13 C 21/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], úroky ve výši [částka] a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka], úroků ve výši [částka] a 8,5 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši [částka]. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě a také odkazem na přiložené důkazní listiny, především na nedatovanou platební informaci o výši dluhu ke dni [datum] a na platební historii, tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a úvěr bance vrátila toliko zčásti. [příjmení] [částka] představuje jistinu úvěru ve výši [částka] a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka]. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně úroky z čerpané jistiny od jejího postupného poskytnutí do [datum] ve výši [částka] a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 17 spisu a sdělení na č.l. 19 spisu), nevyjádřila. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), žalovaná se však k jednání bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 5 Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou banka a žalovaná uzavřely podle českého práva smlouvu o revolvingovém úvěru, jíž se banka zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem [částka] na úrok 10,5 % měsíčně a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem nebo ve výši [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splatných každý měsíc v tentýž kalendářní den, k němuž jí byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Připisování splatných úroků k jistině ani úročení úroků nebylo sjednáno. Pro případ prodlení žalované s placením jakékoliv částky bance podle této smlouvy bylo sjednáno právo banky na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná prodlení; pro případ prodlení žalované s placením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo s placením více než dvou splátek bylo sjednáno právo banky prohlásit úvěr za splatný. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy činila [anonymizováno] ročně. b) Dne [datum] poskytla banka žalované úvěr ve výši [částka] a dne [datum] jí poskytla další úvěr ve výši [částka], a to v obou případech bezhotovostním převodem na účet označený žalovanou ve smlouvě. Po uzavření smlouvy zaplatila žalovaná bance na svůj dluh dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Pak již na svůj dluh nezaplatila nic. Nedatovanou platební informací požádala banka žalovanou o zaplacení celého zbývajícího dluhu ke dni [datum]. c) Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] banka postoupila své pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobkyni. Žalovaná žalobkyni na částky požadované žalobou v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 7 Použití českého práva na vztahy ze smlouvy se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou ve smlouvě. 8 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9 Podle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11 Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 12 Podle § 577 obč. zák. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 13 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14 V souzené věci mezi sebou banka a žalovaná uzavřely smlouvu, v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala úvěr ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Ze smlouvy vznikla bance povinnost poskytnout žalované úvěr a žalované vznikla povinnost úvěr ve sjednané době vrátit a zaplatit úroky. 15 Jistina úvěru činila [částka] a žalované byla poukázána ve dvou částkách po [částka], odeslaných na jí označený účet ve dnech [datum] a [datum]. Z následných plateb žalované se na jistinu započetlo [částka] + [částka] + [částka] + [částka] = [částka] (viz dále) a dosud na ni tedy zbývá zaplatit [částka]. Jelikož žalovaná žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud ohledně ní žalobě vyhověl. Ohledně dalších [částka] – [částka] = [částka] ji na jistině úvěru jako nedůvodnou zamítl. 16 Úroky byly sjednány v sazbě 10,5 % měsíčně, tedy 126 % ročně. Tato sazba podstatně – téměř šestnáctinásobně – přesahuje obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, jež činila [anonymizováno] ročně. Proto soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku – podle § 576 obč. zák. od ostatního obsahu smlouvy oddělitelné – je podle § 588 obč. zák. absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod [číslo]), a podle § 577 obč. zák. změnil rozsah úroků tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, a to tím způsobem, že je snížil na obvyklých [anonymizováno] ročně. Platby žalované provedené po uzavření smlouvy přitom soud započítával na jednotlivé složky dluhu podle § 1932 odst. 1 obč. zák. Platbou částky [částka] dne [datum] byly uhrazeny [anonymizováno] roční úroky z jistiny [částka] od [datum] do [datum] a z jistiny [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] a zbývajícími [částka] byla hrazena jistina, na niž pak zbývalo zaplatit [částka]. Platbou částky [částka] dne [datum] byly uhrazeny [anonymizováno] roční úroky z jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zbývajícími [částka] byla hrazena jistina, na niž pak zbývalo zaplatit [částka]. Platbou částky [částka] dne [datum] byly uhrazeny [anonymizováno] roční úroky z jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zbývajícími [částka] byla hrazena jistina, na niž pak zbývalo zaplatit [částka]. Platbou částky [částka] dne [datum] byly uhrazeny [anonymizováno] roční úroky z jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zbývajícími [částka] byla hrazena jistina, na niž tak zbývá zaplatit [částka] (viz výše). Soud proto žalobkyni přiznal ještě [anonymizováno] roční úroky z jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a ohledně dalších [částka] – [částka] = [částka] žalobu na úrocích jako nedůvodnou zamítl. 17 Žalobkyně požadovala také náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých bance souvislosti s prodlením žalované smyslu čl. VI. odst. 1 písmeno a) smlouvy. Na náhradu těchto nákladů má žalobkyně právo podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnost, že byla sjednána paušální výše náhrady těchto nákladů, však nezbavuje věřitele povinnosti tvrdit a prokázat vznik konkrétních nákladů, jejichž paušální náhradu pak může požadovat (srov. důvodovou zprávu k ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb.). V souzené věci však nebylo prokázáno a navzdory výzvě v předvolání zástupce žalobkyně k jednání ani tvrzeno, jaké konkrétní náklady bance v souvislosti s prodlením žalované vznikly; sama skutečnost, že tyto náklady byly žalované vyúčtovány nedatovanou platební informací splatnou ke dni [datum], dostatečným důkazem o jejich vzniku není. Z titulu smluvní pokuty se pak žalobkyně částky [částka] nedomáhala. Proto soud žalobu ohledně částky [částka] pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítl. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyni poskytnout nemohl, neboť žalobkyně mu to znemožnila tím, že se nedostavila k soudnímu jednání. 18 Celkem tedy soud žalobu zamítl ohledně částky [částka] + [částka] = [částka]. 19 Právo banky na úroky z prodlení se opíralo o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem nebo ve výši [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splatných každý měsíc v tentýž kalendářní den, k němuž jí byly finanční prostředky dle smlouvy připsána na bankovní účet. Splátky tak byly splatné nejpozději pátého dne každého měsíce. Jelikož žalovaná byla v prodlení se splátkami splatnými nejpozději ve dnech 5. 6., 5. 7. a [datum], banka právem vyzvala žalovanou k zaplacení celého zbývajícího dluhu do [datum] a od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i 8,5 % roční úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, avšak pouze z jistiny ve výši [částka]. Ohledně úroků z prodlení v téže sazbě za totéž období z dalších [částka] – [částka] = [částka] soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť připisování úroků k jistině ani úročení úroků nebylo sjednáno a žalobkyni tak úroky z prodlení z úroků ve výši [částka] (navíc ohledně [částka] zamítnutých) nepřísluší, stejně jako jí nepřísluší úroky z prodlení ze zamítnuté jistiny [částka] a ze zamítnutých náhrad nákladů vzniklých prodlením žalované ve výši [částka]. 20 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 21 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného k témuž dni činí [částka]. Žalovaná měla ve věci úspěch v rozsahu 57,06 % a měla by proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 14,12 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jí však v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly, a proto soud vyslovil, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. 22 Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal. 23 Výrok o soudním poplatku se opírá o ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 549/1991 Sb.“). Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši [částka] z částky [částka], aniž přihlédla k tomu, že tato částka zahrnuje i úroky ve výši [částka], jež základ poplatku podle § 6 odst. 1 zákona netvoří. Soudní poplatek z částky [částka] činí podle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků [částka]. Nedoplatek ve výši dalších [částka] proto soud žalobkyni vrátil.