13 C 20/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 47 662,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 662,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 974,33 Kč od 24. 3. 2024 do 23. 6. 2024, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 46 275,87 Kč od 24. 6. 2024 do 23. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 275,87 Kč od 4. 7. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 46 275,87 Kč od 24. 7. 2024 do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 907 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 26.7.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 662,87 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23.3.2021 rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně. Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 13.2.2024 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 46 497 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s byl mu úvěr č. , IBAN, schválen a dne 13.2.2024 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 920 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná smlouvou o úvěru, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24.3.2024 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24.2.2032. Splátka splatná dne 24.3.2024 byla splacena. Na splátku dne 24.4.2024 bylo ze strany žalovaného dne 24.04.2024 zaplaceno pouze 326,38 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částkou ve výši 213,24 Kč na úhradu jistiny splátky a částí ve výši 113,14 Kč na úhradu úroku splátky. Počínaje splátkou ke dni 24.4.2024 tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru č. , IBAN, ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru dne 24.6.2024 k zesplatnění úvěru dne 24.6.2024. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 46 275,87 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 974,33 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 24.3.2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 23.6.2024. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 24.6.2024, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 46 275,87 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 974,33 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 23.6.2024. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 24.6.2024. Podle rámcové smlouvy ze dne 23.3.2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným bylo ujednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 387 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. Za účelem projednání věci bylo nařízeno ústního jednání na den 30. 4. 2025. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila svým podáním ze dne 3.4.2025, v němž souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti a žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Soud proto během ústního jednání provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, které jsou dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

4. V případě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným se soud z úřední povinnosti v souladu se zněním § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zabýval otázkou, zda žalobkyně coby poskytovatel úvěru posoudila dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Z provedených listinných důkazů, bylo prokázáno, že žalobkyně zjistila majetkové poměry žalovaného a tyto byly dostatečné pro splnění závazku založeného smlouvou o úvěru. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.

5. Z rámcové smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne 23. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně na základě této smlouvy zřídila žalovanému běžný účet č. , č. účtu, a platební kartu k tomuto účtu. Z přehledu plateb pak bylo prokázáno, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 46 497 Kč ve formě spotřebitelského úvěru s úrokovou sazbou ve výši 17,9 % ročně. Poskytnutí této částky bylo prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného. Žalovaný přitom dle žalobních tvrzení na úvěr plnil pouze částečně, přičemž plnění ve výši 326,38 Kč bylo prokázáno přehledem plateb a žalovaný pro svou pasivitu v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni plnil částku vyšší, než jakou tvrdí žalobkyně. Z uvedených důkazů má soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za prokázaný.

6. Soud věc právně posoudil i podle ust. § 122 odst. 4, z.č. 257/2016 Sb., podle kterého může věřitel požadovat pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, úroky z prodlení a smluvní pokutu. Uplatněný nárok na zaplacení úroku odpovídá limitům stanoveným v § 122 odst. 4, z.č. 257/2016 Sb.

7. S ohledem na tvrzení žalobkyně a provedené listinné důkazy rozhodl soud tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 46 275,87 Kč, spolu se smluvním úrokem 17,9 % ročně z částky 46 275,87 Kč od 24.6.2024 do 23.7.2024, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 275,87 Kč od 4.7.2024 do zaplacení a spolu se smluvním úrokem 14,75 % ročně z částky 46 275,87 Kč od 24.07.2024 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 974,33 Kč za období od 24.3.2024 do 23.6.2024. Z titulu nepovoleného debetu na účtu žalovaného č. , č. účtu, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 1 387 Kč. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 18 593 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.