13 C 144/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum u Okresního soudu Plzeň-sever se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutím, kterým by tím byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 5 000 Kč z příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému. Okresním soudem Plzeň-sever bylo zjištěno, že adresou trvalého pobytu žalovaného je obec, ulice a číslo. S ohledem na tuto skutečnost vyslovil Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu.

2. Nárok uplatněný žalobou žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobce webová adresa dne datum smlouvu o půjčce číslo. Žalobkyně umožňuje podat žádost o úvěr pouze registrovaným klientům. Klient, který má v úmyslu získat úvěr, provede registraci na webových stránkách žalobce způsobem popsaným v čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek. Smlouva o půjčce byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to způsobem uvedeným v čl. 4 Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce číslo. Postupem uvedeným v čl. 4 odst. číslo, číslo a číslo VOP žalovaný zadal žádost o peněžitou zápůjčku. Následně byl vygenerován text Smlouvy o půjčce a spolu s ním se žalovanému zobrazil i text VOP a formulář s předsmluvními informacemi. Text smlouvy, VOP a předsmluvních informací byl zaslán žalovanému na jeho e-mailovou adresu uvedenou v žádosti o peněžitou zápůjčku. Současně byl žalovaný požádán o dokončení ověření identity způsobem uvedeným v čl. 4 číslo VOP. Toto žalovaný provedl formou předání údajů ze svého bankovního účtu vedeného u banky právnická osoba, č. účtu bankovní účet pomocí aplikace anonymizováno. Do této aplikace je možné se přihlásit pouze prostřednictvím přístupového hesla k internetovému bankovnictví. Tím má žalobkyně za prokázané, že identita žalovaného byla dostatečně ověřena. Zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s podmínkami Smlouvy“ na webové stránce žalobce vyslovil žalovaný souhlas se zněním smlouvy o půjčce. Zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s VOP“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním Všeobecných obchodních podmínek a zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s podmínkami Předsmluvního formuláře“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním předsmluvního formuláře a dále kliknutím na tlačítko„ Další“ žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce. Tento popsaný postup je podmínkou uzavření smlouvy o půjčce a je potvrzením projevu vůle žalovaného. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o půjčce prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a to jednak nahlédnutím do databáze příjmení a také z informací získaných od žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil na webových stránkách věřitele dotazník, ve kterém uvedl, že je ženatý, žije v nájmu, a dále uvedl název zaměstnavatele - právnická osoba, IČO, výši svého příjmu a pravidelných měsíčních výdajů. Žalobkyně ověřila údaje uváděné v žádosti o peněžitou zápůjčku hovorem s žalovaným na telefonním čísle, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí peněžité zápůjčky, a které je uvedeno i na titulní straně smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o půjčce poskytla žalobkyně žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 5.000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit zápůjčku ve výši 5.000 Kč spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši 0,9 % denně, t. j. 2.900,41 Kč. Žalovaný se tedy zavázal k úhradě částky 7.900,41Kč, a to ve 3 splátkách, kdy 1. splátka ve výši 2.652,06 Kč byla splatná ke dni datum, 2. splátka ve výši 2.652,06 Kč byla splatná ke dni datum a 3. splátka ve výši 2.596,29 Kč byla platná ke dni datum. Dnem uzavření smlouvy je den, ve kterém byly finanční prostředky z poskytnuté zápůjčky převedeny na účet žalovaného. Plnění bylo žalovanému poskytnuto dne datum bankovním převodem z účtu žalobce vedeného u právnická osoba, č. ú. bankovní účet na účet žalovaného vedený právnická osoba, č. účtu bankovní účet. Jedná se o účet žalovaného, ze kterého žalovaný poskytl žalobci údaje prostřednictvím aplikace anonymizováno. Žalobkyně platňuje podanou žalobou pouze vrácení poskytnuté jistiny zápůjčky ve výši 5.000 Kč. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy ani přes výzvy žalobkyně a jejího právního zástupce nesplnil a žalobkyni nic nezaplatil. Žalobkyni tedy nezbývá než vymáhat svoji pohledávku soudně. Jako příslušenství pohledávky uplatňuje žalobce zákonný úrok z prodlení ode dne datum až do úplného zaplacení jistiny, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

5. Na základě smlouvy o půjčce a zejména výpisu z bankovního účtu žalobkyně č.ú. bankovní účet a potvrzení od právnická osoba ze dne datum bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, a to dne datum. Podle § 86, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87, z.č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Zde soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu použitou např. v rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018.

6. Žalobkyně v podané žalobě sama uvádí, že úvěruschopnost žalovaného byla zjištěna toliko nahlédnutím do databáze příjmení a také z informací získaných od žalovaného. Žalobkyně dle svých tvrzení ověřila údaje uvedené žalobcem v žádosti o poskytnutí zápůjčky v telefonickém hovoru, při kterém logiky nemohly být skutečnosti tvrzené žalovaným ohledně jeho majetkových poměrů prokázány, ale zůstaly nadále v rovině tvrzení žalovaného. S ohledem na výše uvedený judikatorní výklad rozsahu povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru uložené mu podle § 86 z.č. 257/2016 Sb. tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila tuto svou povinnost a smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná s ohledem na § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. Zároveň však bylo prokázáno čerpání spotřebitelského úvěru žalovaným ve výši 5 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč a tvrzeno, že žalovaným nebylo na jistinu dluhu ničeho plněno. Žalovaný na jakoukoli procesní obranu zcela rezignoval, takže soud vyšel z tvrzení žalobkyně a dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 5 000 Kč.

9. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den datum, což byl prvý den následující po dni, kdy je považována za doručenou předžalobní výzva zaslaná žalovanému právním předchůdcem žalobce s ohledem na datum jejího odeslání dne datum a § 573, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zakládající fikci doručení zásilky. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění Proto od tohoto dne, t.j. od datum soud uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení s neuhrazené části bezdůvodného obohacení a žalobu v rozsahu zbývající části úroku z prodlení zamítl.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 1 000 Kč (tj. 3 000 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 819 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 5 119 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.