13 C 101/2024
č. j. 13 C 101/2024-79
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 151 976,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobní částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Uplatněný nárok byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, .s., která k , datum, zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši , částka, . Strany si před uzavřením této smlouvy sjednaly rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, když nedílnou součástí smlouvy jsou tím rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku způsobem uvedeným ve smlouvě, Všeobecných obchodních podmínkách a Produktových podmínkách, a to s úrokem a pojištěním. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet poskytnutou zápůjčku v 72 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém právní předchůdce žalobkyně zápůjčku žalovanému poskytl, konkrétně pak byla splatná dne , datum, . Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 17,90 % ročně. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný zápůjčku nesplácel řádně a včas, byl písemně upozorněn, aby tento stav napravil a byla mu poskytnuta lhůtu 30 dní. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení zápůjčky v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, právní předchůdce žalobkyně pohledávku žalovaného s účinností ke dni , datum, zesplatnil dle ustanovení 7.1 a 2 Produktových podmínek a vzniklo mu oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy.
2. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne , datum, postoupena žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/11. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalovanému doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaná reálně o postoupení pohledávky dozvěděla, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.
3. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného mu byl ustanoven usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, opatrovník z řad advokátů, a to , Jméno opatrovníka, , který se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne , datum, .
4. Opatrovník žalovaného navrhl v rámci svého vyjádření žalobu zamítnout v celém jejím rozsahu, a to jednak proto, že ze strany Žalující nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně posouzení úvěruschopnosti de facto ani netvrdí, natož aby tuto skutečnost prokázala. Žalovaný dále namítl neplatnost smlouvy z důvodu nepřiměřených úroků a dalších sankcí, a pro její rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku. Konečně žalovaný namítl neplatnost obchodní podmínek, když nebylo prokázáno, že by s nimi byl žalovaný řádně seznámen, když nepostačuje pouze včleňovací doložka v textu smlouvy, ale musí být prokázáno, že žalovaný byl s podmínkami (resp. jejich obsahem) skutečně seznámen.
5. Soud nařídil ve věci ústní jednání, během kterého byly provedeny důkazy listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej splatit v 72 měsíčních splátkách po , částka, spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně. Výpisem z účtu žalovaného ze dne , datum, bylo prokázáno, že úvěr byl na účet žalovaného právním předchůdcem žalobkyně skutečně vyplacen. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dluh byť z části splnil. Procesní obrana žalovaného spočívala jen ve zpochybnění platnosti uzavřené smlouvy o úvěru.
6. V případě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se soud z úřední povinnosti v souladu se zněním § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru posoudil dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě výpisů z jeho účtů, což mu poskytlo dostatečný přehled o majetkových poměrech žalovaného. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně právního předchůdce žalobkyně nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdce žalobkyně dostál.
7. Soud dále zkoumal, zda žalobkyní požadovaný úrok z jistiny zápůjčky ve výši 17,90% ročně není úrokem nemravným. v době uzavírání smlouvy ze dne , datum, činil obvyklý úrok u spotřebitelského úvěru 9,7 % ročně jak soud zjistil z výpisu ČNB – systému časových řad ARAD dostupného na webových stránkách ČNB. Sjednaný úrok je tak sice vyšší než úrok v době uzavírání smlouvy o zápůjčce obvyklý, ale soud jej neshledal natolik excesivním, aby založil rozpor s dobrými mravy.
8. Skutečnost, že se žalovaný seznámil se zněním Všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně bylo v řízení prokázáno listinou označenou jako „Návrh na uzavření smlouvy o půjčce“, která je podepsána žalovaným a v níž je výslovně uvedeno, a tedy podpisem žalovaného stvrzeno, že se žalovaný s těmito podmínkami seznámil. Nicméně tato okolnost nebyla pro rozhodnutí ve věci podstatná, neboť žádná část uplatněného nároku není založena na ujednání obsaženého ve všeobecných obchodních podmínkách. Skutečnost, že by žalovaný s těmito podmínkami seznámen nebyl, by tak neměla vliv na posouzení důvodnosti podané žaloby.
9. Namítal -li opatrovník žalovaného, že v řízení nebylo prokázáno, že by smlouvu o půjčce podepsal žalovaný, pak soud konstatuje, že tato námitka zazněla až v rámci závěrečného návrhu žalovaného po skončení dokazování a po koncentraci řízení, přičemž předtím nebylo ze strany žalovaného ani tvrzeno, že by smlouvu nepodepsal, ani navrženy důkazy k prokázání takové skutečnosti. Důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalovaného na smlouvě o zápůjčce přitom tíží jednoznačně žalovaného, když se jedná o skutečnost, o kterou žalovaný opírá své námitky proti uplatněnému nároku a ohledně níž jej tak tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, která žalovaný v průběhu řízení neusnesl.
10. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby v celém jejím rozsahu. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, splatného ke dni , datum, , úroku z prodlení ve výši , částka, splatného ke dni , datum, a smluvních úroků ve výši 17,90% ročně z jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , pěti úkonů právní služby po , částka, (tj. , částka, ) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, vyjádření ze dne , datum, a účast na ústním jednání, jednoho úkonu právní služby za , částka, za vyjádření ze dne , datum, , šesti režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka , částka, . Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.