12 C 204/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 22 229,65 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 22 229,65 Kč se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 9. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 229,65 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel s žalovaným následující smlouvy.

2. Dne 2. 9. 2021 byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou hotovostí se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 27 655 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 19 282 Kč (s úrokovou sazbou 21,39 % ročně), odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a nákladů za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 164 Kč (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutému úvěru a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Celkově žalovaný zaplatil od uzavření smlouvy do dne postoupení částku 27 850 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 29. 1. 2024, s účinností ke stejnému dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 11 448 Kč spolu s úroky z prodlení a úrokem z jistiny. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.

3. Dne 29. 5. 2021 byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou hotovostí se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 27 655 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 19 282 Kč (s úrokovou sazbou 20,08 % ročně), odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a nákladů za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 164 Kč (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutému úvěru a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Celkově žalovaný zaplatil od uzavření smlouvy do dne postoupení částku 31 150 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne 29. 1. 2024, s účinností ke stejnému dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 10 781,27 Kč spolu s úroky z prodlení a úrokem z jistiny. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

6. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel 2x smlouvu o zápůjčce, a to dne 29. 5. 2021 a dne 2. 9. 2021. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2x 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit ve 21měsíčních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako „poplatek“. Celá pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta 2x zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tyto smlouva nejsou platné, a to z níže uvedených důvodů.

9. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako „poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený „poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 79,01 % ročně (smlouva dokonce uvádí 86 %), RPSN činí 142,04 %. Soud je tedy toho názoru, že smlouvy byly sjednána nemravně a jsou tedy z tohoto důvodu neplatné.

10. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne postoupení uhradil celkově částku 27 850 Kč u smlouvy ze dne 2. 9. 2021 a částku 31 150 Kč u smlouvy ze dne 29. 5. 2021. Soud má tak za to, že žalovaný uhradil více než představuje jeho bezdůvodné obohacení a z tohoto důvodu soudu nezbylo nic jiného než žalobu zamítnout, neboť prakticky se žalovaný o nic neobohatil.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť byl ve věci úspěšný žalovaný. Ten však v řízení netvrdil ani neprokázal, že by mu účelně vynaložené náklady vznikly.