13 C 131/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 132 251,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 132 251,15 Kč spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9 897,30 Kč od 22. 4. 2023 do 21. 7. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 897,30 Kč od 22. 7. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 897,30 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 116 625,06 Kč od 27. 4. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 116 625,06 Kč od 27. 4.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu úroku ve výši 1,9 % ročně z částky 9 897,30 Kč od 22. 7. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 780 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 19.2.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 119 477,89 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 31.10.2019 s žalovaným smlouvu o úvěru, vedenou na úvěrovém účtu určeném pro čerpání a splácení úvěru č., č. účtu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku v celkové výši 136 521 Kč. Úvěr byl poskytován jako účelový, účelem úvěru byla konsolidace úvěrů. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Peníze z úvěru byly převedeny 31.10.2019 přímo na příslušný účet určený ke splacení konsolidovaného dluhu ve výši 98 535,14 Kč a přebytek byl zaslán na splátkový účet č. , č. účtu, ve výši 37 985,86 Kč. Úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 14,90% p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru žalobkyni pravidelnými měsíčními splátkami ve výši Kč 2 232 Kč vždy v 15. den každého kalendářního měsíce. První splátka měla být zaplacena dne 15.11.2019. Při splnění všech předpokladů byla poslední splátka stanovena na den 15.6.2029 ve výši 2 074 Kč. Úroky z úvěru měly být placeny společně s pravidelnými splátkami úvěru. Úroky z úvěru byly připisovány k jistině úvěru, stávaly se její součástí a byly tedy úročeny společně s jistinou. Úroky z úvěru byly připisovány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a také v den, kdy žalobkyně uplatnila právo na okamžité splacení úvěru. Na základě dodatku ze dne 4.9.2022 byla stanovena pravidelná měsíční splátka od října 2022 k 11.dni každého kalendářního měsíce, výše měsíční splátky se neměnila. Poslední splátka dle dodatku byla stanovena na den 11.6.2029 ve výši 1 819 Kč. V případě prodlení žalovaného se splácením svých peněžitých závazků ze smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat řádný úrok z úvěru, a navíc úrok z nesplacené částky výši a za podmínek uvedených v ceníku a také naše náklady spojené s vymáháním. Z důvodu porušení podmínek smlouvy byl úvěr k datu 26.4.2023 zesplatněn. Žalovaný byl dne 5.1.2024 vyzván k zaplacení celého splatného zůstatku, a to do dne 20.1.2024. K datu 26.4.2023 se skládá pohledávka žalobce z částky 116 625,06 Kč coby jistiny, poplatků ve výši 2 852,83 Kč za nezaplaceného pojištění dle čl. 7. smlouvy za měsíc prosinec 2022 ve výši 22,83 Kč, leden, únor, březen 2023 ve výši 567 Kč a duben 2023 ve výši 163 a dále se jedná o náhradu nákladů řízení dle čl. 8.3 smlouvy, účtovány vždy k 10., 40. a70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč.

2. Žalobou ze dne 21.2.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 773,26 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalobcem dne 29.10.2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení neúčelový, nezajištěný, s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úvěr byl poprvé čerpán dne 4.12.2018. Úvěr je veden dle úvěrové smlouvy na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splácet žalobci úvěr a úroky z úvěru v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, t.j. ve výši 500 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva. Splátka měla být vypočítána vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je příslušná splátka splatná. Výši splátky vypočítáme tak, že k částce úroků z úvěru a příslušných cen souvisejících s úvěrem vyúčtovaných k poslednímu dni kalendářního měsíce přičte žalobkyně část vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru k tomuto poslednímu dni kalendářního měsíce až do výše sjednané pravidelné splátky. Nebude-li takto vypočtená částka dosahovat výše sjednané splátky, uplatní se splátka v takové nižší výši. Pokud se bude takto vypočtená částka rovnat nule, splátka se v daném měsíci neuplatní. Splátky měly být strhávány inkasem z účtu 2989102103/0800 a to v den jejich splatnosti. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 % p.a. Dalšími cenami v souvislosti s úvěrem jsou ceny za správu splátkového účtu, ze kterého bude úvěr splácen a cena za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu, cena za využití Peníze na klik- čerpání úvěru ve výši dle ceníku ke dni uzavření smlouvy činila Kč 50,- Kč za každé čerpání úvěru, tj. za převod prostředků z úvěrového účtu na splátkový účet. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl přes upomínání řádně splácen, stal se celý zůstatek na úvěrovém účtu splatným ke dni 21.4.2023. Splátky úvěru ze smlouvy nebyly řádně a včas placeny žalovaným, proto byl žalovaný povinen platit řádný úrok u úvěru a navíc úrok z prodlení z nesplacené částky, smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku a také náklady spojené s vymáháním úvěru. Žalovaný byl dne 20.3.2023 vyzván k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy vyzván k úhradě dluhu ve výši Kč 2 407 Kč nejpozději do 21.4.2023, dlužná částka však nebyla doplacena a stala se dne 21.4.2023 splatnou. Dne 22.4.2023 bylo žalovanému odesláno rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu a dne 5.1.2024 odeslána žalovanému výzva k zaplacení před podáním žaloby. Dluh žalovaného z tohoto právního titulu sestává ze zbývající části jistiny úvěru ve výši 9 897,30 Kč, úroků ve výši 660,80 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 22,16 Kč a poplatků ve výši 2 193 Kč. Zákonný úrok z prodlení v celkové výši Kč 22,16 Kč je tvořen zákonným úrokem z prodlení z nesplacené částky od 15.1.2023 do 21.4.2023. Poplatky v celkové výši Kč 2 193,26 Kč jsou tvořeny nezaplaceným poplatkem za pojištění vyčerpané částky ve výši 393 Kč a náklady spojenými s prodlením ve výši 1 800 Kč podle odst. 7.3 smlouvy o úvěru.

3. Usnesením soudu ze dne 7. 5. 2024 č.j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o spojení řízení vedených pod sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, o nárocích výše popsaných ke společnému řízení, a to z důvodu hospodárnosti řízení podle § 112 odst. 1, o.s.ř., protože obě spojená řízení se týkají týchž účastníků a mají podobný skutkový základ4. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného.

5. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

6. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena jednak smlouva o revolvingovém úvěru a jednak smlouva o účelovém spotřebitelském úvěru, přičemž obě tyto smlouvy podléhají právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 10. 2019 a smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 29. 10. 2018 a dále z výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 136 021 Kč a kromě toho čerpal z žalovaný revolvingový úvěr. Závazky vyplývající ze shora uvedených smluv však žalovaný vůči žalobkyni splnil pouze částečně, když na obě úvěrové smlouvy uhradil pouze část dlužné jistiny a část úrokového příslušenství a s ohledem na jeho prodlení, tedy neplnění smluvních povinností vyplývajících z obou smluv o úvěru, byly oba úvěry ze strany žalobkyně zpoplatněny, a to v souladu se smluvními podmínkami ujednanými mezi účastníky řízení. Výpisem z účtu a přehledem splátek a zůstatku úvěru byla prokázána výše dlužné jistiny, přičemž žalovaný pro svou pasivitu v řízení netvrdil, že by nad rámec žalobkyní označených plateb na oba úvěry neplnil více, než bylo žalobou tvrzeno.

7. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 9. 2023, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný v průběhu trvání posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru splátky úvěrů řádně po určitou dobu hradil. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.

8. Kromě dlužné neuhrazené jistiny, úroků a úroků z prodlení uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení poplatků ve výši 2 193 Kč u smlouvy uzavřené dne 29. 10. 2018 a ve výši 2 852 Kč u smlouvy uzavřené dne 31.10.2019. Protože ujednání smluv o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení neodporovala použitelné právní úpravě včetně § 122, z.č. 257/2016 Sb., dospěl soud po provedení předložených důkazů k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán.

9. Žalobkyně uplatnila jako součást nároku vyplývajícího z revolvingového úvěru příslušenství v podobě úroku ve výši 16,9 % ročně ode dne 22. 4. 2023 do zaplacení. Právní úprava obsažená v § 122 odst. 4, z.č. 217/2019 Sb. o spotřebitelském úvěru omezuje právo věřitele po prodlení dlužníka s plněním delším než 90 dnů výši úroku na sazbu ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, což v projednávaném případě činí 15 %. Soud proto žalobě v podstatném rozsahu vyhověl a zamítl ji jen v nepatrné části, týkající se úroku z jistiny revolvingového úvěru v té části, v níž byl uplatněn v rozporu s ustanovením § 122 odst. 4, z.č. 257/2019 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 151 odst. 3, o.s.ř. tak, že žalobkyně byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, a proto jí jako účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 přiznal soud náhradu v paušální výši určené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. v § 2 odst. 3, kdy činí náhrada hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., kterými jsou dvě výzvy k plnění a dva návrhy ve věci samé. Dále je součástí náhrady nákladů řízení částka vynaložena žalobcem na úhradu soudního poplatku ve výši celkem 5 580 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí částku 6 780 Kč. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.