmětném prostoru se nachází též výlevka, která je užívaná při úklidu společných prostor předmětné nemovitosti. Předmětné prostory jsou uzamykatelné z důvodu zvýšení bezpečnosti předmětné nebytové jednotky, jakož i zamezení plýtvání vodou. V opačném případě by ta byla přístupná komukoli, kdo bude vpuštěn do předmětné nemovitosti. Skutečnost, že v předmětných prostorech se nachází přívod vody a elektřiny, nezakládá zásah do vlastnického práva žádného z členů žalovaného, tedy ani žalobce.

5. Dne 5. 1. 2024 podal žalobce ke zdejšímu soudu repliku k vyjádření žalovaného. Žalobce uvedl, že je spoluvlastníkem společných prostor, přičemž dle § 1185 odst. 1 obč. zákoníku a stanov žalované má žalobce právo užívat společné části nemovité věci. Společné části představují veškeré společné prostory předmětných budov. Pokud kdokoliv omezí rozsah společných prostor, např. tak, že žalobci zamezí do určité části společných prostor přístup, zasahuje do spoluvlastnického práva žalobce. Žalobce má za to, že výbor není oprávněn k záboru jakýchkoliv prostor. K tomu potřebuje výbor mandát shromáždění, který však v tomto případě dán nebyl. Navíc by v takovém případě došlo k faktické změně velikostí společných prostor. V uzamčené místnosti jsou mandlovna a kolárna. Tak jsou definovány v prohlášení vlastníka a rovněž jsou dle § 5 odst. 1 písm. i) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. společnými částmi domu.

6. Soud ve věci nařídil přípravné jednání na den 11. 3. 2024. Ze strany žalobce bylo uvedeno, že dané prostory jsou označeny jako společné, on je přitom užívat nemůže, ale rád by je využíval, např. umístěním jízdního kola. Žalovaný uvedl, že prostory jsou sice uzamčené, ale klíče jsou k dispozici. Historicky měl žalobce již přístup do daného prostoru, avšak zde pořádal se svými přáteli alkoholové dýchánky, což se nelíbilo ostatním spoluvlastníkům. Pokud bylo umožněno žalobci přístup do kanceláře, pak ho nemohli dostat z této kanceláře ven, museli volat policii.

7. Při jednání dále účastníci učinili nesporným, že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 973/20 v budově č. p. 973, bytový dům, přičemž nedílnou součástí je podíl o velikosti id. 48/2489. Jednotka označená jako 973/31 je nejen v užívání třetí osoby, ale i ve vlastnictví dalšího vlastníka. Dveře, které byly vyznačeny v plánku, jsou uzamykatelné a uzamčené.

8. Žalobce následně dne 8. 4. 2024 doplnil svá žalobní tvrzení. K rozsahu omezení uvedl, že žalovaný tím, že uzamkl konkrétní místnosti v bytovém domě, zasáhl do vlastnického práva žalobce. Uzamčením je žalobci znemožněno předmětné místnosti užívat k účelu, k jakému jsou dle prohlášení vlastníka určeny. Uzamčení místností žalovaným (vč. opatření vchodu mříží a kamerami) je jednoznačně zcela v rozporu s občanským zákoníkem a jednak i se stanovami žalovaného. Žalovaný není oprávněn zasáhnout do vlastnického práva žalobce založeného jeho výlučným vlastnictvím a podílem. Pokud se žalovaná hájí tím, že na jednání shromáždění dne 1. 6. 2021 bylo přijato usnesení pod bodem 7, se kterým vyslovilo souhlas 97,40 % přítomných vlastníků, že prostor kolárny bude užíván jako skladovací prostor pro uložení materiálu nebo nářadí, popřípadě nábytku nebo jiných věcí vlastníků, pro případ provádění rekonstrukce s tím, že bude prostor vč. chodbičky uzamčen a klíče bude mít vždy pouze výbor žalovaného, pak žalobce má za to, že toto rozhodnutí v části uzamykání společných prostor je nicotné. Žalobce nerozporuje, že může být za určitých podmínek odsouhlasena změna v užívání konkrétních prostor. Žalobce vyslovuje ale pochybnost, jestli tato změna byla přijata v souladu s SVJ. Žalobce nemá přístup ani ke vstupním dveřím. Žalobci je známo, že za dveřmi se nachází další dveře, z principu budou zřejmě zamčeny. Žalobce od samotného počátku tvrdí, že uzamčeny jsou dvě místnosti, a to kolárna, nyní užívaná jako sklad, a dále mandlovna, užívaná jako kancelář SVJ. Žalobce nesouhlasí s užíváním mandlovny jako kanceláře společenství. Žalobce rozumí tomu, že záležitosti žalovaného je nutné spravovat, proto má žalovaný možnost zvolit adekvátní postup, tedy nechat si takový záměr schválit nashromáždím, popřípadě uzavřením nájemní smlouvy. Žalovaný překračuje své pravomoci, jedná nad rámec zákona. Žalovaný není oprávněn uzamknout jakékoliv dveře, a to ani tehdy, je-li takový záměr odsouhlasen ostatními vlastníky, neboť takové rozhodnutí je nicotné a dle § 245 na něho hledí, jako kdyby nebylo přijato. Pokud jde o událost, kdy žalobce vešel do mandlovny, jakožto společných prostor a tyto odmítal opustit tak, že žalovaná zavolala policii, žalobce uvedl, že přivolaní příslušníci policie na místě pochopili, že v uvedené věci nemají pravomoc. Žalobce se nacházel v prostorách, ke kterým má spoluvlastnické právo.

9. Podáním doručeným soudu dne 9. 4. 2024 doplnil své skutková tvrzení také žalovaný. Žalovaný uvedl, že formálně nabídl žalobci možnost přístupu do předmětných prostor s tím, že mu zopakoval podmínky, za kterých dle usnesení shromáždění toto lze učinit. V předmětných prostorech, s výjimkou kanceláře SVJ, není funkční připojení el. energie, není tam k dispozici vytápění. Žalobce historicky v prostoru disponibilního skladu pořádal alkoholové dýchánky se svými přáteli, což vyvolalo negativní reakce ostatních členů žalovaného. Stávající kanceláře výboru žalovaného existuje v předmětném prostoru beze změny již v době předcházející rok 2008. Nejedná se tedy o novou skutečnost. Je to dlouhotrvající stav. Nejvyšší orgán žalovaného (Shromáždění) na svém zasedání dne 1. 6. 2021 potvrdil historicky zaužívané využití prostor kanceláře výboru žalovaného. Shromáždění na svém zasedání dne 20. 10. 2022 rozhodlo o způsobu a podmínkách využití prostoru vedle nebytového prostoru paní Lányové coby sklad pro krátkodobé použití za stanovených pravidel. Ve společných částech předmětného objektu je nově osazen bezpečnostní kamerový systém, kdy nahrávací zařízení je umístěno v kanceláři výboru. K prezentovanému zájmu uskladnit v předmětných prostorách kolo může žalobce využít kolárny/kočárkárny, která je k dispozici všem obyvatelům bez omezení a je určena k umístěním kol.

10. Při jednání konaném dne 29. 4. 2024 byla slyšena , tituly před jménem, , jméno FO, , členka výboru žalovaného, uvedla, že ve výboru je 3. volební období, volební období je na 5 let. Naposledy byla zvolena v roce 2021. Ke kanceláři uvedla, že v předmětném prostoru byla vždy historicky kancelář výboru, žádnému vlastníkovi to nevadilo. V daném prostoru je umístěn kamerový systém, je tam čipový systém, jsou tam doklady výboru. Prostor byl vždy historicky uzamčen, přístup měl výbor, pokud zasedal výbor, tak tam přicházeli jednotliví spoluvlastníci. Jsou tam také klíče od ostatních společných částí domu, jako je střecha nebo výtah. K druhému prostoru uvedla, že tento prostor byl také historicky uzavřen z důvodu, že byl pronajat vlastníkovi sousední jednotky, takže ostatní tam neměli přístup. Kočárkárna a kolárna jsou v přízemí. Je vhodnější tyt odložit hned po vstupu, než je tahat do 1. NP. Poté, co byl ukončen nájem s paní Lányovou, půjčil si klíč žalobce, ale stěžovali si ostatní spoluvlastníci, že žalobce nepoužívá prostor v rámci dobrých sousedských vztahů. Rozhodnutí ohledně užívání daných prostor nikdo ze spoluvlastníků nerozporoval. Vlastníci měli jiné návrhy, žalobce navrhoval, že by tam chtěl mít dílnu. Radiátor je v kanceláři, je tam také centrální rozvod světla. V kanceláři je elektrická energie, v kolárně je zaslepená. Kamerový systém je v domě osazen, centrální místo je právě v kanceláři výboru, kde je i monitor pro tento systém. I když má SVJ správce, v kanceláři výboru jsou důležité doklady. Žalobce jednou odmítal opustit kancelář, musela být přivolána policie. Nechtěl prostor opustit, neboť tvrdil, že je to jen společný prostor. Je standardní, že žalobce na shromáždění nechodí, následně si však jen na vše stěžuje. Mříž byla před dveře osazená ještě před jejím funkčním obdobím. Žalobce má přístup do sklepa, který se otevře právě prostřednictvím čipového systému. Jednou se stalo, že měli zalepený zámek, museli volat zámečníka. Žalobce jim ještě pomáhal se tam dostat. Ve druhém případě měla prostor zalepený paní Lányová, ale tady se žalobce přiznal, že to udělal on. Žalobce poukazuje na to, že předseda výboru má v kanceláři připojen notebook, nebo také žalobce tvrdil, že členové výboru jsou zaměstnanci žalobce. Odměna výboru činí 3 000 Kč dohromady, tedy 1 000 Kč na osobu měsíčně, společenství na 56 vlastníků bytových jednotek, při rozpočítání žalobce přispívá na ani odměnu paní Vlkové asi částkou 17 Kč měsíčně.

11. Před konáním dalšího jednání soudce za účasti účastníků provedl místní šetření (č.l. 65). Soudce zhlédl veškeré prostory, které jsou předmětem daného řízení (viz také fotografie v přílohové obálce).

12. Soud dále provedl k důkazu následující listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:

13. Dne 31. 3. 2023 zaslal právní zástupce žalobce žalovanému přípis, ve kterém bylo uvedeno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s příslušným spoluvlastnickým podílem. Již od roku 2015 dochází k neoprávněnému záboru společných prostor, ke kterým nedal, jakožto jeden z vlastníků bytové jednotky, žalobce souhlas. V tomto směru má žalobce za to, že v roce 2015 došlo k protiprávnímu uzavření nájemní smlouvy na část společných prostor, a to na místnost nacházející se v 1. PP, když se jedná o místnost nacházející se vedle místnosti označené jako 973/31. V daném podzemní podlaží se nachází hned několik místností, které mají být přístupny všem vlastníkům jednotek společně. Žalobci je známo, že od roku 2015 nedošlo k tomu, že by všichni vlastníci bytových jednotek dali souhlas s tím, že část společných prostor může být zabrána takovým způsobem, aby do těchto prostor již jednotliví vlastníci neměli přístup. Žalobce na toto pohlíží jako na změnu společných prostor, kdy reálně dochází k jejich zmenšení. Ačkoliv daná nájemní smlouva byla již vypovězena, dochází v současné době z nějakého důvodu k uzamykání. Žalobce vyzval žalovaného, aby bezprostředně po obdržení této výzvě výzvy upustil od svého protiprávního jednání.

14. Dále žalobce předložil soubor fotografií (čl. 8). Na první fotografii jsou dveře s nalepeným nápisem, který je zachycen na třetí fotografii. Zde je pak uveden text „Z rozhodnutí shromáždění je vyměněný zámek klíče má výbor SVD“ Na další fotografii jsou zavřené dveře do jednotlivých místností. Na fotografii je také patrné rozsvícené světlo, v dolním rohu je patrné umyvadlo. Na čtvrté fotografii jsou vidět otevřené dveře do první místnosti, na páté a šesté fotografii je vyobrazeno umyvadlo s vodou. Tytéž fotografie jsou dále na čl.

43. Na další fotografii (čl. 44) je vidět ruka s čipem pokoušející otevřít (zřejmě) zamčenou mříž na klíč. Stejná aktivita je vyobrazena na fotografii dveří (čl. 44). Dále byla předložena fotografie místnosti s koly (čl. 45).

15. Žalobce též předložil půdorys 1. PP, ze kterého je patrný prostor označený jako , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vč. prostor sousedících (čl. 9 nebo čl. 37).

16. Ze stanov SVJ žalovaného vyplývá, že orgány společenství je shromáždění a výbor (čl. 5.1). Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství (čl. 6.1). Usnášeníschopnost je upravena v čl. 7 stanov. Kvalifikované většiny všech členů vlastníků jednotek (čl. 7.4.) je mj. zapotřebí při rozhodnutí o změně účelu užívání domu nebo bytu, dále podstatných změnách týkajících se společných částí domu, přičemž podstatnými změnami se rozumí takové změny stavebních částí podstatných pro zachování domu. Souhlasu všech vlastníků jednotek (čl. 7. 6.) je zapotřebí k uzavření dohody, kterou se mění všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech domu. Dle čl. 7. 7. je-li proto důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník (písm. a) navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Není-li podán návrh do 3 měsíců ode dne, kdy se vlastník o takovém přehlasování dozvěděl nebo mohl dozvědět, jeho právo zaniká. Výbor je statutárním a výkonným orgánem společenství (čl. 9. 1.). Výbor zejména (čl. 9. 11.) zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemku (písm. a), zajišťuje řádné vedení, ukládání a archivaci písemností společenství (písm. i), činí jménem společenství jednotlivé právní úkony (písem. o). Člen společenství je povinen zejména (čl. 11. 2.) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů společenství schválených v souladu se zákonem a stanovami (písm. a), řídit se při užívání společných částí domu právními předpisy, rozhodnutími orgánů společenství (písm. b). Podrobná pravidla pro užívání společných částí domu stanovuje Domovní řád (čl. 13. 5.).

17. Ze Zápisu ze shromáždění žalovaného ze dne 1. 6. 2021 soud zjistil, že pod 7 bodem programu shromáždění bylo projednání nové nájemní smlouvy pro společnou část vele nebytového prostoru paní Lányové. Z krátké diskuse vyšlo, že tento prostor dále pronajímán nebude. Bylo dohodnuto, že danou společnou část bude možné krátkodobě použít k následujícím účelům: uložení materiálu a nářadí pro firmy, které budou provádět opravy, dále pro uložení nábytku nebo jiných věcí vždy jednoho vlastníka v případě prováděné rekonstrukce bytu nebo stěhování. Vždy daný vlastník poskytne kauci 3 000 Kč, bude dohodnut termín. Prostor bude vč. chodbičky uzamčen a klíče bude mít pouze výbor společenství a vlastníci nebudou mít přístup. V tomto prostoru bude zaslepena zásuvka. Pro vyjádřilo souhlas 97,41 % (proti byl p. Hubáček). Při daném jednání také shromáždění v poměru 100 % přítomných souhlasilo s pořízením a umístěním kamerového systému.

18. Ze Zápisu shromáždění žalovaného ze dne 25. 10. 2022 vyplývá, že shromáždění zamítlo žádost paní , Anonymizováno, o opětovný pronájem prostoru vedle jejího nebytového prostoru. Dále bylo hlasováno o tom, zda výbor SVJ může nadále užívat místnost v , adresa, , kterou užívá již od vzniku SVJ – pro 98,75 %.

19. Dne 11. 4. 2024 žalovaný zaslal žalobci přípis, ve kterém bylo sděleno, že žalobce může užívat místnost skladu (vedle p. , Anonymizováno, ) způsobem přijatým shromážděním, dále, že užívání kanceláře byla mj. povolena dne 25. 10. 2022 shromážděním.

20. V emailu ze dne 18. 4. 2024 sděluje žalobce předsedovi výboru, že se jedná o společné části domu, kam jako spolumajitel nemá žalobce přístup. Výbor nemá žádné právo nechat podvodně hlasovat o majetku, který si žalobce koupil s bytem. V tomto směru si může o svém majetku rozhodovat sám a nikdo nemá právo mu bránit ve svobodném užívání společné části domu.

21. K důkazu soud neprovedl kupní smlouvu nebo výpis z KN, neboť vlastnictví bytové jednotky žalobce bylo učiněno nesporným.

22. Soud pro nadbytečnost zamítl účastnické výpovědi žalobce (navrhováno žalovaným k otázce alkoholových dýchánků) a předsedy SVJ p. , Anonymizováno, . V případě žalobce otázka alkoholových dýchánků nebyla v současné chvíli již relevantní. Výpověď členky výboru paní Vlkové byla dostačující, bylo dále nadbytečné vyslýchat dalšího člena výboru.

23. Dle § 1042 obč. zák. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

24. Soud po provedeném dokazování vč. místního šetření dospěl k závěru, že místnost (mandlovna) je používaná jako kancelář, je zde kancelářské vybavení, monitor, kamerový systém a kancelářské šanony s doklady. Místnost (sklad, kolárna) je užitá jako sklad pro nábytek apod. Obě dvě místnosti jsou uzamykatelné a uzamčené. Soud však dospěl k závěru, že daná užití těchto společných prostor nijak nepředstavuje zásah do vlastnického práva žalobce. Žalobu tedy soud shledal jako nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl.

25. Předně je nutné zmínit (i s poukazem na komentář Beck-onlince, Občanský zákoník, 2. vydání, 2. aktualizace, 2023), že negatorní žaloba dle § 1042 obč. zákoníku má směřovat proti takovým způsobům rušení vlastnického práva, které nespočívají v neoprávněném zadržování věci. Má se jednat o výrazný zásah do vlastnictví oprávněného. Obsahově se bude jednat o následující druhy zásahů – a) umístění věcí povinného v nemovitosti oprávněného; b) zřízení stavby, kterou je oprávněný užívat pouze dočasně; c) terénní úpravy pozemku; d) užívání pozemku k přístupu; e) užívání zdi sousedního domu. Zásahem naopak není odepření souhlasu s určitým způsobem výkonu vlastnického práva. Podílový spoluvlastník je oprávněn se domáhat se ochrany proti opatřením provedeným ostatními spoluvlastníky za předpokladu, že zasahují do jeho spoluvlastnických práv. Negatorní žaloba má však místo tehdy, pokud spoluvlastník ruší užívání věci právo jiného spoluvlastníka, aniž by způsob užívání byl upraven právním jednáním nebo rozhodnutím soudu.

26. V daném případě tedy platí, že žalobce je aktivně legitimován (obecně) se bránit negatorní žalobou dle § 1042 obč. zákoníku, ale v daném individuálním případě nenastal žádný takový zásah do jeho vlastnictví, který by opravňoval postup dle tohoto ustanovení.

27. Předně soud má za prokázané, že co se týče tzv. mandlovny, tento prostor je využíván jako kancelář výboru SVJ již od samotného jeho začátku (viz např. výpověď paní Vlkové nebo zápis ze dne 25. 10. 2022). Nikdo toto z jednotlivých spoluvlastníků nečinil sporným. Po několika letech se žalobce domnívá, že tento prostor má být využíván k původně určenému způsobu, tj. mandlovny. Je přitom zřejmé, že v dnešní době mandl je prakticky přežitá muzejní záležitost a argumentace, že by zde měl být původní způsob užití, je jen formalistickým účelovým tvrzením žalobce. Soud má dále za prokázané, že o způsobu užití mj. bylo hlasováno dne 25. 10. 2022 shromážděním, které vyslovilo s tímto užitím souhlas. Pak je toto hlasování rozhodnutím nejvyššího orgánu společenství a lze poukázat na stanovy žalovaného SVJ, kdy každý člen má povinnost takové rozhodnutí plnit. Nejedná se tedy o narušení spoluvlastnického práva žalobce, aniž by o tomto kroku nebylo rozhodnuto a hlasováno. Skutečnost, že žalovaný na daném jednání nebyl přítomen není zcela rozhodující.

28. Stejná situace je u druhé z místností, tedy u skladu (označováno jako „kolovna“ apod.). O způsobu užití společného prostoru bylo rozhodováno shromážděním dne 1. 6. 2021, a to požadovanou většinou. Opět je tedy dané užití na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu společenství, skutečnost, že žalobce na podobná jednání nechodí, není opět rozhodující.

29. Obě dvě rozhodnutí byla učiněna v souladu se stanovami. Kvalifikované hlasování, ať už na základě zákona nebo stanov, je důležité tam, kde se mění podstata daných místností, tedy zejména jejich výměra, stavební určení, vymezení apod. a to na tolik, že toto má dosah do podílů jednotlivých spoluvlastníků. Rozhodně tímto není míněna změna vlastního užití – tj. že z mandlovny bude kancelář, nebo z kolovny sklad. V obojím případě se jedná jen o změnu užívání, ale stále nadále je tento prostor nebytový, není určen k bydlení, není tím dotčena žádná z výměr podílů, není tím dotčeny stavebně technické části domu apod., jedná se o prosté rozhodnutí o tom, jak tyto prostory budou využity. Takové rozhodnutí dle soudu nemusí automaticky spadat do pravomoci shromáždění, ale pokud o tomto hlasovalo, pak se jedná jen o hlasování prostou většinou, neboť se jedná o prostou správu. Je nutné zdůraznit, že tímto se nemění prohlášení vlastníka, tímto není nijak dotčen podíl žalobce ani dalších vlastníků.

30. Při zodpovězení dané otázky, zda o tomto užití mohlo rozhodnout shromáždění a zda tak učinilo, bylo dále nadbytečné, aby soud se zabýval, zda je dané užití nějakým způsobem na úkor žalobce apod.

31. Je však nutné zdůraznit, že obě dvě rozhodnutí jsou logická a mají své opodstatnění. Pokud výbor má za povinnost vykonávat pozici statutárního orgánu o SVJ o 56 členech, a pokud má za povinnost vést řádné hospodaření, nakládání s dokumentací apod., je zřejmé, že toto musí být někde realizováno. V tomto směru se nejedná ani o zásah do spoluvlastnictví žalobce v samotném významu slova, neboť výbor tímto realizuje povinnosti společenství, jehož je žalobce součástí. Stejná situace je pak v případě dalších uzamčených částí dobu, kde je např. výlevka nebo toaleta apod., které slouží při úklidu. Je to opět realizace povinnosti ochrany zájmů všech spoluvlastníků, která nemůže být úkor kvůli jednomu z nich.

32. V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že domnělý zásah není zcela akutním. Pokud sám žalobce v přípise žalovanému uvádí, že již od roku 2015 dochází k využití mandlovny jako kanceláře, pak dozajisté toto jistě nečiní žalobci přílišnou újmu. Stejně je tomu u skladu, kde bylo hlasováno v roce 2021. Je však důležité, že žalobce měl dle stanov možnost se proti jednotlivým rozhodnutím bránit v případě, že by dospěl k závěru, že byl přehlasován (viz stanovy čl. 7.

7. Nebylo prokázáno, že žalobce takového postupu využil, nelze jej tedy ani obcházet před ust. § 1042 obč. zákoníku s odstupem několika let.

33. Soud také musí zdůraznit, že spoluvlastnický podíl žalobce na společných částech domu a pozemku, který je spjatý s vlastnictvím jednotky, má své limity. Tyto limity představuje právě vyjádření jeho podílu, kdy se jedná o poměr (pouhých) 48/2489. Nejedná se tedy o majetek, který si měl žalobce zakoupit spolu s bytovou jednotkou. Podíl právě vyjadřuje jeho účast na hlasování a rozhodnutí, jak bude s tímto společným prostorem naloženo.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 338,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 850 Kč ve výši 2 488,50 Kč.

35. Za úkony soud uznal: převzetí a příprava rozhodnutí, vyjádření k žalobě, doplnění tvzení, účast na přípravném jednání (1/2), účast na jednání soudu (2x), účast na místním šetření.