13 C 122/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka], úroky ve výši [částka] a 10 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] s ním uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil. [příjmení] [částka] se skládá z jistiny úvěru ve výši [částka], z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a ze smluvní pokuty za prodlení s vrácením jistiny ve výši [částka]. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně požadovala úroky ve výši [částka] a 10 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupkyně žalobkyně se z něj omluvila, o jeho odročení nepožádala a souhlasila s jeho konáním ve své nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že dne [datum] mezi sebou účastníci uzavřeli písemnou smlouvu, jíž se žalobkyně, jsoucí majitelkou účtu č. [bankovní účet], zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním bankovním převodem na jeho účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši [částka] na úrok ve výši 36 % ročně; žalovaný se zavázal úvěr vrátit a úrok ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka] zaplatit do 28 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením jistiny nebo zaplacení úroků a poplatku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. 5 Ze strany 1/9 výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka], poukázaná společností The Pay.cz, s.r.o. z účtu č. [bankovní účet]. Další strany výpisu z účtu za uvedené období ani výpisy z účtu žalovaného za jiná období nebyly soudu předloženy. 6 Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, tímto přípisem zástupkyně žalobkyně jménem žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy o úvěru ve výši [částka] do sedmi dnů od doručení výzvy. 7 Soud provedl též důkaz úvěrovými podmínkami žalobkyně, neučinil z nich však žádná skutková zjištění. 8 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.č., učinil soud pouze tento závěr o skutkovém stavu: dne [datum] mezi sebou účastníci uzavřeli písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jíž se žalobkyně, jsoucí majitelkou čtu č. [bankovní účet], zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním bankovním převodem na jeho účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši [částka] na úrok ve výši 36 % ročně a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a úrok ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka] zaplatit do 28 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému; pro případ prodlení žalovaného s vrácením jistiny nebo zaplacení úroků a poplatku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Dne [datum] byla na uvedený účet žalovaného připsána částka [částka], poukázaná společností The Pay.cz, s.r.o. z účtu č. [bankovní účet]. Přípisem ze dne [datum] zástupkyně žalobkyně jménem žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy o úvěru ve výši [částka] do sedmi dnů od doručení výzvy. 9 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. 10 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11 Podle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. 12 Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 13 Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 14 V souzené věci mezi sebou účastníci uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se jí zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2390 a násl. obč. zák. Ze smlouvy vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému vznikla povinnost úvěr ve sjednané době vrátit a zaplatit úroky, poplatek za poskytnutí úvěru a další sjednané platby. 15 [příjmení] mohlo být žalobě na vrácení úvěru poskytnutého podle úvěrové smlouvy a na zaplacení dalších sjednaných plateb vyhověno, musí být prokázáno, že úvěr byl úvěrovanému fakticky poskytnut (vyplacen). Nestane-li se tak, je nutno dospět k závěru, že úvěr poskytnut nebyl a úvěrovaný tudíž není povinen úvěr vrátit a není ani povinen zaplatit z něj úroky, poplatek za jeho poskytnutí a smluvní pokutu za prodlení s jeho vrácením. 16 Soud je nucen konstatovat, že v souzené věci nebylo poskytnutí úvěru ve výši [částka] žalovanému dostatečně prokázáno. V čl. 2 bodu 2.1. smlouvy bylo sjednáno, že úvěr bude žalovanému vyplacen bezhotovostním bankovním převodem. K důkazu poskytnutí úvěru tímto způsobem žalobkyně v žalobě označila„ výpis z účtu žalobce/potvrzení o platbě“, soudu však předložila pouze stranu 1/9 výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], tedy za období několik měsíců předcházející uzavření smlouvy; z tohoto výpisu vyplývá jen to, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka], poukázaná společností The Pay.cz, s.r.o. z účtu č. [bankovní účet], který je odlišný od účtu žalobkyně uvedeného ve smlouvě. To, že by společnost The Pay cz., s.r.o. poukázala tuto částku za žalobkyni s úmyslem poskytnout žalovanému – alespoň zálohově – úvěr podle smlouvy uzavřené o několik měsíců později, nebylo prokázáno ani tvrzeno a tuto platbu tedy nelze považovat za poskytnutí úvěru podle úvěrové smlouvy [číslo]. Poskytnutí úvěru je zmíněno také v přípise zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], tato listina je však vyhotovena jednostranně zástupkyní žalobkyně a poskytnutí úvěru dostatečně neprokazuje. Z jiných provedených důkazů reálné vyplacení úvěru žalovanému nevyplývá ani náznakem. To, že by žalovaný po uzavření smlouvy vrátil žalobkyni část jistiny nebo z ní alespoň částečně zaplatil úroky a tím podle § 2054 odst. 1 a 2 obč. zák. zbývající část dluhu uznal, nebylo prokázáno ani tvrzeno – ze žaloby naopak vyplývá, že žalovaný žalobkyni na svůj dluh nezaplatil nic. Jelikož tedy nebylo dostatečně prokázáno, že by úvěr podle předmětné smlouvy byl žalovanému reálně poskytnut (vyplacen), soud žalobu pro neunesení důkazního břemene zamítl. 17 Soud se neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že toto rozhodnutí je pro ni překvapivé a nepředvídatelné. Kdyby se žalobkyně dostavila k jednání dne [datum], soud by jí podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poskytl poučení o nutnosti označit a také fakticky předložit další důkazy k prokázání poskytnutí úvěru. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila a možnosti být poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se tak zbavila. Její námitka, že nedostavila-li se k jednání, měl jí soud toto poučení poskytnout písemně před jednáním nebo jednání odročit a písemné poučení jí poskytnout následně, je lichá, neboť toto poučení se poskytuje pouze při jednání, a to účastníku, který je při něm přítomen; mimo jednání se neposkytuje (srov. [příjmení], J., [příjmení], L. a kol.: Občanský soudní řád I. § 1 až 200 za. Komentář. 1. vydání, C. H. Beck [obec a číslo], str. [číslo]); odročení jednání za účelem poskytnutí písemného poučení by bylo navíc v rozporu se zásadou, že ve věci má být rozhodnuto při jediném jednání (§ 114a odst. 1 o.s.ř.). Jestliže se žalobkyně, jsoucí profesionálem v poskytování spotřebitelských úvěrů a zastoupená advokátkou jakožto profesionálkou v oblasti poskytování právních služeb, omluvila z jednání, nepožádala o jeho odročení a souhlasila s jeho konáním ve své nepřítomnosti, vzala tím na sebe riziko, že soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodne na základě obsahu spisu a jí předložené důkazy zhodnotí jako nedostatečné s tím, že poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. jí vzhledem k nepřítomnosti při jednání poskytnuto nebude. Soud je pevně přesvědčen, že státně-paternalistický přístup vůči účastníkům řízení, velící soudu, aby účastníku neplnícímu své procesní povinnosti„ pomáhal“ k úspěchu ve věci, je třeba již opustit a je třeba trvat naopak na tom, aby ve sporném civilním řízení, ovládaném projednací zásadou, procesní aktivitu ke svému úspěchu ve věci vyvíjel sám účastník. 18 Soud se neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že vydáním elektronického platebního rozkazu jí vzniklo legitimní očekávání, že žalobě bude vyhověno, a považoval-li soud jí předložené důkazy za nedostatečné, měl ji na to před jednáním upozornit. Tuto úvahu lze akceptovat ve vztahu k povinnosti tvrzení a k břemenu tvrzení, neboť podmínkou vydání elektronického platebního rozkazu je podle § 174a odst. 3 a § 172 odst. 1 o.s.ř. splnění povinnosti tvrzení, tedy to, aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem; jestliže soud vydá elektronický platební rozkaz, dává tím najevo, že žalobní tvrzení považuje za dostatečná k vyhovění žalobě, a v pozdějších fázích řízení tedy nemůže žalobu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení, aniž by na to žalobce upozornil. Unesení důkazního břemene však podmínkou vydání elektronického platebního rozkazu není a jeho vydání tedy nemůže žalobci založit legitimní očekávání, že soud považuje jeho důkazy za dostatečné. Soud se neztotožňuje ani s námitkou žalobkyně, že podle § 120 odst. 1 o.s.ř. bylo její povinností důkazy k poskytnutí úvěru pouze označit, což učinila, když v žalobě navrhla provedení důkazu„ výpisem z účtu žalobce/potvrzením o platbě“, ani při existenci ustanovení § 79 odst. 2 o.s.ř. však nebylo její povinností tyto důkazy soudu také fakticky předložit, přičemž neučinila-li tak, soud měl jejich předložení vynucovat podle § 129 odst. 2 o.s.ř. výzvou směřující buď vůči bance nebo vůči žalobkyni samotné. Tento postup je opět projevem státně-paternalistického přístupu k účastníkům, velícího soudu„ pomáhat“ jim k úspěchu ve věci, a příčil by se rozumnému procesnímu režimu; jestliže účastník listinný důkaz ke svému tvrzení řádně a včas označí, ale soudu jej fakticky nepředloží, musí to mít stejné následky jako situace, kdy účastník důkaz vůbec neoznačí, tedy rozhodnutí v neprospěch takového účastníka pro neunesení důkazního břemene. To, že by výpis z jejího účtu byl pro žalobkyni objektivně nedostupný a jedinou cestou k jeho předložení by bylo vyžádat jej od banky, nebylo prokázáno ani tvrzeno. 19 Soudu je známo, že část soudní praxe zastává důkazní teorii tzv.„ obvyklého běhu věcí“, podle níž poskytnutí úvěru je obvyklým následkem uzavření úvěrové smlouvy a při absenci procesní obrany žalovaného, že úvěr poskytnut nebyl, je třeba je považovat za prokázané. S touto teorií se soud neztotožňuje. Jestliže se v souzené věci žalobkyně v čl. 2 bodu 2.1. zavázala poskytnout žalovanému úvěr bezhotovostním bankovním převodem, lze od ní spravedlivě požadovat, aby poskytnutí úvěru tímto způsobem prokázala a výpis ze svého účtu o poskytnutí úvěru soudu předložila, jak to ostatně v praxi všichni žalobci domáhající se vrácení úvěru činí, a to v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 o.s.ř. již při podání žaloby. 20 Lze tedy shrnout, že žalobkyně dostatečně neprokázala poskytnutí úvěru žalovanému a její žalobě tedy nelze vyhovět. 21 Výrok o nákladech řízení s opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému, jenž by měl na jejich náhradu právo, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly.