13 C 165/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 127 714 Kč s příslušenstvím a vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku č. 2851/4 v budově č. p. 2851 na adrese , adresa, , v KÚ a obci , adresa, zapsanou na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -město a vyklizenou ji předat žalobcům, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 127 714 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 762 od 11. 1. 2024 do 18. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 238 Kč od 11. 2. 2024 do 10. 4. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 4. 2024 do 9. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 238 Kč od 11. 3. 2024, 9. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 5. 2024 do 10. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 4. 2024 do 10. 6. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 762 Kč od 11. 6. 2024 do 10. 7. 2024, a to vše do 3 od právní moc tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 762 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 238 Kč od 11. 4. 2024 do 9. 5. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 238 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 238 Kč od 10. 5. 2024 do 10. 6. 2024, úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky 27 238 Kč od 10. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 238 Kč od 11. 6. 2024 do 10. 7. 2024 a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladu řízen v částce 57 026 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní k rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. V žalobou ze dne 16. 5. 2024 co žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit byt číslo 2851/4 na adrese , adresa, v katastrálním území a obci , adresa, . Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13. 6. 2023 nájemní smlouva, kterou žalobci pronajali žalovanému předmětnou bytovou jednotku nacházející se v budově č. p. 2851 v katastrálním území a obci , adresa, , která je v SJM žalobců. Žalovaný dle žalobních tvrzení přes opakované výzvy nahradil nájemné, a proto byl opakovaně vyzván právním zástupcem žalobců k vyklizení předmětu nájmu a úhradě dlužného nájemného. Vzhledem k tomu, že žalovaný nájemné neuhradil přes výzvy žalobců, vypověděli žalobci nájem bez výpovědní doby v souladu s § 2291, z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník"). Přes doručenou výpověď však žalovaný předmětný byt nevyklidil.Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 5. 2024 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jim částku 127 714 Kč spolu s úrokem za prodlení za dlužné nájemné za užívání bytové jednotky číslo 2851/4 v budově č. p. 2851 v katastrálním území a obci , adresa, , tedy nájemné za užívání bytové jednotky, jejíhož vyklizení jsem žalobci domáhají. Řízení o zaplacení dlužného nájemného bylo původně veeno zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, .Usnesením zdejšího soudu ze dne ze dne 13.6.2024, č.j. , spisová značka, byla řízení ve věcech vedených pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, podle § 112 odst. 1 o. s. ř. spojena ke společnému řízení pod sp. zn. , spisová značka, .Žalovaný se vyjádřil k podané žalobě dne 11. 6. 2024, a to ještě před vydáním usnesení o spojení řízení o vyklizení bytu a úhradě dlužného nájemného. Uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí stejně jako nesouhlasí s žalobními tvrzeními, vyjma tvrzení o uzavření nájemní smlouvy. Dále uvedl že nesouhlasí s vyčíslenou výší dlužného nájemného a uvedl, že ke dni podání vyjádření, t.j. k 11. 6. 2024 byl nájemní vztah jakkoliv ukončen a považuje tak nájemní smlouvu nadále za platnou. Výpověď, kterou obdržel od žalovaných považuje za neplatnou.Ve věci bylo nařízeno jednání na 25. 10. 2024, k němuž byl žalovaným předvolán prostřednictvím datové schránky a z účasti na tomto jednání se omluvil podáním ze dne 24. 10. 2024 pro nemoc, přičemž o odročení ústního jednání žalovaný nepožádal. Na ústním jednání byly provedeny listinné důkazy předložené žalobci, a to zejména smlouva o nájmu bytu ze dne 13. 6. 2023, včetně jejích příloh, předžalobní výzva a okamžitá výpověď nájemní smlouvy ze dne 14.12.2023, předžalobní výzva k úhradě dlužného nájemného a vyklizení předmětu nájmu ze dne 11. 4. 2024, saldo nájemného ke dni 10.4.2024 v němž byly uvedeny částky, které měl podle žalobců žalovaný v souvislosti s nájmem bytu uhradit a které skutečně uhradil. Dále byl k důkazu proveden dopis žalovaného adresovaný právnímu zástupci žalobců ze dne 28.12.2023. V tomto dopise připouští žalovaný, že hradil platby spojené s užíváním bytu ve špatný den, nicméně vyjádřil nesouhlas s uvedeným výčtem úhrad nájemného a započítáváním těchto úhrad na nájemné za jednotlivé měsíce. Z tohoto dopisu žalovaného vyplývá, že se jedná o reakci na výpověď z nájmu ze dne 14. 12. 2023 adresovanou mu žalobci. Žalovaný namítá vůči výpovědi mu dané, že vyčíslení dlužného nájemného nesouhlasí, přičemž ke dni 28. 12. 2023 byl dle žalovaného skutečný dluh na nájemném 54 476 Kč oproti žalovanými tvrzeným dluhem na nájemném ve výši 84 534,81 Kč, od níž byla odečtena kauce ve výši 46 000 Kč. Žalovaný uvedl, že zaslanou výpověď považuje za neoprávněnou, nepřímá ji a nájemní smlouva o smlouvu považuje nadále za platnou. Vyjádřil ochotu uhradit vzniklý nedoplatek na nájemném a včetně úrokového příslušenství, přičemž zároveň uvedl, že nemám k dispozici pro úhradu platební údaje a je ochoten se sejít na osobní schůzce a případně dluh uhradit v hotovosti. Dále byl důkazu proveden dopis žalovaného adresovaný právnímu zástupci žalobců ze dne 29. 4. 2024, v němž žalovaný opětovně uvádí, že výpověď z nájmu považuje za neplatnou a uvádí, že mezi účastníky řízení byl dopočítán stav nájemného a plateb za služby, přičemž byla dosažena shoda a dluh byl dle tvrzení žalovaného obsaženém v tomto dopise vyrovnán. V dopise ze dne 29. 4. 2024 uvádí žalovaný také, že ke dni 29. 4. 2024 dluží na nájmu a službách souvisejících s užíváním bytu částku 74 476 Kč, jejíž úhradu v uvedeném dopise přislíbil do 7. 5. 2024.K důkazu byly provedeny výpisy z účtu žalobců vedeného u Air bank a. s. číslo účtu , č. účtu, , který je dle tvrzení žalobců veden pouze pro příjmy a náklady spojené s předmětnou bytovou jednotkou, což z obsahu těchto výpisů vyplývá, neboť jsou v nich zahrnuty toliko příchozí platby nájemného a odchozí platby za služby spojené s užíváním bytu. Datovými zprávami zaslanými žalobci žalovanému do datové schránky žalovaného postupně ve dnech 29. 10. 2023, 13. 11. 2023 a 21. 11. 2023 bylo prokázáno, že žalobci opakovaně vyzvali žalovaného k úhradě dlužného nájemného. K důkazu byla také provedena e-mailová komunikace mezi žalovaným a právním zástupcem žalobců, v níž byl žalovaný opakovaně vyzýván k vyklizení bytové jednotky a upomínán o úhradu dlužného nájemného, na což opakovaně reaguje žalovaný tak, že nájem nadále trvá a bytovou jednotku vyklidit do případného rozhodnutí soudu nehodlá.Žalobci podané žaloby byly spojeny do jediného řízení, protože se oba nároky uplatněné žalobci týkaly týchž účastníků a podobného skutkového základu vycházejícího z téže uzavřené nájemní smlouvy, z níž vztah účastníků řízení vychází. Důvody, proto které bylo žalobě v části požadující vyklizení bytové jednotky vyhověno a důvody, pro které bylo v podstatné části vyhověno žalobě na zaplacení dlužného nájemného se však liší, proto se v odůvodnění svého rozhodnutí bude soud zabývat nejprve důvody, pro které vyhověl žalobě na vyklizení a poté odůvodněním rozhodnutí o přiznání peněžitého plnění.Pokud jde o žalobu na vyklizení, zjistil soud z provedeného dokazování, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13.6.2023 nájemní smlouva, jejímž předmětem je bytová jednotka č. 2851/4 v budově č.p. 2851 v k.ú. a obci , adresa, , nájemné bylo sjednáno na částku 23 000 Kč a záloha na služby spojené s užíváním bytu na částku 4 238 Kč, kteréžto platby jsou splatné vždy do 10. dne příslušného kalendářního měsíce. V čl. IV odst. 1 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že nájem je uzavřen na dobu určitou od 13.6.2023 do 12.6.2024. V čl. IV odst. 2 nájemní smlouvy je ujednáno, že se nájem automaticky prodlužuje o jeden rok, pokud některá ze smluvních stran nesdělí druhé smluvní straně nejpozději do měsíce před uplynutím sjednané doby nájmu, že trvá na ukončení nájemního vztahu. Dne 14.12.2023 odeslali žalobci žalovanému výpověď z nájmu bez výpovědní doby, která byla žalovanému doručena do jeho datové schránky dne 27.12.2023. V ní žalobci uvedli jako důvod výpovědi z nájmu hrubé porušení povinností na straně žalovaného za prodlení s úhradou nájemného za tři měsíce. Součástí výpovědi byla i výzva k vyklizení bytu, ale její součástí nebylo poučení žalovaného o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem podle § 2286 odst. 2, občanského zákoníku. Žalovaní vyzvali žalobce k vyklizení bytu dopisem ze dne 11.4.2024 doručeným do datové schránky žalovaného dne 22.4.2024. Potvrzení o doručení výpovědi z nájmu a výzvy k vyklizení byla k důkazu proveden na ústním jednání konaném dne 13.11.2024. Žalobci vyzývali žalovaného k úhradě dlužného nájemného nejméně třemi samostatnými výzvami v roce 2023. Žalovaný svými dopisy ze dne 28.12.2023 a 29.4.2024 reagoval na výpověď z nájmu a výzvu k vyklizení bytu, odmítl byt vyklidit a částečně uznal nárok žalobců na úhradu dlužného nájemného, byť ne ve výši jimi požadované.Podle § 2286 odst. 2, občanského zákoníku, vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.Podle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.Podle § 555 odst. 1 občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.Podle § 556 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen a při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.Soud provedené důkazy vyhodnotil tak, že žalovaný nepochybně dlužil žalobcům platby za nájemné v roce 2023 i v roce 2024, když mezi stranami byla sporná výše dluhu. Žalobci dali nájemci výpověď z bytu, která byla doručena k jeho rukám, což bylo prokázáno jak doručenkou ze systému datových schránek, tak písemnou reakcí žalovaného na tuto výpověď. Výpověď z nájmu nicméně neobsahovala poučení o možnosti vznést proti ní námitky a zejména poučení o možnosti bránit se proti ní u soudu, pročež je na tokovou výpověď třeba hledět jako na absolutně neplatnou, přičemž neobsahuje-li výpověď z nájmu bytu poučení o možnosti přezkoumání její oprávněnosti soudem, má to za následek její absolutní neplatnost ve smyslu § 588 ( viz rozhodnutí NS , spisová značka, ), k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Výpovědí danou žalovanému tedy nájemní smlouva nezanikla a nájem nadále trval. Nájem však skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tedy dnem 12.6.2024, neboť žalobci nepochybně vůči žalovanému projevili svou vůli nájemní vztah neobnovit, a to jednak danou výpovědí, byť neplatnou, a jednak výzvou k vyklizení bytu ze dne 11.4.2024. není přitom podstatné, že se žalobci vyklizení domáhali z titulu neplatné výpovědi, neboť jejich vůle jednoznačně směřovala k tomu, aby byl nájemní vztah ukončen, tedy aby žalovaný vyklidil předmětný byt. Důvodem takového projevu vůle byl nepochybně dluh na nájemném, jehož existenci žalovaný v korespondenci s právním zástupcem žalobců sám uznal a sporoval pouze jeho výši. Protože si strany ujednali možnost prolongace nájmu i po skončení ujednané doby nájmu odlišně od právní úpravy obsažené v § 2285 část věty první před středníkem, občanského zákoníku, což jim zákon výslovně umožňuje a žalobci splnili smluvní podmínku, za níž se nájem dále neprodlužuje tím, že žalovaného k vyklizení v předstihu delším než jeden měsíc vyzvali k vyklizení bytu, vznikla žalovanému povinnost vyklidit byt po skončení sjednané doby nájmu, tedy ke dni 12.6.2024.Žaloba byla sice podána před uplynutím sjednané doby nájmu, ale podle § 154 odst. 1, o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V době vyhlášení rozsudku o vyklizení bytu již nájem skončil, žalovaný užívá nadále byt bez právního důvodu, a proto soud v této části žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost předmětný byt vyklidit. Lhůta k vyklizení byla stanovena jako patnáctidenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.Při posuzování nároku na zaplacení dlužného nájemného došel soud po provedeném dokazování ke skutkovým zjištěním, dle nichž evidují žalobci za žalovaným pohledávku ve výši 127 714 Kč, a to ke dni 10. 4. 2024. O úhradě této částky byl žalovaný vyzván dopisem adresovaným právním zástupcem žalobců dne 11. 4. 2024. Žalobci vyzvali žalovaného úhradě dlužného nájemného již dopisem ze dne 11. 12. 2023, ve kterém na dlužný nájem započetli kauci ve výši 46 000 Kč. Ve výzvě ze dne 11. 4. 2024 právní zástupce žalobců uvedl, že částka 127 714 Kč je kalkulována bez započtení výše uvedené kauce v částce 46 000 Kč. Takový postup žalobcům však není přípustný, neboť započtením kauce na dlužné nájemné učiněným v dopise ze dne 14. 12. 2023 pohledávka žalobců za žalovaným z tohoto titulu v rozsahu započtení, tedy v rozsahu částky 46 000 Kč částečně zanikla splněním. Započtení má tak stejné účinky jako přijetí plnění od dlužníka jinou formou a žalobci coby věřitelé nemohou již přijaté plnění odepřít. Po započtení částky 46 000 kč tak činil dluh žalovaného za žalobci částku 81 714 Kč.Během prvního jednání ve věci konaného dne 25.10.2024 žalobci doplnili svá skutková tvrzení ohledně dluhu na nájemném tak, že ke dni 2.10.2024 činil dluh žalovaného vůči žalobcům částku 202 190 Kč bez zohlednění zápočtu ve výši 46 000 Kč. Podáním ze dne 4.11.2024 doplnili žalobci svá skutková tvrzení, že dluh žalovaného činí na jistině částku 161 244,46 Kč se zohledněním zápočtu. Tvrzená výše dluhu, který v době od podání žaloby podle žalobních tvrzení rostl, neboť žalovaný nehradil ani v době po podání žaloby řádně nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu tak ke dni vyhlášení rozsudku přesahovala žalovanou jistinu dluhu ve výši 127 714 Kč.Žalovaný sice v průběhu řízení namítal, že výše dluhu neodpovídá skutečnosti, ale žádné důkazy v tomto směru nenavrhl a ústních jednání se nezúčastnil. Žalobci unesli svou povinnost tvrzení výše dluhu žalovaného. Podle teorie analýzy norem je každá procesní strana povinna tvrdit a prokázat skutkové okolnosti, které vyplývají z právní normy, z níž daná procesní strana uplatňuje svůj nárok či námitky. Pokud procesní strana skutkové okolnosti z pro ni příznivé právní normy neprokáže, nemůže v soudním řízení uspět. Tvrzení žalovaného o jiné výši dluhu, než jaká byla žalována nebylo jednak konkrétní a jednak nebylo podloženo žádnými důkazy. Žalobci nemohou prokazovat v řízení negativní skutečnost, totiž že jim žalovaný nájem neuhradil. Naopak břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně případného uhrazení nájemného a dalších plateb dle nájemní smlouvy tížilo žalovaného, který toto své břemeno neunesl. Soud proto při posuzování uplatněného nároku vyšel z tvrzení žalobců o tom, v jakém rozsahu nebyly platby nájemného a služeb spojených s užíváním bytu uhrazeny.Nelze ani odhlédnout od toho, že žalovaný v korespondenci s právním zástupcem žalobců z doby před podáním žaloby sliboval úhradu svých závazků vůči žalobcům, ale neprokázal, že by tak skutečně učinil či měl vůli tyto své závazky uhradit. Z komunikace žalovaného s žalobci naopak vyplývá, že žalovaný se snaží splnění svých povinností z nájemní smlouvy vyhnout, popřípadě jejich splnění oddálit. Ostatně totéž platí i o neochotě žalovaného vyklidit byt ve vlastnictví žalobců, za jehož užívání žalobcům řádně neplatí, přestože ujednaná doba nájmu již uplynula. Procesní obranu žalovaného spočívající v neúplných tvrzeních o nesprávné výši dluhu tak soud považuje ze shora uvedených důvodů za účelovou.Žalobci učinili předmětem řízení žalobou ze dne 16. 5. 2024 jistinu dluhu v částce 127 714 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 18 762 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 27 238 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 27 238 Kč od 11. 3. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 20 000 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení. V průběhu řízení, konkrétně svým podáním ze dne 4.11.2024 doplnili žalobci žalobní tvrzení, podle nichž dluh žalovaného činí na jistině částku 161 244,46 Kč. Zároveň však v rámci podání ze dne 4. 11. 2024 žalobci nerozšířily žalobu ani nezmínili návrh na zahájení řízení co do požadované jistiny a úrokového příslušenství. Soud tedy nadále rozhodoval předmětu sporu, který byl definován návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 5. 2024.Podle § 1933 odst. 1 občanského zákoníku je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.Součástí podané žaloby byla tabulka obsahující přehled plateb žalovaného provedených od počátku trvání nájemního vztahu do 10. 4. 2024. Z této tabulky vyplývá, že platby žalovaného evidované žalobci nebyly započteny v souladu s § 1633 odst. 1 občanského zákoníku na nejstarší existující dluh, ale byly započítávány žalobci na dlužné nájemné za měsíc, v němž byla příslušná platba připsána na účet žalobců. Žalobce na tento nesoulad upozornění postupem podle § 118 a odst. 1 o.s.ř. během ústního jednání konaného dne 25. 10. 2024. Přes toto upozornění žalobci nezměnili žalobní návrh a setrvali na původně uplatněném rozsahu úrokového příslušenství dluhu, Pouze ve vyjádření ze dne 4. 11. 2024 uvedl, že u svojí svůj nárok tak, že žádají úroky z prodlení v souladu s § 1932 občanského zákoníku, tedy jednotlivé dílčí úhrady nájemného započítávají na nejstarší existující dluh jde dle přiložené tabulky. Z předloženého listinného důkazu, tedy za tabulky vývoje úroků z prodlení však není zřejmé, jaká platba žalovaného byla započtena na jakou konkrétní část dluhu. Během ústního jednání konaného dne 13. 11. 2024 byli žalobci upozorněni, že z doplnění žaloby jimi učiněným nevyplývá, jakým způsobem dospěli žalobci k výpočtu úrokového příslušenství uvedeného v podané žalobě. Žalobce i přes toto upozornění setrvali na podané žalobě v jejím původním rozsahu. Soud se tedy musel vypořádat s nedostatečnými tvrzeními žalobců ohledně úrokového příslušenství dluhu.Soud při posuzování odůvodněné výše úrokového příslušenství ve formě úroku z prodlení dospěl k závěru, že je požadován úrok z prodlení s úhradou nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za měsíce leden až duben 2024, a to na základě počátečních dnů prodlení, jak je žalobci stanovili v žalobních petitu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.Platba v částce 27 238 Kč ze dne 18. 1. 2024 tak měla být započtena na zbývající část dlužného nájemného splatného 11. 1. 2024, když část nájemného za leden ve výši 8 476 Kč byla uhrazena dne 12.1.2024. Nájemné splatné dne 11.2.2024 bylo uhrazeno částečně v rozsahu částky 7 238 platbou ze dne 10.4.2024 a částečně v rozsahu částky 20 000 Kč platbou ze dne 9.5.2024. Zbývající část platby ze dne 9.5.2024 ve výši 7 238 Kč (po odečtení částky 20 000 Kč započítané na únorové nájemné) byla započtena na nájemné za březen splatné dne 10.3.2024. Zbývající část nájemného za březen byla uhrazena částí platby ze dne 10.6.2024 ( v rozsahu 20 000 Kč) a zbývající část platby ze dne 10.6.2024 v rozsahu 7 238 Kč byla započtena na nájemné za duben 2024. Zbývající část dluhu byla nájemného za duben 2024 byla uhrazena platbou ze dne 10.7.2024.Soud si je vědom určité nepřehlednosti započítávání částek uhrazených žalovaným na jednotlivé části dluhu, takže upřesňuje, že na nájemné za leden byly započteny platby uhrazené dne 12.1. a 18.1.2024, na nájemné za únor byly započteny platby uhrazené dne 10.4. a 9.5.2024 (částečně), na nájemné za březen byly započteny platby uhrazené dne 9.5. a 10.6.2024 (částečně) a na nájemné za duben byly započteny platby uhrazené dne 10.6. a 10.7.2024 (částečně). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba co do úrokového příslušenství zamítnuta.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobci byli v řízení neúspěšní jen v poměrně nepatné části a má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 11 386 Kč, sedmi úkonů právní služby po 6 220 Kč (tj. 43 540 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis dvou žalob (na vyklizení a na úhradu dlužného nájemného), zaslání výzvy k plnění, účast na dvou ústních jednání, doplnění žaloby ze dne 4.11.2024, sedmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Výše odměny za jeden každý úkon právní služby byla určena podle § 8 odst. 3, vyhl.č. 177/1996 Sb., je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší, což je v tomto případě hodnota věci v řízení o zaplacení dlužného nájemného. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 57 026 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.