13 C 143/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Ohledně úroků z prodlení ve výši [částka] řízení se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do dvou měsíců od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], náhradu za užívání peněžních prostředků ve výši [částka] a 8,5 % roční úroky z prodlení částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka], úroků ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], úroků v sazbě 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a 29 % ročně z téže částky od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky [částka] a 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 10 % ročně z částky [částka] a 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a v sazbě 1,5 % ročně z částky [částka] a 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ první smlouva“), jíž jí poskytla zápůjčku ve výši [částka], a dne [datum] s ní uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ druhá smlouva“), jíž jí poskytla zápůjčku ve výši [částka], žalovaná však svým povinnostem ze smluv řádně nedostála a své dluhy vůči původnímu věřiteli splnila toliko zčásti. Na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávky za žalovanou z obou smluv žalobkyni. [příjmení] [částka] se skládá z jistiny zápůjčky podle první smlouvy ve výši [částka] a z jistiny zápůjčky podle druhé smlouvy ve výši [částka]. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně původně požadovala podle první smlouvy 29 % roční úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 10 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a 29 % roční úroky a 10 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení a podle druhé smlouvy 29 % roční úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 9,75 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a 29 % roční úroky a 10 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaná jakožto spotřebitelka měla v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 10 spisu). 3 Žalovaná nároky uplatněné proti ní žalobou co do základu i výše uznala a požádala o jejich splacení ve splátkách. Soud však k jejímu uznání nepřihlížel, neboť vzhledem k absolutní neplatnosti obou smluv v této věci nelze uzavřít smír (viz dále). 4 Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu ohledně úroků z prodlení ve výši [částka] zpět. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 5 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 6 Z první smlouvy a z jejích smluvních podmínek soud zjistil, že dne [datum] mezi sebou původní věřitel, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaná, mající bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně s tím, že v rozsahu částky [částka] byl zápůjčkou refinancován dřívější dluh žalované u původního věřitele a v rozsahu částky [částka] převzala žalovaná zápůjčku v hotovosti. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a v souvislosti s ní poskytnutý„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit původnímu věřiteli v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po [částka] a v jedné další měsíční splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalované, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 20, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude činit 20, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat trojnásobek první měsíční splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že práva původního věřitele a žalované vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. 7 Z tabulky umoření k první smlouvě soud zjistil, že po uzavření první smlouvy zaplatila žalovaná na svůj dluh z této smlouvy původnímu věřiteli celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. 8 Z druhé smlouvy a z jejích smluvních podmínek soud zjistil, že dne [datum] mezi sebou původní věřitel, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaná, mající bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaná zápůjčku v hotovosti převzala a zavázala se ji a v souvislosti s ní též„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit původnímu věřiteli v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po [částka] a v jedné další měsíční splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalované, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 16, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat trojnásobek první měsíční splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započítat svou i nesplatnou pohledávku vůči žalované proti i splatné pohledávce žalované vůči němu. 9 Z tabulky umoření ke druhé smlouvě soud zjistil, že po uzavření druhé smlouvy zaplatila žalovaná na svůj dluh z této smlouvy původnímu věřiteli celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. 10 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření výše uvedených smluv činila zhruba 8 % ročně. 11 Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalované z výše uvedených smluv žalobkyni. 12 Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně vyzval žalovanou zaplacení dluhů z obou smluv v celkové výši [částka] do [datum]. 13 Z podacího lístku soud zjistil, že výzva ze dne [datum] byla ještě téhož dne odeslána žalované poštou na adresu uvedenou ve smlouvách. 14 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná jí na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 15 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaná, mající bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně s tím, že v rozsahu částky [částka] byl zápůjčkou refinancován dřívější dluh žalované u původního věřitele a v rozsahu částky [částka] převzala žalovaná zápůjčku v hotovosti. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a v souvislosti s ní poskytnutý„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit původnímu věřiteli v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po [částka] a v jedné další měsíční splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalované, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 20, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude činit 20, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat trojnásobek první měsíční splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že práva původního věřitele a žalované vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. b) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaná, mající bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaná zápůjčku v hotovosti převzala a zavázala se ji a v souvislosti s ní též„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit původnímu věřiteli v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po [částka] a v jedné další měsíční splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalované, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 16, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat trojnásobek první měsíční splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započítat svou i nesplatnou pohledávku vůči žalované proti i splatné pohledávce žalované vůči němu. c) Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření výše uvedených smluv činila zhruba 8 % ročně. d) Po uzavření první smlouvy zaplatila žalovaná na svůj dluh z této smlouvy původnímu věřiteli celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. Po uzavření druhé smlouvy zaplatila žalovaná na svůj dluh z této smlouvy původnímu věřiteli celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. e) Na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalované z výše uvedených smluv žalobkyni. Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhů z obou smluv v celkové výši [částka] do [datum]. Výzva byla žalované dne [datum] odeslána poštou na její adresu uvedenou ve smouvách. Žalovaná žalobkyni na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 16 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 17 Použití českého práva na vztah mezi účastníky se opírá o ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, a o skutečnost, že vztahy z bezdůvodného obohacení, jež jsou předmětem řízení, souvisejí se smluvními vztahy mezi účastníky řídícími se vzhledem k volbám práva českým právem. 18 Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 19 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 22 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23 V souzené věci mezi sebou původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvy, jimiž původní věřitel poskytl žalované zápůjčky, a žalovaná se mu zavázala zápůjčky ve sjednané lhůtě vrátit. Tyto smlouvy soud právně posoudil jako smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. obč. zák. Kdyby byly tyto smlouvy platné, vznikla by z nich původnímu věřiteli povinnost strpět užívání předmětů zápůjček žalovanou a žalované by vznikla povinnost předměty zápůjček původnímu věřiteli vrátit a zaplatit„ poplatky“, jež soud podle obsahu posoudil jako úroky, neboť plní jejich funkci. 24 Soud je však nucen konstatovat, že předmětné smlouvy platné nejsou. 25 U první smlouvy činil úrok, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení celkem [částka]; při jistině ve výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 24 měsíců představují tyto částky úrok v sazbě 47,44 % ročně, téměř šestinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Kromě toho bylo sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalované; přitom žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalované), smlouva nestanoví. Dále byl sjednán poplatek za zaslání upomínky ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 20, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude činit 20, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat trojnásobek první měsíční splátky, také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. V rozporu s ustanovením § 630 odst. 2 obč. zák. bylo též sjednáno, že (mimo jiné i) práva původního věřitele vůči žalované vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. 26 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovanou po uzavření smlouvy dává první smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo na jistinu ve výši [částka],„ poplatek“ ve výši [částka], smluvní pokutu z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky v celkové výši 20 x [částka] = [částka], poplatky za osobní upozornění na výši nedoplatku v celkové výši 20 x [částka] = [částka], poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], trojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Je sice pravdou, že původní věřitel se zavázal k 24 osobním návštěvám u žalované za účelem inkasa splátky, tyto návštěvy se však měly realizovat po [obec] a i tak je sjednaná výše úroků nepřiměřená. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil první smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. 27 U druhé smlouvy činil úrok, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení celkem [částka]; při jistině ve výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 24 měsíců představují tyto částky úrok v sazbě 49,57 % ročně, více než šestinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Kromě toho bylo sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalované; přitom žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalované), smlouva nestanoví. Dále byl sjednán poplatek za zaslání upomínky ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 16, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat trojnásobek první měsíční splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započítat i svou nesplatnou pohledávku vůči žalované proti i splatné pohledávce žalované vůči němu. 28 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovanou po uzavření smlouvy dává druhá smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo na jistinu ve výši [částka],„ poplatek“ ve výši [částka], smluvní pokutu z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky [částka] x [částka] = [částka], poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], více než trojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Je sice pravdou, že původní věřitel se zavázal k 24 osobním návštěvám u žalované za účelem inkasa splátky, tyto návštěvy se však měly realizovat po [obec] a i tak je sjednaná výše úroků nepřiměřená. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil i druhou smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. 29 To, zda původní věřitel při uzavírání smluv splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 30 Vztahy z obou smluv proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaná fakticky (reálně) obdržela na základě první smlouvy částku [částka] a na základě druhé smlouvy částku [částka] a původnímu věřiteli fakticky (reálně) zaplatila na základě první smlouvy částku [částka] a na základě druhé smlouvy částku [částka], takže je žalobkyni dosud dlužna z první smlouvy částku [částka] a z druhé smlouvy částku [částka], celkem tedy částku [částka]. Jelikož tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl. Ohledně dalších [částka] – [částka] = [částka] ji na jistině poskytnutých prostředků jako nedůvodnou zamítl. 31 K uznání žalované, přednesenému při jednání dne [datum], soud nepřihlédl, neboť v souzené věci podle § 153a odst. 2 a § 99 odst. 2 o.s.ř. nelze uzavřít smír. Jestliže žalovaná na své dluhy zaplatila již [částka], je nepřijatelné a v hrubém rozporu s dobrými mravy, aby jí bylo uloženo zaplatit částky činící včetně náhrady nákladů řízení dalších více než [částka]. Je sice pravdou, že z hlediska ustanovení § 99 odst. 2 o.s.ř. je předmětem posouzení souladu s právními předpisy nikoli smlouva, z níž vyplývaly nároky, které byly předmětem řízení, nýbrž samotný smír jakožto smlouva procesního charakteru, přičemž není podstatné, zda v řízení uplatněná práva skutečně existují. V rozporu s dobrými mravy však může být i sám smír (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2003, sp. zn. 20 Cdo 307/2002, ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 982/2016, ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4605/2016, a ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019). Soud je přitom přesvědčen, že soulad s míru s dobrými mravy z hlediska výše sjednaných úroků a dalších plateb nelze posuzovat bez souvislosti s tím, co žalovaný na své dluhy již zaplatil – i kdyby nároky vtělené do soudního smíru samy o sobě dobrým mravům neodporovaly (sazba ve smíru ujednaných úroků je přiměřená, úroky nad tuto sazbu do smíru zahrnuty nejsou a do smíru nejsou vtěleny ani další extrémní nároky vyplývající ze smlouvy), smír dobrým mravům přesto odporuje, jestliže souhrn v něm uvedených částek spolu s částkami, které žalovaný na své dluhy již zaplatil a které se započetly na žalobou nevymáhané extrémní nároky, extrémně převyšovaly nároky v daném čase a místě obvyklé. Tak je tomu i v souzené věci. 32 Bezdůvodné obohacení žalované spočívá i v tom, že žalovaná po určitou dobu užívala poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nesplacenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinna poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byla žalovaná předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvána k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků podle obou smluv naběhlé ke dni sepsání upomínky. U první smlouvy činí náhrada za užívání částky [částka] v sazbě 8 % ročně od [datum] do [datum] částku [částka] a od [datum] do [datum] částku [částka]; tyto – na základě výzvy ze dne [datum] splatné – částky soud žalobkyni přiznal; ohledně kapitalizovaných úroků ve výši [částka] – [částka] = [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. U druhé smlouvy činí náhrada za užívání částky [částka] v sazbě 8 % ročně od [datum] do [datum] částku [částka] a od [datum] do [datum] částku [částka]; tyto – na základě výzvy ze dne [datum] splatné – částky soud žalobkyni přiznal; ohledně kapitalizovaných úroků ve výši [částka] – [částka] = [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. S námitkou, že náhrady za užívání peněžních prostředků žalobkyně nepožadovala, se soud neztotožňuje; žalobkyně požadovala za užívání peněz úroky, které soud pouze jinak právně posoudil a částky v celkové výši [částka] jí přiznal nikoli jako úroky podle § 2392 obč. zák., nýbrž jako náhradu za bezdůvodné obohacení, které nelze vydat, podle § 2999 obč. zák. 33 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku. Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její nezanedbatelnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl poskytovatel úvěru, kdo žalované navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalované na její dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání poskytovatele úvěru, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 34 Lze tedy shrnout, že na jistině čerpaných prostředků soud žalobkyni přiznal celkem [částka] a na náhradách za užívání peněžních prostředků jí přiznal [částka] + [částka] + [částka] + [částka] = [částka]. Ohledně jistiny ve výši [částka] a ohledně kapitalizovaných úroků v celkové výši [částka] + [částka] = [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. Stejně soud rozhodl o 29 % ročních úrocích ze zamítnutých [částka] od [datum] do zaplacení, o 21 % ročních úrocích z přiznaných [částka] od [datum] do [datum] a o 29 % ročních úrocích z přiznaných [částka] od [datum] do zaplacení. 35 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaná byla k vrácení peněžních prostředků vyzvána přípisem ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v tehdy platné sazbě 8,5 % ročně. Ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] + [částka] – [částka] = [částka], ohledně 10 % ročních úroků z prodlení ze zamítnutých [částka] – [částka] = [částka] a 9,75 % ročních úroků z prodlení ze zamítnutých [částka] – [částka] = [částka] od [datum] do zaplacení, ohledně 10 % ročních úroků z prodlení z přiznaných [částka] a 9,75 % ročních úroků z prodlení z přiznaných [částka] od [datum] do [datum] a ohledně 1,5 % ročních úroků z prodlení z přiznaných [částka] a 1,25 % ročních úroků z prodlení z přiznaných [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 36 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 37 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovaná, jež by měla na náhradu jejich poměrné části právo, tuto náhradu nepožadovala. 38 Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k tomu, že žalovaná – jak při jednání dne [datum] vypověděla – je zaměstnána u [právnická osoba] s výdělkem průměrně zhruba [částka] čistého měsíčně, jiné příjmy nemá, bydlí v bytě 1 + 1 na adrese [adresa žalované], kde nájemné a zálohy na elektřinu a vodu činí zhruba [částka] čistého měsíčně, splácí dluh u [právnická osoba] částkou [částka] měsíčně, stavební spoření, životní pojištění ani penzijní připojištění nemá, děti nemá, nevlastní auto, na bankovním účtu má zhruba [částka] a na Slovensku vlastní jednu čtvrtinu domu, o němž neví, v jakém je stavu. Přihlédne-li se též k tomu, že výdaje na stravu dospělého člověka nyní činí zhruba [částka] a určité částky musí žalovaná vynaložit také na ošacení a hygienu, je zřejmé, že její majetková situace jí nyní neumožňuje částky, k jejichž úhradě byla odsouzena, zaplatit najednou. Proto soud, veden sociálními ohledy, podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit dluh do dvou měsíců od právní moci rozsudku.