12 C 188/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně osvojitele: osobní údaje osvojitele pro osvojení zletilého I. [celé jméno osvojenkyně], [datum narození], dcera [celé jméno osvojenkyně], rozené [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkyní [příjmení] [celé jméno osvojitele], [datum narození].

II. Osvojitel [celé jméno osvojitele], [datum narození], syn [jméno] [celé jméno osvojitele], [datum narození], a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], se zapíše v knize narození matriky [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo], na místo otce osvojenkyně.

III. Osvojenkyně od právní moci tohoto rozhodnutí ponese příjmení [příjmení].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel dne [datum] podal u [název soudu] návrh na osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum]. Návrh byl odůvodněn tím, že [celé jméno osvojenkyně] se narodila matce [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum], a navrhovateli. Rozhodnutím [název soudu] z roku [rok] bylo rozhodnuto, že [celé jméno osvojenkyně] se stala osvojenkyní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Osvojenkyně je svobodná a bezdětná. K osvojení [jméno] [příjmení] došlo v době, kdy tehdejší rodiče osvojenkyně žili odděleně, a matka žila s novým manželem [jméno] [příjmení]. Vzájemný vztah navrhovatele a osvojenkyně byl předtím velmi vřelý, tady jedná se o tradiční vztah otce a dcery. Po osvojení [jméno] [příjmení] se však s [jméno] už nemohl vídat a postupem času došlo k odcizení. [jméno] se pak od své dospělosti postavila na vlastní nohy, odstěhovala se z domácnosti své matky a [jméno] [příjmení] a jejich vzájemný kontakt je již v minimální. [jméno] [příjmení] a osvojenkyně nemají k sobě citový vztah otce a dcery. Navrhovatel je rozvedený, je otcem zletilých potomků [jméno], nar. [rok] a [jméno], nar. [rok]. Osvojenkyně jej ve svých [anonymizováno] letech kontaktovala a po [anonymizováno] letech se znovu mezi nimi obnovil velmi silný citový vztah. Z tohoto důvodu se navrhovatel rozhodl podložit svůj znovu nabitý vztah též v rovině právní podáním zmíněného návrhu na osvojení. S ostatními svými dětmi se navrhovatel již mnoho let nestýká, jejich osobní údaje si již přesně nepamatuje.

2. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] [název soudu] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu Plzeň-město jako soudu místně příslušnému.

3. Při jednání navrhovatel uvedl, že se svým synem [celé jméno osvojitele] nejsou v kontaktu, má s ním navíc vyhrocené vztahy. Naposledy ho viděl zhruba před pěti nebo šesti lety, kdy navštívil jeho manželku v [obec], neboť chtěl navštívit svá vnoučata. Při zmíněné návštěvě potkal muže, o kterém ani nevěděl, že je jeho se jen, neboť ho naposledy viděl v jeho 2 letech. Posléze zjistil, že jeho syn si začal sondovat majetek tj. navrhovatele, došlo dokonce k incidentu, kdy v noci syn dorazil opilý na chalupu navrhovatele a vykřikoval„ ať vyjde ven, že mu rozbije hubu“. Co se týče dcery [jméno], tu viděl naposledy před mnoha lety v [obec], když se přistěhovala do [obec] za prací. Tehdy vlastnil byt, který se rozhodl směnit za 2 menší, aby jeden z nich užívala právě dcera. Jeho podmínkou bylo, aby byt byl stále psaný na něj. Dcera ho však obešla, byt byl napsán na ní a on tak po roce [rok] fakticky o byt přišel. Následně se potkal s matkou osvojenkyně, byli spolu manželé a narodila se jim právě [jméno]. Po nějaké době, když bylo dceři zhruba 4,5 roku, tak ho tehdejší partnerka opustila i s dcerou, důvodem byl mj. 20 letý rozdíl. Probíhalo komplikované soudní řízení, on následně svou dcerou nevídal. Následně souhlasil s osvojením [jméno] [jméno] [příjmení], neboť se tehdejší manželce narodil syn [jméno]. Tohoto činu dodnes lituje. 4. [celé jméno osvojenkyně] při jednání uvedla, že své dětství vnímá poměrně nedobře, kdy žila se svou matkou a potom jejím pozdějším partnerem. V jejím životě chyběl určitý záchytný bod a následně zjistila, že jí chybí právě otec. Oslovit se ho rozhodla až po maturitě, v tomto jí podporoval její tehdejší přítel. Zavolala tedy svému otci (navrhovateli). Původně byl opatrný a zdrženlivý, trvalo to ale zhruba 4-5 let a„ pár hádek“ v tom směru, že oni jsou si v mnohém stejní. Mají spolu otevřený a vřelý vztah. Dále uvedla, že není vdaná a nemá děti.

5. Z listinných důkazů vyplývají následující skutečnosti. Dle křestního rodného listu vystaveného [anonymizována dvě slova] v [obec] vyplývá, že dne [datum] se narodil [celé jméno osvojitele], a to svému otci [jméno] [celé jméno osvojitele] a matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení]. Dle rodného listu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] části [obec a číslo] vyplývá, že [celé jméno osvojenkyně] se narodila [datum] a na místě otce je zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození].

6. Soud si dále obstaral vyjádření již zletilých dětí navrhovatele, přičemž [celé jméno osvojitele] se dne [datum] vyjádřil tak, že s osvojením zletilé [celé jméno osvojenkyně] by souhlasil v případě, že bude v dědickém řízení veškerý majetek rozdělen na 3 stejné díly, a to jemu, jeho sestře [jméno] a zmíněné [jméno]. [jméno] [příjmení], dcera navrhovatele, se dne [datum] písemně vyjádřila tak, že souhlasí s osvojením [celé jméno osvojenkyně] jejím otcem.

7. Dle § 848 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich.

8. V daném případě soud dospěl k závěru, že osvojení není na úkor žádných třetích osob, když v řízení bylo prokázáno, že s osvojením souhlasí obě dvě zletilé děti navrhovatele. K podmínce uvedené synem [jméno] soudem nepřihlédl, neboť má za to, že toto vyplývá ze zákona. Žádný z dětí neuvedl vážný důvod, pro který by soud měl návrh na osvojení zletilé [jméno] zamítnout. Soud má za to, že mezi [celé jméno osvojenkyně] a navrhovatelem je vzájemné citové pouto klasického vztahu otce a dcery. Soud má za prokázané, že navrhovatel je biologickým otcem [celé jméno osvojenkyně], která byla následně osvojená [jméno] [příjmení] [celé jméno osvojenkyně] v okamžiku své dospělosti se osamostatnila a rozhodla se kontaktovat navrhovatele jako svého otce. Posléze si k sobě nalezli blízký vztah. Soud dospěl k závěru, že zde nejsou žádné okolnosti bránící osvojení zletilé osoby. Mezi účastníky řízení je vřelé citové pouto, soud rozhodl tak o osvojení a v návrhu v plné míře vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že [celé jméno osvojenkyně] při jednání uvedla, že by ráda užívala jméno [příjmení], rozhodl takto ve výroku III. rozhodnutí.

9. O náklady řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s. za situace, kdy okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhradu náklad řízení.