12 C 250/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vypořádání společného jmění manželů

I. Řízení se co do návrhu žalobkyně na vypořádání movitých věcí: nábytku – skříně, nábytku v dětském pokoji, dětské postele, psací stoly, skříně, elektroniky – sušičky, televizoru, set top boxu, a dále co do návrhu žalobkyně na vypořádání investic, které byly uplatněny žalobou ze dne [datum], v celkové hodnotě [částka], se zastavuje.

II. Žalovanému se do jeho výlučného vlastnictví přikazuje spoluvlastnický podíl o velikosti id. [anonymizována tři slova]) k pozemku p. [číslo] zahrada, a k pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném pro katastrální území a obec Plzeň, a to Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město.

III. Žalovaný je povinen na vypořádacím podílu zaplatit žalobkyni do 30 dní ode dne právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. O nákladech státu a případném vrácení části složené zálohy bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů, a to tak, aby do vlastnictví žalovaného byl přikázán podíl [anonymizováno] nemovitosti, a to na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], k. ú. [obec], dále, aby do vlastnictví žalovaného byly přikázány veškeré movité věci uvedené v žalobě, aby do vlastnictví žalovaného byly přikázány výnosy provedené do nemovitosti, a aby žalovaný zaplatil žalobkyni do 60 dnů vypořádací podíl. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Ke dni podání žaloby nebylo společné jmění manželů vypořádáno dohodou účastníků. Dle žalobkyně do společného jmění manželů spadá podíl [anonymizováno] nemovitosti na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], k.ú. [obec]. Tato nemovitá věc, činžovní dům, je složena z několika bytových jednotek, které byly v průběhu manželství renovovány, a to z prostředků ze společného jmění manželů. Žalobkyně dále uplatnila žalobou vypořádání movitých věcí, uvedených v čl. III žaloby, a to konkrétně nábytku – skříně, nábytku v dětském pokoji a elektroniky.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně uvádí rekonstrukce a opravy, které byly provedeny na dané nemovitosti před datem [datum], tedy před tím, kdy vznikl vlastnický poměr žalovaného ke zmíněné nemovitosti. Opravy a renovace bytů, které jsou uvedeny v žalobě, byly provedeny před darem nemovitosti žalovanému od rodičů. Žalovaný dále uvedl, že koupi poslední [anonymizováno] nemovitosti hradil žalovaný částečně z půjčených peněz od příbuzných, částečně z úspor vzniklých před datem sňatku tj. před [datum]. Žalovaná nepracovala, tj. nepřinášela do společné domácnosti žádné finanční prostředky od července [rok] do cca března [rok]. Od roku [rok] do jejího stěhování [datum] byl její průměrný měsíční plat [částka], průměrné náklady na společnou domácnost činily [částka] + [částka] nájem osobního automobilu, který využívala téměř výhradně žalobkyně. Průměrný měsíční příjem žalovaného byl v letech [rok] až [částka], v letech [rok] až [částka], v roce [částka]. Prostředky spadající a vytvářející SJM byly tedy nepatrné a pokrývaly pouze režii a potřeby rodiny.

3. Při prvním jednání ve věci samé učinili účastníci nesporným, že sňatek uzavřeli dne [datum], dále to, že společné jmění manželů nebylo zúženo či nijak upraveno předmanželskou smlouvou. Účastníci rovněž učinili nesporným, že manželství zaniklo rozvodem manželství na základě rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] s právní mocí ke dni [datum]. Při jednání byli účastníci poučeni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., a to k dotvrzení a prokázání jednotlivých svých tvrzení ze žaloby nebo vyjádření žalovaného. Ve vztahu k nemovitosti soud žalobkyni poučil, že je povinna řádně skutkově tvrdit a prokázat, z jakého důvodu a na základě jakého titulu je předmětný spoluvlastnický podíl k nemovitosti součástí masy SJM účastníků. Žalovaného pak soud poučil, že pokud tvrdí, že koupi poslední [anonymizováno] nemovitostí hradil z půjčených peněz od příbuzných a částečně z úspor vzniklých před datem sňatku, je povinen řádně skutkově tvrdit a prokázat, že předmětný podíl není součástí SJM, a tedy uzavření a existenci půjčky nespadající do masy SJM a existenci finančních prostředků nespadajících do SJM.

4. V rámci koncentrační lhůty žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] pouze uvedl, že nadále platí jeho první vyjádření ze dne [datum], dále přiložil daňové doklady o movitých věcech, které žalobkyně měla odvézt bez dohody ze společné domácnosti.

5. Žalobkyně ve svém doplnění tvrzení uvedla, že předmětný podíl na nemovitosti získal žalovaný dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], tj. v době trvání manželství. Žalobkyně se dále vyjadřovala k investicím a výnosům, avšak ty nakonec nebyly předmětem řízení.

6. Žalovaný ve svém dalším vyjádření po uplynutí koncentrační lhůty uvedl, že rekonstrukční práce nebo opravy v domě uváděné žalobkyní byly provedeny za předchozího majitele, tj. před datem [datum], kdy do té doby nebyl vlastníkem. Žalobkyně s žalovaným bydlela v bytě od února 2008, a proto si časovou posloupnost vlastnictví a provedených prací neuvědomuje. Dále odkázal na své první vyjádření ve věci. Finanční prostředky vytvářející společné jmění manželů za dobu manželství byly použity výhradně pro potřeby rodiny.

7. Při jednání dne [datum] předložil žalovaný vyjádření, ve kterém uvedl, že soudu předkládá skutečnosti, které dokládají, že podíl [anonymizováno] nemovitosti není součástí SJM. K daným skutečnostem však soud nepřihlížel, neboť taková tvrzení byla žalovaným uvedena až po koncentraci řízení a po poučení dle § 118a odst. 1 odst. 3 o.s.ř., tak jak je shora uvedeno.

8. Účastníci ve svých vyjádřeních ze dne [datum] a [datum] shodně uvedli, že s ohledem na náklady ocenění movitých věcí znaleckým posudkem a hospodárnost celého řízení navrhují, aby soud tyto movité věci dále nevypořádával.

9. Dále při jednání dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu zpět, co se týče investic a výnosů, předmětem řízení se tak stala zejména otázka 1/8 nemovitosti a možného vypořádacího podílu.

10. Soud ve věci provedl následující důkazy.

11. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] vyplynulo, že předmětná část nemovitosti byla na svědka převedena v roce [rok] v rámci restituce, následně od dubna [rok] do června [rok] probíhalo vypořádání, kdy on od žalovaného nedostal nic, ale vypořádali se v rámci dědictví. Výsledkem bylo to, že naopak svědek dostal podíl na nemovitosti [ulice], kterou vlastní. Při předestření dohody o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví (čl. 39) svědek uvedl, že to je skutečně jím podepsaná a uzavřená dohoda a byla to dohoda, kterou uzavírali u notáře [anonymizováno] [příjmení].

12. Dne [datum] uzavřeli žalovaný a pan [celé jméno svědka] Dohodu o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví. Předmětem dohody bylo vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu [adresa], který byl součástí pozemku [adresa], a dále k pozemku péče [číslo], přičemž nemovitosti byly ze zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň město. Žalovaný vlastnil podíl [anonymizováno], [celé jméno svědka] podíl [anonymizováno]. Spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že výlučným vlastníkem se stal žalovaný s tím, že je povinen zaplatit panu [celé jméno svědka] z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem vypořádací podíl ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Na poslední straně dohody je uvedena doložka katastrálního úřadu, dle které byla tato dohoda předmětem vkladového řízení pod označením V [číslo] [rok] [číslo]. Ze znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce] zpracovaného ke dni [datum] vyplývá obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši [anonymizováno] k uvedeným nemovitostem, a to v celkové výši [částka].

13. Soud v průběhu řízení prováděl ještě další důkazy týkající se investic a movitých věcí, avšak tyto skutečnosti následně přestaly být předmětem řízení. Soud dále k důkazu neprovedl navrhovaný znalecký posudek z oboru stavebnictví a ohledání na místě samém, a to pro nadbytečnost, neboť těmito důkazy měly být prokázány jednotlivé investice do uvedených nemovitostí. Soud dále neprovedl důkazy, které předložil žalovaný při jednání dne [datum], a to pro porušení koncentračních pravidel dle § 118b o.s.ř., kdy poslední den koncentrační lhůty byl ke dni [datum] (protokol o jednání čl. 21 a čl. 106).

14. Podle § 708 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

15. Podle § 709 odst. 1 o.z. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

16. Předmětem daného řízení bylo vypořádání společného jmění manželů, kdy původně účastníci učinili součástí masy SJM spoluvlastnický podíl o velikosti ideální [anonymizováno] k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (k.ú. [obec]), a dále investice spočívající v rekonstrukci bytových jednotek nacházejících se v uvedeném činžovním domě ([adresa]) a jednotlivé movité věci. Po zpětvzetí oběma účastníky zůstal předmětem sporu pouze spoluvlastnický podíl. Vzhledem k tomu soud rozhodl ve výroku I. o zastavení těch částí řízení, které se týkaly právě investic a movitých věcí.

17. Soud dospěl k závěru, že předmětný spoluvlastnický podíl je součástí nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. V dané věci je nutno vycházet z uzavřené Dohody o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], na základě které došlo ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi žalovaným a svědkem [celé jméno svědka] úplatným způsobem, tj. za sjednání povinnosti žalovaného zaplatit svému [anonymizováno] částku [částka]. Svědek při předestření dohody soudem uvedl, že takovou dohodu skutečně podepsal a uzavřel v notářské kanceláři [anonymizováno] [příjmení]. Soud nemohl přihlédnout k tvrzení svědka, že žádné finanční prostředky od žalovaného nedostal, a že se vypořádali tak, že obdržel spoluvlastnický podíl na nemovitosti, kterou naopak většinově vlastní on. Soud vycházel z dohody, která byla také předmětem katastrálního řízení. Nic jiného nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. Jelikož datum uzavření sňatku bylo mezi stranami pochopitelně nesporné, bylo zřejmé, že předmětný podíl měl nabýt žalovaný za trvání manželství a jedná se tak o součást společného jmění manželů. Dle názoru soudu se ani nejedná o skutečnost, která by šla podřadit pod taxativní případy uvedené v ust. § 709 odst. 1 o.z.

18. Soud v daném případě musí poukázat na procesní rovinu řízení. Pokud žalovaný ve svém prvním vyjádření ze dne [datum] (č.l. 10) uvádí, že koupi poslední [anonymizováno] nemovitosti hradil částečně z půjčených peněz od příbuzných, částečně z úspor vzniklých před datem sňatku, tj. [datum] (správně má být [datum]) byl k této skutečnosti žalovaný poučen při prvním jednání ve věci samé dle § 118a odst. 1/3 o.s.ř. V souvislosti s tím byla stranám, a tedy i žalovanému, poskytnuta lhůta pro doplnění svých tvrzení do [datum]. Účastníci byli při takovém jednání výslovně poučeni o tom, že poslední den koncentrační lhůty je právě [datum] a po tomto datu bude řízení koncentrováno, bylo také dáno poučení o koncentraci řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. V rámci takto stanovené koncentrační lhůty žalovaný pouze doplnil své vyjádření o daňové doklady týkající se movitých věcí a uvedl, že nadále platí jeho první vyjádření ve věci. Skutečnosti, na kterých stavěl svou obranu, pak předložil až při jednání dne [datum], při kterém byl vyhlášen tento rozsudek. Soud se tak logickým způsobem nemohl danými skutečnostmi zabývat, neboť by tím porušil koncentrační pravidla a znevýhodnil stranu žalující. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že předmětný spoluvlastnický podíl je součástí společného jmění manželů na základě úplatné dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaný nijak neprokázal, že by finanční prostředky, které měl za povinnost vyplatit [celé jméno svědka], byly jeho výlučné finanční prostředky nebo byly zapůjčeny od příbuzných, tak jak tvrdil ve svém vyjádření, a že takové finanční prostředky byly pouze jeho výlučné popř., že se jednalo o jeho výlučný závazek. Soud neuvěřil ani tvrzení svědka týkající se vypořádání formou směny nemovitostí nebo spoluvlastnických podílů, neboť sám žalovaný ve svém prvním vyjádření, na které několikrát odkazoval, uvedl, že pořízení poslední části nemovitosti bylo za finanční prostředky, které žalovaný měl z dřívějších úspor a které si z části zapůjčil. Ve svém vyjádření ani žalovaný netvrdil, že by se mělo jednat o nějakou komplexní směnu spoluvlastnických podílů pocházejících z dědictví. Soud má tedy za prokázané, že předmětný spoluvlastnický podíl je součástí nevypořádaného SJM a jako takový jej musel vypořádat.

19. Při vypořádání podílu o velikosti ideální [anonymizováno] prakticky zbývala pouze jedna jediná možnost, a to přikázání dané [anonymizováno] do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť ten vlastní zbývajících [anonymizováno]. Přikázání podílu do výlučného vlastnictví žalobkyně nebylo ani navrhováno a hlavně by v daném případě vedlo pouze k dalšímu možnému sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a věc by se tím fakticky nevyřešila. Ze stejného důvodu nepřipadal v úvahu ani prodej takového podílu v dražbě.

20. Hodnota podílu byla určena znaleckým posudkem, vůči kterému účastníci neměli žádných námitek a nijak zjištěnou obvyklou cenu spoluvlastnického podílu nerozporovali. Soud tedy vyšel při určení vypořádacího podílu z tohoto znaleckého posudku a přiznal žalobkyni vypořádací podíl ve výši jedné poloviny hodnoty spoluvlastnického podílu, tj. částku [částka]. Důvody pro možnou disparitu podílů nebyly shledány.

21. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud dospěl k závěru, že doba plnění ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, je lhůtou zcela přiměřenou vzhledem k výši povinnosti žalovaného. Žalovanému muselo být patrné i z předběžných názorů soudu, jakým způsobem bude SJM vypořádáno v případě, že dospěje k závěru, že podíl je součástí SJM. Soud podotýká, že delší doba plnění by znamenala nerovnost mezi účastníky, neboť žalobkyně nemá možnost předmětnou součást dosud nevypořádaného SJM užívat, je tedy nutné vypořádat tento nerovný poměr v co nejkratší možné době s přihlédnutím k výši závazku.

22. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť má za to, že oba dva účastníci měli v daném řízení stejný poměr úspěchu a neúspěchu. Žalobkyně sice uspěla co do podílu na nemovitosti, avšak soud řízení týkající se investic zhruba ve stejné výši zastavil z důvodu, že návrh v takovém rozsahu vzala zpět. Účastníci rovněž stejným způsobem ustoupili z vypořádání movitých věcí.

23. Ve výroku V. soud rozhodl o nákladech státu a případném vrácení části zálohy tak, že o tomto bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím po právní moci rozsudku, neboť v době jeho vyhlášení nebylo doposud pravomocné usnesení soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým byla přiznána odměna znalci.