12 C 188/2020
č. j. 12 C 188/2020-58
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město rozhodl o osvojení zletilé osoby, když prokázal vzájemné citové pouto otce a dcery a souhlas dětí osvojitele. Soud se opřel o § 848 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož lze osvojit zletilého i z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro obě strany. Bylo prokázáno, že osvojení není na újmu zájmů třetích osob, a soud rozhodl o osvojení v plné míře. Osvojenkyně bude náležitě zapsána do matriky a bude nosit příjmení osvojitele.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně osvojitele: osobní údaje osvojitele pro osvojení zletilého I. celé jméno osvojenkyně, datum narození, dcera celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení, datum narození, a jméno příjmení, datum narození, se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkyní příjmení celé jméno osvojitele, datum narození.
II. Osvojitel celé jméno osvojitele, datum narození, syn jméno celé jméno osvojitele, datum narození, a jméno příjmení, rozené příjmení, datum narození, se zapíše v knize narození matriky anonymizována čtyři slova obec a číslo, na místo otce osvojenkyně.
III. Osvojenkyně od právní moci tohoto rozhodnutí ponese příjmení příjmení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Navrhovatel dne datum podal u název soudu návrh na osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, narozené datum. Návrh byl odůvodněn tím, že celé jméno osvojenkyně se narodila matce celé jméno osvojenkyně, narozené datum, a navrhovateli. Rozhodnutím název soudu z roku rok bylo rozhodnuto, že celé jméno osvojenkyně se stala osvojenkyní jméno příjmení, datum narození. Osvojenkyně je svobodná a bezdětná. K osvojení jméno příjmení došlo v době, kdy tehdejší rodiče osvojenkyně žili odděleně, a matka žila s novým manželem jméno příjmení. Vzájemný vztah navrhovatele a osvojenkyně byl předtím velmi vřelý, tady jedná se o tradiční vztah otce a dcery. Po osvojení jméno příjmení se však s jméno už nemohl vídat a postupem času došlo k odcizení. jméno se pak od své dospělosti postavila na vlastní nohy, odstěhovala se z domácnosti své matky a jméno příjmení a jejich vzájemný kontakt je již v minimální. jméno příjmení a osvojenkyně nemají k sobě citový vztah otce a dcery. Navrhovatel je rozvedený, je otcem zletilých potomků jméno, nar. rok a jméno, nar. rok. Osvojenkyně jej ve svých anonymizováno letech kontaktovala a po anonymizováno letech se znovu mezi nimi obnovil velmi silný citový vztah. Z tohoto důvodu se navrhovatel rozhodl podložit svůj znovu nabitý vztah též v rovině právní podáním zmíněného návrhu na osvojení. S ostatními svými dětmi se navrhovatel již mnoho let nestýká, jejich osobní údaje si již přesně nepamatuje.
2. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací název soudu vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu Plzeň-město jako soudu místně příslušnému.
3. Při jednání navrhovatel uvedl, že se svým synem celé jméno osvojitele nejsou v kontaktu, má s ním navíc vyhrocené vztahy. Naposledy ho viděl zhruba před pěti nebo šesti lety, kdy navštívil jeho manželku v obec, neboť chtěl navštívit svá vnoučata. Při zmíněné návštěvě potkal muže, o kterém ani nevěděl, že je jeho se jen, neboť ho naposledy viděl v jeho 2 letech. Posléze zjistil, že jeho syn si začal sondovat majetek tj. navrhovatele, došlo dokonce k incidentu, kdy v noci syn dorazil opilý na chalupu navrhovatele a vykřikoval„ ať vyjde ven, že mu rozbije hubu“. Co se týče dcery jméno, tu viděl naposledy před mnoha lety v obec, když se přistěhovala do obec za prací. Tehdy vlastnil byt, který se rozhodl směnit za 2 menší, aby jeden z nich užívala právě dcera. Jeho podmínkou bylo, aby byt byl stále psaný na něj. Dcera ho však obešla, byt byl napsán na ní a on tak po roce rok fakticky o byt přišel. Následně se potkal s matkou osvojenkyně, byli spolu manželé a narodila se jim právě jméno. Po nějaké době, když bylo dceři zhruba 4,5 roku, tak ho tehdejší partnerka opustila i s dcerou, důvodem byl mj. 20 letý rozdíl. Probíhalo komplikované soudní řízení, on následně svou dcerou nevídal. Následně souhlasil s osvojením jméno jméno příjmení, neboť se tehdejší manželce narodil syn jméno. Tohoto činu dodnes lituje. 4. celé jméno osvojenkyně při jednání uvedla, že své dětství vnímá poměrně nedobře, kdy žila se svou matkou a potom jejím pozdějším partnerem. V jejím životě chyběl určitý záchytný bod a následně zjistila, že jí chybí právě otec. Oslovit se ho rozhodla až po maturitě, v tomto jí podporoval její tehdejší přítel. Zavolala tedy svému otci (navrhovateli). Původně byl opatrný a zdrženlivý, trvalo to ale zhruba 4-5 let a„ pár hádek“ v tom směru, že oni jsou si v mnohém stejní. Mají spolu otevřený a vřelý vztah. Dále uvedla, že není vdaná a nemá děti.
5. Z listinných důkazů vyplývají následující skutečnosti. Dle křestního rodného listu vystaveného anonymizována dvě slova v obec vyplývá, že dne datum se narodil celé jméno osvojitele, a to svému otci jméno celé jméno osvojitele a matce jméno příjmení, rozené příjmení. Dle rodného listu anonymizována dvě slova anonymizováno části obec a číslo vyplývá, že celé jméno osvojenkyně se narodila datum a na místě otce je zapsán jméno příjmení, datum narození.
6. Soud si dále obstaral vyjádření již zletilých dětí navrhovatele, přičemž celé jméno osvojitele se dne datum vyjádřil tak, že s osvojením zletilé celé jméno osvojenkyně by souhlasil v případě, že bude v dědickém řízení veškerý majetek rozdělen na 3 stejné díly, a to jemu, jeho sestře jméno a zmíněné jméno. jméno příjmení, dcera navrhovatele, se dne datum písemně vyjádřila tak, že souhlasí s osvojením celé jméno osvojenkyně jejím otcem.
7. Dle § 848 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich.
8. V daném případě soud dospěl k závěru, že osvojení není na úkor žádných třetích osob, když v řízení bylo prokázáno, že s osvojením souhlasí obě dvě zletilé děti navrhovatele. K podmínce uvedené synem jméno soudem nepřihlédl, neboť má za to, že toto vyplývá ze zákona. Žádný z dětí neuvedl vážný důvod, pro který by soud měl návrh na osvojení zletilé jméno zamítnout. Soud má za to, že mezi celé jméno osvojenkyně a navrhovatelem je vzájemné citové pouto klasického vztahu otce a dcery. Soud má za prokázané, že navrhovatel je biologickým otcem celé jméno osvojenkyně, která byla následně osvojená jméno příjmení celé jméno osvojenkyně v okamžiku své dospělosti se osamostatnila a rozhodla se kontaktovat navrhovatele jako svého otce. Posléze si k sobě nalezli blízký vztah. Soud dospěl k závěru, že zde nejsou žádné okolnosti bránící osvojení zletilé osoby. Mezi účastníky řízení je vřelé citové pouto, soud rozhodl tak o osvojení a v návrhu v plné míře vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že celé jméno osvojenkyně při jednání uvedla, že by ráda užívala jméno příjmení, rozhodl takto ve výroku III. rozhodnutí.
9. O náklady řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s. za situace, kdy okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhradu náklad řízení. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť se účastníci takového práva výslovně vzdali po vyhlášení rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.