12 C 168/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 80 096,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 100 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 80 096,42 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel s žalovaným následující smlouvu.

2. Dne 21. 1. 2020 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 68 200 Kč, která byla označena jako souhrnný poplatek představující příslušenství. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 138 200 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách do 10. 1. 2022. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 20. 12. 2022. Žalovaný dosud uhradil částku 55 900 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 50 375,11 Kč a dále poplatku ve výši 35 924,89 Kč, který se skládá ze samotného poplatku ve výši 31 924,89 Kč jako příslušenství vypočítané do 10. 1. 2022, a dále z částky 4 000 Kč jako částky za předání k vymáhání. Žalobkyně též požaduje úrok z prodlení a úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce, a to dne 25. 8. 2023. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit v 24 měsíčních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako „poplatek“. Celá pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022, žalovaný byl v dopise vyzván k úhradě do 10 dní.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 70 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.

8. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako „poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený „poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 109,32 %. Přepočet úroků činí cca 48,71 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná.

9. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne postoupení uhradil celkově částku 55 900 Kč.

10. Je přitom logické a nejedná se o pouhou úvahu soudu, když hodnota pohledávky vyčíslená k určitému dni představuje rozdíl mezi sjednanou výší a tím, co zbývalo min. k takovému datu uhradit. Soud tedy dospěl k závěru, že celkem žalovaný uhradil 55 900 Kč a takovou částku pak soud započetl na bezdůvodné obohacení představující jistinu 70 000 Kč. Rozdíl mezi danými částkami, tj. částku 14 100 Kč dal žalovanému k úhradě, ve zbývající části předmětu řízení byla žaloba zamítnuta. Ohledně úroků z prodlení soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně doložila oznámení o postoupení pohledávky, které obsahuje výzvu k úhradě. Dopis byl odeslán 20. 12. 2022. Soud předpokládá standardní 3 denní doručení do sféry žalovaného. Následně běžela stanovená 10 denní lhůta, tj. do 2. 1. 2023.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť byl ve věci úspěšný žalovaný. Ten však v řízení netvrdil ani neprokázal, že by mu účelně vynaložené náklady vznikly.