12 C 8/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 42 194,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části předmětu řízení, tedy co do částky 7 194,67 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 069,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 11. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 42 194,67 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel s žalovanou následující smlouvu.

2. Dne 9. 12. 2021 byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 31 394 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 21 560 Kč (s úrokovou sazbou 22,32 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a nákladů za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5 625 Kč (vše označeno jako „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 21měsíčních splátkách po 3 829 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celkově žalovaná zaplatila od uzavření smlouvy do dne postoupení částku 14 000 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou účinnou dne 29. 1. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 42 194,67 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 714,82 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 931,21 Kč, úroků ve výši 22,32 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 194,67 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 194,67 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela smlouvu o zápůjčce, a to dne 9. 12. 2021. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit ve 21měsíčních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako „poplatek“. Celá pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024, reálně byl dopis odeslán dne 20. 2. 2024.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě kterých byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 49 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.

8. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako „poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený „poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 56,61 %. Přepočet úroků činí cca 43 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná9. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaná bezdůvodně neobohatila tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijala finanční prostředky, které ji nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná zaplatila 14 000 Kč. Stejné skutečnosti vyplývají z tabulek umoření.

10. Je přitom logické a nejedná se o pouhou úvahu soudu, když hodnota pohledávky vyčíslená k určitému dni představuje rozdíl mezi sjednanou výší a tím, co zbývalo min. k takovému datu uhradit. V daném případě se jedná o rozdíl částky 49 000 Kč a částky 14 000 Kč. Rozdíl činí 35 000 Kč. Danou částku tak soud dal žalované k úhradě, ve zbývající části předmětu řízení byla žaloba zamítnuta. Ohledně úroků z prodlení soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně doložila oznámení o postoupení pohledávky, které obsahuje výzvu k úhradě. Dopis byl reálně odeslán 20. 2. 2024. Soud předpokládá standardní 3denní doručení do sféry žalované. Následně běžela stanovená 10denní lhůta, tj. do 4. 3. 2024.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 069,26 Kč, přičemž tato částka představuje 65,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,95 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 688 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 194,67 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.