13 C 205/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované pro zaplacení 30 518,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 33 021,11 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 30 518,59 Kč od [datum] do zaplacení a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 652 Kč a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 30 518,59 Kč jako dlužnou odměnu za právní služby poskytnuté žalobkyní, částku 2 502,52 Kč jako smluvní pokutu, úrokové příslušenství dluhu a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] uzavřely se žalobkyní smlouvy o poskytování právních služeb, a to na základě objednávek uzavřených dne [datum]. Předmětem těchto smluv pak bylo poskytování právních služeb ve věci sepisu smlouvy o převodu obchodního podílu, sepisu výzvy pronajímateli osobních automobilů, analýzy nájemní smlouvy na osobní automobily. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] se pak zavázaly za poskytnuté právní služby uhradit žalobkyni odměnu ve výši 1.100 Kč bez DPH za každých započatých 30 minut právní služby. Žalobkyně poskytla žalované [číslo] žalované [číslo] na základě výše uvedených a přiložených objednávek právní služby, na základě kterých byly vystaveny faktury, a to faktura č. 2023 se splatností do [datum] znějící na částku ve výši 2.901,58 Kč a faktura č. 2023 se splatností do [datum] znějící na částku 27.617,01 Kč, kdy tak celková částka k úhradě byla 30.518,59 Kč. Žalobkyně s žalovanou [číslo] [číslo] uzavřela dne [datum] dohodu o úhradě dluhu ve splátkách, kde žalovaná [číslo] [číslo] prohlásily, že si jsou vědomy, že k [datum] dluží žalobkyni částku 30.518,59 Kč za poskytnuté právní služby. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] prohlásily, že tento dluh uznávají co do důvodu i výše a zavazují se jej žalobkyni řádně a včas uhradit v pravidelných splátkách 3 000 Kč měsíčně splatné vždy ke konci každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2023 až do úplného zaplacení dluhu. Dále účastníci řízení ujednali, že nebude-li některá ze splátek uhrazena v uvedeném termínu, ztrácí žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] výhodu splátek a zbývající část dluhu se stává splatnou okamžikem, kdy se žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] dostaly do prodlení. V takovém případě je žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] krom zbývající části dluhu povinna zaplatit žalobkyni rovněž smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] však ke dni podání žaloby ve zbytku částky ničeho neuhradily, kdy tak žalobkyně za žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] eviduje pohledávku ve výši 30.518,59 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Jelikož žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] neuhradily sjednanou odměnu řádně a včas, zaslala žalobkyně žalované [číslo] [číslo] výzvu k úhradě dluhu dne [datum] s možností úhrady celé částky do [datum]. Žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] však ani přes tuto výzvu dluh neuhradily, ač byl upozorněny, že nebude-li dluh uhrazen, bude ve věci podána žaloba a dojde tak k nárůstu nákladů. S ohledem na prodlení žalovaných pak žalobkyně nárokuje rovněž smluvní pokutu, a to v souladu s uzavřenými objednávkami právních služeb ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tak nárokuje následující smluvní pokutu ve výši 0,2% denně z částky 30.518,59 Kč za období od [datum] do dne podání žaloby ([datum]), tj. 41 dní, Smluvní pokuta je tak ke dni podání žaloby ve výši v součtu 2.502,52 Kč.

2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili společným podáním ze dne [datum], v němž uvedli, že nárok uplatněný žalobou ani z části neuznávají. Žalovaní zejména uvedli, že jednání se žalobkyní vedl ve většině případů společník v prvé žalované [příjmení] [příjmení], který v některých případech zadával žalobkyni pokyny, které se týkaly právního zastoupení v jeho soukromých záležitostech, nikoliv v záležitostech žalovaných. [příjmení] část právních služeb fakturovaných žalobkyní tak byla podle tvrzení žalovaných poskytnuta ve prospěch jiných osob než žalovaných. Přitom [příjmení] [příjmení] není a nebyl jednatelem prvé žalované a nebyl tedy oprávněn ji zavazovat ve vztahu k žalobkyni, když k žádnému jednání navenek nebyl zmocněn ani pověřen. Této skutečnosti si dle názorů žalovaných musela být žalobkyně vědoma. Žalovaní dále uvedli, že právní služby nebyly poskytnuty v rozsahu, který žalobkyně tvrdí. Podle názoru žalovaných je tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutých právních služeb natolik obecné, že by měla být vyzvána k doplnění svých tvrzení. K tvrzené dohodě o úhradě dluhu ve splátkách ze dne [datum] žalovaní uvedli, že druhá žalovaná, která je současně jednatelkou prvé žalované, není právnicky vzdělána a nemohla zcela bez pochybností posoudit důsledky institutu uznání dluhu pro dlužníka. Pokud jde o uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně, považují žalovaní tuto smluvní pokutu za neúměrně vysokou, a to i s ohledem na uplatněný nárok na zaplacení úroků za prodlení z částky 30 518,59 Kč za poskytnuté právní služby. Výše smluvní pokuty, která dle výpočtu žalovaných spolu s úrokem z prodlení činí 88 % ročně z jistiny dluhu, považují žalovaní za neúměrnou a nemorální.

3. Ve věci bylo konáno ústní jednání dne [datum], k němuž se žalovaní i přes řádné předvolání nedostavili, a proto bylo jednáno v souladu s § 101 odst. 3, o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, z nichž vyplynuly skutečnosti korespondující se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Mezi oběma žalovanými coby objednatelem a žalobkyní byly uzavřeny 2 smlouvy, a to obě dne [datum] označené jako„ objednávka právních služeb“. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným právní služby v konkrétně sjednaném rozsahu, a to právní služby spočívající v sepisu smlouvy o převodu obchodního podílu, sepisu výzvy pronajímateli osobní auto a analýzy nájemní smlouvy na osobní automobil, přičemž v obou těchto smlouvách byla shodně ujednána odměna za poskytnuté právní služby ve výši 1 100 Kč za každých započatých 30 minut poskytování právní služby. V článku II. obou smluv o poskytnutí právní služby je ujednán způsob fakturace právních služeb tak, že objednatel se zavazuje hradit odměnu za poskytnuté právní služby v částkách a termínech splatnosti, jež budou uvedeny na daňových dokladech vystavených žalobkyní. V článku V. předmětných smluv je pak ujednáno, že služby poskytnuté žalobkyním čerpá objednatel v rámci své podnikatelské činnosti a žádá, aby mu byly zasílány daňové doklady – faktury a potvrzení o přijaté platbě na subjekt uvedený v záhlaví objednávky, myšleno smlouvy. Vzhledem k obsahu obou smluv o poskytnutí právní služby má soud za to, že žalovaní vystupují na straně objednatele právních služeb společně a nerozdílně, a to bez ohledu na skutečnost, že prvá žalovaná vstoupila do tohoto právního vztahu jako podnikatel, zatímco druhá žalovaná nikoliv. Obsah smluvního ujednání mezi účastníky řízení však umožňoval žalobkyni uplatnit nárok na zaplacení odměny za poskytnuté právní služby po kterékoli z žalovaných coby účastníků smlouvy. Z faktury číslo 2023 ze dne [datum] a faktury číslo 2023 ze dne [datum] pak má soud za prokázané, že žalobkyně uplatnila vůči žalovaným nárok na zaplacení částky celkem 30 518,59 Kč za poskytnuté právní služby, když tyto částky vyfakturovala prvé žalované, avšak za situace, kdy druhá žalovaná je jednatelkou prvé žalované musela si být i druhá žalovaná vědoma, že nárok na zaplacení odměny za poskytnuté právní služby byl žalobkyní uplatněn. Dohodou o úhradě dluhu ve splátkách ze dne [datum] se pak obě žalované společně v pozici dlužníka zavázaly uhradit právě částku 30 518,59 Kč, jejíž výše vyplývá ze žalobkyní vystavených faktur, a to v měsíčních splátkách o výše každé splátky 3 000 Kč, přičemž první splátka měla být splatná počínaje měsícem březen 2023. Součástí dohody o úhradě dluhu ve splátkách bylo rovněž prohlášení, že žalované dluh popsaný v této dohodě uznávají co do důvodu i výše. Dále bylo obsahem této dohody ujednání o smluvní pokutě a ztráty výhody splátek v případě, když se dlužník dostane do prodlení s úhradou byť jediné splátky. Výše smluvní pokuty pak byla ujednána na 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení.

4. Z obsahu smluv o v poskytnutí právních služeb jednoznačně vyplývá vůle žalovaných býti z této smlouvy zavázán společně a nerozdílně, když žalované vystupují v těchto smlouvách společně na straně jedné, aniž by smlouva obsahovala ujednání, že by jedna či druhá žalovaná byla nějak vyňata z povinnosti plnit žalobkyni odměnu za poskytnuté plnění. Podle § 1872 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, či jen na některých z nich. Ve vztahu k první žalované uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení odměny za poskytnuté právní služby formou vystavených faktur, přičemž o této skutečnosti s ohledem na výkon funkce jednatele musela vědět i druhá žalovaná. O vědomosti obou žalovaných o existenci dluhu ve výši 30 519,59 Kč svědčí i dohoda o úhradě dluhu ve splátkách, která obsahuje uznání dluhu ze strany obou žalovaných. Žalované si tak nepochybně ke dne [datum] musely být vědomy existenci dluhu, neboť jej výslovně uznaly.

5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Právní jednání obou žalovaných vyjádřené podpisem dohody o úhradě dluhu ve splátkách tak zakládá vyvratitelnou domněnku existence dluhu. Žalované tak měli v řízení možnost bránit se tím, že dluh uplatněný žalobkyní nevznikl, či jakýmkoliv způsobem zanikl. Tvrzení žalovaných v jejich vyjádření k žalobě však nejsou podle názoru soudu způsobilá vyvrátit domněnku o existenci dluhu ke dni [datum]. I pokud by bylo v řízení prokázáno, že právní služby následně fakturované žalobkyní byly objednány v konkrétních případech, nikoliv žalovanými ale třetí osobou, písemným uznáním dluhu žalované vůči žalobkyni potvrdili, že nárok žalobkyně za poskytnuté právní služby existuje, čímž byly případné nedostatky právních jednání žalovaných ve vztahu k žalobkyni zhojeny. Zároveň žalované netvrdily, že by na dluh bylo plněno, nebo že by zanikl jiným způsobem.

6. K námitce druhé žalované v tom smyslu, že při uzavírání dohody o plnění ve splátkách, respektive při písemném uznání dluhu, nebyla schopna bez pochybností posoudit důsledky uznání dluhu, s ohledem na absenci právního vzdělání soud nemohl přihlédnout, a to s ohledem na ustanovení § 4 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej zcela běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Ujednání, respektive prohlášení o uznání dluhu obsažené v dohodě o úhradě dluhu ze dne [datum] je ujednáním zcela srozumitelným, takže druhá žalovaná si musela být vědoma, že uznává existenci určitého závazku. Zákon přitom pro správní jednání spočívající v uznání dluhu nevyžaduje od jednající osoby žádné specifické kvality, v tomto případě právní vzdělání, čehož se dovolává druhá žalovaná. Pokud si druhá žalovaná skutečně nebyla vědoma všech důsledků uznání dluhu, je třeba to přičítat pouze k její tíži, a to i s ohledem na zásadu ignorantia iuris non excusat.

7. Jediným důkazem, který žalované navrhovaly prokázání svých tvrzení o neexistenci nároku žalobkyně, byl účastnický výslech druhé žalované. Přitom v souladu s § 131 odst. 1 o.s.ř. nařídí soud důkaz výslechem účastníků pouze v případě, pokud dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Na základě provedených listinných důkazů má však soud za to, že nárok žalobkyně ve formě, v jaké byl uznán oběma žalovanými, existuje a tvrzení žalovaných uvedená v jejich vyjádření k žalobě nejsou způsobilá tento závěr zvrátit. Proto soud návrhu na účastnický výslech druhé žalované zamítl coby nadbytečný.

8. Po provedení listinných důkazů tak soud žalobě v rozsahu nároku na zaplacení částky 30 518,59 Kč vyhověl. Protože se žalované dostaly do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

9. Smluvní pokuta ujednaná mezi účastníky řízení v dohodě o úhradě dluhu ve splátkách má podle názoru soudu povahu výlučně sankční, neboť její utvrzována povinnost, jejímž porušením nehrozí žalobkyni reálná škoda. V takovém případě soud nezkoumá případnou výší škody coby významnou okolnost pro posouzení důvodu moderace smluvní pokuty. Soud tedy posuzoval, zda je ujednána výše smluvní pokuty nepřiměřeně vysoká s ohledem na zajišťovanou povinnost. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve sjednané výši 0,2 % denně za dlužné částky nepřiměřeně vysokou není, když zájmem věřitele, který je prostřednictvím smluvní pokuty chráněn, je včasné zaplacení dluhu, s jehož plněním již byli dlužníci při ujednávání smluvní pokuty v prodlení. Věřitel tak mohl mít již při ujednání smluvní pokuty důvodnou pochybnost o spolehlivosti dlužníků, což se projevilo právě ujednáním o smluvní pokutě. Ze strany žalovaných pak v řízení nebyly tvrzeny žádné specifické okolnosti, které by měly vést soud mu k moderaci smluvní pokuty, a které by byly známé již při sjednávání smluvní pokuty stejně jako nebyly tvrzeny žádné později nastalé okolnosti, které by žalovaným bránily ve splnění zajištěného dluhu. Argument, v rámci kterého sčítají, žalované výši smluvní pokuty s úrokem z prodlení zde neobstojí, protože smluvní pokuta byla v tomto případě ujednána jednoznačně jako další sankce dlužníků nacházejících se již v prodlení, tedy dlužníků, pro které zjevně nebyl vznik povinnosti hradit úrok z prodlení dostatečnou motivací ke splnění jejich závazků. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru o přiměřenosti výše smluvní pokuty v tomto konkrétním případě, a proto i v části žaloby představované nárokem na zaplacení částky 2 502,52 Kč coby smluvní pokuty bylo vyhověno.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 652 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.