12 C 41/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 36 980 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 36 980 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26 317,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

III. O nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2.1.2020 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost jí zaplatit částku 36 980 Kč spolu s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovanou jako cestovní kanceláří a žalobkyní jakožto zákaznicí byla dne [datum] uzavřena smlouva o zájezdu, na základě které žalobkyně u žalované zakoupila pro sebe a svoji matku, paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], letecký zájezd do španělského letoviska [Název] [příjmení] s ubytováním v hotelu [Název] [příjmení] v období od [datum] [anonymizováno] [datum], a to za cenu 36 980 Kč. Před zakoupením zájezdu se žalobkyně výslovně dotazovala žalované, zda zájezd je vhodný pro osoby upoutané na invalidní vozík, zejména zda je hotel, hotelový bazén a přístup do moře uzpůsoben pro vozíčkáře, neboť matka žalobkyně je takto handicapována. Ze strany žalované byla žalobkyně ujištěna, že hotel i hotelový bazén jsou plně zařízeny a uzpůsobeny tak, aby mohly být využívány hosty, kteří jsou tímto způsobem handicapováni. Ze strany žalované mělo být deklarováno, že u hotelu je pro handicapované možnost bezproblémového koupání v moři, neboť vstup do moře se nachází cca 4 – 5 metrů od konce mola nacházejícího se v bezprostřední blízkosti hotelu. Na základě toho žalobkyně očekávala bezproblémový pobyt u moře. Po příletu do uvedeného hotelu žalobkyně zjistila, že informace se nezakládají na pravdě. Vzdálenost mezi vstupem do moře a koncem nejbližšího mola nacházejícího se v blízkosti hotelu nebyla 4 až 5 metrů, přesahovala cca 30 metrů. Matka žalobkyně neměla jedinou možnost se dostat do moře. Pomáhat své matce žalobkyni bylo pro takovou vzdálenost nemyslitelné. Hotelový pokoj byl zcela nevhodný pro hosty na invalidním vozíku, neboť na WC i ve sprše chyběla madla, WC bylo umístěno v nevhodné výšce, ve sprše chybělo sedátko, zrcadla nebyla umístěna ve vhodné výšce, tudíž matka žalobkyně byla omezena v samostatném výkonu základní hygieny. U hotelového bazénu chyběl bezbariérový vstup, matce bylo znemožněno koupání v bazénu. Předpokládaný účel zájezdu byl tak pro matku žalobkyně zcela zmařen. Zmaření účelu zájezdu toto znamenalo i pro žalobkyni, kdy jejím hlavním účelem byl odpočinek a nerušené užívání si aktivit, které měl zájezd nabízet společně s matkou. Tyto podstatné vady zájezdu žalobkyně okamžitě po příletu nahlásila místní delegátce, telefonicky i emailem pracovníkům žalované. Požadovala okamžitý návrat do ČR a vrácení peněz v ceně zájezdu. Žalovaná se snažila tvrzení žalobkyně bagatelizovat, následně se na místo dostavil delegát [jméno] [příjmení], který měl přijmout oficiální reklamaci žalobkyně, sepsat reklamační protokol, a ověřit situaci na místě samém. Ten se dostavil na místo 15.8.2019, učinil přijetí reklamace, provedl místní šetření a sepsal reklamační protokol, ve kterém byly sepsány veškeré vytýkané vady. Delegát žalobkyni potvrdil, že její reklamace byla přijata dne 15.8.2019 Pan [anonymizováno] vytknuté vady prověřil se skutečným stavem a prakticky potvrdil pravdivost skutečností uváděných žalobkyní. Shora uvedená reklamace zůstala i po uplynutí 30 dnů zcela bez odezvy. Dopisem ze dne 26.9.2019 žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně odstoupila od smlouvy o zájezdu ze dne 6.8.2019 z důvodu podstatného porušení smlouvy o zájezdu spočívajícím v nevyřízení reklamace zájezdu v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uplatnění, a rovněž z důvodů popsaných podstatných vad zájezdu. Odstoupení bylo žalované doručeno 2.10.2019. Právo na odstoupení od smlouvy vzniklo již samotným nevyřízením reklamace ve lhůtě 30 dnů bez ohledu na to, zda dané vady znamenaly podstatné porušení smlouvy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok popírá do celé výše a s žalobou nesouhlasí. Dle žalované je žaloba postavena na špatném právním základě, kdy od smlouvy o zájezdu nelze odstoupit po jeho skončení. Možnost odstoupení je dáno pouze pro dobu před zahájením zájezdu a v průběhu zájezdu. Pokud by byla žádána sleva z ceny zájezdu, na tu neexistuje nárok. Sleva z ceny zájezdu však v rámci žaloby uplatněna nebyla. Porušení smlouvy je definováno jako rozpor mezi informacemi, které byly poskytnuty, a skutečností, tj. nikoli mezi smlouvou a skutečností. Daný hotel je pro vozíčkáře vhodný, a je tomu uzpůsoben. Úprava hotelu proběhla na základě dotací EU a na místě funguje Červený kříž, který umožňuje vozíčkářům koupání v moři. V tomto směru dostala žalobkyně informace. Z konkrétních výtek žalobkyně lze zcela vyloučit výtku vzdálenosti od moře a výtku ohledně vybavení pokoje. Sedátko do sprchy na žádost bylo dodáno, madla na WC byla k dispozici a koupání v bazénu resp. bezbariérový vstup nikdy nebyl slibován.

3. Soud ve věci nařídil přípravné jednání, v rámci kterého činili účastníci nesporným, že smlouva o zájezdu byla uzavřena mezi účastníky 6.8.2019 ve prospěch žalobkyně a její matky. Cílová destinace [příjmení] [příjmení] [jméno], termín zájezdu od [datum] [anonymizováno] [datum], cena zájezdu 36 980 Kč. Strany byly dále ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poučeny.

4. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 2.7.2020 doplnila svá skutková tvrzení. Žalobkyně uvedla, že žalobkyni byla před zakoupením zájezdu poskytnuta informace, že hotel je bezbariérový a vhodný pro vozíčkáře, stejně tak celý zájezd, toto měla žalovaná začít zpochybňovat až při přípravném jednání. Do té doby žalovaná uváděla, že zájezd do tohoto hotelu byl žalobkyni prodán jakožto bezbariérový. Před uzavřením smlouvy o zájezdu žalobkyně hovořila se zaměstnancem žalované, manažerem [jméno] [příjmení], dotazovala se ho na ubytování a vybavení hotelu. Upozornila ho na handicap své matky. Pracovník žalované výslovně odpověděl, že hotel má certifikaci jakožto bezbariérový hotel, je jako bezbariérový rovněž zkolaudován a z tohoto důvodu je zájezd prodáván jako bezbariérový. Ke vstupu do moře uvedl, že je to cca 4 až 5 metrů a že po molu je možnost se bez problémů pohybovat s invalidním vozíkem. Dále uvedl, že celý hotel i jeho vybavení je řešeno jako bezbariérové včetně bazénu. Žalobkyně se dotázala na volný termín bezbariérových pokojů, žalobkyně napsala dne 9.7.2019 email, v jehož textu uvedla bezbariérová dovolená, a výslovně se dotazovala na termíny s bezbariérovým pokojem. Pan [příjmení] [příjmení] odpověděl dne 10.7.2019, ve kterém uvedl jednotlivé termíny. Po příjezdu do hotelu a po prohlídce okolí žalobkyně okamžitě další den ([číslo]) na informační schůzce nahlásila delegátce zjištěné vady. Stejný den zjištěné vady žalobkyně nahlásila emailem adresovaným [jméno] [příjmení] včetně informace, že zakoupila zájezd pro svou maminku. Následně na toto reagoval jednatel žalované, který uvedl, že hotel má certifikaci na bezbariérové služby a že je vše v pořádku a že zájezd je prodávaný jako bezbariérový. V emailu má jednatel žalované potvrdit skutečnost vzdálenosti 5 metrů. Dále proběhla další emailová komunikace. V komunikaci byl právě přislíben bezbariérový hotel. Pro vstup do moře žalobkyně uvádí, že pro ni a pro její matku je naprosto zásadní rozdíl, zda je do moře vzdálen cca 5 metrů či zda tato vzdálenost je 6x větší. Pokud by žalobkyni byla před zakoupením zájezdu sdělena skutečná vzdálenost, předmětný zájezd by žalobkyně nezakoupila. Až dne 15.8.2019 (necelé 2 dny před koncem zájezdu) jí delegát žalované ([jméno] [anonymizováno]) informoval o existenci mola pro vozíčkáře, které bylo téměř 1,5 km vzdáleno od hotelu. Pro tuto vzdálenost bylo pro žalobkyni a její matku nepoužitelné. Žalobkyně s matkou měly zakoupené all inclusive, tudíž se musely přes den od moře vracet do hotelu na obědy, svačiny, večeře, doplnění pitného režimu, a bylo nemyslitelné s invalidním vozíkem absolvovat několikrát denně přesun téměř 3 km na přímém slunci tam a zpět. K vybavení pokoje žalobkyně uvedla, že absence bezbariérového řešení koupelny a WC a vstupu do bazénu je výslovně uvedena v reklamačním protokolu. Toto je zde i popsáno ze strany delegáta. Uvedené skutečnosti jsou nejzákladnější bezbariérové vybavení, bez kterého osoba upoutaná na invalidní vozík nemůže sama navštívit WC a vykonat základní hygienu. U bazénu nebyl bazénový zvedák pro vozíčkáře či dostatečně zvýšený okraj bazénu. Delegátem uváděné skutečnosti jako„ vstup do sprchy na vozíku“,„ hotel poskytl židli“ nebo„ vjet vozíkem do bazénu“ je naprostý nesmysl. K tvrzení žalované, že nelze odstoupit od zájezdu po jeho skončení, žalobkyně uvedla, že tento názor je zcela mylný s poukazem na ustanovení § 2537 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.). Dále poukazuje na ust. § 19 odst. 3 zákona na ochranu spotřebitele.

5. Soud ve věci dále nařídil ústní jednání, v rámci nichž provedl dokazování. Z listinných důkazů má prokázány následující skutečnosti.

6. Mezi účastníky byla dne 6.8.2019 uzavřena smlouva o zájezdu [číslo]. Z dané smlouvy vyplývá, že objednatelem je žalobkyně, smlouva byla uzavřena ve prospěch její osoby a ve prospěch její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V rámci rozsahu služeb je uvedeno pobytové místo [Název] [spisová značka] [příjmení], Španělsko, termín zájezdu od 10.8.2019 do 17.8.2019, ubytování hotel [Název] [příjmení], 4 hvězdičky, skladba pokoje room 1/2, doprava letecká, stravování (specifikace, způsob): all inclusive. Doprava, 1x pokoj pro 2 osoby, možnost 2 přistýlek, 2x sedadlo v letadle na cestě tam a zpět. U ceny zájezdu je uvedeno 2x osoba, pokoj standard, all inclusive, 2x sleva LM. Celková cena 36 980 Kč. V rámci smlouvy zákazník prohlašuje, že byl seznámen se všeobecnými smluvními podmínkami pořadatelem. Dále o podmínkách možnosti odstoupení od smlouvy a stornopoplatku. Dále prohlašuje, že souhlasí s použitím svých osobních údajů pro potřeby pořadatele, dále že informace uvedené ve smlouvě o zájezdu, na webu, v elektronické nabídce či v katalogu, pokládá za úplné a nepožaduje dalších vysvětlení či konkretizaci.

7. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a uživatelem [email] vyplývá, že žalobkyně reklamovala absenci sedátka či židle na koupání. Dále vytkla vady týkající se bezbariérového řešení hotelového bazénu, kdy uvedený pozvolný sjezd do bazénu je uveden jako nevhodné řešení, u druhého bazénu jsou schody a je zcela nevhodný. Dále žalobkyně uvedla, že trvá na odjezdu a vrácení peněz.

8. Dne 15.8.2019 byl sepsán Zápis ze schůze ohledně reklamace zájezdu. V této listině je uvedeno, že schůzka byla svolána ohledně reklamace avizovaných služeb prostřednictvím CK [anonymizováno], jméno zprostředkovatele a specialisty [jméno] [příjmení], který byl zde rovněž označen jako delegát cestovní kanceláře. Zúčastnila se i žalobkyně. Dále jsou zde specifikovány otevřené problémy, a to konkrétně: a) bezbariérový vstup do bazénu, u něj vyplývá popis klienta jako dětský bazén – nemá bezbariérový vstup, dospělý bazén – nemá bezbariérový vstup. K tomu popis delegáta: Možnost vjet s vozíkem do bazénu, plavčík potvrdil ochotu pomoc (výstup, nástup). Dále b) bezbariérové vybavení v koupelně na hotelovém pokoji, popis klienta – chybí madla na WC, sedátko ve sprše, výška zrcadla. K tomu popis delegáta: vstup do sprchy je přístupný na vozíku, hotel poskytl židli (drát + ratan), chybí madlo ve sprše, viz pořízené foto. Dále c) nejdůležitější bod je bezbariérový avizovaný vstup k moři avizovaným p. [příjmení], 4 – 5 metrů od moře u hotelu, popis klienta: nejbližší molo u hotelu končí 40 kroků od začátku moře (viz video a foto), druhé nejbližší molo od hotelu se nachází 1 km chůzí a molo končí 18 metrů od moře. Popis delegáta: molo pro vozíčkáře je cca 1 300 metrů od hotelu – přístup pro vozíčkáře až do vody za pomoci vozíku a plavčíka. Nejbližší molo má od konce do moře cca 40 kroků u hotelu.

9. Právní zástupkyně žalobkyně dne 26.9.2019 adresovala žalované přípis označený jako Odstoupení od smlouvy o zájezdu ze dne 6.8.2019, předžalobní výzva k vrácení finančních prostředků ve výši ceny zájezdu. V daném přípisu je popis všech vytčených vad včetně popisu nahlášení těchto vad žalované. Zde je také uvedeno, že„ do dnešního dne však moje klientka neobdržela ke své reklamaci od vaší společnosti žádné vyjádření, a tak byla nucena obrátit se na moji osobu se žádostí o právní pomoc.“ Reklamace vad byla provedena dne 15.8.2019, reklamace nebyla vyřízena v souladu s § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, v zákonné lhůtě 30 dnů, znamená to, že jednání žalované je podstatné porušení smlouvy o zájezdu ze dne 6.8.2019. Z důvodů popsaných vad zájezdu s tím, že byl zmařen účel zájezdu a dále z důvodu, že reklamace nebyla vyřízena v zákonné 30-ti denní době, odstoupila žalobkyně tímto přípisem od smlouvy.

10. Mezi účastníky proběhla dne 9.7. a 10.7.2019 emailová komunikace, resp. mezi pracovníkem žalované [jméno] [příjmení] a žalobkyní, ze které vyplývá, že žalobkyně se nejdříve na žalovanou obrátila telefonicky s dotazem na zajištění dostupnosti bezbariérového pokoje v hotelu [Název] [příjmení] a požádala o zjištění termínů v červenci, přičemž zdůraznila, že nelpí na červencových termínech. Ze strany žalované bylo žalobkyni odpovězeno, že mohou nabídnout termín od 27.7.2019 do 3.8.2019, cena 22 890 Kč na osobu. Žalobkyně na toto se zeptala, zda taková cena je all inclusive, a i zda je toto volné i v měsíci srpnu. Ze strany žalované jí bylo 10.7.2019 odpovězeno tak, že cena je all inclusive a pro termín [datum] [anonymizováno] [datum] je částka 22 890 Kč. Dne 6.8.2019 zaslala žalobkyně pracovníkovi žalované [jméno] [příjmení] email, kde zasílala šířku, výšku a hloubku vozíku. Ten potvrdil přijetí odpovědí„ díky moc“.

11. Emailem ze dne 11.8.2019 žalobkyně zaslala žalované resp. pracovníkovi žalované [jméno] [příjmení] sdělení, že dříve žádaly o bezbariérový pokoj, bezbariérový vstup do bazénu a bezbariérový vstup na pláž. Po příletu zjistily, že ve sprše není madlo, není zde sedátko, pouze prázdná sprcha. Přístup do bazénu není bezbariérově vyřešen. Dále uvedla, že pláž, přes kterou vede molo k moři, končí nejméně 40 metrů od moře. Nemá se jak s maminkou dostat k moři. Jsou z toho zklamané, žádá o řešení a kompenzaci.

12. Jednatel žalované dne 12.8.2019 zaslal žalobkyni email označený s předmětem emailu„ [anonymizováno] reklamace vozíčkář ve Španělsku“. Jednatel v emailu sděluje žalované, že sledoval korespondenci ohledně dovolené ve Španělsku, dále, že hotel má certifikaci na bezbariérové služby a nemají důvod tomu nevěřit. Opětovně si nechal předložit certifikaci hotelu s tím, že zde není co reklamovat. V emailu se poté vyjadřuje k jednotlivým nesrovnalostem uváděných v rámci reklamace žalované. Obdobná argumentace jednatele žalované je poté patrná i z jeho emailu adresovanému právní zástupkyni žalobkyně označený jako„ [anonymizováno] odpověď o odstoupení od smlouvy Španělsko paní [celé jméno žalobkyně] postižený vozíčkář – opakované zamítnutí reklamace“ ze dne 5.10.2019.

13. Soud také jako listinné důkazy provedl náčrtek invalidního vozíku a možného vstupu do bazénu a fotografie z předmětného hotelu (č.l. 51 – 55), na kterých lze vidět sprchový kout bez jakýchkoliv madel či sedátek a okraj hotelového bazénu.

14. Ve věci dále byly provedeny následující svědecké výpovědi a z nich prokázány dané skutečnosti.

15. Z výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, má soud za prokázané, že to byl on, který za žalovanou uzavíral předmětnou smlouvu s žalobkyní. Ta poptávala bezbariérový pokoj, nabídl jí cenu, žalobkyně se ozvala až po určité době, zda je nabídka aktuální. K bezbariérovému pokoji nabízel dle svých zkušeností určitou asistenci na letišti. Žalovaná reklamovala problémy s pokojem druhý den po odletu, prvotní reklamace šla na jeho email. Předtím byl kontaktován přítelem paní [celé jméno žalobkyně]. Žalované sděloval před uzavřením smlouvy, že bazén, má přístup bezbariérový a pláže v [anonymizováno] byly certifikovány právě pro vozíčkáře včetně samotného vstupu. Bezbariérový pokoj vypadal tak, že měl rozšířený vstup, měl uzpůsobený vstup do koupelny. Certifikaci provádí španělská agentura. Svědek žalované sdělil, že bazén je vhodný pro vozíčkáře. Když byl v hotelu rok předtím, sám viděl, jak vozíčkáři jej užívají. Pláž v [anonymizováno] má vždy přístup k moři zajištěn pomocí šikmé plošiny, pláže jsou dlouhé asi 5 km a je označená červeným křížem jako vhodností pro vozíčkáře. Vstupy byly dělány zhruba před 5 až 6 lety z peněz EU. V určité části pláže je takový stroj pro přizpůsobení přístupu vozíčkářů do moře. Pokud hovořil s žalovanou o specifikaci pláže, tak hovořil obecně o celé pláži v [anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že při sjednávání smlouvy nikdo další u něho v kanceláři přítomen nebyl, ke sjednání smlouvy došlo vzdálenou formou, tj. prostřednictvím emailu a telefonu. K telefonátu si vybavuje to, že zřejmě to bylo zhruba ve středu, letět se mělo v sobotu. Žalobkyně mu neměla sdělovat, že by dávala telefon na hlasitý odposlech. Neměl pocit, že by na druhé straně telefonátu bylo vícero osob. To co si s žalobkyní domluvili, to do smlouvy dal. Byl tam onen pokoj, asistence na letišti. Reklamaci řešil po obdrženém emailu s delegátkou, která navštívila žalobkyni. Pokud hovořil se žalovanou ohledně vzdálenosti od konce mola do moře, skutečně hovořili o nějakých metrech, nicméně toto bylo globálně pro vstup pro vozíčkáře. Nenapadlo ho, že žalobkyně vybere hned první přístup od hotelu. Hovořil obecně o pláži v [anonymizováno]. Dříve jejich cestovní kancelář zabezpečovala zájezd pro vozíčkáře, nebyl to první případ, který zajišťovali. Při řešení reklamace vznikl určitý blok mezi stranami, z tohoto důvodu komunikace předložil jednateli žalované.

16. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že matka žalobkyně a žalobkyně jsou jeho známé. V předmětné době prováděli u žalobkyně resp. u její matky určité výkopové práce. Ptaly se ho, zda nezná nějaký bezbariérový hotel. On sám koukal a nic nenašel, žalobkyně pak našla něco sama. Bylo to snad v pondělí nebo v úterý, kdy byl na stavbě něco kontrolovat a žalobkyně zrovna volala s cestovní kanceláří a sjednávala zájezd. V daný moment nevěděl, že hovoří s cestovní kanceláří. Slyšel telefonát na vzdálenost cca 3 metry. Žalobkyně se měla ptát, zda je to bezbariérové, měla vysvětlovat situaci, kdy právě je s maminkou sama a klidně si připlatí, že by chtěla bezbariérový hotel bez problémů. Druhý hlas z telefonátu svědek neslyšel. Žalobkyně chtěla normální bezbariérový hotel s přístupem do moře nebo alespoň do bazénu. Měla se ptát na vzdálenost, dokonce ten člověk pak volal žalobkyni zpět. Měl potvrzovat vzdálenost 5 metrů. Následně se pak ozvaly žalobkyně a její matka ze Španělska, snad to bylo hned první den. Chtěl pomoct s řešením a tak kontaktoval sám žalovanou, ale nic nevyřešil. S žalobkyní komunikoval každý den, nic se prý nevyřešilo, jen žalobkyně mu pak poslala fotografii, kdy hotel přistavil akorát židli do sprchového koutu. Pokud hovořil on se zaměstnancem, ten mu říkal, že je přesvědčený, že je vše v pořádku. Hovořil o nějaké certifikaci. Pokud se obrátil na žalovanou, tak jim tvrdil, že je partner žalobkyně, bylo to z toho důvodu, aby učinil určitý tlak. Pro něho to nebyla lež, byla to mystifikace. Samotnou smlouvu o zájezdu neviděl a asi ani nečetl. Viděl jen následné emaily.

17. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně vyplývá, že spolu s dcerou si hledaly dovolenou. Dcera měla hovořit s panem [příjmení] z cestovní kanceláře žalované. Dcera měla žádat bezbariérový hotel a bezbariérovou dovolenou. Ptaly se na vzdálenost mola od moře, to bylo pro ni stěžejní. Pan [anonymizováno] měl telefonovat dceři zpět, to asi hodinu nebo 2 hodiny po prvním telefonátu s tím, že ověří vzdálenost od moře. Bavili se o vzdálenosti, toto však samotné neslyšela, vyplynulo to z reakce její dcery. Dcera mu měla vysvětlit, že skutečně potřebuje bezbariérový hotel, neboť svědkyně se nepostaví na nohy pro své zdravotní postižení. Celá dovolená byla pro ni zklamáním. Hotelový pokoj nebyl dostatečně vybaven, nebyla tam madla, sedátko, nebylo tam ve správně výšce zrcadlo, ani záchod nebyl ve správné výšce pro postižené. Šly vyhledat přístup do moře, obcházely pobřeží a hledaly molo, avšak přístup nenašly. Pan [anonymizováno] jim řekl, že tam molo je a že do 10 metrů. To však ve vzdálenosti 30 až 40 metrů od moře. Delegátka se nedostavila, poslala videem přístup do moře, byly tam nějaké betonové prefabrikáty, ale vůbec neviděly, o co se jedná. Po žalované chtěly nějaké řešení. Z tohoto důvodu kontaktovaly pana [celé jméno svědka], který byl svědkem toho, když sjednávaly daný zájezd. Požádaly ho, aby kontaktoval cestovku, myslely si, že když je chlap, že se najde nějaké řešení. Následně se domluvily s panem [příjmení], delegátem žalované, byly s ním domluveny na čtvrtek. Procházely s ním pobřeží a skutečně našly vozíčkářský přístup, byly to ony betonové prefabrikáty ve vzdálenosti zhruba 1 300 metrů od hotelu. Ony ale nechtěly přístup s asistencí, chtěly hlavní přístup u hotelu, z toho důvodu si objednávaly all inclusive, bylo nemyslitelné, aby každý den dopoledne a odpoledne jezdily vlastně 1 300 metrů tam a zpět. Jednání ohledně reklamace se konalo právě ve čtvrtek s panem [příjmení], díval se i do sprchy, koukali společně na bazén. O jednání byl sepsán zápis. Sedátko vyřešili tak, že donesli židli z venkovního restauračního zařízení, jednalo se však o proutěnou židli s opěrkami. To však bylo rovněž nedostatečné. Seznámily se tam dokonce s francouzským vozíčkářem, ten jim sdělil, že je rovněž z hotelu zklamaný, ten měl však přídavné kolo k vozíku, a mohl se tak dostat blíže k moři. S dcerou se snažily dostat k moři, dcera jí tam táhla, pomáhali jí nějací muži, pak toho zanechali. Na WC v hotelu bylo pouze jedno madlo, což je však pro vozíčkáře nedostatečné. Představovala si přístup do moře tak, že by jim stačilo pevné molo, které končí zhruba 4 až 5 metrů před mořem, tam už by dcera byla schopna matku přenést. Takhle jí však takto nepřemístila. Ve sprše, svědkyně nemá koupací vozík. Výměnu ratanové židle za plastovou nijak nežádaly. O dovolené se koupala, bylo to v bazénu za pomoci plavčíka. Očekávaly, že žalovaná nabídne nějaké řešení, že např. přistaví auto atd. Chodily s dcerou na procházky, bylo to např. do kilometru vzdálenosti od hotelu.

18. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je delegátem ve Španělsku zhruba po dobu 20 let, o problému s klientkami se dozvěděl někdy v pondělí dopoledne, kdy se na něho obrátila jeho kolegyně [jméno] [příjmení], která měla na starost danou oblast. Ta celou oblast dobře zná, pracovala zde jako zdravotní sestra i pro Červený kříž, a pomáhala k získání potřebných hodnocení. Klientky měly dostat bezbariérový pokoj, bývá to pokoj ve vyšším patře, v daném případě se jednalo o 3. nebo 4. patro s výhledem na moře. Klientky nechtěly výměnu pokoje. Řešily prakticky 2 základní věci, a to přístup do bazénu a přístup do moře. Ve středu jej kontaktovali z ČR, zda by se tam nemohl ve čtvrtek dostavit. Ve čtvrtek se setkal s klientkami v recepci hotelu. Když se ptal ohledně toho, co jim kancelář slíbila, tak právě sdělil, že to je zejména otázka přístupu do vody. Prohlédl si celý pokoj, viděl madlo na WC, v koupelně madlo nebylo, byla tam nějaká židle. Vše nafotil. Následně se vydali na molo s žalobkyní. Popsal přístup, kdy chodník je bezbariérový, jedná se o rovinu, kdy toto bylo vybudováno i pro kolečkové brusle. Pláž má cca 3 km, je srdcovitá a v krajích je méně vody. Zde jsou i vlnolamy, které byly vyhotoveny právě pro certifikaci od Červeného kříže. Vždy pro vstup do vody jsou určité pěší schody, u toho je betonový chodníček pro nájezd na kočárky nebo vozík. Pak jsou tam betonová nebo dřevěná molíčka. Ta jsou do určité vzdálenosti z důvodů bezpečnosti, jinak by mohla uplavat. Vždy jsou přítomni plavčíci, ve vzdálenosti 50 metrů. U hotelu byla vzdálenost cca 5 metrů, krokoval to, má dojem, že se jednalo tak 30 kroků. Subjektivně se mu to zdálo na 10 metrů. Při prohlídce s žalobkyní začínali u pláže, žalobkyně toto krokovala. Ptal se jich, proč nevyužily jiné místo, uprostřed pláže je speciální místo, kde jsou i udělané bójky. Uprostřed té pláže mají i speciální vozíček pro vozíčkáře a s ním mu pomůžou do moře. Při prohlídce udělali ještě jednu zastávku zhruba 5 minut od hotelu. Žalobkyně sdělila, že se jedná o 18 kroků. Následně došli k hlavnímu molu, kde mu žalobkyně sdělila, že toto místo zná, neboť tam chodí každý den běhat. To je ve vzdálenosti asi 1 300 metrů od hotelu. Na dané místo se šlo dostat buď pěšky po betonovém chodníčku, který je určen i jako cyklostezka, nebo pro kolečkové brusle, dále je k dispozici silnice s autem, kdy u hotelu je přímo taxík pro potřeby klientů, anebo i zastávka autobusu. Na daném místě se řešila reklamace, byl sepsán reklamační protokol. V případě zájmu lze přijet s vozíkem přímo do bazénu, klientky mu řekly, že si nechtějí poničit vozík. On jim sdělil, že není problém využít plavčíka, dokonce se plavčíka před nimi na toto ptal, ten jim odpověděl, že to je bez problémů. Poslední co řešil, bylo, aby pro odlet byl skutečně zajištěn bezbariérový autobus a transfer na letiště. Co se týče pokojů, tak vždy bývají tyto pokoje v rozích, aby měly největší prostor, mívají jako v daném případě výhled na moře. Ostatní podobné pokoje byly identické. Při sepisu reklamačního protokolu se snažil zjistit, co nebylo splněno. Nato klientka tam napsala svoji verzi. Podepsali to, nějak to dále nehodnotil. On sám hodnotil reklamaci jako nedůvodnou.

19. Soud ve věci neprovedl důkazy navrhované žalobkyní při jednání dne 14.10.2020 spočívající v „ SMS komunikaci, ze které vyplývá, že se žalobkyně dotazovala opakovaně na dané místo“, dále úč. výpověď žalobkyně, kterou mělo být vyvráceno tvrzení svědka [příjmení] Tyto důkazní návrhy soud hodnotil jako návrhy učiněné po koncentrační lhůtě ve smyslu § 118b o.s.ř. ve spojení s § 114c o.s.ř. Ze stejného důvodu neprovedl k důkazu čestné prohlášení [celé jméno svědkyně] (čl. 74).

20. Dle § 2521 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka předem připravený soubor služeb cestovního ruchu (zájezd) a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu.

21. Dle § 2537 odst. 1 o.z. nemá-li zájezd vlastnosti, o nichž pořadatel zákazníka ujistil, nebo které zákazník vzhledem k nabídce a zvyklostem důvodně očekával, zajistí pořadatel nápravu, pokud si nevyžádá neúměrné náklady.

22. Dle § 2537 odst. 2 o.z. nezjedná-li pořadatel nápravu ani v přiměřené lhůtě, kterou mu zákazník určí, může si zákazník zjednat nápravu sám a pořadatel mu nahradí účelně vynaložené náklady. Určení lhůty k nápravě není třeba, pokud pořadatel odmítl nápravu zjednat, nebo nevyžaduje-li okamžitá náprava vzhledem k zvláštnímu zájmu zákazníka.

23. Dle § [číslo] má-li zájezd vadu a vytkne-li jí zákazník bez zbytečného odkladu, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Nevytkl-li zákazník vadu zájezdu bez zbytečného odkladu vlastním zaviněním, soud mu právo na slevu z ceny nepřizná. Jestliže pořadatel namítne, že zákazník své právo neuplatnil ani do jednoho měsíce od skončení zájezdu ani u osoby, která uzavření smlouvy zprostředkovala.

24. Dle § 2540 odst. 1 o.z. při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi vedle škody na majetku také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.

25. Dle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 o ochraně spotřebitele, prodávají nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do 3 pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobků či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez dodatečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodli na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

26. Soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Pokud žaloba stojí na tvrzení, že žalovaná nijak nevyřídila reklamaci žalobkyně a v důsledku toho vzniklo žalobkyni právo na odstoupení od smlouvy pro podstatné vady plnění, má soud za to, že toto nebylo prokázáno. Reklamace vad žalobkyně provedla již po příletu do Španělska. Vyplývá to již ze samotných žalobních tvrzení, ale stejně tak z výpovědí všech svědků. Na základě této reklamace se celou věcí zabývali delegáti žalované ve Španělku – [jméno] [příjmení] a hlavně svědek [jméno] [příjmení]. Ten navíc s žalobkyní sepsal reklamační protokol a věc samu tak ze strany žalované reklamačně hodnotil. Při své výpovědi uvedl, že hodnotil reklamaci jako nedůvodnou. Skutečnost, že reklamace byla žalovanou vyřizována, vyplývá z emailové komunikace mezi žalobkyní a zaměstnancem žalované [jméno] [příjmení] a hlavně z komunikace žalobkyně s jednatelem žalované. Z obsahu emailů vyplývá vyřízení reklamace, tedy prověření vytýkaných vad a jejich hodnocení, že se nejedná o oprávněné výtky. Vyřízení reklamace je patrné také z předmětu emailů – viz např.„ Inex odpověď o odstoupení od smlouvy Španělsko paní [celé jméno žalobkyně] postižený vozíčkář – opakované zamítnutí reklamace“ Je zjevné, že ze strany žalobkyně došlo k opakovanému zamítnutí, tj. vyřízení reklamace žalobkyně. Je nutné zmínit i výše uvedené ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, kdy o reklamaci by mělo být rozhodnuto ihned, ve složitějších případech do 3 dnů. Vyřízení reklamace je pak stanovena maximální lhůta 30 dní. Žalovaná neměla žádné prodlevy s vyřízením reklamace, bezprostředně na výtky žalobkyně reagovali delegáti žalované, stejně tak její jednatel. V tomto směru tedy žalobní tvrzení nebylo prokázáno a odstoupení od smlouvy v důsledku nevyřízení reklamace nebylo učiněno po právu.

27. Pokud by žalobní tvrzení spočívalo v nesouladu poskytnuté služby (zájezdu) a sjednanou smlouvou, pak soud i zde dospěl k závěru, že toto nebylo prokázáno. Předně je nutné uvést, že účastníci uzavřeli poměrně strohou smlouvu, ze které vyplývají jen základní skutečnosti. Ze smlouvy nevyplývá, že by byly sjednány ty náležitosti, kterých se žalobkyně dovolává. Z písemně sjednané smlouvy je zřejmé sjednání letecké dovolené v hotelu [Název] [příjmení], skladba pokoje„ ROOM ½“. Otázka all inclusive je upravena u specifikace stravování. Takové skutečnosti jako bezbariérový přístup do moře u hotelu, bezbariérový přístup do bazénu atd. sjednány ve smlouvě nebyly. Pokud žalobkyně tvrdí, že pracovníci žalované ji ubezpečili o takových náležitostech, pak ani zde soud nedospěl k tomu, že toto bylo bezpochyby prokázáno. Podmínky smlouvy byly sjednány telefonicky a emailem, následně se toto dalo do písemné smlouvy. Svědek [příjmení] popsal, že to, co si s žalobkyní ujednali, dal do smlouvy. Telefonáty probíhaly právě mezi ním a žalobkyní. Svědek [příjmení] neměl pocit, že telefonáty jsou žalobkyní dány na tzv. hlasitý odposlech a neslyšel ani to, že by žalobkyně byla v přítomnosti dalších osob, resp. neslyšel jiné hlasy. Telefonátům měli být přítomni svědci [celé jméno svědka] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Oba dva uvedli, že neslyšeli vlastní obsah rozhovoru, jen to, jak žalobkyně reagovala. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že byl ve vzdálenosti asi 3m, hlas volajícího neslyšel. Tito svědci uvedli, že žalobkyně se snažila vysvětlit, proč chce bezbariérový pokoj.

28. Soud dále jen v krátkosti musí poznamenat, že v tomto směru nebyla ani přiléhavá argumentace žalobkyně učiněná v jejím závěrečném návrhu spočívající v nesplnění vyhl. č. 398/2009 Sb., upravující nutné vybavení staveb pro bezbariérové užívání. V daném případě se jednalo o španělský hotel na španělském území a užití české normy je tak nemožné. Hlavně ale její užití nebo podmínky, které upravuje, nebyly nijak sjednány ve vlastní uzavřené smlouvě o zájezdu.

29. Z emailu jednatele žalované, stejně tak z výpovědi svědků, vyplývá, že předmětný hotel je certifikován jako bezbariérový. Jednatel žalované v rámci komunikace s žalobkyní dokonce uvádí, že toto opětovně prověřil a žalobkyni toto sdělil. Stejným způsobem měla být certifikována i tamní pláž. Její podobu má soud za prokázanou zejména z výpovědi svědka [příjmení], který uvedl, že pláž je srdcovitá, mající délku cca 3 km. Uprostřed pláže zhruba ve vzdálenosti 1 300 m od hotelu je pak zřízen speciální vstup pro vozíčkáře, kteří se za pomoci přítomných plavčíků a zvláštního zařízení mohou dostat bezpečně do moře. Soudu připadá pochopitelné, že takové zařízení je uprostřed komplexní pláže. Místo žalobkyně znala, neboť dle tvrzení svědka [příjmení] mu měla při prohlídce sdělit, že tam chodí běhat. Způsob dopravy na dané místo byl také popsán svědky, tj. buď po zcela rovné asfaltové stezce, která byla vystavěna také pro potřeby inline bruslí (tj. povrch musí být zákonitě rovný a bez zábran), nebo vozidly taxislužby, která stála u hotelu, popř. místní hromadnou dopravou. Toho však žalobkyně nevyužila.

30. Je otázkou, zda vzdálenost 1300 m od hotelu by nezakládala právo žalobkyně na slevu z ceny zájezdu. Může být obtěžující absolvovat takovou vzdálenost při sjednání all inclusive stravy. Nicméně žaloba byla postavena na tvrzení, že nebyla řádně vyřízena reklamace a bylo odstoupeno od smlouvy. Navíc nebylo prokázáno, že by takové detailní náležitosti byly ve smlouvě mezi účastníky sjednány. V tomto směru tedy soud dospěl k závěru, že se na danou věc nevztahuje ani případná poučovací povinnost soudu dle § 118a odst. 2 o.s.ř., pokud by soud dospěl k jinému právnímu hodnocení vzneseného nároku.

31. Z výše uvedených důvodů nezbylo soudu nic jiného než žalobu v celém jejím rozsahu zamítnout.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 317,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 980 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 750 ve výši 4 567,50 Kč. Soud za účelně vynaložené úkony hodnotil: převzetí a příprava zastoupení, odpor žalované, vyjádření žalované dne 19.2.2020, přípravné jednání (1/2 hodnoty), 1. jednání ve věci (2x, 13: 00-15), 2. jednání ve věci (2x, 13: 00-15). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

33. Soud pod výrokem III. dále rozhodl, že o nákladech státu bude rozhodnuto v samotném usnesení, neboť v době vyhlášení rozsudku nebylo případné svědečné svědku [celé jméno svědka] doposud přiznáno a vyplaceno.