12 C 196/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupující stát ve věcech majetkových, Územní pracoviště obec pro zaplacení 465 384,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 17 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 600 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se co do zbývající částky předmětu řízení, tedy co do částky 447 784,50 Kč s příslušenstvím, zamítá.

III. Žalovaná je povinna do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 794,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla stanovena povinnost žalobkyni zaplatit částku 519 965 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] bylo vydáno usnesení Policie ČR, [anonymizováno] [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání proti žalobkyni jako obviněné ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byla žalobkyně zproštěna obžaloby v plném rozsahu, neboť nebylo prokázáno, že skutek, pro který bylo zahájeno trestního řízení, skutečně spáchala.

2. V rámci obhajoby žalobkyně byly vykonány uvedené úkony právní služby. Účtování jednotlivých právních úkonů bylo provedeno dle smluvní sazby. Jednalo se o studium podkladů od žalobkyně a posouzení věci (převzetí právního zastoupení) ze dne [datum] ve výši 1 úkonu za 2 000 Kč, porada s žalobkyní dne [datum] ve výši 1 úkonu za 1 500 Kč, sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] ve výši 1 úkonu za 5 000 Kč, účast při výslechu žalobkyně trvající 2 hodiny 30 minut za 1 úkon za 5 000 Kč ze dne [datum], a účast při výslechu svědka [celé jméno svědka] v trvání 1 hodiny a 30 minut za 1 úkon ve výši 3 000 Kč dne [datum] Celkem se jednalo o částku ve výši 16 500 Kč bez DPH, tj. celkem 19 965 Kč. Tato částka představuje škodu.

3. Žalobkyni dále byla způsobena nemajetková újma, která vznikla v souvislosti s neoprávněným trestním stíháním žalobkyně, které bylo ukvapené a neuvážené, postavené na účelových, nevěrohodných a protichůdných důkazech. Policejní orgán [anonymizováno] ctít presumpci neviny a zásadu in dubio pro reo. Žalobkyně požadovanou částku ve výši 500 000 Kč jako částku zadostiučinění opírá o zhoršení psychického stavu, který se projevoval v přerušeném nekvalitním spánku, celkové rozmrzelosti a depresi, nechutenství k jídlu a především v omezení sociálního kontaktu ve svém dosavadním společenství přátel a známých, které na žalobkyni nahlíželi v důsledku trestního stíhání negativně, což bylo ještě umocněno velkou širokou medializací celého případu. Došlo k intenzivnímu nactiutrhání žalobkyni. Duševní útrapy žalobkyně představují tzv. jinou nemajetkovou újmu. Samotné zahájení trestního řízení působilo na žalobkyni značně negativně a tíživě. Žalobkyně musela soud přesvědčovat o své nevině, což bylo pro ni nepříjemné a stresující. Již tyto útrapy žalobkyně je nutno odčinit peněžitým odškodněním. Situace byla navíc vyhrocená o to více, že se o celý případ začala velmi zajímat média a na několika serverech bylo o žalobkyni napsáno mnoho článků, které nectily presumpci neviny. Mnohé osoby následně ukazovaly na žalobkyni jako na kriminálníka, což žalobkyni velmi psychicky tížilo. Obávala se, že může dojít k justičnímu omylu a že bude odsouzena za něco, co nespáchala, a zároveň, že přijde o své zaměstnání, přátele a celkově o svůj doposud vedený život. Přes zprošťující rozsudek celá věc žalobkyni poškodila, neboť o ní nadále kolují různé pomluvy. Žalobkyně také velmi psychicky zasáhlo to, že v jejím bytě byla neznámá osoba od policie, která tam umístila odposlouchávací zařízení. Tímto bylo narušeno soukromí žalobkyně, kdy zvukové záznamy o odposleších byly zveřejněny na hlavním líčení, které bylo přístupné široké veřejnosti. Skutečnosti, které žalobkyně ve svém soukromí probírala, pro ni byly velmi osobní a intimní. Přestože věc je skončena, přetrvává u žalobkyně psychické nepohodlí a strach z toho, aby jí opět někdo neprávem nezasahoval do soukromí.

4. Žalované byla nejdříve odeslána žádost o náhradu škody dle zák. č. 82/1998 Sb. dne [datum]. Následně též předžalobní výzva dne [datum], přičemž do dne podání žaloby neuhradila žalovaná ničeho, ani se ve věci nijak nevyjádřila. Dle předžalobní výzvy měla být pohledávka zaplacena dne [datum].

5. Žalovaná se vyjádřila svým podáním doručeným soudu dne [datum]. Žalovaná učinila nespornou tu skutečnost, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. v celkové výši 519 965 Kč. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zák. č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobkyni poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 54 580,50 Kč, ve zbytku byla žádost žalobkyně zamítnuta. Ze spisu Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení bylo vůči žalobkyni zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání ze spáchání trestného činu těžké ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla následně zamítnuta. Dne [datum] byla ke Krajskému soudu v Plzni podána obžaloba. Dne [datum] byl Krajským soudem v Plzni vydán rozsudek, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby dle § 226 písm. c) tr. řádu. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum], tedy poté co bylo zamítnuto odvolání státního zastupitelství. V daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje náhradu vynaložených nákladů ve výši 19 965 Kč a přiměřené zadostiučinění ve výši 500 000 Kč. Náhrada škody ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82 19 98 Sb. zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Tyto náklady zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejíž výše se určí podle ustanovení advokátního tarifu. Ve věci žalobkyně byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, avšak výše požadované náhrady byla ponížena v souladu s advokátním tarifem upravujícím mimosmluvní odměnu. Po kontrole spisového materiálu byly žalobkyni přiznány náklady obhajoby ve výši 14 580,50 Kč, včetně DPH. Nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žalobkyně na základě usnesení o zahájení trestního stíhání došlo k porušení práva žalobkyně nebýt trestně stíhána, jinak než z důvodů a způsobem, které stanoví zákon. Za vydání nezákonného rozhodnutí s tím související porušení práva se žalovaná žalobkyni omluvila. V souvislosti s požadavkem na přiznání přiměřeného zadostiučinění shledala důvody přiznání v peněžité výši, a to do výše 40 000 Kč. Tvrzená nemajetková újma musí být žadatelem tvrzená s konkrétními následky. Žalobkyně ve své žádosti se pouze obecně vyjadřuje ve smyslu vzniku nemajetkové újmy a zásahu do svého osobního života. Přiznání zadostiučinění ve výši 40 000 Kč považuje žalovaná za dostatečné, a to [anonymizováno] s ohledem na rozhodnutí soudu v obdobné věci, například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Zde bylo žalobci přiznáno obdobné zadostiučinění, když tento byl trestně stíhán za trestný čin těžkého ublížení na zdraví, trestní řízení trvalo 1 rok a byly prokázány dopady do osobního rodinného života.

6. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně podala repliku k vyjádření žalované a částečně vzala žalobu zpět co do částky ve výši 54 580,50 Kč. Bylo pravdou, že žalobkyně od žalované dne [datum] obdržela částku 54 580,50 Kč, z čehož částka ve výši 14 580,50 Kč představuje náhradu za náklady právního zastoupení a částka ve výši 40 000 Kč náhradu nemajetkové újmy. Žalobkyně nadále trvá na tom, aby žalovaná byla zavázána povinností k úhradě zbylé částky ve výši 465 384,50 Kč s příslušenstvím. Argumentaci považuje žalobkyně za ryze účelovou nesprávnost. Pokud se jedná o náklady za obhajobu, žalobkyně má za to, že celá částka byla vynaložena nutně a účelně. Jedná se o škodu, kterou je nutné uhradit v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Za nesprávné lze taktéž označit podání obžaloby v rámci trestního řízení ze strany státního zastupitelství. K argumentaci žalované ohledně nemajetkové újmy žalobkyně uvádí, že částka 40 000 Kč a omluva jsou zcela neakceptovatelné a nedostatečné. Žalovaná opomíjí, jakým mediální rozruch byl celou záležitostí způsoben, což zcela zásadně ovlivnilo prožitky a vnímání žalobkyně jako poškozené. Není pravdou, že by žalobkyně nemajetkovou újmu nedostatečně tvrdila a prokazovala. Poukazuje na„ judikaturu vyšších soudů“, dle které by se [anonymizováno] soud soustředit na to, jakým způsobem by takovou situaci prožívala každá osoba, která by byla v takovém postavení.

7. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno co do částky 54 580, 50 Kč.

8. Po zákonném poučení žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne [datum]. Velmi negativně na ni po psychické stránce dolehlo, že její soukromé hovory, ve kterých si s partnerem sdělili osobní záležitosti, byly hlasitě přehrávány v soudní síni v rámci trestního řízení, což považuje žalobkyně za zcela zásadní zásah do jejího soukromí. Za uvedené se styděla. Uvedené trestní řízení a atmosféra soudní síně na žalobkyni doléhala až takovým způsobem, že byla plačtivá, rozklepaná. Velmi negativní zážitky dále musela žalobkyně zažívat v momentě, kdy opouštěla soudní síň, neboť v tomto okamžiku byla kvůli nedůvodnému trestnímu stíhání vystavena nepřiměřenému tlaku novinářů.

9. Soud provedl následující důkazy, z nichž vyvodil daný skutkový stav.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], partnera žalobkyně, vyplývá, že tento žije se žalobkyní v družském poměru po dobu 6 let ve společné domácnosti. Na žalobkyni [anonymizováno] být vytvořen nepřiměřený nátlak typu„ hodného a zlého policajta“. Žalobkyně byla plačtivá, byl vytvořen nátlak k tomu, aby se přiznala. Vše trvalo dlouho, byly časové prodlevy, třeba na jednom oddělení až o rok. Ve finální fázi byly instalovány do jejich společné bytové jednotky odposlechy. Žalobkyně ztratila důvěru v bytí v bytové jednotce, to mělo dopad [anonymizováno] na jejich partnerský intimní vztah. Žalobkyně se bála o své zdraví, zejména když si četla informace z médií nebo ze sociálních sítí, kde lidé sdělovali, např.„ Až tě potkám, tak tě ubiju“. Žalobkyně přestala vycházet, uzavřela se sama do sebe, celkově komunikovala jen s blízkým okolím, ke kterému měla ještě nějakou důvěru. Dopad to mělo [anonymizováno] v práci, kde jí odsoudila nějaká kolegyně na základě článků. Před soudem reportér deníku [příjmení] vyvíjel takový nátlak, že [anonymizováno] obhájce jej musel uklidnit. Reportér strkal žalobkyni fotoaparát před obličej a stále jí předhazoval záležitost s kocourem. Po soudu vyzvedával žalobkyni silně plačtivou, rozklepanou, prakticky zralou na psychiatrickou léčbu. Měli dříve vytvořený kapitál, po této kauze zůstaly jen dluhy. Žalobkyně dochází na psychologické poradenství. V rámci řízení prodělala již tolik psychologických a psychiatrických vyšetření, kdy nic vůči ní nebylo zjištěno, nicméně nerada se svěřuje cizím lidem. V průběhu trestního stíhání byla fyzicky unavená, měla časté migrény, bolesti hlavy. O odposleších se dozvěděli prakticky u soudu, kde byly přehrávány. Po zjištění, že byli odposloucháváni, žalobkyně nechtěla být sama v bytě, odmítala intimní život mezi partnery. Dříve se bavili o všem, následně se žalobkyně uzavřela do sebe. Po celou dobu trestního řízení žalobkyně chodila do práce s výjimkou plánované dovolené. Žalobkyně byla vypjatá v návalech plačtivosti, cítila se ukřivděná, přestala důvěřovat v justici, ve státní orgány, policii, viděla tam určitý komplot třeba mezi psychology, psychiatrií a policií, cítila se jako nevinná oběť. Spánek byl lehký, často se probouzela, chodila na toaletu v důsledku nevolnosti, málo přijímala potravu, protože měla stažený žaludek. Prášky na spánek nebrala. Když usnula, tak ze spaní mluvila, právě v důsledku výslechu a zjištěných odposlechů. Při hlavních líčeních byla skleslá, nedůvěřivá. Svědek jí dovážel k jednání, byly tam ranní nevolnosti. Svědek celé odposlechy neslyšel, nicméně měli tam probírat různé alternativy, jestli nemohli dětem nevědomky ublížit.

11. Z výpovědi [jméno] [celé jméno svědka] vyplývá, že zná žalobkyni přes 7 let, stali se z nich přátelé, následně [anonymizováno] sousedé v domě. Žalobkyně měla být v průběhu trestního řízení v depresi, nechtěla chodit ven, bála se, že jí třeba lidi poznají, v médiích byly různé články. Nemluvila, byla doma, když ji chtěli vzít, např. do obchodu, tak měla strach, že jí lidé poznají. Po fyzické stránce byla v pořádku, respektive zhubla, protože nechtěla jíst. Hodně plakala, nechtěla chodit ven, chtěli ji vzít třeba do [obec], kde by byla menší šance, že ji někdo pozná, přesto nikam nechtěla jít. V době soudního řízení svědkyni viděl. Byla uzlíčkem nervů, plakala, v novinách se navíc objevily články, včetně fotky dětí. Každý den se snažil u žalobkyně a jejího partnera zastavit, psychicky je povzbudit. Byli na tom špatně. Před trestním řízením je rovněž znal, připadali mu jako normální klasický pár, jezdili na výlety, jezdili [anonymizováno] s dětmi. O odposleších má povědomost, říkal mu o nich přítel žalobkyně. Vztah mezi žalobkyní a jejím partnerem se nezměnil, domnívá se, že je to více utužilo. Žalobkyni se po skončení trestního řízení ulevilo, nebylo to okamžitě, dlouhou dobu to trvalo.

12. Soud dále provedl svědeckou výpověď [celé jméno svědka], advokáta. Svědek obhajoval žalobkyni v rámci trestního řízení jako obhájce. Žalobkyně měla neustálé podněty, co se týče obhajoby, subjektivně [anonymizováno] svědek dojem, že se tím velmi trápí, navíc tím, že děti byly umístěny do dětského domova. Žalobkyni zná pouze z těch jednání, připadala mu vynervovaná, zejména ve fázi, kdy se blížilo hlavní líčení. Navíc celou věc značně probírala média, vč. soukromých a rodinných záležitostí. Měla strach z toho, jaký bude mít trestní řízení dopad na jejich rodinu. Snažila se před novináři mi co nejvíce skrývat, byť chápala, že novináři dělali svou práci. Žalobkyně skoro nic neříkala, chodila pomalu, zkroušeně. Největším problémem bylo asi odebrání dětí. Informaci o odposleších sdělil klientce po nahlédnutí do spisu po převzetí obhajoby. Žalobkyně byla překvapená až šokovaná, neměla prý o tom tušení, odposlechy byly přehrávány v rámci hlavního líčení.

13. Soud provedl rovněž účastnický výslech žalobkyně, která uvedla, že trestní řízení vnímala hodně špatně. Trestní řízení probíhalo ve fázi vyšetřování, po roce ji obvinili. Byl zde neustálá obava a stres z toho, co bude s ní a s dětmi. [příjmení] si najmout právníka, veškeré úspory dali do právníků. Úspory měli připravené na budoucí život. Následovaly problémy se spánkem, byl tam výrazný zásah od médií, vybavuje si fotografa, který ji dával fotografický přístroj až k obličeji a neustále po ní chtěl, aby se přiznala. Na OSPOD ji stále berou jako vinou. Psychicky na tom byla špatně, měla problémy, má je [anonymizováno] v současné době. Cítila úzkost, strach. Před trestním řízením měla migrény, ale po výsleších se samozřejmě vše zhoršilo. Když prožívá stres, tak se toto zhorší. Co se týče spánkových problémů, problémy přetrvávají dodnes, křičí ze spaní, má zřejmě špatné sny. Předtím měla spánek normální. O odposleších se dozvěděla na první schůzce s obhájcem. Byla překvapená až vyděšená. [příjmení] se bavili o veškerých věcech, vč. o osobních. Dodnes má pocit, že ji někdo odposlouchává, že je sledovaná. Partnerský vztah se změnil v každodenním životě. V důsledku stresu a celé události přestala mít chuť na intimní život, což vedlo k občasným hádkám, kdy se vždy následně usmíří. Vyhledala terapii u psychologa, kam dochází zhruba ve frekvenci 1-2× do měsíce. Do zaměstnání určitou dobu nechodila, finanční situace ji dohnala k tomu, že musela nastoupit do zaměstnání. Pracuje jako operátorka zpracování zboží. Do zaměstnání nechodila poté, co započalo vlastní vyšetřování. U dětí je stále nařízena ústavní výchova, děti navštěvují 2× týdně. Média vše nafoukla, v zaměstnání se od ní odvrátili a přestali s ní komunikovat. Nyní je na jiném pracovním místě, kde nemají moc čas se vybavovat a spíše se stará sám každý pro sebe. Doposud je stále příliš přecitlivělá. Média informace měla ze soudních jednání. Předtím, než byla synovi způsobena újma, žalobkyně nechodila do práce, byla na mateřské dovolené.

14. Dále soud provedl následující listinné důkazy.

15. Usnesením PČR [příjmení] [příjmení] kraje OOK [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zahájeno dle § 160 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání žalobkyně pro spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2, písm. c) tr. zákoníku. Stíhání bylo zahájeno pro skutek, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že v přesně nezjištěnou dobu, nejdříve ode dne [datum], nejpozději do dne [datum], na přesně nezjištěném místě, pravděpodobně v katastru obce Plzeň, ul. [ulice a číslo], přesně nezjištěným způsobem úmyslně opakovaně působila přímým násilím, pravděpodobně úderem, na obě ruce poškozeného [anonymizováno] [jméno] [celé jméno svědka], [datum narození], čímž mu způsobila zlomeninu dolního konce obou předloketních kostí pravého předloktí (vřetenní [anonymizováno] loketní), a zlomeninu těla kosti vřetenní levého předloktí, a dále přesně nezjištěným způsobem úmyslně zacházela s poškozeným [jméno] [celé jméno svědka] tak, že došlo k prudkému nárazu jeho hlavy do pevné, tvrdé plochy, čímž mu způsobila ložiskové pohmoždění obou čelních laloků [anonymizováno] (v kůře [anonymizováno] přilehlé bílé hmotě), přičemž ze soudně lékařského hlediska poškozenému [jméno] [celé jméno svědka] byla způsobena opakovaně těžká [anonymizováno] v důsledku poškození (pohmoždění/kontuze) životně důležitého orgánu – [anonymizováno], a poškození důležitého orgánu – předloketních kostí v době růstu.

16. Proti uvedenému usnesení o zahájení tr. řízení si žalobkyně prostřednictvím svého obhájce podala dne [datum] stížnost.

17. Dle protokolu o sledování osob a věcí dle § 158d tr. řádu vystaveného Útvarem zvláštních činností SKPV PČR [číslo jednací] provedl tento útvar v období od [datum] do [datum] sledování vnitřních prostor bytu [číslo] v domě [číslo] na adrese [adresa žalobkyně, svědka a svědka]. Povolení ke sledování vydal dle § 158d odst. 1, odst. 3 tr. řádu Okresní soud Plzeň-město dne [datum]. K nahrávce byl pořízen přepis ve formě protokolu dle § 55 odst. 1 tr. řádu.

18. Z přepisu vyplývá (viz čl. 42 spisu KS [obec] [spisová značka]) že žalobkyně spolu se svým partnerem hovoří k tíži rodičů žalobkyně (chtějí, aby prarodiče měli zákaz styku, nebo partner žalobkyně plánuje narafičit vše tak, aby žalobkynin otec byl kontrolován pro tzv. zbytkový alkohol, nebo sděluje, že dům, který je napsán na žalobkyni pojistí a nechá podpálit„ [anonymizováno] s nimi“). Dále hovoří partner žalobkyně, že s „ ním měla zacloumat“, ona na to odpovídá„ ježiši maria nemůžu mu polámat všechny kosti v těle, ty prosím tě, vole“. Následně žalobkyně vulgárně nadává na svou [role v řízení] s tím, že„ ja ji stejně jednou zabiju, ku**a jedna“. V další části se baví o jídle, které žalobkyně odmítá, neboť„ teď“ nechce jíst. Následně partner žalobkyně hovoří o tom, že syn až bude, dostane přes zadek. [jméno] k sobě pak říká, že nic přeci neprovedla, byly jí odebrány děti, následně vulgárně nadává, zejména (zřejmě) směrem ke své matce vč.„ křiku“. Agresivně vulgární je žalobkyně [anonymizováno] vůči pořadům v TV. Následují nadávky spolu s partnerem vůči znalci [příjmení]. V další části se baví o tom, že [role v řízení] poškozený [anonymizováno] matce spadnout, kdy [anonymizováno] přepadnout z postele. Sám partner sděluje, že jeho syn mu také podobně přepadl [anonymizováno] bouchl se hlavou o zeď. V další den se opět baví o způsobu, kterým dítě žalobkyni přepadlo. Koordinují své výpovědi před policií. Za nějaký čas se žalobkyně uklidňuje, že„ týrání, tam je těžký ublížení na zdraví, dostaneš podmínku…“. V další části žalobkyně opět hovoří sama se sebou a uvádí, že má anémii a že to má [anonymizováno] její syn. Sama sobě s pláčem říká, že se přiznala k té [anonymizováno], pro sebe uvádí, že je na tom špatně psychicky. Další den hovoří o tom, kdo je v domácnosti vůdčí typ, následně opět ladí své provedené výpovědi, vč. možnosti přivřeného kočárku v autobuse. Rozebírají rovněž zranění [role v řízení]. Další den rozebírají situaci, kdy [anonymizováno] [role v řízení] žalobkyni spadnout vícekrát. Žalobkyně se dále přiznává, že u výslechu lhala, zejména k osobě svého partnera.

19. Žalobkyně byla vyslýchána v pozici obviněné dne [datum] v čase od 13:00 do 14:56 hod., a to za účasti svého obhájce. Zmíněné vyplývá z protokolu o výslechu obviněného ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací].

20. Svědek [celé jméno svědka] (partner žalobkyně) podal svou svědeckou výpověď před policejním orgánem dne [datum] v čase od 9:00 do 10:23 hod. a to dle protokolu o výslechu svědka ze dne 2. 6. 2023 [číslo jednací].

21. Rozsudkem Krajského osudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalobkyně zproštěna podle § 226 písm. c) tr. řádu obžaloby státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 4. 4. 2021, sp. zn. [spisová značka]. Z odůvodnění předmětného rozsudku vyplývá, mj. že v řízení před soudem nebyl proveden žádný přímý důkaz, který by usvědčoval obžalovanou z cíleného násilného jednání vůči poškozenému. Po provedeném dokazování [anonymizováno] soud za prokázané, že poškozený utrpěl předmětná zranění a [anonymizováno] za prokázaný závěr, že si zranění poškozený nemohl způsobit poškozený sám, ale musela být způsobena působením druhé osoby. Nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že se jednání měla dopustit právě obžalovaná (nyní žalobkyně).

22. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 7 Co 84/2021 bylo odvolání Krajského státního zastupitelství v [obec] zamítnuto. Řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, netrpělo žádnými vadami, které by měly za následek porušení ustanovení, jimiž se má zabezpečit řádné objasnění a právo na obhajobu. V rámci řízení byla respektována pravidla spravedlivého procesu. Není zcela vyloučeno, že ke vzniku [anonymizováno] poškozeného došlo v důsledku násilného jednání žalobkyně, není možné tuto verzi skutkového děje na základě provedeného dokazování bez důvodných pochybností potvrdit.

23. Dne [datum] vyšel na serveru„ [anonymizováno] [obec]“ článek s názvem„ [anonymizováno 7 slov] a [anonymizována dvě slova]“. Článek pojednává o„ otřesné případu, ve kterém je dáno podezření na týrání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Je zde citována obžaloba, žalobkyně zde identifikována iniciály svého jména. Článek pojednává o odebrání dětí opatrovnickým soudem. Jsou zde citovány krátce odposlechy, včetně verze, že zranění mohl tak mohl synovi způsobit [anonymizováno]. Jsou zde uvedeny postoje člen rodiny. Dále jsou zde vyobrazeny fotografie dětí, byť s rozostřeným obličejem.

24. Dále byl soudu předložen článek ze serveru [webová adresa] s názvem„ [příjmení] [příjmení] zlámali ruce a poškodili [anonymizováno]: [role v řízení] ho chtějí zpět.“ Článek je obdobného obsahu jako předešlý, konstatuje zranění poškozeného, závěr znalce, že poškozený si nemohl způsobit zranění sám, zmiňuje odebrání dětí i rozhodnutí opatrovnického řízení. Odkazuje na článek na [webová adresa], vyobrazena ilustrační fotografie miminka.

25. Na serveru [webová adresa] vyšel dne [datum] článek„ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] zlámaná obě předloktí [anonymizováno] nohu. [role v řízení] ho chtějí zpět.“ Obsah článku je obdobný jako předešlé. Zvýrazněný text cituje„ soudce“, který [anonymizováno] sdělit, že„ K útokům na [jméno] došlo jednoznačně uvnitř rodiny, o tom není žádný pochyb.“ Článek cituje rovněž partnera žalobkyně, který uvedl, že nikdo neudělal synovi nic úmyslně, maximálně se mohlo jednat o nehodu. Poukázal na to, že se jedná o spekulace.

26. Dne [datum] vyšel na serveru [webová adresa] článek„ [příjmení] (4 měs.) [anonymizováno] poškozený [anonymizováno] a [anonymizováno] ruce: [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]“. Autor poznamenává, že matka [role v řízení] si vyslechla osvobozující rozsudek, za vše prý může [anonymizováno]. Matka je identifikována jako„ [jméno] [příjmení]“. Je citována předsedkyně senátu KS [obec]„ Nenašly se ani důkazy, které by nade vší pochybnost obžalovanou či někoho jiného ze spáchání skutku usvědčily“. Je zde stručně popsán příběh zranění chlapce, vč. toho, že matka sdělila, že mohl dítě zalehnout [anonymizováno] nebo že matka v odposleších přiznává, že ji dítě spadlo.

27. O osvobozujícím rozsudku referuje také článek ze dne [datum] ze serveru [ulice] [anonymizováno] s názvem„ Soud osvobodil [role v řízení] obžalovanou za zranění [anonymizováno], vinu házela [anonymizováno] na [anonymizováno]“. Je zde stručný popis viněného skutku, matka zde identifikována není. Poukazuje se na závěry znaleckých posudků [anonymizováno] verzi obhajoby.

28. Další článek„ [anonymizována čtyři slova]“ (sken na čl. 16, nedatovaný, zřejmě tištěný [příjmení]) pojednává o zproštění matky„ [jméno] [příjmení]“ s uvedením verze obhajoby s kocourem.

29. Dne [datum] vyšel na [anonymizováno] (konkrétně [příjmení] [anonymizováno]) článek„ [anonymizováno] měla [anonymizována tři slova] a poranit hlavu. Jsem nevinná, tvrdí“. Je zde vyobrazena fotografie žalobkyně (ta v respirátoru). Následuje popis zranění, vč. odebrání dětí. Matka zmiňuje, že na vině může být velký kocour. K tomu jsou uvedeny komentáře sdělující, že matka lže, že by toto kocour nedokázal, některé jsou vydavatelstvím smazány pro porušení pravidel.

30. Fotografie matky v respirátoru jsou vyobrazeny taktéž u článku„ [příjmení] (4 měs.) měla zpřerážet obě ruce a poškodit matka“, který byl uveřejněn na [webová adresa] dne [datum]. Článek popisuje obdobné informace týkající se zranění chlapce, odebrání dětí. Matka identifikována jako„ [jméno] [příjmení]“.

31. Dále soudu bylo předloženo„ Vyúčtování ([celé jméno žalobkyně])“, z něj není patrné, kdo jej žalobkyni vystavil.

32. Dne [datum] u žalované žalobkyně uplatnila prostřednictvím svého právního zástupce žádost o náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. V rámci této žádosti žádala o náhradu vynaložených výdajů obhajoby ve výši 19 965 Kč (vč. DPH) a dále nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč.

33. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 519 965 Kč, včetně náhrady nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do [datum].

34. Dne [datum] žalovaná potvrdila, že dne [datum] byla žalované podána žádost o odškodnění pro dané trestní řízení.

35. Dne [datum] žalovaná vyřídila žádost žalobkyně formou stanoviska. Žalovaná provedla rekapitulaci nároků žalobkyně. Žalovaná dále uvedla, že v souladu s konstantní judikaturou je možné uzavřít, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná zde popsala jednotlivé dílčí argumenty shodné s vyjádřením ve věci samé. Vzhledem k uvedené argumentaci přiznala žalobkyni částku 54 580,50 Kč.

36. Dle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále již jen jako„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

37. Dle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

38. Dle § 5 písm. a) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

39. Dle § 7 odst 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

40. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

41. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

42. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb, obč. zákoník po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Soud především při svém rozhodnutí vyšel z toho, co bylo mezi účastníky nesporné, tj. že vůči žalobkyni bylo zahájeno trestní řízení pro shora uvedený skutek, a to uvedeným usnesením policejního orgánu. Trestní řízení bylo skončeno zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v Plzni, resp. usnesením Vrchního soudu v Praze, kterým bylo zamítnuto odvolání krajského státního zastupitelství. Nárok na náhradu újmy byl uplatněn u žalované včas. Nezákonnost usnesení o zahájení tr. řízení žalovaná uznala, omluvila se žalobkyni a poskytla vedle úhrady nákladů zastoupení též nemajetkovou újmu ve výši 40 000 Kč.

44. Mezi stranami byla sporná dílčí část požadovaných nákladů a dále pak rozsah nemajetkové újmy, resp. výše jejího peněžitého odčinění.

45. Tak jak žalobkyně specifikovala požadovanou náhradu reálných nákladů, soud dospěl k závěru, že výpočet žalované byl správný. Náhrada nákladů se poskytuje dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. V tomto směru skutečně úkon ze dne [datum] představující převzetí zastoupení obsahuje [anonymizováno] tzv. 1. poradu s klientem, tedy jedná se o jeden úkon právní služby, nikoli o dva po sobě jdoucí. Stížnost má být posouzena dle ust. § 11 odst. 2 advokátního tarifu, jedná se o stížnost proti usnesení, nejedná se o rozhodnutí ve věci samé (viz § 11 odst. 2 písm. c). Výslech žalobkyně dne [datum] dle výše uvedeného protokolu trval v čase od 13:00 do 14:56 hod. – tedy po dobu ne delší jak 2 hodiny, jedná se tedy o 1 úkon. Náklady právní služby tak činily 10 850 Kč + 4 x režijní paušál á 300 Kč (1200 Kč) + DPH 21 % (2 530,50 Kč), tedy 14 580, 50 Kč. [jméno] částku též žalobkyně od žalované obdržela.

46. Ohledně nemajetkové újmy soud dospěl k závěru, že v případě žalobkyně došlo nezákonným rozhodnutím o zahájení tr. řízení k určitému dopadu do osobnostní sféry žalobkyně, částečně tato újma byla odčiněna ze strany žalované omluvou a částkou 40 000 Kč.

47. Ze strany žalobkyně nebyla bližším způsobem řádně skutkově vymezena požadovaná výše nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč, ačkoli žalobkyně byla o tomto při soudním jednání poučena. Soud má tak za prokázané, že trestní řízení bylo na základě prvotního usnesení o zahájení tr. řízení vedeno v době od [datum] do [datum], tedy po dobu 16 měsíců. Délku trestního řízení rozhodně nelze označit jako průtahy na straně orgánů činných v trestním řízení či na straně soudů. Ze strany žalobkyně případná nepřiměřenost vedení řízení nebyla ani napadána, nebyla nijak upřesňována a nebyly k tomuto ani navrženy důkazy. Z provedených důkazů pak soud zjistil, že řízení probíhalo standardním způsobem, po podání obžaloby rozhodl zprošťujícím rozsudkem Krajský soud v Plzni, následně cca 3 měsíce rozsudek přezkoumal [anonymizováno] odvolací Vrchní soud v Praze. Naopak z odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí je patrné, že soud si byl vědom naléhavosti řízení [anonymizováno] ve vztahu k poškozenému dítěti a snažil se rozhodnout věc s maximálním urychlením. Doba odvolání svědčí o tomtéž. Soud tak považuje délku trestního řízení při tak závažném podezření jako za zcela přiměřenou.

48. Jak bylo již řečeno, žalobkyně nijak blíže nespecifikovala, proč by měla dosáhnout tak vysokého odškodnění, které požadovala. Jediné„ srovnávací“ rozhodnutí předložila žalovaná v podobě rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. V daném řízení bylo vedeno trestní řízení pro zhruba stejně závažný zločin, bylo zde rovněž zproštění obžaloby, navíc prokázán dopad do psychické roviny tamního žalobce (zhubnutí, odborně zjištěná a klasifikovaná posttraumatická stresová porucha), dopad do rodinného života. Výše odškodění tamního žalobce činilo 40 000 Kč, jednalo se o tr. řízení cca 1 rok trvající (1 měsíc = 3 333 Kč). Tamní žalobce byl v prvním stupni odsouzený k podmíněnému trestu odnětí svobody, navíc za situace, kdy následně byl zproštěn obžaloby s tím, že odvolací soud mu dal za pravdu v tom, že jeho útok byla ve skutečnosti sebeobrana a on sám je obětí trestné činnosti. Zaměstnavatel, rodina a přátele stáli při něm a věřili mu.

49. V řízení týkající se žalobkyně bylo vedeno trestní stíhání o 6 měsíců déle. Je prokázáno, že prvoinstančním soudem byla žalobkyně zproštěna, odvolání podávalo státní zastupitelství. Žalobkyně nebyla obětí trestné činnosti druhé osoby. Soud vzal v úvahu povahu trestné činnosti, pro kterou bylo vedeno trestní stíhání [anonymizováno] to, že soud zprostil žalobkyni obžaloby z tohoto důvodu, že nebyl proveden žádný přímý důkaz o tom, že předmětná závažná [anonymizováno] nezletilému způsobila právě žalobkyně, ačkoli bylo zcela prokázáno, že ten si daná [anonymizováno] nemohl přivodit sám.

50. Byla-li hodnota odškodnění ve srovnávacím rozhodnutí určena ve výši 3 333 Kč za 1 měsíc trvání takového řízení, soud s ohledem na jednotlivé aspekty a konkrétnosti případu žalobkyně hodnotí tuto výši částkou 3 000 Kč. Řízení bylo vedeno 16 měsíců, tj. odpovídající částka 48 000 Kč. Soud má však za to, že zejména v dnešní době inflační krize musí soud vzít v úvahu rozdílnost stanovené částky v roce 2018 (tamní rozsudek z [datum]) a v době rozhodnutí zdejšího soudu (červen 2023), danou částku tak„ valorizoval“ o 20 % představující obecný pětinový nárůst cen za předmětné období. Výsledná částka je tak 57 000 Kč, přičemž částku 40 000 Kč již žalovaná vyplatila. Zbývající část činí 17 600 Kč.

51. Při posouzení dílčích aspektů nemajetkové újmy žalobkyně vzal soud v úvahu skutková tvrzení žalobkyně a rozsah jejich prokázání, ale také skutečnosti zmiňované nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 428/15, kdy každé trestní stíhání představuje omezení souhrnu osobnostních práv, jejichž součásti jsou vyjmenovány Listinou. Obecně platí, že takové omezení je legitimováno veřejným zájmem na ochraně společnosti před pachateli trestné činnosti. Ústavní soud dále poukazuje, že je třeba příslušné omezení osobnostních práv podrobit testu proporcionality, tedy zkoumání, zda omezení základního práva (právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a práva na soukromí) je ještě přiměřené shora vymezenému veřejnému zájmu.

52. Současně soud byl vázán rozhodnutím Ústavního soudu IV. [číslo], kdy při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním, musí soud zohlednit všechny zásahy, které stěžovatele (žalobkyni) poškodily a důkladně a dostatečně vysvětlit, na základě jakých úvah soud rozhodl o přiznané náhradě. Při posuzování je třeba věc individualizovat a nehodnotit ji jen dle předem stanovených tabulek či výpočtů. Je úkolem soudu prověřit všechny okolnosti, které mohou mít vliv na výši náhrady.

53. Předně žalobkyně v rámci skutkových tvrzení uvedla, že se jednalo o ukvapené a neuvážené tr. stíhání, postavené na účelových, nevěrohodných a protichůdných důkazech. K tomu žalobkyně prakticky nenavrhla žádné důkazy, soud jen obecně připomíná, že důkazní návrh spočívající„ spisem Krajského soudu v Plzni sp.zn. [spisová značka]“ není správně uplatněný a vymezený důkazní návrh. Svědek [celé jméno svědka] sice uvedl, že„ Vše trvalo dlouho, byly časové prodlevy, třeba na jednom oddělení až o rok.“, avšak soud se nedomnívá, že by trestní řízení bylo v tomto směru neúčelné. Skutek, který byl předmětem tr. řízení, byl mj. vymezen časovým ohraničením do [datum], kdy následně nastalo zjištění stavu [role v řízení] lékaři. Zahájení trestního řízení vůči žalobkyni bylo ke [datum], tedy po 11 měsících. Tato doba byla využita pro sběr důkazních materiálů, zřejmě pro znalecké posudky (opět k tomu žádná ze strany nenavrhnula žádné důkazy). Soud je vázán rozhodnutím trestního soudu, a to co [anonymizováno] do důvodu zproštění, nicméně nelze však toto automaticky hodnotit tak, že v případě žalobkyně se jednalo o ukvapené nebo neuvážené tr. řízení. Nemělo by být zapomenuto, pro jaký skutek se řízení vedlo, pro jeho závažnost [anonymizováno] na to, že zahájením tr. řízení nabývá obviněný nejen povinnosti, ale zejména [anonymizováno] procesní práva, které dosud jeho obhajoba nemá. Z odůvodnění zprošťujícího rozsudku pak soud uvedený závěr učinit nemohl, byť sám o sobě o dvojím názoru soudních znalců hovoří. 54. [příjmení] náhrady nemajetkové újmy byla určena nejen ve vztahu ke srovnávacímu rozhodnutí, ale také vzhledem k tvrzení žalobkyně, že své zadostiučinění opírá o zhoršení psychického stavu, který se [anonymizováno] projevovat ve zhoršeném spánku, celkové rozmrzelosti a depresi a nechutenství k jídlu. V této části lze označit tvrzení za prokázaná. O uzavřenosti žalobkyně hovoří nejen její partner svědek [celé jméno svědka], ale také soused svědek [celé jméno svědka], který mj. uvádí, že„ žalobkyně měla být v průběhu trestního řízení v depresi, nechtěla chodit ven, bála se, že jí třeba lidi poznají… Nemluvila, byla doma, když ji chtěli vzít, např. do obchodu, tak měla strach, že jí lidé poznají. Po fyzické stránce byla v pořádku, respektive zhubla, protože nechtěla jíst. Hodně plakala, nechtěla chodit ven… V době soudního řízení svědkyni viděl. Byla uzlíčkem nervů, plakala…“. Svědku [příjmení] [celé jméno svědka] připadala žalobkyně vynervovaná, chodila pomalu, zkroušeně. [jméno] žalobkyně v rámci své výpovědi zmínila strach o to, co bude s ní [anonymizováno] s dětmi.

55. Dalším tvrzením bylo omezení sociálního kontaktu ve svém dosavadním společenství přátel a známých, které na žalobkyni nahlíželi v důsledku trestního stíhání negativně. Toto prokázáno nebylo. Soud má za prokázané, zejména výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], že žalobkyně se uzavřela a nechtěla chodit ven, aby ji nepoznali lidé. Nicméně měla důvěru v nejbližší okolí. Partner [anonymizováno] bližší přátelé ji podporovali a navštěvovali.

56. K dalším tvrzením soud uvádí, že poskytnutí zadostiučinění ve formě omluvy a přiznané finanční částky plně odpovídá tomu, že trestní řízení působilo na žalobkyni značně negativně a tíživě. Je zcela přiměřené k tomu, že žalobkyně (jak tvrdila v žalobě) musela soud přesvědčit o své nevině, což pro ni mělo být nepříjemné a stresující. Nebyla však prokázána obava žalobkyně z toho, že by se odehrál justiční omyl. Toto nevyplývá ani z jednoho navržených a provedených důkazů. Nelze toto vyčíst ani z přepisu odposlechů, v rámci kterých partneři (žalobkyně a svědek [celé jméno svědka]) rozebírali možnosti vzniku [anonymizováno] chlapce a své výpovědi koordinovali, popř. porovnávali. [příjmení] způsobem nebyla prokázána stresující obava o ztráty zaměstnání nebo svých přátel. Jak bylo již řečeno, soud dospěl k tomu, že okolí žalobkyně stálo spíše za ní. S rodinou měla vztahy spíše vyhrocené, a to již před samotným trestním řízením, o tomto také svědčí obsah zmíněného přepisu odposlechů, kde je matka žalobkyně poměrně ze strany žalobkyně a jejího partnera vulgárně napadána.

57. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za případnou nemajetkovou újmu způsobenou medializací případu. Pro vznik nároku musí být splněny tři základní atributy, a to nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, vznik škody (újmy) a zejména příčinný vztah mezi tímto nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem této újmy. Jak sama uvedla žalobkyně ve své výpovědi, media měla informace z proběhnutých veřejných hlavních líčení. Neexistuje tedy souvislá příčina mezi usnesením o zahájení trestního řízení a samotnou medializací. Nebylo prokázáno, že by policie, státní zastupitelství nebo soudy záměrně informovaly média o podrobnostech případu. Media čerpala z veřejných jednání, soud jen podotýká, že zásada veřejnosti je jednou z hlavních zásad soudního řízení. Není zde odpovědnost žalované za jednotlivé články vč. způsobu jejich tvorby. Nelze ani vyvodit odpovědnost žalované za to, jakým způsobem jednotliví novináři atakovali žalobkyni, fotili ji či konfrontovali s aspekty případu, byť soud chápe, že toto pro žalobkyni muselo být více než citelné.

58. Dále soud dospěl k závěru, že provedené odposlechy byly v rámci uvedené proporcionality přiměřené k povaze trestné činnosti, pro které bylo vedeno trestní řízení, charakterem osoby poškozeného (kojenec, tedy absolutní nemožnost jakékoli výpovědi, poznání apod.). Odposlechy byly provedeny zákonným způsobem na základě povolení zdejšího soudu. Byly časově ohraničené na dobu cca 14 dní. V řízení žalobkyně neprokázala způsob provedení odposlechů ani k tomu nenavrhla žádný důkaz. Soud automaticky nemůže předpokládat, že byly provedeny tak, že se neznámá osoba pohybovala po bytě žalobkyně. [anonymizováno] kdyby toto byla pravda, provedení odposlechů má soud za přiměřené pro povahu trestné činnosti, která je pro posouzení individuality tohoto případu stěžejní. Je zcela pochopitelné, že žalobkyně se cítila v důsledku těchto odposlechů vůči stávajícímu prostředí nedůvěřivě. Žalobkyně a svědek [celé jméno svědka] v rámci svých výpovědí hovořili o narušení intimního soužití v důsledku provedených odposlechů. Soud v tomto směru má toto tímto za prokázané, nicméně dospěl k závěru, že míra narušení intimní sféry žalobkyně je přiměřená vzhledem k povaze trestního řízení. V daném případě se jedná o posouzení ochrany zájmu v podobě těžkého zranění [role v řízení] [anonymizováno] (bezbranného [anonymizováno]) na straně jedné a na straně druhé intimní soužití jeho rodičů. V daném případě je soud přesvědčen o přednosti ochrany zájmu [role v řízení], omezení žalobkyně ve své intimní sféře zcela pokrývá odčinění nemajetkové újmy vymezené shora. [příjmení] závěr soud učinil v tomto směru [anonymizováno] co do tvrzení, že žalobkyně ztratila„ důvěru v bytí“ v dané bytové jednotce vč. obavy z toho, že by mohla být znovu odposlouchávána. Odposlechy byly provedeny zákonným způsobem, na základě řádného povolení soudu, nebyly svévolné, nepředstavovaly zneužití státní nebo policejní moci.

59. V neposlední řadě soud nepovažuje nařízení ústavní výchovy u synů žalobkyně za narušení osobnostních práv žalobkyně. Opět žalobkyně k tomu nenavrhnula žádné bližší dokazování, nicméně je zde důležité zdůraznit, že hodnocení případu z pohledu trestního řízení a řízení opatrovnického je zcela diametrálně odlišné. Jak již soud zdůraznil výše, zprošťující rozsudek konstatoval dva hlavní závěry, tj. že nebylo bez pochyb prokázáno, že skutek spáchala žalobkyně, a že zranění si poškozený kojenec nezpůsobil sám. V případě trestního řízení samozřejmě platí zásada in dubio pro reo, tedy soud má za povinnost zprostit, pokud má pochybnosti o vině obžalovaného. V opatrovnickém řízení však je důležitý ten druhý závěr, tj. že zranění si [role v řízení] nezpůsobil sám a bylo to v důsledku zanedbání péče jeho rodičů, popř. osob, které jej měly svěřeného do péče. Není rozhodující, zda toto zanedbání péče bylo úmyslné či nedbalostní, z pohledu opatrovnického řízení je důležité, že byla významným způsobem porušena rodičovská odpovědnost, které v daném případě mělo poměrně významné následky. Opatrovnické řízení věc posuzuje skrze tzv.„ nejlepší zájem [anonymizováno]“, což je zcela jiné kritérium než hodnocení případné trestněprávní odpovědnosti jednoho z rodičů. Protože ani nebylo opatrovnické řízení shledáno jako nezákonné, soud ani nemohl toto považovat za újmu žalobkyně. [příjmení] na žalobkyni, aby v opatrovnickém řízení prokázala, že má veškeré podmínky a předpoklady k tomu, aby v rámci nejlepšího zájmu [anonymizováno] ji mohli být oba dva chlapci svěřeni zpět do péče.

60. Závěrem odůvodnění soud musí zdůraznit, že to byla žalobkyně, která vymezila skutkovým tvrzením předmět řízení a byla to ona, která primárně k tomu navrhovala důkazní prostředky. Nad rámec tohoto však soud musí zdůraznit, že je nutné v daném případě vzít v úvahu samotnou povahu trestního řízení a zejména skutku, pro který bylo toto řízení vedeno. Nelze zapomenout na to, že byla zjištěna četná [anonymizováno] [role v řízení], vč. [anonymizována dvě slova], přičemž opětovně se zdůrazňuje, že trestní soud měl za to, že daná [anonymizováno] si [role v řízení] nezpůsobil sám. Soud posuzoval věc i s poukazem na argumentaci žalované na uplatnění zásad stanovených zejména v ust. § 6 obč. zákoníku. Dospěl k závěru, že takový postup není na místě, zejména z důvodu uvedených v ust. § 2 OdpŠk, avšak je nutné nárok na odškodnění podrobit testem proporcionality mezi ochranou zájmů společnosti (představující zde ochranu [role v řízení] [anonymizováno], jeho zdraví a život) a narušení osobnostní sféry žalobkyně v důsledku trestního řízení vedeného pro velmi závažné jednání. S ohledem na tuto skutečnost rozhodně nelze přiznat vyšší míru finančního odškodnění. V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že zproštění obžaloby neznamená automaticky porušení povinností orgánů činných v trestním řízení. Stále by měla platit zásada rozdílnosti přístupu obžaloby a soudu – v případě pochybností žaluj, v případě pochybností zprosti.

61. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto dle § 160 o.s.ř., kdy soud určil delší lhůtu k plnění vzhledem k povaze administrativního zpracování na straně žalované. Z úřední činnosti je soudu známo, že v případě klasické 3 denní pariční lhůty by žalovaná (především Ministerstvo spravedlnosti ČR) administrativně nezvládla výplatu přiznané částky.

62. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 o.s.ř. Soud respektoval rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 1435/2015 (R 68/2018), kdy je nutné především při úvaze o náhradě nákladů řízení v rámci nemajetkové újmy vyjít u tarifní částky 50 000 Kč (viz § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) a dále z tarifní hodnoty požadovaných nákladů obhajoby, tedy z tarifní částky 19 965,50 Kč Celkem je tedy za 1 úkon právní služby částky 5 000 Kč, resp. po zpětvzetí žaloby a uhrazení nákladů ze strany žalované, částka 3 100 Kč. Výše náhrady nákladů řízení činí částku 32 794,50 Kč. Za úkony byly uznány: převzetí a příprava zastoupení (5 000 Kč), předžalobní upomínka (1/2 úkonu, 2 500 Kč), sepis a podání žaloby (5 000 Kč), ÚJ dne [datum] 9: [číslo] (3 100 Kč), doplnění skutkových tvrzení a návrhů [datum] (3 100 Kč), ÚJ dne [datum] 8: [číslo] (3 100 Kč), ÚJ [datum] 8: [číslo] (3 100 Kč), ÚJ [datum] – vyhlášení rozhodnutí (1/2 úkonu, 1 550 Kč). Soudní poplatek činil 2 000 Kč.