13 C 157/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvalým pobytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroků z prodlení ve výši [částka], řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], náhradu za užívání peněžních prostředků ve výši [částka] a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka], úroků ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], úroků v sazbě 21 % ročně z částky [částka] a 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a v sazbě 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v sazbě 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž mu poskytla zápůjčku ve výši [částka], žalovaný však svým povinnostem ze smluv řádně nedostál a své dluhy vůči původnímu věřiteli splnil toliko zčásti. Na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávky za žalovaným z uvedené smlouvy žalobkyni. [příjmení] [částka] představuje jistinu zápůjčky. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně původně požadovala 29 % roční úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 10 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a 29 % roční úroky a 10 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný jakožto spotřebitel měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 8 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 22 spisu a sdělení na č.l. 24 spisu), nevyjádřil. 4 Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu ohledně úroků z prodlení ve výši [částka] zpět. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 5 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaný, ač o přesunutí jednání na tento termín řádně informován (viz obálku na č.l. 27 spisu), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 6 Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou původní věřitel, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaný, mající tehdy bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu, jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaný zápůjčku v hotovosti převzal a zavázal se ji vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], původnímu věřiteli zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 59 týdenních splátkách po [částka] a v jedné další týdenní splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do týdne od uzavření smlouvy, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovaného, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude 10, a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek, sjednaný pro případ, že dlužná částka bude přesahovat dvanáctinásobek první týdenní splátky, byl sjednán ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započítat i nesplatnou pohledávku vůči žalovanému proti i splatné pohledávce žalovaného vůči němu. 7 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy činila zhruba 8 % ročně. 8 Z tabulky umoření soud zjistil, že po uzavření smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. 9 Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. 10 Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhů z výše uvedené smlouvy v celkové výši [částka] do [datum]. 11 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatil. 12 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaný, mající tehdy bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaný zápůjčku v hotovosti převzal a zavázal se ji vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], původnímu věřiteli zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 59 týdenních splátkách po [částka] a v jedné další týdenní splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do týdne od uzavření smlouvy, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovaného, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude 10, a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek, sjednaný pro případ, že dlužná částka bude přesahovat dvanáctinásobek první týdenní splátky, byl sjednán ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započítat i nesplatnou pohledávku vůči žalovanému proti i splatné pohledávce žalovaného vůči němu. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných tehdy bankami činila zhruba 8 % ročně. b) Po uzavření první smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh z ní dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. c) Na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z této smlouvy v celkové výši [částka] do [datum]. Žalovaný žalobkyni na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatil. 13 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 14 Použití českého práva na vztah mezi účastníky se opírá o ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, a o skutečnost, že vztahy z bezdůvodného obohacení, jež jsou předmětem řízení, souvisejí se smluvními vztahy mezi účastníky řídícími se vzhledem k volbám práva českým právem. 15 Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 19 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20 V souzené věci mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku, a žalovaný se mu zavázal zápůjčku ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. obč. zák. Kdyby byla tato smlouva platná, vznikla by z ní původnímu věřiteli povinnost strpět užívání předmětu zápůjčky žalovaným a žalovanému by vznikla povinnost předmět zápůjčky původnímu věřiteli vrátit a zaplatit„ poplatek“, jejž soud podle obsahu posoudil jako úroky, neboť plní jejich funkci. 21 Soud je však nucen konstatovat, že předmětná smlouva platná není. Úrok, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení činí celkem [částka]; při jistině ve výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 60 týdnů představuje tato částka úrok v sazbě 77,29 % ročně, více než devítinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící 8 % ročně. Kromě toho bylo sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalovaného; žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalovaného), smlouva nestanoví. Dále byl sjednán poplatek za zaslání upomínky ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 10, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat dvanáctinásobek první týdenní splátky, také poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započítat i nesplatnou pohledávku vůči žalovanému proti i splatné pohledávce žalovaného vůči němu. 22 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovaným po uzavření smlouvy dává smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo na jistinu ve výši [částka],„ poplatek“ ve výši [částka], smluvní pokutu z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky v celkové výši 10 x [částka] = [částka], poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], téměř trojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Je sice pravdou, že původní věřitel se zavázal k 60 osobním návštěvám u žalovaného za účelem inkasa splátky, tyto návštěvy se však měly realizovat po [obec] a i tak je sjednaná výše úroků nepřiměřená. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. 23 To, zda původní věřitel při uzavírání smluv splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 24 Vztahy z obou smluv proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku [částka] a původnímu věřiteli fakticky (reálně) zaplatil celkem [částka], takže je žalobkyni dosud dlužen částku [částka]. Jelikož jí tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. Ohledně dalších [částka] – [částka] = [částka] ji na jistině poskytnutých prostředků jako nedůvodnou zamítl. 25 Bezdůvodné obohacení žalovaného spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nevrácenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání upomínky. Náhrada za užívání částky [částka] v sazbě 8 % ročně činí od [datum] do [datum] částku [částka] a od [datum] do [datum] částku [částka]; tyto – na základě výzvy ze dne [datum] splatné – částky, činící celkem [částka], soud žalobkyni přiznal; ohledně kapitalizovaných úroků ve výši [částka] – [částka] = [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. S námitkou, že náhradu za užívání peněžních prostředků žalobkyně v řízení nepožadovala, se soud neztotožňuje; žalobkyně požadovala za užívání peněz úroky, které soud pouze jinak právně posoudil a částky v celkové výši [částka] jí přiznal nikoli jako úroky podle § 2392 obč. zák., nýbrž jako náhradu za bezdůvodné obohacení, které nelze vydat, podle § 2999 obč. zák. 26 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku. Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl původní věřitel, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovaného na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání původního věřitele, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 27 Lze tedy shrnout, že na jistině čerpaných prostředků soud žalobkyni přiznal celkem [částka] a na náhradách za užívání peněžních prostředků jí přiznal [částka]. Ohledně jistiny ve výši 1 038,68, ohledně kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a ohledně úroků v sazbě dalších 21 % ročně z částky [částka], v sazbě 29 % ročně ze zamítnutých [částka] od [datum] do [datum] a v sazbě 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, za něž se náhrada za užívání peněz bez právního důvodu dosud nestala splatnou, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 28 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaný byl k vrácení peněžních prostředků vyzván přípisem ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v tehdy platné sazbě 8,5 % ročně. Ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], ohledně úroků z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení, a ze zamítnutých [částka] od [datum] do zaplacení a ohledně úroků z prodlení v sazbě dalších 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 29 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 30 Souhrn žalobkyní původně požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka]. Žalobkyně měla tedy ve věci úspěch v rozsahu 59,48 % a má proto podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř. právo na náhradu 18,96 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši [částka], z něhož 18,96 % činí [částka]. Tuto částku je třeba zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni nepřiznal; vzhledem k množství pohledávek nabytých postoupením je zřejmé, že žalobkyně je inkasní agenturou, jež si má vymáhání pohledávek zajistit vlastním aparátem; advokát JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. byl přitom donedávna jediným akcionářem žalobkyně a zastoupení žalobkyně tímto advokátem, majícím navíc stále své sídlo na stejné adrese jako žalobkyně, je zjevným zneužitím práva na právní zastoupení za účelem navýšení dlužné částky (srov. ve velmi podobné věci nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn.

I. ÚS 585/17). 31 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.