13 C 20/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 32 508,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by tím byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru. Podle žalobních tvrzení byla dne datum uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaná souhlasila. Úroky úvěru měly být žalovanou žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první písemnou upomínku ze dne datum, kde vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované druhou písemnou upomínku ze dne datum, kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne datum. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně přistoupila dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Do dne podání žaloby žalovaná pak neuhradila na jistinu pohledávky ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na na adresu místa skutečného pobytu prostřednictvím dožádaného soudu.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci. právnická osoba případě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se soud z úřední povinnosti v souladu se zněním § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zabýval otázkou, zda žalobkyně coby poskytovatel úvěrů posoudila dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované coby spotřebitele. Z provedených listinných důkazů, a to výplatních pásek žalované za období tří měsíců předcházející uzavření smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že žalovaná v té době dosahovala příjmů ve výši mezi částka a částka čistého. Náklady na bydlení žalované pak byl jí samou před uzavřením smlouvy o úvěru deklarovány na částka měsíčně. Při výši splátky úvěru ve výši částka včetně doplňkových služeb dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjistila majetkové poměry žalované a tyto byly dostatečné pro splnění závazku založeného smlouvou o úvěru. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo Anonymizováno 1819/2023 ze dne datum, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo hodnota ze dne datum bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala zapůjčit žalované částku částka a žalovaná se zavázala tuto vrátit ve sjednané lhůtě. Podpisem této smlouvy žalovaná rovněž stvrdila převzetí částky úvěru v hotovosti. Úrok za poskytnutí úvěru byl sice ve smlouvě sjednán vyšší, než jaký byl v době jejího uzavření úrok obvyklý, ale výše sjednaného úroku není natolik excesivní, aby odůvodňovala postup podle § 488 občanského zákoníku a sama žalovaná pro svou pasivitu v řízení ničeho proti výši úroku nenamítala. Žalovaná pro svou pasivitu v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uhradila na předmětný úvěr vyšší částku, než jakou tvrdila žalobkyně. Ze smlouvy vyplývají i nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalované se splácením úvěru, jejichž výše není sjednána v rozporu s § 122, z.č. 257/2016 Sb. Soud proto výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl v celém jejím rozsahu. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od datum, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu. Žalobkyně tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, čtyř úkonů právní služby po částka (tj. částka) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění a doplnění žaloby, čtyř režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka částka. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.