12 C 146/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 24 242,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 031 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 031 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení.

II. Ve zbývající části předmětu řízení, tedy co do částky 21 211,97 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 24 242,97 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel s žalovanou následující smlouvy.

2. Dne 3. 10. 2019 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 11 441 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 2 325 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 284 Kč a nákladů za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 408 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 11. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celkově žalovaná zaplatila od uzavření smlouvy do dne postoupení částku 9 681 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 8 405,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 805, 31 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 643,35 Kč, úroků ve výši 29,00% ročně z dlužné jistiny ve výši 8 405,60 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 405,60 od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.

3. Dne 19. 6. 2019 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 26 146 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 7 352 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 13 460 Kč a nákladů za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5 334 Kč (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18měsíčních splátkách po 3 120 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 12. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celkově žalovaná zaplatila od uzavření smlouvy do dne postoupení částku 30 306 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 15 837,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14 749,07 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 982,50 Kč, úroků ve výši 29,00% ročně z dlužné jistiny ve výši 15 837,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 837,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

6. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne 3. 10. 2019 a 19. 6. 2019. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč + 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit v 60týdenních, resp. v 18měsíčních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako „poplatek“. Celá pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, reálně byl dopis odeslán dne 27. 10. 2023.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 13 000 a 30 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.

9. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako „poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený „poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 237,1 % a 141,69 %. Přepočet úroků činí cca 77,64 % a 58,10 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouvy byly sjednána nemravně a jsou tedy z tohoto důvodu neplatné.

10. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaná bezdůvodně neobohatila tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijala finanční prostředky, které ji nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná zaplatila v prvním případě 9 681 Kč, ve druhém případě 30 306 Kč. Stejné skutečnosti vyplývají z tabulek umoření.

11. Je přitom logické a nejedná se o pouhou úvahu soudu, když hodnota pohledávky vyčíslená k určitému dni představuje rozdíl mezi sjednanou výší a tím, co zbývalo min. k takovému datu uhradit. V prvním případě se tak jedná o rozdíl částek 13 000 Kč a 9 681 Kč (tj. 3 319 Kč), ve druhém případě dokonce o rozdíl částek 30 000 Kč a 30 306 Kč (tj. -306 Kč). Soud tak dospěl k závěru, že výsledné bezdůvodné obohacení u žalované činí částku 3 031 Kč (3 319 Kč – 306 Kč). Danou částku tak soud dal žalované k úhradě, ve zbývající části předmětu řízení byla žaloba zamítnuta. Ohledně úroků z prodlení soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně doložila oznámení o postoupení pohledávky, které obsahuje výzvu k úhradě. Dopis byl reálně odeslán 27. 10. 2023. Soud předpokládá standardní 3denní doručení do sféry žalované. Následně běžela stanovená 10denní lhůta, tj. do 10. 11. 2023.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť byl ve věci úspěšný žalovaná. Ta však v řízení netvrdila ani neprokázala, že by ji účelně vynaložené náklady vznikly.