12 C 9/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 3 784,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 130 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 654,93 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 283,73 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 784,93 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 784,93 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3 784,93 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 973,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 784,93 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou následující smlouvu.

2. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 2 695 Kč, ve smlouvě označenou jako„ souhrnný poplatek“. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 27 týdenních splátkách po 285 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celkově žalovaná zaplatila od uzavření smlouvy do dne postoupení částku 1 870 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum] s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku 5 825 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 3 784,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 283,73 Kč a zákonných úroků ve výši 7,25 % ročně z částky 3 784,93 Kč od [datum] do [datum], zákonných úroků z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 784,93 Kč od [datum] do [datum] a zákonných úroků ve výši 7,5 % ročně z částky 3 784,93 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 6 283,73 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z dlužné jistiny ve výši 3 784,93 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po té, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce, a to dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit v 27 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou jako„ souhrnný poplatek“. Celá pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podle podacího lístku byl dopis reálně odeslán dne [datum].

6. Co se týče právní úpravy, soud vyšel vzhledem k datu uzavření předmětné smlouvy z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, tj. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinným do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník).

7. Podle § 657 a § 658 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo ji obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, výkon práv odpovědnosti vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 5 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.

9. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě jako„ souhrnný poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ souhrnný poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 103,8 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná.

10. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaná bezdůvodně neobohatila tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijala finanční prostředky, které jí nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud žalobkyni, resp. právnímu předchůdci žalobkyně uhradila toliko částku 1 870 Kč. Bezdůvodné obohacení činí tedy částku 3 130 Kč (5 000 Kč – 1 870 Kč. Soud tak žalobě co do této částky vyhověl, byť z jiného právního titulu než se domáhá žalobkyně. Vzhledem k výše uvedenému musel zamítavě rozhodnout o zbytku požadované jistiny ve výši 654,93 Kč i o požadovaných úrocích z prodlení. Soud má za to, že žalobkyni náleží pouze úrok z prodlení ode dne prokazatelné výzvy žalované. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce vyzvali žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní. Dopis byl dle podacího lístku reálně odeslán dne [datum]. Soud předpokládá standardní 3 denní doručení a následně 10 denní lhůtu. Žalovaná se tak dostala do prodlení k [datum].

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 973,81 Kč, přičemž tato částka představuje 65,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,7 %, tj. v částce 3 130 Kč a úspěchu žalované v rozsahu 17,3 %, tj. v částce 654,93 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 3 784,93 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.