12 C 215/2017

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Špalka a přísedících Petry Čadové a Mgr. Svatavy Hernandézové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru a náhradu mzdy

I. Výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná.

II. Okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou vůči žalobci dne [datum] je neplatné.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 35 669,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 568,56 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 34 100,49 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 156 827,30 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhal jednak určení neplatnosti výpovědi podané dne [datum], okamžitého zrušení pracovního poměru podaného dne [datum] a dále pak přiznání náhrady mzdy ve výši 35 669,05 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na jejímž základě byl založen pracovní poměr mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, a to se dnem nástupu do práce [datum]. Takto založený pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum], tedy na dobu jednoho roku. Jako druh práce, kterou měl žalobce pro žalovaného vykonávat, byl v pracovní smlouvě sjednán„ přípravář výroby“. Žalobce řádně plnil své pracovní povinnosti, žádné pochybení mu nebylo vytýkáno a dokonce mu byly vypláceny i odměny dle mzdového předpisu. Dne [datum] žalobce obdržel od žalovaného výpověď z pracovního poměru, v níž odkázal žalovaný na e-mailovou komunikaci ze dne [datum], výtky v této komunikaci obsažené však žalobce zpochybňuje, jednak proto, že své pracovní povinnosti plnil a jednak proto, že mu výtku zaslali pracovníci, kteří nebyli jeho nadřízenými. Dne [datum] obdržel žalobce od žalovaného další upozornění na porušení pracovních povinností a i v tomto dokumentu obsažené výtky žalobce neuznával a považoval je za účelové s ohledem na krátký časový odstup a současně shodu ve skutkovém vymezení vytýkaných pochybností. Výpověď obdržel žalobce dne [datum] dle §52 písmeno g) zákoníku práce. Tuto výpověď žalobce zpochybnil pro účelovost a i s ohledem na skutečnost, že důvody v ní uvedené nebyly naplněny. Dne [datum] pak byl žalobce žalovaným převeden na jinou práci, což odmítl. Dne [datum] obdržel žalobce upozornění na porušení pracovních povinností, které spočívaly v tom, že nevyčerpal dovolenou za rok 2016 do [datum]. Dne [datum] pak obdržel od žalovaného žalobce okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu odmítnutí výkonu práce, na níž byl převeden. Dopisem ze dne [datum] namítl žalobce u žalovaného neplatnost okamžitého zrušení a trval na dalším zaměstnávání. Rozvázání pracovního poměru výpovědí i okamžitým zrušením považuje žalobce za neplatné, uplatnil současně za období od [datum] do [datum] náhradu mzdy, když současně uvedl, že jeho průměrný měsíční výdělek činil 196,07 Kč za hodinu a náleží mu tak za 1 pracovní den v dubnu 2017 a za celý měsíc květen 2017 částka 35 669,05 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum], s podanou žalobou nesouhlasil, jako nesporná označil tvrzení ohledně vzniku pracovního poměru a doručení upozornění na porušení povinností, výpovědi, převedení na jinou práci a doručení okamžitého zrušení pracovního poměru. Nesouhlasil však s tvrzeními žalobce v tom smyslu, že by byl s prací žalobce žalovaný spokojen, když u zaměstnavatele osobní ohodnocení ve výši 20% mzdy dostával každý zaměstnanec a při nespokojenosti se z této částky ubíralo. Popřel tedy, že by vyplácení osobního ohodnocení mohlo být považováno za projev spokojenosti, neboť žalovaný vyplácel žalobci méně, než 20%. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobci mimo jiné vytýkáno, že neobjednal lisovací prvek, který byl nezbytný pro výrobu a s ohledem na expresní dodávku materiálu, kterou musel žalovaný zaplatit, mu tak vznikla škoda v celkové výši 84,52 EUR v důsledku porušení povinností žalobce. Dále pak žalovaný uvedl, že veškerých v e-mailové komunikaci a v dopisech uvedených a vytýkaných pochybení se žalobce dopustil a že zaměstnanci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] byli oprávněni koordinovat výrobu a mimo jiné též ukládat povinnosti žalobci. Obdobně se vyjádřil k pravdivosti pochybení vytýkaných dopisem ze dne [datum] s tím, že krátký časový odstup vytčení způsobil žalobce svým jednáním a nelze je přičítat k tíži žalovanému. Výpověď žalovaný považuje za platnou, stejně tak i převedení na jinou práci a okamžité zrušení pracovního poměru, nárok na náhradu mzdy pak za neoprávněný.

3. K vyjádření žalovaného zaslal žalobce repliku doručenou soudu dne [datum], na svých tvrzeních a právních závěrech setrval.

4. V řízení bylo nesporné, že mezi účastníky vznikl, na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] pracovní poměr, že žalobce pro žalovaného pracoval jako přípravář výroby a že mu žalovaný doručil e-mailovou zprávu ze dne [datum] a dopisy ze dne [datum], [datum], v nichž jsou vytýkaná pochybení žalobce, dopis ze dne [datum], kterým vytýká nevyčerpání dovolené a dále pak výpověď ze dne [datum] a okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a stejně tak i dopis o převedení na jinou pozici.

5. Okresní soud Plzeň-město rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalovaným žalobci ze dne [datum] je neplatná, dále tak, že žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovaným vůči žalobci dne [datum] je neplatné, byla zamítnuta, stejně tak byla zamítnuta žaloba co do části zaplacení částky 35 669,05 Kč.

6. Na základě odvolání obou účastníků ve věci rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Krajský soud rozhodl tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. a III. potvrzuje (zamítnutí žaloby co do části určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, a dále co do části zaplacení částky 35 669,05 Kč), dále ve výroku I se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] zamítá.

7. Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], když oba dva výše uvedené rozsudky zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu Plzeň-město k dalšímu řízení.

8. Soud ve věci provedl provedl následující dokazování, z nichž vyvodil daný skutkový stav.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který pracuje a pracoval u žalovaného v pozici vedoucího ekonomicko-administrativního úseku a vedoucího personálního úseku soud zjistil, že byl přítomen výběrovému řízení na přijetí žalobce k žalovanému do pozice přípravář výroby. Přítomen byl i [anonymizováno] [celé jméno svědka], tato pozice zahrnovala i plánování výroby. Žádný vnitřní předpis ani jiný dokument, který by vymezoval povinnosti přípraváře výroby, ve společnosti žalovaného nebyl, přípravář výroby obecně má za úkol zpracování poptávek zákazníků včetně zajištění materiálu pro výrobu a skartace dokumentace do povinností přípraváře výroby zahrnuta je. Žalobce se o rozsahu svých povinností dozvěděl v rámci přijímacího pohovoru a uzavírání pracovní smlouvy. Nadřízeným žalobce byl [anonymizováno] [celé jméno svědka], mistři byli se žalobcem v každodenním kontaktu, neboť práce žalobce s jejich prací souvisela, ale nebyli jeho přímými nadřízenými.

10. Před odvolacím soudem svědek svou výpověď doplnil tak, že ve společnosti žalované je mzdový systém, kdy kromě základního platu mají zaměstnanci ještě osobní ohodnocení ve výši 0- 20 %, u žalobce docházelo ke krácení, z čehož vyplývá, že s jeho prací nebyla spokojenost. Určitě předcházelo napomenutí ze strany žalované, pokud se týká pracovních výsledků žalobce. Žalobce nesouhlasil s přidělováním práce, jednalo se o skartaci. Pracovní pozici uvedl, že žalobce byl na funkci přípraváře výroby, tzn., že pokud dostane zakázku, musí zjistit, jaký materiál je potřeba, jaký kroky jsou třeba k tomu, aby mohla být zakázka realizována.

11. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracuje na pozici vedoucí výroby a pracoval tam i v době působení žalobce u žalovaného. Žalobce pracoval jako přípravář výroby na obrobně. Vysvětlil povinnosti přípraváře výroby tak, že má na starosti celý proces výroby, tedy i nákup materiálu, resp. odeslání pokynu do oddělení nákupu, zpracování pracovních postupů pro výrobu a zadání údajů do počítačového systému žalovaného. S těmito povinnostmi byl za přítomnosti svědka žalobce seznámen. Domnívá se, že skartace dokumentace je součástí povinností přípraváře výroby. Uváděl dále, že se u žalobce stávalo opakovaně, že podklady pro výrobu nepřipravil, udělal špatné podklady pro kalkulaci, nezajistil polotovary - lisovací prvky pro výrobu a nakonec si na žalobce stěžovali prakticky všichni. Zaměstnavatel byl s prací žalobce nespokojený, žalobce vykazoval chybovost. Spolupráce s mistry byla u žalobce nutná, jeho nadřízeným byl pan [celé jméno svědka]. Osobní ohodnocení bylo vypláceno standardně ve výši 20% a při nespokojenosti žalovaného bylo u konkrétního zaměstnance snižováno. Žádné podstatné škody žalobce neudělal, protože pan [celé jméno svědka] je zachytil a opravil. Chybovost software s výtkami žalobci nesouvisí.

12. Před odvolacím soudem svědek svou výpověď doplnil tak, že žalobce pracoval na pozici přípravy výroby. Pokud přišla zakázka, měl žalobce zjistit, zda se jedná o opakované díly, poté mohl udělat podklady v počítači, pokud se jednalo o nový díl, pak musel zadat do systému skladová místa, připravit pracovní postupy a mistrům připravit podklad k výrobě. Domnívá se, že žalobce pracoval podprůměrně. Se žalobcem několikrát probíral pracovní výsledky, neboť nebyl spokojen. Zpočátku upozorňoval na nepříznivé výsledky žalobce ústně, později potom bylo přistoupeno k písemným výtkám. Dále se vyjádřil ke způsobu skartování, kdy skartovat musí každý v kanceláři, ve firmě není zvláštní funkce skartování, proto každý pracovník ve svém úseku toto provádí samostatně. Nepamatuje si, že by žalobce uváděl, že nemá vytvořeny podmínky pro kvalitně prováděnou práci. Žalobce měl být před nástupem i po nástupu do zaměstnání svědkem informován, co je jeho náplní práce.

13. Po vrácení věci Nejvyšším soudem svědek svou výpověď doplnil tak, že pozici přípravář výroby nevykonával žalobce sám, těchto pozic je několik. Z jeho pohledu nevykonával žalobce práci tak, jak měl. Dostal určitý čas na zapracování, nicméně s postupem doby mohl vykonávat práci lépe, protože všemu porozuměl, ale s přibývajícím časem neplnil své úkoly. Svědek popsal proces výroby o nich ve společnosti. Uvedl, že žalobce původně do systému zadával informace v pořádku, ke konci svého pracovního poměru na své úkoly rezignoval. Docházelo ke špatným kalkulacím, z tohoto důvodu se s ním společnost rozhodla rozvázat pracovní poměr. Žalobce měl být školen, vykonával tuto řádně. Uvedl, že jejich sklad má 2 režimy, které se liší způsobem objednávání. Pracovní postupy jsou důležité pro tvorbu ceny. V době, kdy práci vykonával žalobce, bylo ve společnosti 5-6 přípravářů. V době, kdy pracoval ve společnosti žalobce, tak příprava výroby spadala přímo pod svědka. Byla nezávisle na výrobě. Nicméně úzce spolupracoval s výrobou, každodenní komunikace probíhala právě s výrobou a s mistrem. Pokud byl žalobce na obrobně, tak delegovaným vedoucí byl pan [celé jméno svědka], čili úkoly mu dávali vedoucí a pan vedoucí [celé jméno svědka], co se týče procesních věcí, pak zadával sám svědek s tím, že samozřejmě on jako vedoucí výroby měl pod sebou 300 lidí, takže nešlo úkolovat každého jednotlivě. O tomto měl být žalobce informován. Ohledně zaškolení svědek uvedl že, co se týče systému, tak byl zaškolen panem [jméno], který tak měl v době v tu dobu na starosti IT a software. Co se týče technologické stránky věci tak byl zaškolen svědkem nebo panem [celé jméno svědka]. Každý, kdo má svého vedoucího, může při nějakých problémech za ním jít. Výkon práce nebyl zapříčiněný chybným zaškolením. Ohledně systému svědek uvedl, že každý systém má určité chyby. Žalobce dělal na starém systému. Žalobce si stěžoval, že se některé údaje nepropisovaly, nicméně nikdo jiný si nestěžoval. Starý systém bez problémů fungoval [číslo] let. Po nástupu do práce je každý zaškolený ve zkušební době a absolvuje tzv. kolečko. Bez tohoto školení by člověk nebyl použitelný pro společnost. Kdy žalobce konkrétně absolvoval tzv. kolečko, svědek neví. Neví ani, v jakém roce u nich pracoval.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracoval a pracuje jako vedoucí pro technologii a rozvoj u žalovaného a byl v době práce žalobce u žalovaného zástupcem pana [příjmení] [celé jméno svědka]. Přítomen výběrovému řízení a přijímání žalobce nebyl. Vysvětlil povinnosti přípraváře výroby tak, že vytváří konkrétní pracovní postupy pro výrobu, tedy administrativní činnosti nutné jako podklad pro samotný proces výroby a kromě jiného též musí přípravář výroby zajistit pro výrobu dostupnost polotovarů. U žalobce zjistil, že nepracoval dostatečně rychle, byl neochotný a nedělal, co měl. Žalobce musel být kontrolován, škodu sice žádnou nezpůsobil, ale musel to jiný zaměstnanec odchytávat. Chybovost software s výtkami žalobci nesouvisí, do programu mělo přístup vícero lidí. Skartování dokumentace do povinnosti přípraváře dle jeho vyjádření patří.

15. Před odvolacím soudem svědek uvedl, že předával žalobci některé materiály, které obdržel od pana [celé jméno svědka]. Z jeho pohledu pracovní výsledky byly nedostatečné. Žalobce neplnil pracovní úkoly, přehlížel chyby. Není mu nic známo o tom, že žalobce měl vykonávat skartaci. Skartaci prováděl každý zaměstnanec. S žalobcem řešil nedostatky v jeho práci a nespokojenost s jeho prací. Žalobce se nezmiňoval, že poté, kdy mu byla vyslovena nespokojenost s jeho prací, že by ze strany zaměstnavatele neměl vytvořené podmínky.

16. Svědek byl slyšen i po vrácení věci dovolacím soudem. Uvedl, že byl nadřízeným žalobce, co se týče provozu. Zadával mu buď práce, nebo řešil technické věci. Podle jeho zkušeností měl schopnost žalobce plnit danou práci, seděli ve stejné kanceláři. Úkolem žalobce byla podpory podpora výroby. Bylo plno úkolů, které vykonal správně, ale plno jich konal nesprávně. Pravidla, na kterých funguje společnost, tak nebyl schopen dodržet, ačkoliv na ní vzdělanost měl. Ohledně administrativní práce byl velmi schopný, nicméně ta pravidla, na kterých se dohodli, aby systém fungoval, ty porušoval. E-mailem s ním komunikoval zejména z toho důvodu, že přestože seděli vedle sebe v kanceláři tak či ústně podané, takto nemusí být v dostatečné a v případě, že tam byly nějaké chyby, tak chtěl, aby o tom věděli ostatní. K zaškolení uvedl, že buď to to zkoušeli u jeho monitoru, testů motoru svědka znovu, neb nebo naopak seděli u monitoru žalobce. Na začátku byl žalobce zaškolen a pak to vlastně probíhalo tak, že když svědek viděl, že to nefunguje, že se žalobce plete, tak ho nejdřív se snažil„ takto zaškolit“ a takto to vlastně probíhalo celou dobu. Posléze se jednalo spíše o opravy. Nebyl schopen dodržovat určité jednoduché technické věci. Kladl si třeba desetinná místa nebo jednotky. K dotazu soudu, co svědek mínil tím, že opakovaně uvedl„ pravidla, na kterých se dohodli“, svědek uvedl, že tím myslel jako správu výrobního procesu u nich ve firmě, že se tam například používá určitý software, který má svá pravidla, že požaduje určitou posloupnost kroků. Žalobce se u něj zaučoval z toho důvodu, že ho o to požádal přímo nadřízený pan [celé jméno svědka]. Také z toho důvodu, že byl na obrobně.

17. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracoval jako mistr výroby u žalovaného, nebyl nikdy v žádném vztahu nadřízenosti a podřízenosti se žalobcem, nebyl přítomen vzniku pracovního poměru žalobce u žalovaného ani výběrovému řízení. Vypověděl, jaké povinnosti má přípravář výroby, který musí připravit podklady pro mistra, aby mohla být výroba realizována a kromě jiného je povinen též zajistit materiál pro výrobu. Ví o tom, že žalobce vykazoval chyby v práci a že mu byla vracena práce k předělání. Doslova uvedl, že horšího spolupracovníka za 30 let nepotkal, předával špatně definované polotovary a špatné postupy. Žalobce nejdříve spolupracoval a pak spolupráci odmítal.

18. Před odvolacím soudem svědek uvedl, že co se týká podkladů, které připravil žalobce, byly z 95 % vadné, protože svědek ručil za výrobu tak přistoupil k jejich opravě. Několikrát o tomto informoval žalobce. Spolupráce s ním byla špatná. Řešili s žalobcem ústně, stěžoval si ty u pana [příjmení] [celé jméno svědka]. Žalobce se nesnažil dát věci do pořádku.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval také jako mistr výroby u žalovaného, ale na středisku obrábění, se žalobcem seděl v jedné kanceláři. Přípravář výroby zpracuje objednávku a podklady pro výrobu a mistrovi je předá k provedení výroby, musí též zajistit, aby byl materiál pro výrobu na skladě. Pokud není pracovní postup pro konkrétní výrobek již zadán v programu, musí proces výroby ručně zadat. [příjmení] sám s žalobcem do pracovního kontaktu moc nepřicházel, věděl od pana [celé jméno svědka], že je se žalobcem nespokojený, občas si posteskl, s novou kolegyní je spolupráce lepší.

20. Před odvolacím soudem svědek uvedl, že se žalobcem seděl v jedné kanceláři. Pokud přicházel s žalobcem do kontaktu, bylo to pouze v těch situacích, kdy se tato situace týkala jeho pracovního zařazení. Ví o pár chybách, kterých se dopustil žalobce v souvislosti s přípravou výroby. Spory s žalobcem neměl.

21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek pracoval v pozici přípravář výroby, se žalobcem do kontaktu nepřicházel, pracoval na jiné části výroby. Obecně se vyjádřil k tomu, co musí přípravář výroby konat tak, že vypracovává pracovní postupy pro výrobu a zajišťuje kromě jiného též materiál pro výrobu. Z doslechu ví, že žalobce své povinnosti neplnil, on sám s ním přišel ale do kontaktu jen jednou, když jej zaškoloval pro skartaci, tedy pro obsluhu„ skartačky“, kdy žalobce současně odmítal tuto práci vykonávat. On sám, když bylo potřeba skartovat, bránil by se, pokud by musel skartovat dokumenty z jiných středisek. Měl pocit, že pan [celé jméno svědka] se snažil vymyslet takový úkol pro žalobce, aby nedošlo k narušení procesu výroby, aby žalobce žalovanému neuškodil.

22. Svědek před odvolacím soudem uvedl, že o výkonu funkce žalobce ví pouze z doslechu od kolegů, ví z doslechu, že kolegové říkali, že žalobce není schopen vykonávat svou práci, více o tom neměl povědomost. Žalobce i za školou [obec] ke konci jeho pracovního poměru na skartaci dokumentů. A on sám průběžně skartaci prováděl. Prováděla se v podstatě skartace papírů.

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracoval v pozici vedoucího výroby, ale na jiné fázi výroby, se žalobcem přišel jedenkrát do styku při jeho přijímání, při podpisu pracovní smlouvy ale nebyl. Nebyl v přímém vztahu se žalobcem. Obecně se vyjádřil k povinnostem přípraváře výroby tak, že vypracovává technologický postup pro výrobu, zadává data do programu v počítači a musí být též k ruce samotné výrobě. Skartování dokumentace asi nebude standardní součást povinností přípraváře, ale ve společnosti žalovaného se snaží dodržovat pořádek a vzhledem k tomu, že konkrétní pracovní pozice pro skartování ve společnosti nebyla, je vhodné, aby každý dokumenty skartoval, vnímá to tedy jako součást úklidu, tedy povinností každé pozice.

24. Před odvolacím soudem svědek uvedl, že ve vztahu k žalobci byl pouze u jeho vstupního pohovoru, dále s ním neměl nic co dočinění. Není mu známo, jaké byly jeho pracovní výsledky. Z doslechu ví, a že s ní byla nespokojenost. Skartace provádí a on sám, pokud toho více, snaží se z titulu své pozice to přesunout na jiné pracovníky.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento svědek pro žalovaného pracoval jako přípravář výroby pro montáž, svařovnu a lasery, tedy druhou část výroby, než pracoval žalobce. V přímém kontaktu nebyli. Obecně se vyjádřil k povinnostem přípraváře výroby tak, že zpracuje objednávku a vypracuje technologický postup výroby, pracovní postup a zajistí objednání materiálu tak, aby byl na skladě. Plnění pracovních povinností žalobce neumí zhodnotit. Osobní ohodnocení je vypláceno ve výši 20% standardně, při nespokojenosti zaměstnavatele se odměna snižuje.

26. Před odvolacím soudem uvedl, že s žalobcem byl v pracovním kontaktu minimálně. Neslyšel o žádných pracovních důsledcích žalobce, do styku s ním nepřišel. O jeho výsledcích nebyl informován. Skartaci vykonával v průběhu zaměstnání. Osobní ohodnocení dostává ve výši 1 000 Kč měsíčně. Pokud byly zaváděny nové systémy, mohly se objevit problémy. Pokud firma spokojená, které mu vypláceno osobní ohodnocení. Prémie mají v rozmezí 0- 20 %.

27. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že nastoupila jako přípravářka výroby pro druhou část výroby, než pracoval žalobce, nebyla přítomna jeho přijímání, přišla s ním do kontaktu jen jednou. Jako přípravářka výroby výrobu plánuje, připravuje a předává do výroby podklady a archivuje dokumentaci z výroby, do výroby předává podrobný pracovní postup, který zadává a zpracovává na počítači, zajišťuje též materiál ve spolupráci s oddělením nákupu. Nikdy se jí nestalo, že by počítačový software dělal chyby.

28. U odvolacího soudu svědkyně uvedla, že se s žalobcem v pracovním styku setkala asi 2×. Nestalo se, že by počítač vykazoval nedostatky, pokud vadně pracoval, řešilo se to operativně s IT oddělení. Při své práci prováděla skartaci dokumentů. Skartace se provádí průběžně.

29. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že to vnímal tak, že měl nastoupit jako plánovač výroby, jen dočasně pracoval jako přípravář výroby. Domníval se, že jeho pracovní povinností nebylo zajišťovat materiál pro výrobu ani skartovat. Výpověď, obě upozornění i okamžité zrušení obdržel a stejně tak i přeřazení na jinou pozici obdržel. Výpověď ale považoval za neplatnou, proto odmítl přeřazení na jinou pozici. Chyby, které mu byly vytýkány, byly způsobeny špatně fungujícím počítačovým programem nebo nebyly jeho pochybeními, on sám žádné pracovní povinnosti neporušil.

30. Žalobce byl rovněž slyšen před odvolacím soudem, kdy uvedl, že absolvoval pohovor u žalované na funkci přípraváře výroby, tuto funkci odmítl, neboť se jednalo o administrativní charakter. Po 14 dnech dostal výzvu od firmy na druhý pracovní pohovor, a bylo mu sděleno, že firma hledá pracovníka pro plánování výroby, neboť dosud neměla systém plánování výroby zaveden. Toto mu přišlo zajímavé. Překvapilo ho, že dostal návrh pracovní smlouvy s funkčním zařazením přípravář výroby. Bylo mu sděleno, že se jedná o obecný termín. Bylo mu přislíbeno, že bude počítačový program pro obrobnu, nejméně do doby skončení zkušební doby. Toto se prodlužovalo. Ve firmě byl značný skluz v systému plánování výroby. U žalované nevěděli, co dělá pravá ruka a co dělá levá. Ze strany zaměstnavatele mu byly vytýkány některé nedostatky, které však nebyly důvodné. Jednalo se o účelové emaily, z jeho strany byly nesmyslem. Poté co mu byla dána výpověď pro méně závažné porušení povinností, s tímto nesouhlasil a nesouhlasil ani se přeřazením na jinou pracovní pozici po dobu výpovědní lhůty do práce docházel, žádnou činnost však nevykoná, přeřazení na jinou pozici odmítl, protože s tímto nesouhlasil.

31. Z výpovědi [jméno] [jméno] soud má za zjištěné, že tento pracoval na pozici programátora a vedoucího IT oddělení. S žalobcem se setkal v roce 2016, když ho zaškoloval na software. Setkali se pak v rámci IT podpory. Zda pracovní úkol je splněn správní či špatně, toto by šlo vyhledat historii systému. Pokud se svědek připravoval na výpověď, prošel zhruba 160 záznamů. Některé byly učiněny správně, některé byly provedeny špatně, což se stává. Byla tam vidět oprava různých osob na určitých segmentech. Prošel prvních 15 dílů ze 160 záznamů, tam právě vyhledal, že některé byly špatné. V systému jde vidět elektronická stopa, když někdo toto přepsal, bylo jasné, že byl úkon úkol předtím špatně. Žalobce byl velmi gramotný, co se týče počítačů. V systému jde vidět hodně úkonů, které učinil správně. Co se týče zaškolení, takže za povinnost po nástupu absolvovat takové kolečko, což každý absolvuje. V rámci IT se školí pravidla ohledně počítačové sítě a software, tj. pravidla, které musí dodržovat, směrnice apod. Žalobce byl zaškolen na nezbytný software. Sám s ním absolvoval několik sezení. Žalobce byl zdatný, šlo dost rychle a brzy pochopil systém.

32. Soud provedl v řízení tyto listinné důkazy.

33. Pracovní smlouvu ze dne [datum], ze které zjistil, že žalobce nastoupil do pozice přípravář výroby u žalovaného s místem výkonu práce v [obec], dnem nástupu do práce [datum] a pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum], mzda byla určena mzdovým výměrem. Z výplatních pásek za červen 2016 až leden 2017 soud zjistil, že žalobce měl základní mzdu za červen 2016 24 573 Kč a osobní ohodnocení 2457 Kč, za červenec 2016 24 573 Kč a osobní ohodnocení 2457 Kč, za srpen 2016 základní mzdu 24 106 Kč a osobní ohodnocení 4915 Kč, za září 2016 základní mzdu 10 053 Kč a osobní ohodnocení 2457 Kč, za říjen 2016 základní mzdu 12 872 Kč a osobní ohodnocení 1229 Kč, za listopad 2016 základní mzdu 24 573 Kč a osobní ohodnocení 2457 Kč, za prosinec 2016 základní mzdu 18 988 Kč a osobní ohodnocení 3686 Kč a za leden 2017 základní mzdu 10 424 Kč a osobní ohodnocení 2458 Kč. Z výplatních pásek dále soud zjistil, že v období ledna 2017 až dubna 2017 činila hrubá mzda 18 075 Kč v lednu při odpracování 72 hodin, 26 006 Kč, v únoru při odpracování 160 hodin a 31 996 Kč, v březnu 2017 při odpracování 156 hodin a v dubnu 14 605 Kč při odpracování 0 hodin. Ze mzdového předpisu zaměstnavatele schváleného dne [datum] soud zjistil, že osobní ohodnocení tvoří nadstandartní složku mzdy a přiznává se podle hospodářských výsledků zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnanec neměl neomluvenou absenci, neobdržel napomenutí pro porušení svých pracovních povinností a neobdržel ani upozornění na neuspokojivé pracovní výsledky v rozsahu 0- 20% celkové mzdy v závislosti na pracovní výkonosti, kvalitě práce, míře dodržování právních předpisů, rozsahu naplnění fondu pracovní doby a aktivitě, samostatnosti, ochotě a flexibilitě zaměstnance při plnění pracovních povinností.

34. Z e-mailové korespondence, zejména pak z e-mailové zprávy odeslané [celé jméno svědka] ze dne [datum] mimo jiné též žalobci soud zjistil, že žalobci bylo vytknuto, že si plete přepočet plošných jednotek a zadává nesmyslné rozměry polotovarů, nevyplňuje kolonku s názvem„ odlišné číslo výkresu“, špatně zadává„ [příjmení] – [příjmení]“, nedodržuje konvence ohledně sériovosti, zadává špatné polotovary, opomíjí v kusovníku lisovací prvky, opomíjí cenu [anonymizováno], špatně sčítá, neodpovídá na dotazy např. ohledně dispozice polotovaru [číslo] a byla vyjádřena s prací žalobce nespokojenost. Z korespondence ze stejného dne mezi [celé jméno svědka] a žalobcem soud zjistil, že [celé jméno svědka] vytýká žalobci, že žalobce neobjednal konkrétní polotovar pro výrobu a není tak pro výrobu připraven. Z e-mailové zprávy odeslané žalobci dne [datum] [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobci bylo sděleno, že žalobce dělá chyby v zadání výroby a pracovním postupu. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] odeslané [celé jméno svědka] mimo jiné žalobci soud zjistil, že žádá o vydání 2 ks konkrétních polotovarů pro výrobu, která začne druhý den. Z upozornění ze dne [datum] předaného žalovaným žalobci soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel není s prací žalobce spokojen, odkazuje na e-mail ze dne [datum] a vytýká porušení § 301 zákoníku práce, upozorňuje na možnost výpovědi dle § 52 písmeno g) zákoníku práce, pokud žalobce bude porušovat nadále své povinnosti. Z upozornění ze dne [datum] předaného žalovaným žalobci soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel není s prací žalobce spokojen, odkazuje na e-mail ze dne [datum] a [datum] vytýká porušení § 301 zákoníku práce, upozorňuje na možnost výpovědi dle § 52 písmeno g) zákoníku práce, pokud žalobce bude porušovat své povinnosti. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že opravu ceny za [anonymizováno] dělal pan [příjmení].

35. Z listiny nazvané rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dává žalobci výpověď pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci. Ve výpovědi zopakoval porušení uvedená v e-mailu ze dne [datum] a dále pak opomíjení informování nadřízených o výsledcích konkrétních úkolů v rozporu s jejich pokyny, neodesílání oddělení nákupu požadavků na objednání polotovarů, nesplnění pokynů vedoucích tím, že dne [datum] špatně vydal žalobce výrobu, která pak musela být vydána samotným mistrem a dále pak je vytýkáno, že žalobce i přesto dne [datum] přestal zpracovávat vyhodnocení stažených dat na obrobně z [anonymizováno] panelů a dávat takové vyhodnocení mistrům.

36. Z listiny nazvané sdělení o přeřazení na jinou práci ze dne [datum] soud zjistil, že s ohledem na rozvázání pracovního poměru výpovědí žalovaný žalobce přeřazuje na pozici [anonymizováno] do doby skončení pracovního poměru, tedy do [datum]. Z upozornění na porušení pracovních povinností ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vytýká žalobci, že ani do [datum] nevyčerpal dovolenou za rok 2016.

37. Z listiny nazvané okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odstavec 1 písm. b) zákoníku práce ze dne [datum] soud zjistil, že pro zvlášť hrubé porušení povinností spočívající v odmítání plnění pracovních úkolů, které mu jsou žalovaným přidělovány, byl se žalobcem ukončen pracovní poměr dnem doručení listiny.

38. Z dopisu ze dne [datum] odeslaného právním zástupcem žalobce žalovanému a poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalobce žalovanému vykl neplatnost výpovědi a žádal o dodržování povinností zaměstnavatele.

39. Z dopisu ze dne [datum] odeslaného právním zástupcem žalobce žalovanému a poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalobce žalovanému vykl neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a trval na dalším zaměstnávání a uplatnil nárok na náhradu mzdy do skončení pracovního poměru.

40. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za dopravu [anonymizována dvě slova] byla vyúčtována žalovanému částka 100 EUR. Z protokolu o projednání škody ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobcem byla projednána škoda ve výši 84,52 EUR, přítomni za žalovaného byli [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a žalobce tento dokument nepodepsal. Z pokynů k vykonávání práce z období [datum] až [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla žalobci přidělena práce příprava odlitků a výkovů pro aktuální výrobu zaměstnanci [celé jméno svědka] a [příjmení] za žalovaného a práce nebyla žalobcem vykonána a dále pak ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum] a [datum] byla zadána práce třídění a skartace výrobní dokumentace zaměstnanci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] za žalovaného a žalobcem nebyla vykonána.

41. Z e-mailové korespondence z [datum] vyplývá, že mezi panem [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] proběhla komunikace o nespokojenosti s postupy žalobce. Korespondence probíhala pak i s žalobcem v období od [datum] do [datum]. Z e-mailové korespondence z období [datum] až [datum] soud zjistil, že mezi panem [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], žalobcem a dalšími zaměstnanci žalovaného probíhala komunikace ohledně chybovosti počítačového systému [příjmení].

42. Z organigramu žalovaného soud zjistil, že [celé jméno svědka] pracoval v pozici vedoucího ekonomicko - administrativního úseku žalovaného a dále na personálním oddělení, [anonymizováno] [celé jméno svědka] v pozici zakázková výroba, pan [celé jméno svědka] jako podřízený [anonymizováno] [celé jméno svědka] v pozici nazvané obrobna a současně nadřízený pana [celé jméno svědka].

43. Z nahrávky uložené na CD předložené žalobcem soud zjistil, že škoda uplatněná žalovaným na žalobci byla projednána ústní formou a žalobce s jejím uplatněním nesouhlasil.

44. Dle § 52 písmeno g) zákoníku práce č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

45. Dle § 55 odstavec 1 písmeno b) zákoníku práce č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

46. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

47. Dle § 301 zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

48. V dané věci soud rozhodoval okamžiku, kdy předcházející rozhodnutí zdejšího soudu i soudu odvolacího byla zrušena Nejvyšším soudem a věc byla vrácena k novému řízení prvoinstančnímu soudu. Soud tak nebyl vázán názorem odvolacího soudu a věc posoudil na základě provedeného dokazování.

49. Dovolací soud uvedl, že závěr o naplnění důvodu výpovědi z pracovního poměru není podložen skutkovými zjištěními, ze kterých by především vyplývalo, že se žalobce dopustil jednání, která jsou ve výpovědi vytýkána, a že toto jednání vykazují znaky zaviněného porušení pracovních povinností; za taková nelze pokud považovat skutková zjištění o tom, že žalobce se„ dopouštěl dalších pochybení“, která„ odstraňovali jiní pracovníci“ (například mistr výroby [celé jméno svědka] opravoval podklady pro výrobu), že„ názory mistra [celé jméno svědka] nerespektoval a snažil se o nápravu“ („ nedostatky“ pak byly řešeny nadřízeným žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a panem [celé jméno svědka]), že„ o pár chybách, kterých se žalobce dopustil v souvislosti s přípravou výroby, kdy se jednalo, například o neobjednání určitého materiálu, věděl i mistr [jméno] [příjmení], že i [celé jméno svědka] (vedoucímu ekonomicko-administrativního úsek)„ bylo známo, že nadřízení žalobce nebyli vždy s jeho prací spokojeni“, a že„ žalobce pracoval podprůměrně“ (jako„ uvedl“ [anonymizováno] [celé jméno svědka]). Závěr odvolacího soudu o tom, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je platná, nelze považovat za správný. Nejvyšší soud dále uvedl, že jedním z důvodů, pro které zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, kdyby s tímto převedením zaměstnanec nesouhlasil, je situace, kdy zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g) zákoníku práce. Tuto možnost, kterou zákon zaměstnavateli dává na zvážení, využil též žalovaný v projednávané věci, jestliže poté, co žalobci doručil výpověď z pracovního poměru z důvodu podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, ho dne [datum] převedl na jinou práci, když odmítnutí ze strany žalobce se stalo důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, k němuž žalovaný přistoupil. Podle ustálené judikatury je rozvázání pracovního poměru výpovědí neplatné, jen jestliže byla jeho neplatnost určena pravomocným soudním rozhodnutím. Nejvyšší soudu v tomto směru odkázal na judikaturu. Byla-li výpověď z pracovního poměru pravomocným rozhodnutím soudu vydaným v řízení podle ustanovení § 72 zákoníku práce označena za neplatné právní jednání, nemůže mít již od počátku žádné právní účinky; její neplatnost nastává zpětně. To v poměru ustanovení § 41 odst. 2 písm. a) zákoníku práce znamená, že pravomocné rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem podle ustanovení § 52 písm. f) nebo § 52 písm. g) zákoníku práce má za následek, že zpětně zanikají podmínky pro převedení zaměstnance jinou práci podle ustanovení § 41 odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Odmítnutí výkonu této práce ze strany zaměstnance proto nelze za této situace hodnotit jako porušení pracovních povinností vyplývající z právní předpisů vztahujících se vykonávané práci a tudíž ani jako důvod pro rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí pro ustavení § 52 písm. g) zákoníku práce, i kdyby v době, kdy zaměstnavatel o převedení na jinou práci rozhodl, a zaměstnanec výkon této práce odmítl, byly formální veškeré zákonem požadované hmotněprávní podmínky pro platné převedení naplněny. K tomuto Nejvyšší soud odkázal na své rozhodnutí ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3640/2012.

50. V daném případě tak soud vycházel z premisy, že podmínkou podání výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce je mimo jiné též soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práce, pokud byl zaměstnanec v posledních šesti měsících v souvislosti s porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Pro naplnění této skutkové podstaty je potřeba porušení povinností zaměstnance v té nejmenší intenzitě, a to alespoň v porušení trojím s tím, že podmínkou je též upozornění na možnost výpovědi. Soud, stejně tak jako v předešlém případě, dospěl k závěru, že žalobce se dopustil porušení minimálně některých povinností, které mu byly vytčeny emailem ze dne [datum] a následně dopisem ze dne [datum], a které současně byly jeho povinností přípraváře výroby a že s prací žalobce byl žalovaný nespokojen. Dopisem ze dne [datum] však bylo vytčeno porušení povinností zcela skutkově totožných s výtkami obsaženými v dopise ze dne [datum]. Soud setrvává na svém názoru, že je nutné, aby v určitém časovém sledu po vytčení povinností došlo k dalšímu porušení, tedy porušení, která nejsou totožná s tím, co bylo již vytčeno a teprve při třetím porušení, opět v následném časovém sledu a v určité časové souvislosti po druhém porušení, je možné podat výpověď. Soud opět dospěl k závěru, že nebyl naplněn předpoklad pro aplikaci tohoto ustanovení právě proto, že porušení vytčená dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] jsou co do vymezení skutku zcela totožná, soud tedy mohl shledat maximálně dvojí porušení povinností, což pro naplnění předpokladů dle § 52 písm. g) zákoníku práce nestačí. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že výpověď daná žalobci dne [datum] je neplatná, když současně žaloba na určení neplatnosti byla podána v zákonem stanovené lhůtě. Na takovém závěr nic nezměnilo ani doplnění dokazování, které bylo učiněno před odvolacím soudem, popřípadě před soudem prvoinstančním. Z opětovných výpovědí jednotlivých svědků nevyplynuly žádné nové skutečnosti, které by měly vliv na výše uvedené. Prakticky svědci se v opětovném řízení sice vyjadřovali o tom, že žalobce měl chybovost své práce, ale nelze hovořit o prokázání porušení jiných povinností než těch, které byly žalobci vytčeny původně. Navíc ne všichni svědci hovoří jen o negativech žalobcovy práce. Svědek [jméno] uvedl, že v systému je velká řada záznamů, které byly žalobcem provedeny správně. Soud tak nemohl dojít k jinému závěru než v minulém případě, tedy že výpověď za pracovního poměru je neplatná.

51. S ohledem na skutečnost, že soud opětovně dospěl k závěru, že podaná výpověď je neplatná, s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu pak nemohl dojít ani k jinému závěru, než že i okamžité zrušení pracovního poměru, které učinil žalovaný vůči žalobci, je neplatné. V tomto směru lze zcela odkázat na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3640/2012, popř. na rozhodnutí dovolacího soudu v této věci. Při neplatnosti výpovědi nastává stav, kdy je tato výpověď neplatná od samého počátku, neplatné je pak i případné převedení na jinou práci a s tím související okamžité zrušení pracovního poměru. V tomto směru je pak nadbytečné posuzovat otázku výkonu práce žalovaným v době po doručení výpovědi.

52. Soud závěrem uvádí, že pokud vyslovil závěr o tom, že výpověď i okamžité zrušení pracovního poměru jsou neplatné, musel logicky rozhodnout o části žaloby týkající se zaplacení částky 35 669,05 Kč jako náhrady mzdy. Soud shledal, že žaloba byla podána i v tomto směru důvodně, když se jednalo o částku představující dlužnou mzdu do doby, než pracovní poměr skončil na dobu určitou. Soud žalobci přiznal i úrok z prodlení, avšak tento rozdělil dle částky, za kterou určitá část mzdy náležela tj. v částce 1568,56 Kč za duben 2017, tj. splatnost ke dni [datum], v částce 34 100, 49 Kč za květen 2017 se splatností k [datum].

53. Soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu České republiky rozhodoval nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale rovněž o nákladech původního řízení. O těchto nákladech rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 156 827,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v částce 23 570 Kč (5 785 Kč za žalobu, 3 785 Kč za odvolání a 14 000 Kč za dovolání) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 105 669,05 Kč (2 x 35 000 Kč + 35 669,05 Kč), stanovené dle § 12 odst. 3 a. t., neboť v dané věci se jedná o kumulaci nároků, které žalobce spojil ke společnému projednání již v podané žalobě (k tomuto viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015), sestávající z částky 5 340 Kč za každý z devatenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] od 13:20 do 14:55, účast na jednání soudu dne [datum] od 8:15 do 12:05 a od 12:40 do 14:50 v délce 4 započatých dvouhodin, účast na jednání soudu dne [datum] od 8:30 do 9:45, sepis odvolání, vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] od 13:00 do 16:00 v délce 2 započatých dvouhodin, sepis dovolání, účast na jednání soudu dne [datum] od 12:00 do 12:40 a účast na jednání soudu dne [datum] od 8:30 do 10:01) a z částky 2 670 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) včetně dvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 110 130 Kč ve výši 23 127,30 Kč.