12 C 80/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 617,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 617,77 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 361,19 Kč, dále s úrokem ve výši 794,80, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 617,77 Kč ve výši 10 % od 2. 12. 2020 do zaplacení, a dále s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 617,77 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 3. 2020 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost jí zaplatit částku 5 617, 77 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel se žalovaným Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Dále právní předchůdce uzavřel s žalovaným dne 2. 3. 2017 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat na účtu kontokorent, tedy možnost čerpat finanční prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, kterým byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek nebyl vyrovnán. Dne 1. 3. 2020 byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek. Nepovolený debetní zůstatek ode dne následujícího byl nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a dále zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, a to s účinností ke dni 1. 12. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 6 773,76 Kč a skládala se z: zůstatku úvěru ve výši 5 617,70 Kč, úroku z úvěru do 1. 12. 2020 ve výši 794,80 Kč a úroku z prodlení do 1. 12. 2020 ve výši 361,19 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet do doby postoupení byly provedeny platby žalovaným, a to dne 1. 6. 2020 v částce 80,16 Kč. Dále nebylo hrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 617,77 Kč, úroků z prodlení ve výši 361,19 Kč kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky, úroku z úvěru ve výši 794,80 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a dále zaplacení úroku z úvěru ve výši 18,90 % ročně z dlužné jistiny od 2. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z jistiny od 2. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu: mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 2. 3. 2017 uzavřena Smlouva o kontokorentním účtu, když již před tím byla mezi takovými účastníky uzavřena Smlouva o účtu. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru vyplývá, že byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, dohodnutá úvěrová sazba činila 18,90 % ročně, RPSN 21,15 %. Úvěr se vztahoval k účtu, který byl ve prospěch žalovaného založen na základě výše zmíněné smlouvy o účtu. Podmínky uzavřené smlouvy se řídily nejen touto smlouvou ale také Všeobecnými obchodními podmínkami, které byly nedílnou součástí této smlouvy. Čerpání kontokorentního úvěru je patrné z jednotlivých výpisů z účtů pro předmětný účet, a to pro období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019. Stejným způsobem z výpisu účtu pro rok 2020. Výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 3. 2020 byl žalovaný upozorněn na nepovolené přečerpání ve výši 5 617,77 Kč a vyzván k doplacení. Výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k dodatečnému splnění své povinnosti.

5. Dle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Dle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ní byla postoupena pohledávka z původního věřitele [právnická osoba] Žalovaný uzavřel s touto bankou smlouvu o vedení sporožirového účtu, vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal a původní věřitel tak měl právo na uhrazení takového debetního zůstatku, včetně úroků za prodlení a smluvního úroku z úvěru. Uvedená pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni, o postoupení byl žalovaný písemně vyrozuměn.

10. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 759,38 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.