12 C 24/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 9 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od 31. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do části předmětu řízení ve výši 1 840 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 307,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Nymburce dne 17. 9. 2024 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 840 Kč s úrokem z prodlení a s náhradou nákladů řízení.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyni nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti , právnická osoba, . Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 26. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 8 000 Kč, který měl být nejpozději splacen 30. 12. 2023. Žalovaný finanční prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 1840 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 9 840 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč a ze smluveného úroku 1 840 Kč.

3. Usnesením Okresního soudu v Nymburce 6. 2. 2025, č. j. 10 C 40/2025-20 vyslovil Okresní soud v Nymburce svou místní nepříslušnost a po právní věci byla věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň-město jako soudu místně příslušnému.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Dne 26. 10. 2023 měla být uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , ze které vyplývá, že celková jistina úvěru byla 8 000 Kč, částka ke splacení bez prodloužení 9 840 Kč, datum splatnosti 25. 11. 2023, úroková sazba činila 279,83 % ročně, RPSN činila 1141,2 %7. Za výpisu bankovního účtu původního věřitele vyplývá poskytnutí částky ve výši 8 000 Kč žalovanému dne 26. 10. 2023.

8. Předžalobní výzva věřitele byla datována ke dni 30. 12. 2023.

9. Přípisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž pohledávka byla označena částkou 11 236 Kč.

10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 5. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 11 236 Kč a nákladů právního zastoupení.

11. Ze sdělení společnosti Moneta bank a.s. vyplývá, že předmětný bankovní účet skutečně náležel žalovanému, a že dne 26. 10. 2023 zde byla připsána částka ve výši 8 000 Kč od původního věřitele.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Soud má za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele , právnická osoba, S touto společností žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu o úvěru, na základě které čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč. Současně se zavázal k vrácení částky ve sjednaném termínu, což nesplnil. Žalovaný se tak dostal do prodlení, nesplnil svou povinnost a žalobkyně má vedle práva na vrácení jistiny též právo na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 obč. zák.

15. Soud však považuje ujednání týkající se smluvního úroku za nemravné, neboť i ze samotné smlouvy vyplývá, že úroková sazba činila 279,83 %, RPSN pak dokonce 1 141,20 %. Soud tak dané ujednání nemohl přiznat soudním rozhodnutím, neboť jej má za v rozporu s dobrými mravy. Byť se může zdát, že se jedná o situaci, kdy doba splatnosti byla relativně krátká, vzhledem k tomu nese věřitel větší riziko než obvykle. Nicméně i přesto má soud sjednaný úrok ve výši 279,83 % za nemravný pro jeho nepřiměřenou výši. V dané části tedy soud žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 307,71 Kč, přičemž tato částka představuje 62,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 840 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.