12 C 33/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 395 556 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 395 556 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 23 % jdoucím od [datum] do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalované [číslo] náhradu nákladů řízení ve výši 182 625,11 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalovanému [číslo] náhradu nákladů řízení ve výši 185 130 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce.

IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalovanému [číslo] náhradu nákladů řízení ve výši 154 365,50 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovaným bylo uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 395 555, 56 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 23 % ročně, a to za období od [datum] do zaplacení, a dále aby zaplatili náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou [číslo] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované [číslo] dne [datum] první část zápůjčky ve výši 8 000 000 Kč. Tato část zápůjčky byla v souladu se čl.

11. Smlouvy směřována na účet advokátní úschovy. Bylo sjednáno, že nárok na zaplacení úroku z dlužné částky vzniká zapůjčiteli za každý kalendářní měsíc trvání zápůjčky, přičemž částka úroků se vypočítá tak, že se zůstatek jistiny zápůjčky aktuální k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce vynásobí dohodnutou úrokovou sazbou. Žalovaná [číslo] však svoji povinnost k úhradě úroků opakovaně neplnila. Proto jí žalobkyně dne [datum] zaslala výzvu k úhradě pohledávky sestávající se z jistiny ve výši 8 000 000 Kč a úroků ve výši 533 555,56 Kč. K úhradě mělo dojít do 30 dnů od doručení výzvy. Jistina byla ze strany žalované [číslo] dne [datum] řádně uhrazena, k úhradě úroků nedošlo. Vzhledem k porušení smlouvy podstatným způsobem spočívající v neuhrazení úroků žalobkyně odstoupila od smlouvy, o čemž informovala žalovanou [číslo] dopisem dne [datum], doručení dopisu žalovaná [číslo] potvrdila dne [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že ve smlouvě byl dohodnut úrok ve výši 7 % p.a. Pro případ, že by nedošlo k naplnění účelu, pro který byla zápůjčka poskytnuta„ z důvodu, že v rámci územního řízení nebude ve lhůtách uvedených v SoSB vydáno rozhodnutí o umístění staveb zahrnutých v projektu, byla výše úroku dle články 2.2 smlouvy 5 % ročně“. K naplnění předmětné hypotézy skutečně došlo, když pro příslušný projekt nebylo vydáno územní rozhodnutí ani do konce roku 2019, proto je touto žalobou požadována úhrada úroků ve výši 5 % p.a., nikoliv požadovaných ve výzvě 7 % p.a. Úroky měly být v souladu s výzvou obsaženou v Odstoupení od smlouvy ze dne [datum] uhrazeny bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že opakovaná výzva byla prokazatelně žalované [číslo] doručena již [datum], považuje žalobkyně za přiměřenou dobu pro úhradu dlužných úroků do [datum], a tedy za počátek doby, kdy je žalovaná [číslo] s úhradou úroků v prodlení považuje den [datum]. Až do dne podání žaloby žalovaná [číslo] dlužné úroky neuhradila. V souladu se čl. 2 smlouvy je žalovaná [číslo] povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 23 % p.a. z částky, s jejíž úhradou je v prodlení. Žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] jsou pak žalováni z titulu ručení ve smyslu § 2018 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen„ OZ“), když ručitelský závazek převzali„ připodepsáním“ smlouvy ve smyslu jejího čl.

3. Žalobkyně poslala dne [datum] na adresu žalované poslední předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky v termínu do [datum], ani v této dodatečné lhůtě nebyl dlužný úrok uhrazen, stejným způsobem se k výzvě postavili i ručitelé.

2. Žalovaná [číslo] se vyjádřila k žalobě prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne [datum]. Žalovaná [číslo] uplatněný nárok neuznala, a to ani částečně a v celém jeho rozsahu ho odmítá. Žalovaná uvedla, že podanou žalobou žalobkyně vytrhává věci z kontextu a pomíjí další ujednání smlouvy o zápůjčce, z níž dovozuje svůj nárok, jakož i provázanost této smlouvy o zápůjčce se smlouvou o převodu podílů uzavřenou žalovanými [číslo] žalobkyní dne [datum], jíž byly sjednány podmínky převodu podílů ve společnosti žalované [číslo] na žalobkyni. Žalobkyně tak pomíjí, kromě jiného ujednání bodu 2.4 písm. b) smlouvy o zápůjčce, dle kterého pokud nedojde k naplnění účelu, pro který byla zápůjčka poskytnuta z důvodů vyplývajících z jednání žalobkyně, byla výše úroků sjednána sazbou 0 % ročně, dále opomíjí ujednání poslední věty bodu 2.

3. Smlouvy o zápůjčce, jež žalobkyně sama v žalobě zmiňuje, dle kterého se úroky z úroků neúčtují. Předmětná zápůjčka byla účelově vázána na financování koupě pozemků specifikovaných v dané smlouvě a související projektové dokumentace pro projekt bytových domů, pro který bude na základě žádosti společnosti [právnická osoba], o umístění stavby zahájeno územní řízení, resp. řízení o změně stávajícího územního rozhodnutí. K naplnění účelu zápůjčky nedošlo z důvodů vyplývajících z jednání žalobkyně, žalobkyně zmařila koupi předmětných pozemků a související projektové dokumentace dříve, než došlo k naplnění podmínky bodu 2.4 písm. a) smlouvy o zápůjčce, spočívající v nevydání předmětného územního rozhodnutí, neboť žalobkyně požadovala vrácení již poskytnuté částky sjednané zápůjčky a dala najevo, že sjednanou zápůjčku žalované [číslo] neposkytne. Tím se, kromě jiného, stalo nabytí účinnosti převodu podílů na společnosti žalované [číslo] bez dalšího nemožným, a to z důvodů způsobených žalobkyní. Žalobkyně vyvíjela i další činnost směřující k zmaření účelu, pro který byla zápůjčka poskytnuta, když se žalobkyně opakovaně snažila vyvolat zdání, že koupě předmětných pozemků je nemožná a tím ukončit svou účast na zmíněném projektu bez postihu. I pokud by žalobkyně měla nárok na jakékoliv úroky ze zápůjčky, pak vzhledem k ujednání bodu 2.3 smlouvy nemá nárok na úrok z prodlení se zaplacením úroků ze zápůjčky. Podanou žalobou žalobkyně pomíjí skutečnost, že žalovaná [číslo] žalobkyni před zasláním dopisu, kterým vyzvala žalovanou k zaplacení 8 000 000 Kč, písemně vyzvala ke sdělení, na jaký účet a jaká částka má být ohledně úroků ze zápůjčky uhrazena, na což nebylo ze strany žalobkyně reagováno. Za takového stavu jednání žalobkyně spočívající v uplatňování nároků, jež má primárně vyplývat z pozdního zaplacení sjednaných úroků ze zápůjčky, je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochrany. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu a přiznání náhrady náklady řízení.

3. Žalovaný [číslo] se k žalobě vyjádřil rovněž prostřednictvím svého právního zástupce podáním doručeným soudu dne [datum]. Žalovaný [číslo] nárok uplatněný žalobou neuznal, a to ani částečně, s žalobními tvrzeními nesouhlasí a žalovaný nárok v celém rozsahu odmítl jako neoprávněný. Žalovaný [číslo] považuje za potřebné uvést, že žalobkyně účelově vytrhuje z kontextu pouze část smluvních ujednání ze smlouvy o zápůjčce, a zamlčuje podstatné okolnosti celého případu a vzájemnou provázanost smluvních vztahů a práv a povinností obou stran, jež naopak nárok žalobkyně vyvracejí. Byla to žalobkyně, kdo nesplnil své povinnosti ze smluv a svým jednáním naplnění smluv zmařil. Žalovaná [číslo] uzavřela se společností [právnická osoba] coby obhospodařovatelem a administrátorem [anonymizováno] otevřeného podílového fondu smlouvu o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva pozemků, zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec] (viz. přesný výčet ve vyjádření žalovaného), a dále o převodu vlastnického práva a licence k projektové dokumentaci pro územní řízení k projektu bytových domů. Žalobkyně projevila zájem o uvedený projekt a koupi těchto pozemků, neboť na nich chtěla realizovat výstavbu bytových domů a zatím účelem se dohodla s žalovaným [číslo] s žalovaným [číslo] kteří byli vlastníky obchodních podílů o velikosti 100 % žalované [číslo] že žalobkyni převedou své podíly a žalobkyně bude na základě předmětné smlouvy o zápůjčce financovat koupi pozemků. Proto byla dne [datum] současně uzavřena mezi žalobkyní a žalovanými [číslo] smlouva o převodu podílů mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] také smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy o zápůjčce se žalobkyně zavázala poskytnout celkovou zápůjčku ve výši 122 795 337,50 Kč, přičemž částku 8 000 000 Kč měla žalobkyně převést bezhotovostně na účet schovatele do 7 dnů od uzavření smlouvy o zápůjčce jako zálohu na koupi pozemků a částku odpovídající zbytku zápůjčky, tedy částku 114 795 337,50 Kč, měla žalobkyni převést na účet schovatele nejpozději do 60 dnů poté, co v rámci územního řízení bude vydáno pravomocné územní rozhodnutí. To se však nestalo, neboť žalobkyně svým jednáním obchod před případným naplněním podmínky vydání územního rozhodnutí zmařila a nikdy ani celou zápůjčku účelově vázánou na koupi pozemků neposkytla. Smlouva o zápůjčce, jakožto reálná smlouva, tak nebyla nikdy ze strany žalobkyně naplněna. Žalobkyně účelově pomíjí další ujednání smlouvy o zápůjčce, z níž dovozuje svůj nárok, jakož i provázanost celé smlouvy o zápůjčce se smlouvou o převodu podílu uzavřenou mezi žalovanými [číslo] se žalobkyní, již byly sjednány podmínky převodu podílů na společnosti žalované [číslo] na žalobkyni. Žalobkyně tak pomíjí, kromě jiného ujednání bodu 2.4 písm. b) smlouvy o zápůjčce, dle kterého pokud nedojde k naplnění účelu, pro který byla zápůjčka poskytnuta z důvodů vyplývajících z jednání žalobkyně, byla výše úroků sjednána sazbou 0 % p.a.; a dále ujednání poslední věty bodu 2.3 smlouvy o zápůjčce, jež žalobkyně sama v žalobě zmiňuje, dle kterého se úroky z úroků nepočítají. K naplnění účelu zápůjčky nedošlo z důvodů vyplývajících z jednání žalobkyně, když žalobkyně zmařila koupi pozemků a související projektové dokumentace dříve, než došlo k naplnění podmínky dle bodu 2.4 písm. a) smlouvy o zápůjčce, neboť žalobkyně požadovala vrácení již poskytnuté části sjednané zápůjčky 8 000 000 Kč, jež zároveň sloužila jako záloha kupní ceny pozemků a dala najevo, že danou zápůjčku žalované [číslo] neposkytne. Žalobkyně dokonce žalované [číslo] zaslala odstoupení od smlouvy o zápůjčce dopisem ze dne [datum]. Tím se stalo bez dalšího nemožným nabytí účinnosti převodu podílů na společnosti žalované [číslo] to z důvodů způsobených žalobkyní. Žalobkyně postupem doby ztratila zájem o projekt, snažila se vyvolat záminku, aby nemusela hradit v případě odstoupení od smlouvy o převodu podílu sjednané odstupné 8 000 000 Kč, případně takovou smluvní pokutu. Žalobkyně vyvíjela i další jednání směřující ke zmaření účelu, pro který byla zápůjčka poskytnuta, v důsledku toho nedošlo ze strany žalobkyně k naplnění reálné smlouvy o zápůjčce, a to z důvodů vyplývajících z jednání žalobkyně. Žalobkyně dále pomíjí i skutečnost, že žalovaná [číslo] před zasláním dopisu, kterým vyzvala žalovanou [číslo] k zaplacení 8 000 000 (před zesplatněním zápůjčky), písemně vyzvala žalobkyni ke sdělení, jaký účet a jaká částka má být ohledně úroků ze zápůjčky uhrazena, na což nebylo ze strany žalobkyně reagováno. Žalobkyně si byla již v té době vědoma komplikací, které svými požadavky na doplňování projektové dokumentace způsobila, a proto se vyjadřovala při jednáních s žalovanými tak, že úroky ze zápůjčky, jež ani nebyla zcela poskytnuta, nebude požadovat. Za takového stavu současné jednání žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy. I pokud by žalobkyně měla nárok na jakékoliv úrodě úroky ze zápůjčky, pak vzhledem k ujednání bodu 2.

3. Smlouvy o zápůjčce nemá nárok na úrok za prodlení se zaplacením úroků ze zápůjčky, neboť dle ujednání bodu 2.

3. Smlouvy o zápůjčce se úroky z úroků neúčtují. Žalovaný [číslo] navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Žalovaný [číslo] se také k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním doručeným soudu dne [datum]. Vyjádření žalovaného [číslo] bylo co do obsahu prakticky totožné s vyjádřením žalované [číslo] tak lze na takové vyjádření žalované v celém rozsahu nyní odkázat s tím, že rovněž odmítl v celém rozsahu žalovaný nárok a navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu.

5. Soud nejprve nařídil jednání na [datum], při kterém došlo k zahájení ve věci samé.

6. Strany učinily nesporným, že žalobkyně poskytla žalované [číslo] část zápůjčky ve výši 8 000 000 Kč v souladu s ust. 1.3 smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] prostřednictvím účtu schovatele. Dále strany učinily nesporným, že částka 8 000 000 Kč byla ze strany žalované [číslo] žalobkyni vrácena ke dni [datum].

7. Žalobkyně byla při jednání poučena dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. tak, že je povinna řádně tvrdit a prokázat nárok na zaplacení dlužných úroků i po svém odstoupení od smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].

8. Dále byli všichni tři žalovaní poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. tak, že jsou povinni řádně tvrdit a prokázat skutečnosti, že došlo k naplnění způsobu úročení dle ust. čl. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], popř. že nárok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy tak, jak uvádí ve svých výše uvedených vyjádřeních.

9. Žalovaný [číslo] dále při jednání uvedl, že je nutné zmínit, že již k podobné transakci a spolupráci mezi stranami došlo v roce 2016, kdy žalovaní [číslo] prostřednictvím jiné společnosti spolupracovali se žalobkyní na obdobném projektu, a to konkrétně na bytovém komplexu v [anonymizována dvě slova] v [obec]. Podstatou bylo to, že pozemky byly vloženy do společnosti, kterou následně odkoupila žalobkyně a provedla výstavbu domů a prodej jednotlivých bytů. Žalobkyně následně měla zájem i o další projekt, přičemž právě žalovaní [číslo] měli informace a možnost koupit pozemky v areálu [anonymizováno], přičemž byl dohodnut postup, že bude založena společnost žalované [číslo]. Tato společnost (žalovaná [číslo]) uzavřela se [právnická osoba] smlouvu o smlouvě budoucí na předmětné pozemky. Nákup těchto pozemků měl být financován z půjčky poskytnuté ze strany žalobkyně a následně mělo dojít k odprodeji společnosti žalované [číslo] žalobkyni. Tím, že žalobkyně odmítla financovat transakci a odstoupila od smlouvy, tak tím zmařila smlouvu. Žalobkyně v určitý moment ztratila zájem a snažila se vycouvat z daného kontraktu a snažila se k tomu najít záminku, protože smlouva jinak počítala se smluvní pokutou a odstupným ve výši 8 000 000 Kč. Právní zástupce žádal o poskytnutí účtu a přesné výše úroků za účelem zaslání. Toto žádal emailem, ale nebylo na to reagováno. [obec] toho došlo k zesplatnění a odstoupení od smlouvy. Poukazuje na argumentaci žalobkyně ve smyslu § 2005 odst. 2 OZ tak, že občanský zákoník v případě odstoupení od smlouvy počítá s tím, že smlouva se ruší od počátku s tím, že nárok se nedotýká úroků. Počítalo by se pouze s úroky z prodlení, avšak ty v daném případě by nenastaly.

10. Žalovaný [číslo] uvedl, že za [právnická osoba] stojí osoba, která nechtěla být v daném sporu zmiňována, ale žalobkyně ví, o koho se jedná. V době, kdy chodily jednotlivé dopisy, tak mezi stranami probíhalo intenzivní jednání o ukončení předmětné smlouvy, když žalobkyně se snažila ukončit kontrakt a odejít z něj, a to za současného sjednání, že nebude požadovat úroky a že nebude platit žádné odstupné.

11. Žalobkyně k tomu uvedla následující. Co se týče existence smluvního vztahu, tak nechce rozporovat tvrzení žalovaného [číslo] ohledně dřívější realizace jednoho projektu. Žalobkyně měla o další projekt zájem, avšak po splnění určitých podmínek. V průběhu doby vznášela různé dotazy na realizaci projektu, neztratila zájem, ale vznikly u ní pochyby o realizovatelnosti daného projektu. Žalobkyně byla rezervovaná k dokončení za podmínek, které byly dohodnuty. Objektivně vznikla obava, že projekt by nebyl realizován za naplnění podmínek. K dotazu týkajícího se úroků formou e-mailu, odkázala žalobkyně na ustanovení čl. 4 smlouvy, která vylučuje formu e-mailové komunikace, komunikace se měla dít mezi účastníky vždy v písemné formě či pomocí kurýrů. Žalobkyně to celé považovala za podstatné porušení smlouvy dle čl. 5, a proto od smlouvy odstoupila. Vrácením částky 8 000 000 Kč uznala žalovaná [číslo] své prodlení. Žalobkyně dále poznamenala k tvrzení žalovaných ohledně rozporu bodu 2.3 a 2.8 smlouvy, týkající se věty„ Úroky z úroků se neúčtují“, že úrok má generovat zisk, kdežto úrok z prodlení je určitý sankční mechanismus. Úrok z úroků není právní termín, avšak v ekonomické oblasti je to terminus technicus, kdy zejména postihuje situaci, že je jistina a k ní přirostlé úroky, 12. Žalovaný [číslo] k tomu namítl, že komunikace mezi účastníky neprobíhala napřímo, jednalo se o komunikaci obou právních zástupců a v takovém případě nebyla vyloučena elektronická komunikace mezi dvěma advokáty. E-mail odesílal [datum] s tím, že se dotazoval na výši úroků a číslo účtu a zda k tomu bude například vystavena faktura. Je podstatné, že [právnická osoba] zpracovávala dokumentaci pro územní rozhodnutí a žalobkyně zde byla v pozici konzultanta. Žalobkyně si kladla určité požadavky, které protahovala, proto bylo dohodnuto, že za tuto dobu nebude žalobkyni požadovat úroky. Z tohoto důvodu se právní zástupce žalovaného [číslo] dotazoval na výši úroků.

13. Žalovaný [číslo] uvedl, že platbou 8 000 000 Kč bylo myšleno to, že strana žalovaná plní své závazky, a bude trvat na uhrazení celé zápůjčky ve výši 122 795 337,50 Kč.

14. Žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním doručeným soudu dne [datum]. V otázce úroků v případě odstoupení od smlouvy o zápůjčce žalobkyně uvedla, že je přesvědčena, že v případě smlouvy o zápůjčce, stejně jako v případě obdobného institutu - smlouvy o úvěru, je potřeba zohlednit z povahy věci speciální úpravu odlišnou od § 2005 OZ. V případě těchto smluvních typů smlouva zavazuje dlužníka k postupnému dílčímu plnění (úhradě úroků), v důsledku čehož věřitel (v tomto případě žalobkyně), odstupuje od takové smlouvy v souladu s dikcí § 2004 odst. 3 OZ pouze s účinky do budoucna. Odstoupí-li žalobkyně od smlouvy o zápůjčce za situace, kdy žalovaná již měla postupně žalobkyni poskytovat dílčí plnění (tedy hradit úroky za poskytnuté prostředky), nejde o ukončení smlouvy s účinky„ ex tunc“ ve smyslu § 2005 odst. 1 OZ. Žalobkyně dále poukazuje na speciální úpravu institutů. V případě smlouvy o zápůjčce se opírá žalobkyně o dikci § 2394 OZ, v případě smlouvy o úvěru pak podpůrně i o dikci § 2400 OZ. Zákonodárce tedy pro případy odstoupení od těchto smluvních typů předpokládá, že povinnost dlužníka k úhradě úroků přetrvá i po odstoupení od smlouvy. Tento postup by měl být dle žalobkyně aplikován i na předmětnou situaci, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy o zápůjčce z důvodu prodlení žalované [číslo] s úhradou úroků za poskytnuté zápůjčky.

15. Nad rámec uvedeného žalobkyně uvedla, že přistoupí-li soud na tezi, že odstoupením od smlouvy o zápůjčce se závazek ruší, včetně povinnosti hradit smluvně dohodnuté úroky z poskytnuté částky 8 000 000 Kč, není možno skončit u tohoto závěru a nárok žalobkyně bez dalšího zamítnout. V takovém případě by zde byla povinnost žalované [číslo] vydat žalobkyni vše, o co se obohatila s tím, že získala majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který následně odpadl, a to ve smyslu § 2991 a násl. OZ. Obohacení žalované [číslo] spatřuje žalobkyně v tom, že v období od [datum] do [datum] měla pro své podnikatelské účely k dispozici částku 8 000 000 Kč. Pokud by žalované [číslo] takovou částku neposkytla žalobkyně, musela by žalovaná [číslo] si takovou částku zajistit jiným způsobem, neboť takové prostředky neměla k dispozici. Žalovaná [číslo] se tak na úkor žalobkyně obohatila tím, že nemusela po dobu téměř 1 roku vynaložit prostředky odpovídající ceně peněz, tedy úroky za poskytnutí částky 8 000 000 Kč k podnikatelským účelům. Dále bylo by zapotřebí aplikovat ust. § 1802 OZ. Žalobkyně již nyní dotazem u spolupracující banky zjistila, že obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v roce [rok], činila výši cca 3 %. V takovém případě by byl úrok 231 680 Kč. Žalobkyně dále poukázal na ust. § 2005 odst. 2 OZ, kdy odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení úroků z prodlení. Úrok pro takový případ žalobkyně vyčíslila celkově částkou 31 965,42 Kč. Na závěr svého doplnění žalobkyně poukázala na poslední větu ustanovení § 2005 OZ, dle níž pokud byl dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

16. Žalovaná [číslo] doplnila své vyjádření svým podáním ze dne [datum], ve kterém poukázala na právní úpravu, konkrétně na ust. § 2005 odst. 2 OZ, ust. § 2004 OZ. Má za to, že došlo odstoupením od smlouvy k zániku smlouvy od počátku, přičemž nárok na smluvní úrok ze zápůjčky zachován nezůstal. Nesouhlasila s argumentací žalobkyně ohledně odstoupení dle § 2004 odst. 3, neboť v daném případě se nejednalo o dílčí plnění. Ust. § 2394 OZ nelze použít na daný případ, neboť dle tohoto ustanovení je možné odstoupení v případě, že je dlužník v prodlení s více jak 2 splátkami, popř. v prodlení v delším jak 3 měsíce. Dále poukazuje na to, že nebyl mezi stranami sjednán úvěr. K možnému nároku z bezdůvodného obohacení uvedla, že by nejdříve žalobkyně musela učinit výzvu k vrácení poskytnuté částky a až následně by se daný nárok mohl stát splatným. Není možné bez dalšího dovodit, že má nárok na obvyklé úroky. Žalovaná [číslo] odmítá tvrzení žalobkyně, že užívala částku 8 000 000 Kč pro své podnikatelské účely nebo že neměla takovou částku k dispozici. Žalovaná disponovala takovou částkou, neboť po doručení výzvy takovou částku žalobkyni vrátila. Vrácení není sporné. S předmětnou částkou 8 000 000 Kč navíc žalobkyně nemohla nijak nakládat, neboť ta byla složena do advokátní úschovy jako záloha na kupní cenu nemovitých věcí a projektu, které měla nabýt žalobkyně prostřednictvím koupě podílu na společnosti žalované [číslo]. V podstatě žalobkyně složila částku 8 000 000 Kč sama pro sebe a žalovaná [číslo] z toho žádný přínos neplynul. Žalovaná [číslo] se dotazovala na jaký účet a jakou částku má jako úroky zaplatit. Na výzvu žalobkyně údaje nesdělila, jen dne [datum] uvedla, že je nepovažuje za prioritní. Pokud tedy požaduje následně žalobkyně jak smluvní úrok, tak i úrok z prodlení, není její požadavek v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně neměla zájem v projektu pokračovat a opakovaně prezentovala, že se jí ekonomicky nevyplatí projekt realizovat a proto hledala způsob, jak se vyhnout povinnosti poskytnout sjednanou zápůjčku. Nejprve z tohoto důvodu žádala žalobkyně vypracování ekologického auditu, ale když zjistila, že výsledky ekologického auditu nebrání v realizaci projektu, hledala jinou záminku. Žalobkyně opakovaně uvedla, že se jí nevyplatí ekonomicky realizovat projekt, mj. emailem ze dne [datum]. Žalobkyně navíc neúměrně natahovala přípravu pro získání územního rozhodnutí, na které nebylo navázáno nabytí nemovitých věcí. V dané věci byla mezi žalovanými [číslo] žalobkyní dne [datum] uzavřena smlouva o převodu podílu na společnosti žalované [číslo]. V bodu 3.1 (ii) takové smlouvy byla sjednána jedna z podmínek nabytí účinnosti převodu, a to jako povinnost uzavřít smlouvu o zápůjčce ve výši 122 795 337,50 Kč (vč. DPH), a tak poskytnout sjednanou zápůjčku. Samotná smlouva o zápůjčce byla taktéž uzavřena dne [datum]. Není-li uzavřena smlouva o zápůjčce a poskytnuta předmětná zápůjčka, nemůže nastat účinnost převodu podílu na žalované [číslo]. Zánikem smlouvy o zápůjčce se tak stal převod nemožným. Dle bodu 2.4 b) smlouvy o zápůjčce, pokud nedojde k naplnění účelu, pro který byla zápůjčka poskytnuta z důvodů na straně žalobkyně, byla výše úroku sjednána sazbou 0 % p.a. Předmětná zápůjčka byla účelově vázána na financování koupě pozemků a koupě projektu na výstavbu bytových domů na těchto pozemcích. K naplnění účelu zápůjčky nedošlo pro jednání žalované, která tak zmařila koupi pozemků a daného projektu, a to ještě před vydáním územního rozhodnutí. Požadavkem na vrácení zálohy ve výši 8 000 000 Kč tak žalobkyně dala najevo, že předmětnou zápůjčku v celém rozsahu neposkytne. [jméno] 3.6 smlouvy o převodu podílu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 000 000 Kč, a to pro případ, že dojde k zmaření odkládací podmínky. Tím, že došlo k takovému zmaření, vznikla povinnost žalobkyně ostatním stranám uhradit právě smluvní pokutu ve výši 8 000 000 Kč. Žalobkyně byla dopisem ze dne [datum] vyzvána k obnovení zápůjčky. Výzvou ze dne [datum] měl žalovaný [číslo] vyzvat žalobkyni právě k zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 000 000 Kč, žalobkyně toto nesplnila.

17. Žalovaný [číslo] doplnil své vyjádření podáním ze dne [datum]. Tento žalovaný poukázal na to, že žalobkyně odvozuje svůj nárok z titulu smlouvy o zápůjčce. [jméno] však tvrdí, že od takové smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum]. V tomto dopise žalobkyně uvádí, že odstupuje od smlouvy o zápůjčce dle § 2002 odst. 1 OZ a dále v souladu s ust. § 2005 odst. 2 požaduje po žalované [číslo] úroky v částce 18 666,67 Kč za rok [rok], v částce 281 555,56 Kč za první pololetí 2018 a v částce 233 333,33 Kč za období do [datum], celkem tedy 533 555,56 Kč. Žalovaný [číslo] dále poukázal na ust. 2004 odst. 3 OZ, které se však týká toliko smluv zavazujících k nepřetržité nebo opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění. Smlouva o zápůjčce sem však nespadá s poukazem na ust. § 2390 OZ. Navíc je taková smlouva smlouvou reálnou, musí dojít k faktickému poskytnutí části zápůjčky, což se zde nestalo. Žalovaný dále poukázal na ust. 2.6 smlouvy, kde byl sjednán postup při prodlení s úhradou kterékoli splátky úroků. Žalobkyně však kromě výzvy k úhradě zápůjčky a úroků přistoupila poté, kdy jí byla celá první část zápůjčky ve výši 8 000 000 Kč vrácena, navíc k tomu dopisem ze dne [datum] od smlouvy zcela odstoupila, neboť neměla zájem v projektu pokračovat. Tím sama žalobkyně celou smlouvu o zápůjčce zrušila s účinky„ ex tunc“ dle § 2004 odst. 1 OZ. Žalovaný dále poukázal na ust. § 2005 odst. 2, na nějž odkázala sama žalobkyně v odstoupení od smlouvy. Pokud by chtěl, aby mezi uvedené zachované skutečnosti patřilo i právo na zaplacení úroku, výslovně by jej do takového výčtu uvedl, tak jak to uvedl v případě úroku z prodlení. Argument žalobkyně, že dospělý úrok nezaniká, tak nemá žádnou oporu v zákoně. Žalobkyně požaduje úroky ve výši 5 % p.a. Žalobkyně však odstoupila od smlouvy ještě dříve, než mělo být vydáno rozhodnutí o umístění staveb zahrnutých v projektu. Žalobkyně však opomíjí sjednání nulové hodnoty pro případ, že bude zmařen účel smlouvy z její strany. Smlouva o zápůjčce, smlouva o převodu podílů žalovaných [číslo] ve společnosti žalované [číslo] smlouva budoucí o převodu vlastnického práva k pozemkům byly vzájemně provázané a v jedné se odkazovalo na druhou. Zároveň byly provázané se smlouvou o advokátní úschově a se smlouvou o zastavení nemovitých věcí zajišťující první část zápůjčky. Zánikem smlouvy o zápůjčce nemohlo dojít k převodu podílů a tím ani k naplnění podmínek pro uzavření kupní smlouvy se [právnická osoba], a to vše nikoli z důvodů na straně žalovaných. Na úroky nemá žalobkyně právo ani z důvodu evidentního nepoctivého jednání žalobkyně ve smyslu § 6 OZ. Není pravdou, že by žalovaná [číslo] neměla k dispozici částku odpovídající 8 000 000 Kč. Ihned po výzvě k vrácení, danou částku vrátila. Poukázal dále na princip celého obchodu, kdy naplněním všech podmínek v podstatě žalobkyně půjčovala peníze své dceřiné společnosti a žalovaná [číslo] z tohoto tak nemohla mít žádný podnikatelský prospěch. Tím, že tato záloha byla složena do advokátní úschovy, rozhodně žalovaná [číslo] jako poctivý příjemce ničeho navíc nezískala. Pokud by se jednalo o bezdůvodné obohacení, žalovaná poukazuje na to, že splatnost takového závazku je určena výzvou věřitele. Žalovaná vrátila danou částku ihned po výzvě a tak žalobkyni nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení, jak ve svém doplnění uvádí.

18. Stejně jako žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] poukázal na to, že žalobkyně přestala mít zájem o daný projekt, hledala záminku k ukončení, aby se vyhnula placení smluvní pokuty ve výši 8 000 000 Kč. Záminka byla nejdříve v ekologickém auditu, následně hledala záminku jinou. Vedle ekologického auditu chtěla žalobkyně jako konzultant dle čl. D odst. 4 budoucí smlouvy o smlouvě o koupi nemovitých věcí z [datum] provést jistou architektonickou soutěž na podobu budoucích domů. Dále se měla žalobkyně domluvit na rozšíření projektu na pozemky ve vlastnictví dalšího subjektu ([právnická osoba]), přičemž tyto informace vyplývají z jednotlivých kontrolních dnů. Žalovaná [číslo] tak emailem ze dne [datum] navrhovala dodatek ke smlouvě o převodu podílů reflektující na tyto požadavky změnou termínů a dále se dotazovala na představu žalobkyně ohledně úhrady úroků, neboť se měl blížit termín úhrady. Dále se takto žalovaná [číslo] měla dotazovat emailem ze dne [datum], neboť účastníci mezi sebou v mezidobí jednali a sjednali, že úroky hrazeny nebudou, neboť žalobkyně si byla vědoma prodlení v důsledku svých požadavků. Odpovědi žalobkyně byly vyhýbavé a v létě 2018 ztratila o projekt zájem. Pokud někdo tedy jednal účelově, byla to žalobkyně. Nezájem o projekt dala vědět žalobkyně mj. emailem ze dne [datum].

19. Po jednání konaném dne [datum], při kterém byli vyslechnuti svědci [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [obec] a provedeny některé z listinných důkazů žalobkyně učinila doplnění vyjádření, které ona sama považuje za souladné s koncentrací řízení. K otázce smluvní pokuty žalobkyně uvedla, že vyjádření žalovaného [číslo] je v tomto směru zavádějící, nárok žalovaného [číslo] žalobkyně neuznává. Dále žalobkyně polemizovala s žalovaným [číslo] ohledně„ zmaření transakce“, kdy zejména poukázala na předběžný právní názor soudu sdělený účastníkům při jednání dne [datum]. Má za to, že žalobkyně nijak danou transakci neznemožnila. Poukazuje na § 549 odst. 2 OZ s tím, že pokud by skutečně žalobkyně zmařila naplnění smlouvy o zápůjčce (s čím tedy ale nesouhlasí), neznamenalo by to nemožnost převodu podílů, ale pouze by se k dané podmínce nepřihlíželo. K poctivosti jednání žalobkyně uvedla, že spouštěčem jejího jednání, tj. zejména odstoupení od smlouvy bylo samotné protiprávní jednání žalovaných. <i>20. Soud na tomto místě uvádí, že k části výše uvedeného vyjádření vymezené v čl. II, poslední odstavec, soud nepřihlížel, neboť má za to, že tato část porušovala koncentrační pravidla řízení dle § 118b o.s.ř.</i> 21. Žalovaná [číslo] svým podáním předloženým soudu při jednání dne [datum] v rámci procesní obrany započetla vůči žalobkyni nárok na zaplacení části zákonného úroku z prodlení ve výši 395 556 Kč, jehož celková výše má činit min. 739 726 Kč. Žalovaná uvedla, že vrátila předmětné finanční prostředky ve výši 8 000 000 Kč žalobkyni, aniž by smlouva o zápůjčce zanikla. Žalovaná proto později dne [datum] vyzvala žalobkyni k obnovení půjčky, když již dne [datum] byla žalobkyně upozorněna, že bude muset částku 8 000 000 Kč znovu uhradit. Jelikož se žalobkyně dostala od takové výzvy do prodlení se složením předmětné částky, tedy od [datum], byla v takovém prodlení až do dne, kdy mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy, tj. do [datum]. Žalovaná má tak nárok na úrok z prodlení za toto období, které činí částku 739 726 Kč.

22. Žalobkyně se k takovému započtení vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že existenci takového nároku popírá. Žalobkyně svou povinnost poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 000 Kč splnila a závazek zanikl splněním. Je pravdou, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky, ale zde se odkazuje na čl. 2 smlouvy. Pokud měla žalovaná pochybnosti o správnosti kroku žalobkyně, nemusela částku vracet, zde však žalovaná toto učinila dobrovolně. Žalovaná sama potvrdila, že předmětná částka je splátkou jistiny. I kdyby existovala povinnost žalobkyně obnovit onu zápůjčku, žalovaná [číslo] nevyzvala žalobkyni k takovému kroku. Tvrzení, že tak učinila emailem ze dne [datum] či že vyzvala nejpozději dne [datum] je„ bohapustá lež“. Ani jednu větu z emailu nelze považovat za výzvu, přičemž žalobkyně v daném emailu předmětné věty cituje (viz čl. 364-365). Žalobkyně dále v podání uvádí:„ Druhou citaci lze vykládat tak, pokud by si žalobkyně přála pokračovat v projektu, mohla žalované [číslo] částku 8 000 000 Kč poslat zpět. Žalobkyně si však v projektu pokračovat nepřála.“ (oproti podání upraven jen tvar žalobce na žalobkyni – pozn. soudce) Žalobkyně nepovažuje ani dopis ze dne [datum] jako za bezpodmínečnou výzvu k úhradě. Požadavek úhrady zde totiž byl podmíněn tím, zda žalobkyně považuje smlouvu za účinnou. Žalobkyně však považovala smlouvu za zaniklou, jak opakovaně žalované také sdělovala. Žalobkyně dále deklarovala uzavřít s žalovanou novou smlouvu, avšak s přísnějšími parametry. Současně poukázala na ust. § 1911 a 1912 OZ.

23. Soud ve věci provedl svědecké výpovědi, z nichž učinil následující zjištění. 24. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl projektantem a zpracovatelem projektové dokumentace na obytnou zónu„ [ulice]“ v [obec] ([anonymizováno]). Jeho úkolem bylo zpracování projektové dokumentace změny pro územní řízení. Objednatelem byla společnost [právnická osoba], kdy jednal s jejím jednatelem [celé jméno svědka]. Projekt se dosud nerealizoval, čeká se vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí bylo vydáno na základě projektové dokumentace vyhotovení v letech 2010 – 2014. Nyní se prováděl návrh změny, toto se provádělo od roku 2018 do roku 2020. Při provádění těchto změn se konaly tzv.„ kontrolní dny“, kde jejich projekční kancelář prezentovala provedenou práci, objednatel tam měl připomínky atd. Kontrolních dnů se účastnila jejich kancelář [anonymizováno] a jejich subdodavatelé pro dílčí věci (dopravní stavby, bytové stavby atd.). Za objednatele se účastnil p. [celé jméno svědka], někdy se tam setkal s žalovanými [číslo]. Byla tam také [právnická osoba], která dávala názory architektovi, co se týče bytů, k infrastruktuře se nevyjadřovali. Dodatečné audity se nedělaly, jen hygienická stanice si vyžádala hlukovou studii. Geologický posudek se měl provádět v letech 2010 [číslo]. Hluková studie měla určité výhrady a hotová měla být zhruba 2019. Ze [právnická osoba] se účastnili 2 lidé, a to projektant a manažer. Zřejmě si je přizval objednatel. Společnost [anonymizováno] tam byla z toho důvodu, že její jednatel vlastnil předmětné pozemky. Změna projektové dokumentace byla mj. v tom, že tam byly jiné bytové domy než v původní. Společnost [anonymizováno] tam měla být do r. 2019. K stanoveným harmonogramům svědek uvedl, že se nedodržely. Projektová dokumentace se musel doplňovat a opravovat dle jednotlivých požadavků, vyjádření orgánů atd. Detailně si pamatoval jen připomínky hygieny. Jeho kancelář provedla projektovou dokumentaci do určité fáze, pak následovaly ony připomínky a muselo se to dodělávat a opravovat. Dokumentace byla kompletní v únoru 2020, vzhledem k epidemii byla žádost o změnu podána v květnu 2020. Svědka nezajímalo, kdo bude konkrétní developer, který bude stavět danou lokalitu, byla to obchodní věc p. [celé jméno svědka]. Pro svědka byl závazný geologický posudek z let 2010 [číslo]. Jednou snad p. [celé jméno svědka] řekl, že je tam nevhodná zemina. Soutěž na vlastní podobu domů dělal architekt [anonymizováno] [obec], kterého vybral objednatel. Práce na změně projektové dokumentace začaly v roce 2018. Pokud byly uvedeny termíny červen-červenec 2018, mělo se jednat„ hrubopis k projektové dokumentaci“. Tento hrubopis pak obchází jednotlivé dotčené úřady. 25. [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] uvedl, že za [anonymizováno] se účastnili předmětných jednání 2 pánové, za společnost žalované [číslo] tam byl p. [celé jméno svědka]. Jednání se konala ve [právnická osoba], kterou vlastnil právě p. [celé jméno svědka]. Byl zde původně projekt na lokalitu jižně od [anonymizována dvě slova] projevila zájem o koupi této lokality. Chtěla ale něco ekonomicky přijatelnějšího, z tohoto důvodu se začal předělávat projekt formou změny územního rozhodnutí. Jednání se občas účastnil p. [celé jméno svědka], vždy někdo z [anonymizováno] (snad p. [příjmení], někdy i někdo výše postavený), vždy žalovaní [číslo] dále [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědka]. [anonymizováno] tam byla z toho důvodu, že deklarovala zájem o lokalitu. O změně názoru se dozvěděl až poté. Při jednání vše vypadalo, že se obchod uskuteční, [anonymizováno] chtěla po nich konkrétní požadavky. Svědek nevěděl, co se přesně stalo, doneslo se k němu, že [anonymizováno] od úmyslu to odkoupit odstoupila, snad se dále objevil další zájemce. Přesné důvody svědek neznal, slyšel jen o nedobrém hydrogeologickém nálezu a z tohoto důvodu měla [anonymizováno] od záměru odstoupit. Požadavky [anonymizováno] v průběhu doby byly klasické požadavky investora (např. skladba bytů, podoba bytů atd.). Bylo z toho patrné, že tam byl ekonomický záměr z toho co nejvíce vytěžit. Jejich kancelář do toho vstupovala na jaře 2018, [anonymizováno] chtěla soutěž a oslovit architekty z [obec], nicméně oni soutěž vyhráli. Poslední výstupy pro [anonymizováno] dělali asi v roce 2019, pak měl následovat hydrogeologický výzkum. Pak již s [anonymizováno] nepřišli do kontaktu. Žalovaní [číslo] deklarovali vždy možnou pomoc při projednávání na úřadech města Plzeň, kde byli dříve oba činní. Ke vztahu [anonymizováno] a p. [celé jméno svědka] svědek uvedl, že měli vztah dobrý, dá se říci, že se jednalo o vztah přátelský. Žalovaní [číslo] jinak do jednání nezasahovali. Svědek si nebyl vědom toho, že by [anonymizováno] způsobila nějaké prodlení v přípravě projektové dokumentace. Měl pocit, že stanovisko k navýšení podlažnosti se získávalo v roce 2019. Hydrogeologický posudek se zpracovával asi v roce 2019, zadával ho [anonymizováno] [příjmení] nebo p. [celé jméno svědka], vždy na základě požadavku [anonymizováno]. 26. [celé jméno svědka] byl zástupcem podílového fondu [anonymizováno], který byl vlastníkem pozemků pod Papírnou. Spolupracovali s žalovanou [číslo] která měla smlouvu s žalobkyní, která měla být investorem. Měli smluvní vztah, kdy žalovaná [číslo] byla zprostředkovatelem, stavět na pozemcích chtěla žalobkyně. Studie byly provedené, plzeňští architekti s tím neměli zkušenosti, proto bylo nutné, aby bylo vše připravené a naplánované. Proto se konaly schůzky, kterých se účastnil on, dále zástupci [anonymizováno] a žalované [číslo]. Architekti je tam informovali o postupu prací. [anonymizováno] měla na základě rozborů technické připomínky. Byl tam problém i spolupráce se sousedem, který vlastnil zbývající část [anonymizována tři slova]). Ke spolupráci žalované [číslo] žalobkyně svědek uvedl, že zpočátku spolupráce byla konstruktivní. Řešily se problémy [anonymizováno], řešily se požadavky města atd. Zhruba po 4 měsících zástupci žalované [číslo] zakázali jakékoli změny. Pak už místo žalovaných [číslo] tam chodil právní zástupce. Jednalo se pak už o právní bitvu. Smlouva měla být postavena na čase, tedy s prolongací. Jednou se toho využilo, pak už se to neprodlužovalo, [anonymizováno] ztratila zájem, že to tak dlouho trvá a také proto, že je to velká skupina a dostala se k jiným projektům. Projekt byl pak prodán jinému zájemci. Na jednáních [anonymizováno] do toho vstupovala připomínkami, např. k dispozici bytů, podoby chodeb, logistiky atd. Toto se řešilo, zejména když tam chodili i žalovaní [příjmení]. Pak přišel dopis, že změny žádné nebudou. Domnívá se, že ukončení spolupráce mezi účastníky nastalo časem, kdy smlouva byla uzavřena do [datum]. [příjmení] sám je jedním z podílníků fondu [anonymizováno]. Třístranné jednání byla do léta 2018, skončilo to tím dopisem. Oni se dál setkávali s architekty bez ohledu na vztah účastníků, záměrem bylo projekt dokončit. [anonymizováno] pak získala menší projekt v [obec] na [anonymizováno]. Od [anonymizováno] pak dostali informace, že jsou tam nějaké rozpory a právní přestřelky s žalovanou [číslo] takže po tu dobu se oni na projektu nebudou podílet. V roce 2019 jim [anonymizováno] dojednala jiného zájemce, se kterým pak se jednalo. Žalovaná [číslo] ([anonymizováno]) byla toliko účelová společnost pro tento projekt, navíc byla jen zprostředkovatelem, nikoli developerem. Územní rozhodnutí mělo být dle smlouvy do [datum], pak po prodloužení do [datum]. Územní rozhodnutí v tomto termínu nebylo, mohou za to různé lhůty na městě, kdy město nemělo žádné lhůty pro rozhodnutí. Svědek měl již při podpisu smlouvy uvádět, že jsou termíny uvedené ve smlouvě nereálné. Bylo mu řečeno, že z tohoto důvodu je tam ta prolongace. Územní rozhodnutí se podávalo na přelomu srpna a září 2020. Ke spolupráci společnosti svědka a žalobkyně svědek uvedl, že se účastnili výběrového řízení, čekali, že budou vzhledem ke spolupráci úspěšní, ale nakonec byli vyřazeni. O ukončení spolupráce [anonymizováno] se svědek oficiálně nedozvěděl, vše to jen„ vyšumělo“. Dopis ohledně zákazu změn přišel přímo na sídlo [anonymizováno] po kontrolním dnu. Následně měl svědek„ zlý výstup“ s jedním z žalovaných [celé jméno žalovaného], avšak již nevěděl se kterým. Prakticky každý den totiž museli dělat změny v projektu. Dělal se geologický průzkum, ale [anonymizováno] si dělala vlastní výzkum. Tento výzkum byl rozsáhlejší. Požadavky [anonymizováno] měly být v úvodu spolupráce. Pak se řešily dílčí věci.

27. K výpovědi svědka se vyjádřil dne [datum] v součinnosti s ostatními žalovanými žalovaný [číslo]. Poukázal na„ zjevný nesoulad několika zásadních tvrzení svědka [celé jméno svědka] s dostupnými doklady“. 1) není pravdou, že by společnost svědka nespolupracovala s žalobkyní – na webových stránkách společnosti svědka [příjmení] je žalobkyně, resp. skupina [anonymizováno], prezentována jako partner společnosti. Na stejných stránkách se [právnická osoba] prezentuje jako dodavatel materiálu (obklady, dlažby atd.) na projektu [anonymizováno] v [obec]„ V [obec]“. Sám svědek [celé jméno svědka] [právnická osoba] se prezentují coby partner projektu [anonymizováno] spolu s ředitelkou (jednatelkou) [jméno] [příjmení], manželkou majitele [právnická osoba] 2) k tvrzení svědka ohledně toho, že mu není známo, jak byla ukončena spolupráce žalobkyně na transakci či k otázce ekologického auditu atd. žalovaný [číslo] uvedl, že není pravdou, že nejsou známy důvody, pro něž [anonymizováno] ztratila zájem o transakci, tj. ekologický audit a tím související ekonomická návratnost. O tomto měl být svědek vyrozuměn ze strany [anonymizována dvě slova] e-mailem ze dne [datum]. Na tuto skutečnost pak sám svědek měl reagovat emaily ze dne [datum] a dopisem ze dne„ …11. 2018“. V tomto směru žalovaný dále poukázal na rozpor výpovědi svědka [celé jméno svědka] a svědka [celé jméno svědka] O povědomosti svědka o takové skutečnosti pak hovoří i zápisy z kontrolních dnů. 3) k tvrzení svědka ohledně dlouhého rozhodování městských úředníků či k vydání negativních stanovisek – žalovaný [číslo] poukázal na tabulku (čl. 244), ze které vyplývá vydání rozhodnutí vždy v řádu měsíců. 4) K tvrzení svědka, že žalobkyně ztratila zájem o projekt, protože se dostala k jiným projektům a podílníci prodali projekt jinému zájemci za nižší cenu – žalovaný uvedl, že poukazuje na sjednanou cenu s novým zájemcem [právnická osoba], kde cena byla 105 000 000 Kč oproti jimi sjednané ceně 101 483 750 Kč Smlouva zde deklaruje, že pozemky jsou prosté od ekologické zátěže. 5) K tvrzení svědka, že se řešily připomínky [anonymizováno], řešily se problémy, které kladlo město (např. [příjmení]) – žalovaný uvedl, že lávka se řešila již v únoru 2018, kdy následně bylo rozhodnuto, že lávka bude komunikována až po získání územního rozhodnutí. Toto bylo navrhnuto ze strany žalované [číslo].

28. K výše uvedenému tvrzení byly předloženy listinné důkazy (čl. 224 a násl.): Smlouva o koupi nemovitých věcí a o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum], jejímž předmětem je koupě daných pozemků za cenu 105 000 000 Kč + DPH. O absenci ekologického znečištění prodávající podává prohlášení např. v čl. VI. smlouvy. Ze skenu webových stránek [anonymizováno] je patrná prezentace projektu„ [ulice] – V [obec]“, kde jako investor je uvedena [právnická osoba] Na dalším skenu stránek (čl. 241) je v rámci partnerů [právnická osoba] uvedena„ [anonymizováno]“. Ze zápisů z porad konaných dne [datum], [datum], [datum] je zřejmé, jaké požadavky měla [anonymizováno], jednání ohledně nákupu pozemků od spol. [anonymizováno] či požadavek na ekologický audit. V dopise [právnická osoba] jednající v daném případě svědkem [celé jméno svědka] a datovaným„ … 11. 2018“ oznamuje tato společnost žalovanému [číslo] že fond nechal vypracovat [právnická osoba] ekologický a geologický audit, a to ze strany [právnická osoba] s.r.o. V auditu byly zjištěny„ nové a původně [anonymizováno] nepředvídané skutečnosti, které zásadně způsobem ztěžují možnost provádět a v budoucnu realizovat výstavbu Vaší společností plánovaných polyfunkčních bytových domů…“. Na fotografii (čl. 238) je vyobrazen svědek [celé jméno svědka] s paní [jméno] [příjmení] v rámci projektu [anonymizována dvě slova]. U fotografie je uvedeno:„ Děkujeme [anonymizováno] za podporu a vymýšlení nových technologií pro fotografie“. V emailu ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] adresátům (mj. svědku [celé jméno svědka]) sděluje okolnosti ohledně nově zjištěné ekologické zátěži. V emailu [celé jméno svědka] ze dne [datum] byla řešena otázka lávky s tím, že [právnická osoba] a žalovaná [číslo] sdělují, že se lávka začne projednávat až po získání územního rozhodnutí. Emailem ze dne [datum] žádal svědek [celé jméno svědka] o urgentní schůzku„ na základě nových informací z ekologického auditu“. Emailem ze dne [datum] zaslal svědek [příjmení] [celé jméno svědka] seznam vyjádření zajišťovaných pro změnu územního rozhodnutí. Tabulka s daty vyjádření dotčených orgánu je uvedena na čl. 244, vyplývá z ní nejdelší doba k vystavení vyjádření cca 2 měsíce (viz body 5 a 11).

29. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] vyplynulo, že tento byl zaměstnancem sesterské společnosti žalobkyně ([anonymizována dvě slova]). Podstatou projektu [anonymizováno] bylo to, že zde byla určitá konkrétní jednání, kdy by měla [anonymizováno] přes žalovanou [číslo] koupit developerský projekt po územním rozhodnutí a tak vstoupit na plzeňský trh. Po technické stránce se vždy konaly jednou za 14 dní jednání, kterých se účastnil za [anonymizováno] a oni tam byli v pozici určitého konzultanta, který to měl následně koupit. Vždy se projednávala určitá část projektu, určitý stupeň rozpracovanosti a oni k tomu měli různé připomínky – např. k dispozici bytů, k použitým technologiím. Svědek měl na starost tyto technické věci, smlouvu mezi žalovanou [číslo] žalobkyní jednou nebo dvakrát četl, ale detaily si nepamatuje. Po technické stránce projekt skončil tak, že dostali vyrozumění o tom, že ten pozemek měl nějaké ekologické zatížení, což by pak už nebylo výhodné pro koupi a že by to bylo výhodné z obchodního hlediska. Pak se řešilo ukončení projektu. Schůzky se konaly v [obec] ve [právnická osoba], byli tam vždy žalovaní [číslo] p. [celé jméno svědka] (ten asi 8x ze 14 schůzek), byli tam architekti (nejspíše otec se synem), byl tam on a dále [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] (správně má být [příjmení] pozn. soudce) Do [obec] dojížděl zhruba tři čtvrtě roku nebo rok, skončilo to právě kvůli té ekologické zátěži. Osobně mu to řekl pan [příjmení] u nich v kanceláři, že ten projekt prostě končí a že se bude nyní věnovat něčemu jinému. Zajímal se o důvod a mělo to být právě ohledně té ekologické zátěži, kdy to již nebylo pro [anonymizováno] obchodně zajímavé. U obchodních jednání, kde se probíraly platby, úroky apod. tak svědek nebyl, buď na pana [příjmení] (ředitele [anonymizována dvě slova]) čekal venku nebo jednání byla jinde. K ukončení došlo ihned, co přišly výsledky auditu. Vlastní posudek však neviděl. [příjmení] sám požadavky na změnu termínů harmonogramu vznášet nemohl. Svědek si nemyslí, že by došlo na projektu k nějakému zdržení. 30. [celé jméno svědka] uvedl, že je zaměstnancem žalobkyně. Byl tehdy přidělen na projekt, kdy [anonymizováno] měla zájem koupit pozemky. Na projektu byl z hlediska inženýrských činností. Jedenkrát týdně jezdil na kontrolní dny, kdy se kontrolovaly informace protistrany. Takto to činil cca od května do října 2018. Setkávali se ve [právnická osoba], byli tam bratři [příjmení], oni jako zástupci [anonymizováno] a architekti. Úkolem byla čistá stavařina, jejich úkolem nebyly finance. Do projektu nastupoval v určité fázi rozpracovanosti, na projektu skončil jednoduše – zhruba v říjnu nebo listopadu (nejspíše roku 2019) dostal na starost jiný projekt v [obec]. Nikomu nic nepředával, věc měl na starost dál [jméno] [příjmení] jako ředitel [anonymizováno]. Když opouštěl projekt, sděloval, že není možné dodržení termínu ze strany prodávajících. Opouštěl nedokončený projekt, nebylo vydáno územní rozhodnutí. K osobě [celé jméno svědka] svědek uvedl, že se asi 2x účastnil kontrolních dní, měl pocit, že má nějaký vztah s [anonymizováno]. Ze své pozice ví, že jeho společnost ([anonymizováno]) se účastní výběrových řízení u žalobkyně. Řešily se změny vyvolané inženýrskou činností, jinak [anonymizováno] změny nechtěla, cílem bylo vydání územního rozhodnutí. Ekologický audit předkládal budoucí prodávající, oni si dělali ale vlastní analýzu. Byla tam určitá nevhodnost, ale dle něj se to pak mělo řešit v samotné stavební činnosti. Svědek dále uvedl, že má povědomost o tom, že je zde spor o pohledávku, že žalobkyně žalované půjčila peníze a že se nyní domáhá úroků. Smluvní věci ale vůbec neřešil. Informace o soudním sporu má tak, že je zřejmě má od ředitele [anonymizováno],„ v hlavě měl určitou kostru informací“. V tomto směru měl dostat obecné informace v době, kdy nastupoval do projektu. Podrobnosti nevěděl, jen věděl, že když„ to nedopadne“, tak že se to bude úročit. Spolu s ním na kontrolní dny jezdil [celé jméno svědka], pak jezdil sám. Následně svědek upravil dataci vstupu do projektu, kdy se nemělo jednat o tok 2019, ale rok 2018. Územní rozhodnutí tak mělo být do [datum]. Vedení společnosti žalobkyně svědek sděloval, že termíny se pak nedají stihnout. Proto byl nejspíše i převelen na jiný projekt. Zápisy z jednání se dělaly a asi se to posílalo emailem. 31. [celé jméno svědka], že mu není nic známo k obchodům mezi účastníky. Sám se podílel na přípravě projektové dokumentace, kdy on byl zpracovatelem dopravní infrastruktury a inženýrských sítí. Investorem měl být [celé jméno svědka], tomu projektovou dokumentaci odevzdávali. Společnost [anonymizováno] měla připomínky např. k dispozici bytů, na technické uspořádání atd. Předmětem jednání měl být i geologický posudek. Dále svědek uvedl, že dospěli do fáze, kdy měli všechna potřebná stanoviska úřadů, nebyl tam s nimi zásadní problém. Celkově ta doba byla poplatná vzhledem ke změnám domů a jejich dispozic, nicméně tak jak byli domluveni s investorem na dokončení projektové dokumentace, tak ji dokončili. Všechny potřebná rozhodnutí měli v roce 2018 nebo 2019. Rozhodně to nebylo v roce 2020 nebo 2021. Po předestření listin (čl. 247-248) svědek uvedl, že projektová dokumentace musela být hotova počátkem října 2018. Zástupci [právnická osoba] se jednání účastnili z pozice spoluinvestora. Naposledy se setkal se zástupci [anonymizováno] tak, že jel odvézt do [obec] jednu kopii hotové projektové dokumentace. Vezl to do sídla [anonymizováno]. Proč se nerealizoval projekt, svědek neví. Zápisy z jednání se prováděly, rozeslalo se to emailem. Obstrukční návrhy od [anonymizováno] svědek nezaznamenal, byly tam návrhy např. ohledně dispozic atd., ale nic fatálního, co by se nedalo vymyslet. Při jednom jednání, kterého se účastnil, došlo k rozepři a pan [celé jméno svědka] odešel. Nejednalo se o technickou věc, ale obchodní, ale již přesně neví, o co přesně šlo.

32. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] vyplynulo, že byl jako zaměstnanec žalobkyně odpovědný za nákup akvizic. Vypracoval se až na ředitele dceřiné [právnická osoba] [anonymizováno]. Jelikož pochází z [obec], snažil se, aby [anonymizováno] expandovala právě sem. Při prvním projektu se mu podařilo seznámit s bratry [anonymizováno] a získal tak pozemek relativně blízko centra v [anonymizováno] ul. [anonymizováno] zde pak měla úspěšný projekt, který vydělal cca 50 mil. Kč a on za to byl pochválen i odměněn. Jelikož chtěli pokračovat na plzeňském trhu, našel se pozemek, tem však měl nejasnou vlastnickou strukturu. Chtěli využít dřívější spolupráce s [anonymizováno]. Vznikla tak dohoda s p. [příjmení], jednatelem [anonymizována dvě slova], že se využije prostředníka k odstranění rizika. Proto se žalovaná [číslo] jmenuje od polohy lokality [anonymizováno], že je u řeky, tedy„ [anonymizována dvě slova]“. Svědkovi měl volat právní zástupce žalobkyně ohledně dnešního sporu, znají se tak, že spolu seděli vedle v kanceláři u žalobkyně. [příjmení] sám stál u zrodu celého projektu. Byl dojednán způsob, kdy bude založena společnost žalované ([anonymizováno]) a v jistém momentu tam vlastnicky vstoupí [anonymizováno]. Vznikl tak zde určitý trojúhelník s kamuflovaným investičním [anonymizována dvě slova], za kterým stála„ nevěrohodná jména“. Pro něj např. oním pochybným jménem byl pan [celé jméno svědka], který měl být napojen na bývalé členy [anonymizováno] zde v [obec]. Prostředník by získal pozemek od těchto osob, následně by do společnosti žalované vstoupila [anonymizováno] a odešli by [příjmení] za určitou odměnu. Projekt se nerealizoval. Stalo se to, že ona třetí strana nedodržela slovo. Následně svědek přecházel do [anonymizována dvě slova], nicéméně při sjednání smlouvy se jim tehdy podařil„ husarský kousek“ spočívající v tom, že ona třetí strana se zavázala hradit náklady na odstranění ekologické zátěže. Byl zde totiž předpoklad, že když se jedná o pozemek bývalé [anonymizováno], tak zde bude ekologická zátěž. Smlouvu připravoval kromě něho i [jméno] [příjmení] (tj. současný právní zástupce – pozn. soudce) a [jméno] [příjmení]. Následně se dozvěděl, že je záměr přestat informovat svědka ohledně tohoto projektu, neboť vznikl nápad, jak z tohoto projektu vynechat jednu ze stran. Dokonce se tam kalkulovaly ceny, které byly nesmyslné, aby ten projekt nevyšel. Projekt [ulice] fungoval i co se týče spolupráce s pány [anonymizováno]. Zde se však stalo, že pan [celé jméno žalovaného] volal svědkovi s tím, proč mu pan [příjmení] nezvedá telefon, přitom pan [příjmení] seděl hned vedle v kanceláři svědka. Následně se objevil posudek ohledně neexistující ekologické zátěže, který měl projekt uzavřít. Navíc posudek měl vypracovávat malý neznámý znalec. Projekt se nerealizoval, dokonce majitel [anonymizováno] ho měl nabízet dalším zájemcům. Účast [anonymizováno] skončila právě tím, že k [datum] tam měla být ze strany [anonymizováno] součinnost, což se vše dělalo proto, aby nebyla. [příjmení] sám na jednání do [obec] nejezdil, ale třebas za ním chodil p. [celé jméno svědka] a sděloval mu různé věci – např. že na jednání nebyli [příjmení], protože jednání bylo na poslední chvíli přesunuto atd. Dále svědek uvedl, že tam měla být poskytnuta záloha do výše 10 000 000 Kč. [příjmení] se developerské projekty staví„ na cizí peníze“, tj. vyberou se peníze od budoucích vlastníků a za ty se staví. Zde však byl požadavek na záruku 10 mil Kč. Původně to tam měli skládat sami [anonymizováno], ale nakonec se do toho angažovala [anonymizováno]. Právě od právního zástupce [příjmení] [jméno] [příjmení] měl svědek slyšet, že se připravují vyzvat [anonymizováno] k vrácení peněz, což měla být další hra vedle ekologického auditu. Slyšel to, protože s nimi seděl v kanceláři a projekt ho zajímal. [příjmení] sám odešel od žalobkyně, neboť dostal výhodnou nabídku od jiné společnosti, ale s majitelem [anonymizováno], s jeho ženou i synem má dobrý vztah, dokonce hrál ve videoklipu syna. Dále svědek uvedl, že záměrem„ vynechat jednu stranu“ bylo myšleno právě vynechat stranu žalované [číslo]. Prakticky celý rok 2018 se nesl v tom duchu, jak vynechat pány [anonymizováno]. Svědek seděl v kanceláři právě s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ekologický audit měl sám vidět a studovat ho.

33. Po výpovědích svědků [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] se žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vyjádřila k provedeným svědeckým výpovědím. Dle jejího názoru se výslechy soustředily na to, zda žalobkyně nějakým způsobem přispěla k naplnění odkládací podmínky smlouvy o převodu podílů. [příjmení] svědků mělo být prokázáno, že při jednání s prodávajícími se žalobkyně chovala konstruktivně, přičemž žalobkyně se takových jednání účastnila jen výhradně jako konzultant. V souvislosti se zjištěním faktického stavu inkriminovaných pozemků žalobkyně svou účast na jednáních přerušila. Žalobkyně nijak neměla přípravu a projednání projektu brzdit. Dále se žalobkyně ohradila vůči tomu, že se měla dopouštět nepoctivého jednání spočívajícího v hledání záminky, jak z projektu„ vycouvat“. Přitom žalobkyně měla prodávajícího i žalované vyzvat k jednání stran zjištění daného stavu a seznamovat je s materiály, o které se opírá. Soud by neměl v rámci tohoto řízení přezkoumávat správnost inženýrskogeologických posouzení jednotlivých stran, tyto otázky nejsou pro dané řízení relevantní. Žalovaní zjištění žalobkyně bagatelizovali, a to i formou oponentních posudků, jež byly soudu také předloženy k důkazu. Žalobkyně přitom odkazuje na smlouvu o smlouvě budoucí a tam uvedené prohlášení ohledně bez vadnosti ekologického podloží. Žalobkyně je toho názoru, že danou vadu by následně řešila žalovaná [číslo] již ovládaná žalobkyní, přičemž„ žalovaní 2 a 3 by pouze zinkasovali více než 37 miliónů Kč a od dalšího vývoje by se mohli distancovat“. Žalovaní [číslo] tak tlačili na přípravu projektu, prodávající toto chtěl řešit a„ zároveň při tom zjevně polevil s přípravou projektu“. Žalobkyně poukázala na to, že je zapotřebí striktně odlišovat obchodní a právní rovinu vztahu.

34. Přímo k výslechu svědka [celé jméno svědka] žalobkyně uvedla, že převážná část výpovědi tohoto svědka spočívala v tom, co svědek si myslí, nebo kde co slyšel. Žalobkyně nicméně nevylučuje, že svědek„ mohl někde zaslechnout, že předmětný projekt ekonomicky nevychází a že by se situace zlepšila, kdyby se cena snížila o 30 miliónů nebo i více“. Nemělo se však jednat o záměr žalobkyně připravit žalované [číslo] o jejich podíl na transakci. Dále žalobkyně poukázala, že svědek není právník a případné vady chtěla žalobkyně podchytit hned.„ Vrcholem neserióznosti svědecké výpovědi [celé jméno svědka] potom byly spekulace o zkreslování výše stavebních nákladů, jehož se měla žalobkyně údajně dopustit, aby prokázala ekonomickou nerealizovatelnost projektů.“ Výše nákladů uváděné svědkem musí být brány v úvahu daného konkrétního projektu a roku zhotovení.

35. Soud dále provedl následující listinné důkazy, z nichž dospěl k uvedeným skutkovým závěrům.

36. Mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce dle ust. 2390 OZ. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako zapůjčitel, žalovaná v pozici vydlužitele. Smlouva vycházela z toho (viz čl. 2 úvodní části), že žalovaná [číslo] měla se společností [právnická osoba] coby obhospodařovatelem [anonymizováno] otevřeného podílového fondu uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva k uvedeným pozemkům na [list vlastnictví], k.ú. [obec], za celkovou kupní cenu 101 483 750 Kč + DPH, přičemž bylo nutné složit zálohu na kupní cenu ve výši 8 000 000 Kč do advokátní úschovy do 7 dní od uzavření smlouvy. Žalovaná [číslo] nedisponuje v okamžiku uzavření takovou částkou a má zájem si ji zapůjčit od žalobkyně. Žalovaní [číslo] mají s žalobkyní uzavřenou smlouvu o převodu podílů na společnosti žalované [číslo] s odkládacími podmínkami pro nabytí účinnosti. Vydlužitel se následně stane vlastníkem předmětných pozemků. Strany uzavřou dohodu o advokátní úschově. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 122 795 337,50 Kč (čl. 1), přičemž v případě změny kupní ceny k pozemkům měla být upravena i výše zápůjčky. Zápůjčka byla účelově vázána na koupi předmětných pozemků a projektu výstavby (čl. 1). [příjmení] 8 000 000 Kč měla být složena do 7 dní ode dne uzavření smlouvy (čl. 1). Zbývající část měla být složena do 60 dní ode dne pravomocného územního rozhodnutí. Vždy měly být platby poukázány na účet schovatele. Dále ve smlouvě byly sjednány případy (viz čl. 1), za kterých měl být předmět zápůjčky vyplacen [právnická osoba] [ulice] podmínkou bylo převedení vlastnického práva k nemovitostem na žalovanou [číslo].

37. Dále v uvedené smlouvy o zápůjčce byl sjednán způsob vrácení zápůjčky (viz čl. 2). Celá zápůjčka měla být vrácena zpět zapůjčiteli do [datum], přičemž termín a počet splátek byly plně na uvážení vypůjčitele, tj. žalované [číslo]. V bodě 2.2 byla sjednána povinnost hradit zapůjčiteli i úrok ve výši 7 % p.a. Dále byl sjednán způsob určení úroku, resp. vznik nároku na zaplacení (bod 2.3). Splatnost úroků byla sjednána po skončení příslušeného kalendářního pololetí, a to k [číslo] a 15.

1. Předmětný bod smlouvy je zakončen větou„ Úroky z úroků se ale neúčtují.“ 38. V bodě [číslo] smlouvy bylo sjednáno, že zápůjčka je poskytována účelově na financování koupě pozemků a projektu, k naplnění tohoto účelu dojde pouze tehdy, bude-li transakce realizována. Vzhledem k tomuto se strany dohodly, že v případě nezakoupení pozemků bude úprava úroků následující: a) v případě, že v rámci územního řízení nebude ve lhůtách uvedených v SoSB vydáno rozhodnutí o umístění staveb zahrnutých v projektu, bude výše úroků 5 %; b) v případě z důvodů přímo vyplývajících z jednání zapůjčitele (žalobkyně), bude výše úroků 0 %. K úpravě výši úroků mělo dojít dle čl. 2 zpětně vydlužitelem, kdy zapůjčitel byl povinen rozdíl uhradit do 30 dní od obdržení výzvy.

39. Dle bodu 2.6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení úhrady kterékoliv splátky úroků je zapůjčitel oprávněn zesplatnit celou zápůjčku vč. úroků, a to zasláním písemného oznámení vydlužiteli. V takovém případě nastane splatnost ve lhůtě 30 dní ode dne doručení oznámení.

40. Dále bylo v ust. čl. 2 byl sjednán případný úrok z prodlení ve výši 23 % p.a.

41. V čl. 3 smlouvy byl sjednán ručitelský závazek žalovaných [číslo] za dluhy žalované [číslo].

42. K zániku smlouvy mělo dle čl. 4 dojít tehdy, pokud nedojde k nabytí právní moci územního rozhodnutí do [datum].

43. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl adresován žalovaným [číslo] byli žalovaní vyzváni ke splnění ručitelského závazku.

44. Výzvou ze dne [datum], která byla za žalobkyni provedena členy představenstva [jméno] [příjmení] (současným právním zástupcem žalobkyně) a [jméno] [příjmení], byla žalovaná [číslo] vyzvána k úhradě jistiny 8 000 000 Kč s příslušnými úroky. Ve výzvě bylo uvedeno, že žalobkyně neobdržela od žalované úhrady úroků od uzavření smlouvy do konce roku [rok], ani za první pololetí roku 2018. Dle čl. 2 smlouvy tak žalobkyně zesplatnila poskytnou částku 8 000 000 Kč vč. požadavku na úhradu úroků v celkové výši 533 555,56 Kč, a to do 30 dní od doručení výzvy.

45. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], neboť žalovaná doposud sice vrátila jistinu ve výši 8 000 000 Kč, ale neuhradila úroky, tudíž toto měla za podstatné porušení smlouvy. Opětovně vyzvala žalovanou k úhradě částky 533 555,56 Kč jako sjednaných úroků. V odstoupení odkázala žalobkyně na ust. § 2005 OZ v souvislosti s úhradou úroku z prodlení ve výši 23 % p.a.

46. Žalovaná reagovala na„ odstoupení od smlouvy“ dopisem ze dne [datum]. Žalovaná má za to, že výzva k úhradě nezačala plynout, tak jak uvádí žalobkyně, neboť dopis měl být uložen na poště. Není tedy zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje počátek lhůty. Smlouvu žalovaná považuje za platnou s tím, že žalobkyně má být stále zavázána z uvedené smlouvy. V reakci žalovaná zmínila, že se již předtím dotazovala na výši úroků a číslo účtu, zvláště za situace, kdy je výše úroků sporná. Na toto nemělo být reagováno.

47. Dopisem právního zástupce (a současně člena představenstva) žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi stranami probíhalo další jednání.

48. Dopisem [celé jméno svědka] ([anonymizováno], otevřený podílový fond) (na čl. 71, datace chybí) je právnímu zástupci žalovaného [číslo] sděleno v reakci na jeho dopis ze dne [datum], že žalobkyně si převzala nabídku na provedení ekologického auditu [právnická osoba]. Žalobkyně dle uvedeného přípisu si vedle takového auditu ještě provede vlastní důkaz, který již nebude vztažen k ekologické zátěži, ale k založení objektů a jejich statice.

49. V emailu ze dne [datum] právní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] připomíná právnímu zástupci žalobkyně (a členu představenstva) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] otázku úroků, aby„ nevzniklo nějaké nedorozumění“. Emailová komunikace, která předcházela takovému sdělení byla již dne [datum], kdy se stejný právní zástupce dotazuje [anonymizována dvě slova] na to, jak si jeho klient představuje úhradu úroků, neboť se blíží termín platby – zda se věc bude řešit fakturou či vyčíslením. [anonymizována dvě slova] odpovídá dne [datum] s tím, že instrukci svého klienta eviduje,„ nikoli jako prioritní“. Požádal [anonymizováno] [příjmení] o vypracování dodatku.

50. Průběh tzv. kontrolních dní má soud za prokázané mj. z emailové komunikace (čl. 86 a násl), kdy v rámci této komunikaci mezi účastníky docházelo k přeposlání„ zápisů z porady“. Ve zmíněné komunikaci byl zápis z porady, které se účastnil [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [příjmení], zástupci [anonymizováno], žalovaní a zástupce [právnická osoba]. V zápisu z porady konané [datum] je mj. uvedeno, že [anonymizováno] se dohodla s p. [celé jméno svědka] na provedení ekologického auditu, resp. že si nechá vypracovat audit ze zaslaných podkladů. Dále byl mj. vznesen požadavek na prezentaci harmonogramu s možností prokázání splnění termínů. Toto bylo již řešeno i na poradě dne [datum].

51. Dne [datum] byla mezi budoucím prodávajícím – otevřeným podílovým [anonymizována dvě slova], obhospodařovaným [právnická osoba] a budoucím kupujícím – žalovanou [číslo] uzavřena Budoucí smlouva o smlouvě o koupi nemovitých věcí. V preambuli smlouvy (A odst.1) je uvedeno, že budoucí prodávající je výlučným vlastníkem předmětných pozemků (viz čl. 92) na [list vlastnictví], k.ú. [obec]. Budoucí prodávající dále v bodě A odst. 3 prohlašuje, že mu není známo, že by na pozemcích vázla vada spočívající v ekologickém znečištění nebo navážce, která by znemožňovala nebo zásadním způsobem omezovala možnost provádět výstavbu polyfunkčních bytových domů. Strany sjednaly možnost budoucího kupujícího do 3 měsíců ode dne podpisu smlouvy žádat provedení ekologického auditu na náklady budoucího prodávajícího. V bodě A odst. 2 budoucí kupující deklaroval zájem provést výstavbu bytových domů za uvedených parametrů. Budoucí prodávající v bodě A odst. 6 se zavázal zajistit provedení změny územního rozhodnutí. Dále účastníci sjednali vlastní text kupní smlouvy (bod C.) Úhradu kupní ceny sjednaly skrze advokátní kancelář [příjmení], [příjmení] & [právnická osoba] V bodě D byl sjednán postup stran pro získání územního rozhodnutí. Budoucí prodávající se zavázal učinit vše proto, aby alespoň do [datum] bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí o změně, takové rozhodnutí mělo nabýt právní moci do [datum]. V bodě D odst. 4 budoucí kupující konstatoval, že určil jako odborného poradce postupu budoucího prodávajícího společnost [právnická osoba] Budoucí prodávající byl povinen i s tímto konzultantem provádět pravidelné porady, a to nejméně 1x týdně. Projektovou dokumentaci a změny v ní (bod D odst. 5) byl budoucí prodávající povinen konzultovat s budoucím kupujícím a právě s tímto zvoleným poradcem. Strany se dále zavázaly poskytovat si vzájemnou maximální součinnost. Změnu od základních parametrů mohl budoucí prodávající učinit jen tehdy, pokud k tomu vydal souhlas budoucí kupující a konzultant (poradce), nebo pokud o tom rozhodl příslušný úřad. Dle bodu E. byla sjednána záloha na kupní cenu ve výši 8 000 000 Kč, která měla být složena do advokátní úschovy výše uvedené.

52. K uvedené smlouvě o smlouvě budoucí byla sjednána rovněž Smlouva o úschově peněžních prostředků a listin, a to mezi žalovanou [číslo] jako složitelem, podílovým [anonymizována dvě slova] jako oprávněným, žalobkyní jako zástavním věřitelem a kanceláří [příjmení], [příjmení] & [právnická osoba] jako Schovatelem. Smlouva byla uzavřena [datum], kdy smlouvu podepsal schovatel, ostatní subjekty smlouvu podepsaly [datum]. Sjednaná kupní cena měla být do advokátní úschovy složena formou 2 splátek, přičemž první z nich představovala záloha ve výši 8 000 000 Kč. Podmínkou pro vyplacení z úschovy bylo mj. prokázání převodu nemovitých věcí (předmětných pozemků) na žalovanou [číslo] jako složitele.

53. Mezi žalovanou [číslo] otevřeným [anonymizována dvě slova] byla dále dne [datum] uzavřena Smlouva o zastavení nemovitých věcí. Předmětem zástavního práva byly stejné pozemky jako u shora uvedených smluv. Smlouva byla navázána na uzavřenou Smlouvu o budoucí smlouvě kupní.

54. Dále byla dne [datum] uzavřena Smlouva o převodu podílů, a to mezi žalovanými [číslo] žalobkyní, přičemž se jednalo o podíly v celkové výši id. 100 % na společnosti žalované [číslo]. V úvodní části smlouvy je popsáno, že společnost má zájem se [právnická osoba], resp. s podílovým [anonymizována dvě slova], uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí o převodu nemovitých věcí. Uhrazení ceny bylo rovněž dojednáno skrze advokátní úschovu. Účinnost převodu vč. vyplacení ceny z úschovy byla sjednána na podmínky mj. vydání pravomocného územního rozhodnutí pro projekt, zapsání společnosti žalované [číslo] jako výlučného vlastníka k předmětným pozemkům atd. Splnění podmínek převodu se strany zavázaly splnit do [datum]. V bodě 3.6 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 000 000 Kč pro případ, kdy jedna ze stran zmaří splnění sjednané odkládací podmínky. Výjimkou bylo nedosažení získání pravomocného územního rozhodnutí pro projekt – v případě nesplnění této podmínky nevzniká žádné straně nárok na smluvní pokutu ani nárok na jakékoli úroky. Dle bodu 4 smlouvy byly sjednány závazky žalované [číslo] po dobu přechodného období do účinnosti převodu, na základě které např. žalovaná nemohla měnit předmět svého podnikání, nemohla nijak měnit svůj kapitál, nemohla provést změnu společenské smlouvy, žalovaná nezahájí žádné soudní řízení atd. (viz na čl. 107). Od sjednaných závazků se společnost mohla odchýlit jen po předchozím souhlasu žalobkyně.

55. Založení společnosti žalované [číslo] došlo notářským zápisem (uvedeno jako příloha smlouvy o převodu podílů) notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp.zn. [spisová značka] ([anonymizována dvě slova] [rok]), který byl sepsán dne [datum].

56. Dne [datum] vypracovala [právnická osoba] s.r.o.„ etapovou zprávu geologických a hydrochemických prací září – říjen 2018“ (čl. 285), ze které vyplývá, že jejím objednatelem byla společnost [právnická osoba] jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jako dalším objednatelem je uvedena [právnická osoba] n´ [právnická osoba], [IČO] (Pro rozhodnutí v dané věci nebyl obsah uvedené zprávy rozhodný, z tohoto důvodu soud na něj toliko odkazuje.) Žalovaná [číslo] si zadala provedení stanoviska k ekologické zátěži, které provedla [právnická osoba] spol. s r.o. ke dni [datum].

57. Dne [datum] se žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce obrátili na žalobkyni, resp. jejího právního zástupce s žádostí o sdělení, zda žalobkyně Smlouvu o zápůjčce považuje za platnou a obnoví podmínky pro nabytí účinnosti převodu podílů na společnosti žalované [číslo] nebo zda trvá na tom, že smlouva o zápůjčce zanikla. Současně byla žalobkyně vyzvána, aby uvedené sdělila do 7 dní vč. poukázání částky 8 000 000 Kč dle sjednané smlouvy, v opačném případě mají žalovaní za to, že nabytí účinnosti smlouvy o převodu podílů je nemožné.

58. Přípisem právního zástupce žalovaného [číslo] byla žalobkyně dne [datum] vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 8 000 000 Kč, a to dle sjednané smlouvy o převodu podílů.

59. Soudu dále byla předložena emailová komunikace účastníků (čl. 339), kde [anonymizováno] [celé jméno svědka] potvrzuje žalovaným [číslo] že byl informován [anonymizována dvě slova] o tom, že„ dodatek“ by měl připravit [anonymizováno] [příjmení]. Navazuje komunikace, která je uvedená výše a ve které se dotazuje [anonymizováno] [příjmení] na platbu úroků a její podobu. Z emailu zaslaného dne [datum] vyplývá, že strany mezi sebou stran úhrady 8 000 000 Kč společně s úroky jednaly, přičemž [anonymizováno] [příjmení] sděluje [anonymizována dvě slova], že žalovaní nehodlají platit úroky ve výši 23 % a navrhují řešení situace spočívající buď v možnosti úhrady částky 8 000 000 Kč a držení se jednaných smluv nebo odložení platby a vzájemné dohody stran vystoupení žalobkyně z projektu. Následuje odpověď [anonymizována dvě slova] v tom směru, že„ otázku úroků pak bude zjevně potřeba ještě obchodně projednat, je tedy připravena pro příslušenství lhůtu splatnosti prodloužit, a toto Vám po řádné úhradě jistiny i formálně písemně potvrdit…“. V emailu rovněž avizuje možné jednání stran do konce roku 2018. V emailu ze stejného dne v čase 12:01 hod. sděluje [anonymizováno] [příjmení] poukázání částky 8 000 000 Kč s tím, že žalovaní trvají na sjednaných smlouvách. Následujícího dne, tj. [datum] sděluje [anonymizována dvě slova], že částka jistiny byla skutečně uhrazena, avšak dotazuje se stran dalšího možného jednání, zda opravdu žalovaní trvají na tom, že účast žalobkyně nelze ukončit. Mezi stranami mělo být jednáno o možném ukončení projektu. [anonymizováno] [příjmení] odpovídá dne [datum] tak, že potvrzuje, že částka 8 000 000 Kč je splátkou zápůjčky a nadále očekává formální potvrzení odložení splatnosti úroků ze strany žalobkyně min. do [datum], resp. do vyjasnění dalšího postupu. Současně sdělil, že odstoupení od smlouvy provedené žalobkyní mají žalovaní za neplatné.

60. Dle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

61. Dle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

62. Dle § 2393 odst. 1 OZ neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

63. Dle § 2394 OZ bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

64. Dle § 2001 OZ od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

65. Dle § 2002 odst. 1 OZ poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

66. Soud dospěl po zhodnocení výše uvedeného dokazování vč. vyjádření stran k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

67. Již v úvodu řízení soud sdělil stranám svůj předběžný právní názor, že odstoupení od smlouvy nebylo ze strany žalobkyně učiněno po právu, neboť soud má za to, že žalovaná neporušila smlouvu podstatným způsobem. Zápůjčka jako taková měla být vrácena žalobkyni do [datum], přičemž počet a termín splátek byl dle smlouvy plně na uvážení žalované [číslo]. Z textu smlouvy vyplývá, že hlavní závazkem žalované bylo vrácení samotné zápůjčky, tj. jistiny – viz čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Z tohoto ustanovení„ Celá zápůjčka (jistina) musí být Zapůjčiteli vrácena do [datum], počet a termín splátek je plně na uvážení Vypůjčitele“ je zcela zjevné, že žalovaná [číslo] nikterak tento termín neporušila, když úhrada, její reálný termín provedení a způsob byl stranami učiněn nesporným, zcela předcházela sjednanému datu [datum]. Tento termín se dále výhradně vázal k jistině, soud toto dovozuje z jejího explicitního uvedení v závorce za termínem„ celá zápůjčka“. Dle § 2394 o.z. má soud za to, že nebylo úplně sjednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, resp. bylo zcela na žalované, kdy samotnou zápůjčku vrátí. Proto není podstatným porušením smlouvy to, že žalovaná skutečně ve sjednaném termínu předmětnou zápůjčku vrátila, a to s přihlédnutím k celé povaze sjednaného kontraktu. Žalovaná tedy splnila svůj hlavní závazek ze smlouvy, tj. vrátit žalobkyni předmětnou zápůjčku zpět. Žalovaná tak pochopitelně má nárok na sjednaný úrok za dobu, kdy trvala zápůjčka. Soud tedy v tomto nevidí žádné bezdůvodné obohacení a takový institut nelze na zmíněný smluvní vztah implikovat. Soud již v úvodu řízení stranám uvedl, že jde především o to, v jaké výši má žalobkyně nárok na úrok, neboť smlouva pamatovala na tři možné varianty, tedy ve výši 7 % p.a. (2.2), snížený ve výši 5 % p.a. ([číslo]) a snížený ve výši 0 % p.a. ([číslo]). Jen na okraj soud uvádí, že strany si ve smlouvě sjednaly možnost zesplatnění celé zápůjčky vč. úroků (bod 2.6), avšak tímto se nerozumí možnost odstoupení od smlouvy. Jedná se o jiný právní režim.

68. Při posouzení výše úroků soud vyšel z hodnocení nejen samotné smlouvy o zápůjčce, ale především z hodnocení celé transakce, která byla reálně mezi stranami sjednána. Hlavním účelem nebylo žalované, potažmo žalovaným [číslo] půjčovat finanční prostředky k jejich dalšímu (libovolnému nebo podnikatelskému) užití. Prakticky zde byl sjednán určitý systém koupě předmětných pozemků a projektu se stávajícím územním rozhodnutím, přičemž žalovaní [číslo] zde byli jakýmisi zprostředkujícími mezi vlastníky nemovitostí, o nichž měla žalobkyně určité pochybnosti a jejichž vlastnická struktura nebyla úplně jasná. Za stavu, kdy nebylo zřejmé, kdo je reálným vlastníkem, tak bylo mezi stranami dohodnuto, že bude účelově založena společnost žalované [číslo] která dokonce podle toho nese i svůj název„ [anonymizováno]“ neboli„ [anonymizováno]“, a to dle zmíněné lokality býv. [anonymizováno] u řeky zde v [obec]. Doba založení i společenská smlouva žalované [číslo] tomu zcela odpovídá. Z datace všech výše uvedených smluv je zcela nepochybné, že byly sjednávány jako jeden komplex najednou a všechny strany si byly vědomi jejich provázání. Už z tohoto důvodu nelze hovořit o bezdůvodném obohacení, tak jak z části tvrdí žalobkyně, kdy se mělo dostat žalované [číslo] částky 8 000 000 Kč k její podnikatelské činnosti. Nelze ani souhlasit s tvrzením, že kdyby je žalobkyně neposkytla, tak by si je žalovaní museli opatřit jinak. Žalovaná [číslo] v tomto směru byla opravdu založena čistě účelově pro tento kontrakt. Z provázanosti smluv vyplývá, že hlavním účelem nebylo právě poskytnutí zápůjčky jako takové, ale ryze vázáné a účelové uhrazení zálohy na koupi předmětných pozemků, přičemž taková záloha byla složena do advokátní úschovy. Žalovaná [číslo] potažmo ani žalovaní [číslo] tak s takovou částkou nemohli nikterak nakládat. Transakce měla dále spočívat v tom, že po získání změny územního rozhodnutí měla pozemky a projekt do svého vlastnictví nabýt právě žalovaná [číslo] která následně by byla plně ovládána žalobkyní. Z tohoto pohledu je opodstatněná i úloha žalobkyně (nebo její dceřiné společnosti) jako„ konzultanta“ v přípravě změny projektu. Změna projektu se vlastně dělala dle jejího přání a pro její nejlepší ekonomické využití. Soud má za to, že se tak prakticky jednalo o„ budoucího reálného kupujícího a stavebníka“ a nikoli jen o pouhého konzultanta bez práva rozhodování, tak jak se snaží v některých svých podáních tvrdit právě žalobkyně. A právě z tohoto pohledu, stejně tak z konstrukce celé sjednané transakce, je nutné vycházet při hodnocení, která sjednaná úroková sazba má být na daný případ aplikována. [příjmení] způsobem je nutné toto použít při hodnocení, zda smlouva byla ze strany žalované [číslo] porušena podstatným způsobem či nikoliv.

69. Z výše uvedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně postupem času přestala mít zájem o vlastní realizaci celé transakce. Ve své podstatě toto vyplývá i z několika vyjádření samotné žalobkyně, kdy připouští, že vznikly pochybnosti o realizovatelnosti projektu. V tomto směru lze kupříkladu poukázat na její vyjádření ze dne [datum] (viz bod. 22 odůvodnění tohoto rozsudku), ve kterém sama žalobkyně přiznává svůj nezájem o pokračování v projektu. Pro soud nebylo úplně rozhodující, zda tento nezájem žalobkyně byl způsoben nekvalitností projektu jako takového, delší dobou provádění změn projektu dle případných přání žalobkyně nebo pro zjištěnou ekologickou zátěž pozemků. Byl zde dohodnut relativně složitý obchod, na základě kterého chtěla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví nabýt předmětné pozemky a projekt, následně však od tohoto záměru upustila a snažila se ukončit svou účast na něm. Nepochybně toto je potvrzeno i z emailové komunikace, která proběhla mezi právními zástupci před podáním žaloby, kdy se rovněž jednalo o možné úhradě úroků. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce prakticky žádala protistranu o jednání, při kterém by se mělo řešit ukončení její účasti na projektu. Soud jen pro dokreslení vážnosti takového postupu podotýká, že z veřejného (obchodního) rejstříku vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], současný právní zástupce žalobkyně, byl v ten okamžik členem představenstva společnosti žalobkyně. Soud nepovažuje tedy tuto okolnost jen za jakousi možnou variantu vývoje nebo strategie právního zastoupení, ale za zcela relevantní postoj žalobkyně, která svým smluvním partnerům tak jasně avizovala záměr z projektu odejít.

70. Skutečnost, že žalobkyně v určitý moment přestala mít reálný zájem o naplnění sjednaného obchodu, vyplývá mj. rovněž z provedených svědeckých výpovědí. Svědek [příjmení] [jméno] uvedl, že [anonymizováno] projevila zájem o koupi lokality, chtěla však něco pro ni ekonomicky přijatelnějšího, z tohoto důvodu se předělával projekt formou změny územního rozhodnutí. O změně postojů se svědek dozvěděl později, kdy se k němu dostalo, že [anonymizováno] od úmyslu projekt odkoupit odstoupila. [příjmení] nevěděl o konkrétních důvodech, ale snad se mělo jednat o hydrogeologický nález. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že dostal informaci od žalobkyně, že jsou v dané věci nějaké rozpory a právní přestřelky s žalovanou [číslo] takže z tohoto důvodu se žalobkyně nebude na projektu podílet. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že záměrem celé akce bylo to, aby se před žalovanou [číslo] koupil předmětný developerský projekt a žalobkyně by tam mohla expandovat na plzeňský trh. [příjmení] sám měl na starosti technické věci. Dostali pak následně vyrozumění o tom, že je tam„ nějaké ekologické zatížení“ a nebylo by to z obchodního hlediska zajímavé. Pak se mělo řešit ukončení projektu. Osobně se to dozvěděl od p. [příjmení], který mu sdělil, že projekt prostě končí a on se bude věnovat něčemu jinému. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že tam byla jistá ekologická nevhodnost, která se však dala řešit při samotné stavební činnosti. Nicméně měl sdělovat vedení společnosti, že projekt se v daných termínech nedá stihnout, následně byl převelen na jinou zakázku žalobkyně v [obec]. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobkyně (resp.„ [anonymizováno]“) byla v daném projektu v pozici spoluinvestora. [příjmení] investor měl být pak svědek [celé jméno svědka]. Sám se se zástupci [anonymizováno] setkal, když jim vezl hotovou projektovou dokumentaci do jejich sídla.

71. Nezájem pokračovat v předmětné transakci vyplývá dále ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka]. Ten nejprve popsal důvod, proč došlo ke vzniku konstrukce samotného projektu, kdy žalobkyně sice měla zájem o daná developerský projekt, ale nechtěla napřímo obchodovat s jeho vlastníky. Soud má za to, že skutečným (reálným) vlastníkem pozemků pak by měl být svědek [celé jméno svědka], neboť všichni výše uvedení svědci popisují jeho úlohu jako investora nebo dokonce vlastníka atd. Nicméně svědek [celé jméno svědka] uvedl, že po uzavření smlouvy měl vzniknout u žalobkyně nápad, jak vynechat jednu ze stran transakce. Navíc měl slyšet od právního zástupce žalobkyně (v té době i člena představenstva) [anonymizována dvě slova], že bude žalobkyně chtít žalovanou vyzvat k vrácení složené zálohy na nákup pozemků, což dle jeho slov měla být stejná„ hra“ jako ekologický audit. Oním záměrem vynechat jednu ze stran bylo rozuměno vynechat osoby žalovaného [číslo] Tyto informace získal mj. z toho důvodu, že seděl v kanceláři právě s [anonymizována dvě slova] a svědkem [příjmení].

72. Byť svědectví tohoto svědka se mohlo zdát jako relativně účelové ve prospěch žalovaných, jeho pravdivost byla co do základu pro soud potvrzena přímo žalobkyní. Ta se po výpovědích svědků [příjmení] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že v souvislosti se zjištěním faktického stavu inkriminovaných pozemků žalobkyně svou účast na jednáních přerušila. Prodávající měla žalobkyně vyzvat k jednání stran zjištění tohoto stavu a seznamovat je s materiály, o které se opírá. Žalobkyně dále uvedla, že by při dokončené realizaci obchodu mohl nastat stav, ve kterém by vady řešila žalovaná [číslo] jako kupující od skutečných vlastníků, v tu dobu již ale plně ovládaná žalobkyní,„ přičemž žalovaní 2 a 3 by pouze zinkasovali více než 37 miliónů Kč a od dalšího vývoje by se mohli distancovat“. K samotné výpovědi svědka [celé jméno svědka] žalobkyně uvedla, že svědek„ mohl někde zaslechnout, že předmětný projekt ekonomicky nevychází a že by se situace zlepšila, kdyby se snížila o 30 miliónů nebo i více“, dodává však, že se rozhodně nemělo jednat o záměr připravit žalované [číslo] o jejich provizi. Již z tohoto vyjádření s výše popsaným dokazováním má tedy soud za prokázané, že svědek skutečně sdílel pracovní prostory s [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] a že tedy„ mohl někde zaslechnout“, že projekt je ekonomicky pro žalobkyni nevýhodný. Toto je pak podepřeno i ostatními výpověďmi současných nebo bývalých zaměstnanců žalobkyně. Soud nechce spekulovat, zda záměr žalobkyně spočíval ve vynechání sjednaných prostředníků, to ani nebylo pro soud v daném případě relevantní. Pro soud bylo však stěžejní to, že žalobkyně si uvědomovala ekonomickou nevýhodnost projektu, popř. chtěla z tohoto vytěžit co nejvíce (viz také výpověď svědka [příjmení] [jméno]. [příjmení]), a z takového důvodu chtěla ukončit svou účast na projektu. Soud má pak za prokázané, že tento záměr žalobkyně uskutečnila a v předmětné transakci dále nepokračovala. Soud má tedy za to, že toto bylo čistě její rozhodnutí a nemohlo se tak logickým způsobem jednat o porušení povinností ze strany žalovaných.

73. V daném okamžiku pak při kladení otázky, jakou úrokovou sazbou měla být úročena ona„ zápůjčka“, zda v míře 7 %, 5 % nebo 0 % (vždy p.a.), soud dospěl k závěru, že je nutné aplikovat ust. 2.4 písm. b) smlouvy, tedy, že úroková sazba v daném případě činí výši 0 %. Došlo zde k naplnění sjednané podmínky spočívající, že k realizaci transakce nedošlo z důvodů přímo vyplývajících na straně zapůjčitele (žalobkyně). Soud opakuje, že má z výše uvedeného dokazování za prokázané, že došlo v určitý stejný okamžik ke sjednání a uzavření provázaného obchodu, ten se započal realizovat, a žalobkyně účast na něm přerušila, resp. ukončila, a to jen na základě svého rozhodnutí. Pokud tedy žalobkyně dospěla k takovému rozhodnutí, ať už z jakéhokoli důvodu, měla si být vědoma všech smluvních součástí transakce a sjednaných práv a povinností.

74. Soud vzal v úvahu také ust. 2.5 smlouvy o zápůjčce, dle kterého mělo k určení správné úrokové sazby dojít zpětně, kdy pak byla stanovena povinnost žalobkyně případný přeplatek vrátit. Jednalo by se však o určitý přepjatý formalismus, pokud by soud lpěl na dodržení tohoto postupu, tedy že by nejdříve byl měl být uhrazen úrok za předmětné období ve výši 7 % p.a. a následně by žalovaná měla žádat celou částku zpět. Jak bylo již řečeno, hlavním smyslem a důvodem celého obchodu nebyla předmětná zápůjčka jako taková, ale koupě pozemků a s nimi spojeného developerského projektu. To bylo hlavním podnikatelským záměrem všech stran, zejména i žalobkyně. Úroky začaly strany řešit až v okamžiku, kdy došlo k rozhodnutí žalobkyně opustit projekt. Ještě v emailové komunikaci mezi [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] bylo jasné, že strany chtějí vztah upravit dodatkem a otázka úroků (dle názoru soudu zcela vedlejšího produktu celé transakce) nebyla ani pro samotnou žalobkyni jako zapůjčitele„ prioritní“. Soud tedy vyšel z toho, že úroky dle smlouvy uhrazeny nebyly, ale správně měly být uhrazeny v nulové výši, tedy s mírou úročení ve výši 0 %. Z tohoto důvodu pak ani žalovaná [číslo] potažmo žalovaní [číslo] jako ručitelé, nemůžou na základě tohoto ničeho dlužit žalobkyni. S touto otázkou souvisí rovněž ta ustanovení smlouvy, která stanoví pro žalovanou povinnost hradit úroky průběžně vždy 1x za 6 měsíců. Je zcela evidentní, že toto se prakticky nedělo a ani strany nepovažovaly částku 8 000 000 Kč za reálnou zápůjčku, ale především jako za zálohu na koupi pozemků a developerského projektu, kdy žalovaná měla být toliko jen zprostředkovatelem, tedy subjektem skrze kterého tento nákup se provede. Z uvedeného důvodu ani z tohoto ustanovení soud nevyvozuje podstatné porušení smlouvy ze strany žalované. Jak bylo již řečeno, hlavním smyslem byla koupě pozemků a nikoli poskytnutí zápůjčky. Jinými slovy, nelze z tohoto vyvodit stav, že pokud by žalobkyně na počátku sjednání věděla, že nebudou úroky uhrazeny (z jakéhokoli důvodu), že by danou transakci nesjednávala. Je samozřejmě pravdou, že úhrada úroků byla tímto způsobem sjednána, ale pakliže nebyla reálně provedena, mohla se skutečně žalobkyně domáhat jejich zaplacení. V daném případě však úroková sazba finálně činila výši 0 %, tak jak je výše uvedeno.

75. Závěrem lze rozhodnutí soudu shrnout tak, že soud má stále po provedeném dokazování za to, že smlouva o zápůjčce mezi stranami byla sjednána platně, část zápůjčky ve výši 8 000 000 Kč byla dle smlouvy reálně zapůjčitelem poskytnuta (byť všechny subjekty toto vnímaly spíše jako zálohu na koupi), odstoupení od této smlouvy nebylo učiněno po právu. Žalobkyně má nárok na úročení předmětné části zápůjčky, avšak byl naplněn sjednaný důvod uplatnění úrokové sazby 0 % p.a. dle bodu 2.4 písm. b) smlouvy. Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítl v celém jejím rozsahu.

76. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení.

77. V případě žalované [číslo] tyto náklady činí částku 182 625,11 Kč a sestávají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 395 556 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý z čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, 2x vyjádření, 3x účast na jednání před soudem, 2x účast na jednání před soudem přesahující 4 hodiny, 1x účast na jednání před soudem přesahující 2 hodiny) a z částky 4 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí) včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 479,85 Kč za 72 ujetých km (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t., náhrada 2 400 Kč za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, písm. a) a odst. 3 a. t. (celkem 24 započatých hodin strávených na cestě po 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 150 929,85 Kč ve výši 31 695,26 Kč.

78. V případě žalovaného [číslo] tyto náklady činí částku 185 130 Kč a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § a. t. z tarifní hodnoty ve výši 395 556 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, 3x vyjádření, 3x účast na jednání před soudem, 1x účast na jednání před soudem přesahující 2 hodiny, 2x účast na jednání před soudem přesahující 4 hodiny) včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 153 000 Kč ve výši 32 130 Kč.

79. V případě žalovaného [číslo] tyto náklady činí částku 154 456,50 a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 395 556 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, 2x vyjádření, 4x účast na jednání před soudem, 1x účast na jednání před soudem přesahující 2 hodiny, 1x účast na jednání před soudem přesahující 4 hodiny) a z částky 4 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 127 650 Kč ve výši 26 806,50 Kč.

80. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto dle § 160 o.s.ř.