13 C 151/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 32 030,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 267,76 Kč spolu s úrokem ve výši 15% ročně z částky 30 994,29 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 32 030,69 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 460 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 32 030, 69 946 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh je odůvodněn tak, že mezi účastníky řízení měla být dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, který měla následně žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Sjednaný úvěrový rámec činil 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, část jistiny úvěru a pravidelné a nepravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla sjednána na 20. den v příslušném kalendářním měsíci. Pro porušení smluvních povinností žalované spočívajícím v prodlení s úhradou splátek úvěru byl ze strany žalobkyně úvěr zesplatněn, a to dne datum, přičemž byla žalovaná vyzvána k úhradě zůstatku dluhu ve výši 35 262,32 Kč s lhůtou splatnosti do datum.

2. Podle tvrzení žalobkyně sestává dluh z neuhrazené jistiny ve výši 30 994.29 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobkyně ve výši 600.00 Kč a smluvních pokut ve výši 436.40 Kč. Příslušenství pohledávky pak žalobkyně uplatnila v rozsahu úroku za období do podání žaloby, t.j. do datum ve výši 5 173,43 Kč, úroku ve výši 15% ročně z dlužné jistiny, t.j. z částky 30 994,29 Kč a konečně zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.

5. Po právním zhodnocení stavu věci zjištěného na základě provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní úpravě zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a jednak ustanovení § 122 až 124 a § 132, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s ohledem na přechodné ustanovení v § 168, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru po dni nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud jsou se zákonem č. 257/2016 Sb. v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, z.č. 257/2016 Sb., i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti.

6. Z důkazů provedených soudem, a to zejména z úvěrové smlouvy ze dne datum a přehledu výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru za období od datum do datum zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat finanční prostředky až do výše 100 000 Kč. Poskytnutý měl být dle dohody účastníků řízení splacen v pravidelných měsíčních splátkách ve 4. 00 % z aktuální dlužné částky se splatností vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou úvěru, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná tedy úvěr zesplatnila ke dni datum, čímž žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni celý dluh datum. Kromě dlužné jistiny vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni náklady na uplatnění nároku žalobkyně ve výši 600 Kč, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, dle bodu hlavy 9 § 3 úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle smlouvy o úvěru se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od datum byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobkyní vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených žalobkyní na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobkyně. Žalovaná byla o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměna v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Soud přitom považuje náklady ve výši 300 kč měsíčně za přiměřené a neodporující § 122, z.č. 257/2016 Sb. Dále požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši 436.40 Kč, a to na základě ustanovení hlavy 9 § 3 úvěrových podmínek, podle něhož v případě prodlení s úhradou splátky úvěru či její části delší než 7 dní je klient povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je v prodlení. Ke dni podání žaloby činí celková částka 436.40 Kč. Jednotlivé dílčí smluvní pokuty vyplývají z přehledu plateb předloženého žalobkyní a jejich výše není v rozporu s hmotněprávními omezeními § 122, z.č. 257/2016 Sb.

7. Příslušenství uplatněného nároku sestává z úroku vyčísleného ke dni podání žaloby ve výši 5 173,43 Kč jako součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a z jistiny po jejím zesplatnění. a dále z úroku ve výši 15% ročně z jistiny dluhu od datum do zaplacení. žalobkyně přitom dodržela omezení výše úroku podle § 122 odst. 4, z.č. 257/2016 Sb., když smluvní sazbu úroku převyšující výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů uplatnila jen za prvních 90 dnů prodlení. Úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený ke dni podání žaloby, t.j. ke dni datum ve výši 1 063,64 Kč byl vypočten z jistiny, poplatků a smluvních pokut.

8. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého dluhu jednak výzvou ze dne datum a jednak výzvou adresovanou jí právním zástupcem žalobkyně ze dne datum, ale přes tyto výzvy svůj dluh neuhradila.

9. Přestože byla smlouva mezi účastníky řízení uzavřena podle již zrušeného právního předpisu, t.j. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, posuzoval právní vztah mezi účastníky řízení podle tohoto právního předpisu, a to s ohledem na § 164, z.č. 257/2016 Sb., podle něhož se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy. Podle § 497 a násl., obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

10. Protože ujednání smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení neodporovala použitelné právní úpravě včetně § 122, z.č. 257/2016 Sb., dospěl soud po provedení předložených důkazů k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán v celém jeho rozsahu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku představující jistinu úvěru, úrok, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalované a nárok na zaplacení smluvní pokuty. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu. Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 282 Kč, tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 3 460 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.