Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

13 C 168/2021

č. j. 13 C 168/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-19 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPM:2022:13.C.168.2021.1

Citované zákony (17)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvalým pobytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Ohledně úroků z prodlení ve výši [částka] řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], úroky ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka] a 8,25 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka], úroků ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], 29 % ročních úroků z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky [částka] a v sazbě 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž mu poskytla zápůjčku ve výši [částka], žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a své dluhy vůči původnímu věřiteli splnil toliko zčásti. Na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávky za žalovaným z této smlouvy žalobkyni. [příjmení] [částka] představuje jistinu zápůjčky. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně původně požadovala 29 % roční úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 9,75 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a 29 % roční úroky a 9,75 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 15 spisu a sdělení na č.l. 16 spisu), nevyjádřil. 3 Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu ohledně úroků z prodlení ve výši [částka] zpět. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 4 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaný, jemuž bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Ze smlouvy o zápůjčce a z jejích smluvních podmínek soud zjistil, že dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaný zápůjčku převzal a zavázal se ji vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit původnímu věřiteli v místě svého bydliště v hotovosti v 44 týdenních splátkách po [částka] a v jedné další týdenní splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do týdne od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího týdenního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit sedm, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat dvanáctinásobek první týdenní splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započíst svou i nesplatnou pohledávku vůči žalovanému proti i splatné pohledávce žalovaného vůči němu. 6 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření výše uvedené smlouvy činila zhruba 8 % ročně. 7 Z tabulky umoření soud zjistil, že po uzavření smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh původnímu věřiteli celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. 8 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. 9 Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z uvedené smlouvy v celkové výši [částka] do [datum]. 10 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatil. 11 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaný zápůjčku převzal a zavázal se ji vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit původnímu věřiteli v místě svého bydliště v hotovosti v 44 týdenních splátkách po [částka] a v jedné další týdenní splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do týdne od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího týdenního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit sedm, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat dvanáctinásobek první týdenní splátky, byl sjednán také poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započíst svou i nesplatnou pohledávku vůči žalovanému proti i splatné pohledávce žalovaného vůči němu. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření výše uvedené smlouvy činila zhruba 8 % ročně. b) Po uzavření smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh původnímu věřiteli celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. Následně již nic nezaplatil. Na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalovanému z této smlouvy žalobkyni. c) Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z uvedené smlouvy v celkové výši [částka], a to do [datum]. Žalovaný žalobkyni na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatil. 12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 13 Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 17 Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19 V souzené věci mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku a žalovaný se mu zavázal zápůjčku ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. obč. zák. Kdyby byla tato smlouva platná, vznikla by z ní původnímu věřiteli povinnost strpět užívání předmětu zápůjčky žalovaným a žalovanému by vznikla povinnost předmět zápůjčky původnímu věřiteli vrátit a zaplatit„ poplatky“, jež soud podle obsahu posoudil jako úroky, neboť plní jejich funkci. 20 Soud je však nucen konstatovat, že smlouva platná není. Úrok a dále částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení činí celkem [částka]; při jistině ve výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 45 týdnů představují tyto částky úrok v sazbě 82,55 % ročně, více než desetinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Kromě toho bylo sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému; přitom žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalovaného), smlouva nestanoví. Dále byl sjednán poplatek za zaslání upomínky ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit sedm, a pro případ, že dlužná částka bude přesahovat dvanáctinásobek první týdenní splátky, také poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že původní věřitel může započíst svou i nesplatnou pohledávku vůči žalovanému proti i splatné pohledávce žalovaného vůči němu. 21 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovaným po uzavření smlouvy dává smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], za pouhých 45 týdnů od poskytnutí zápůjčky, právo minimálně na jistinu ve výši [částka],„ poplatek“ ve výši [částka], smluvní pokutu z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky v celkové výši 7 x [částka] = [částka], poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], více než dvojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Tyto podmínky jsou extrémní, i když se původní věřitel zavázal vykonat za účelem hotovostního výběru splátek 45 návštěv v bydlišti žalovaného. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. To, zda původní věřitel při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 22 Vztahy ze smlouvy proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný fakticky (reálně) obdržel na základě smlouvy částku [částka] a původnímu věřiteli fakticky (reálně) zaplatil částku [částka], takže je žalobkyni na jistině poskytnutých prostředků dosud dlužen [částka]. Jelikož tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. Ohledně dalších [částka] – [částka] = [částka] ji na jistině poskytnutých prostředků jako nedůvodnou zamítl. 23 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku. Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její nezanedbatelnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl poskytovatel úvěru, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovaného na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání poskytovatele úvěru, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 24 Bezdůvodné obohacení žalovaného spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nevrácenou část stále užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání upomínky. Náhrada za užívání částky [částka] v sazbě 8 % ročně od [datum] do [datum] činí [částka]; tuto – na základě výzvy ze dne [datum] splatnou – částku soud žalobkyni přiznal; ohledně kapitalizovaných úroků ve výši [částka] – [částka] = [částka] a ohledně 29 % ročních úroků z částky [částka] od [datum] do zaplacení ji jako nedůvodnou zamítl. S námitkou, že náhradu za užívání peněžních prostředků žalobkyně nepožadovala, se soud neztotožňuje; žalobkyně požadovala za užívání peněz úroky, které soud pouze jinak právně posoudil a částku v celkové výši [částka] jí přiznal nikoli jako úroky podle § 2392 obč. zák., nýbrž jako náhradu za bezdůvodné obohacení, které nelze vydat, podle § 2999 obč. zák. 25 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaný byl k vrácení peněžních prostředků vyzván přípisem ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z přiznaných [částka] od [datum] do zaplacení, a to v tehdy platné sazbě 8,25 % ročně; kapitalizovány ke dni [datum] činí tyto úroky z prodlení [částka]. Ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] – [částka] – [částka] = [částka] a ohledně úroků z prodlení v sazbě 9,75 % ročně ze zamítnutých [částka] a v přesahující sazbě 1,5 % ročně z částky [částka], v obou případech od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 26 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 27 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému, jenž by měl na náhradu jejich poměrné části právo, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly. 28 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.