13 C 21/2022
č. j. 13 C 21/2022-24
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky vyšší než základní jistina úvěru, protože smlouva o úvěru obsahovala nespravedlivě vysokou sazbu úroků, která podstatně překračovala obvyklé sazby pro spotřebitelské úvěry. Soud podle § 588 a § 577 občanského zákoníku považoval ujednání o úrocích za absolutně neplatné a snížil jejich výši na obvyklou sazbu. Žalobkyni byla přiznána pouze částka jistiny úvěru, která zůstala nevyplacena, a 8,5 % roční úroky z prodlení z této částky. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, soudní poplatek byl žalobkyni částečně vrácen.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka, úroky ve výši částka a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky částka, úroků ve výši částka a 8,5 % ročních úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši částka. 1 Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě a také odkazem na přiložené důkazní listiny, především na nedatovanou platební informaci o výši dluhu ke dni datum a na platební historii, tvrdila, že společnost právnická osoba (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši částka, žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a úvěr bance vrátila toliko zčásti. příjmení částka představuje jistinu úvěru ve výši částka a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně úroky z čerpané jistiny od jejího postupného poskytnutí do datum ve výši částka a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni datum (viz obálku na č.l. 17 spisu a sdělení na č.l. 19 spisu), nevyjádřila. 3 Soud ve věci konal jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni datum (viz výše), žalovaná se však k jednání bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 5 Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne datum mezi sebou banka a žalovaná uzavřely podle českého práva smlouvu o revolvingovém úvěru, jíž se banka zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem částka na úrok 10,5 % měsíčně a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem nebo ve výši částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splatných každý měsíc v tentýž kalendářní den, k němuž jí byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Připisování splatných úroků k jistině ani úročení úroků nebylo sjednáno. Pro případ prodlení žalované s placením jakékoliv částky bance podle této smlouvy bylo sjednáno právo banky na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná prodlení; pro případ prodlení žalované s placením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo s placením více než dvou splátek bylo sjednáno právo banky prohlásit úvěr za splatný. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy činila anonymizováno ročně. b) Dne datum poskytla banka žalované úvěr ve výši částka a dne datum jí poskytla další úvěr ve výši částka, a to v obou případech bezhotovostním převodem na účet označený žalovanou ve smlouvě. Po uzavření smlouvy zaplatila žalovaná bance na svůj dluh dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Pak již na svůj dluh nezaplatila nic. Nedatovanou platební informací požádala banka žalovanou o zaplacení celého zbývajícího dluhu ke dni datum. c) Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum banka postoupila své pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobkyni. Žalovaná žalobkyni na částky požadované žalobou v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 7 Použití českého práva na vztahy ze smlouvy se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou ve smlouvě. 8 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9 Podle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11 Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 12 Podle § 577 obč. zák. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 13 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14 V souzené věci mezi sebou banka a žalovaná uzavřely smlouvu, v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala úvěr ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Ze smlouvy vznikla bance povinnost poskytnout žalované úvěr a žalované vznikla povinnost úvěr ve sjednané době vrátit a zaplatit úroky. 15 Jistina úvěru činila částka a žalované byla poukázána ve dvou částkách po částka, odeslaných na jí označený účet ve dnech datum a datum. Z následných plateb žalované se na jistinu započetlo částka + částka + částka + částka = částka (viz dále) a dosud na ni tedy zbývá zaplatit částka. Jelikož žalovaná žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud ohledně ní žalobě vyhověl. Ohledně dalších částka – částka = částka ji na jistině úvěru jako nedůvodnou zamítl. 16 Úroky byly sjednány v sazbě 10,5 % měsíčně, tedy 126 % ročně. Tato sazba podstatně – téměř šestnáctinásobně – přesahuje obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, jež činila anonymizováno ročně. Proto soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku – podle § 576 obč. zák. od ostatního obsahu smlouvy oddělitelné – je podle § 588 obč. zák. absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod číslo), a podle § 577 obč. zák. změnil rozsah úroků tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, a to tím způsobem, že je snížil na obvyklých anonymizováno ročně. Platby žalované provedené po uzavření smlouvy přitom soud započítával na jednotlivé složky dluhu podle § 1932 odst. 1 obč. zák. Platbou částky částka dne datum byly uhrazeny anonymizováno roční úroky z jistiny částka od datum do datum a z jistiny částka od datum do datum v celkové výši částka a zbývajícími částka byla hrazena jistina, na niž pak zbývalo zaplatit částka. Platbou částky částka dne datum byly uhrazeny anonymizováno roční úroky z jistiny částka od datum do datum ve výši částka a zbývajícími částka byla hrazena jistina, na niž pak zbývalo zaplatit částka. Platbou částky částka dne datum byly uhrazeny anonymizováno roční úroky z jistiny částka od datum do datum ve výši částka a zbývajícími částka byla hrazena jistina, na niž pak zbývalo zaplatit částka. Platbou částky částka dne datum byly uhrazeny anonymizováno roční úroky z jistiny částka od datum do datum ve výši částka a zbývajícími částka byla hrazena jistina, na niž tak zbývá zaplatit částka (viz výše). Soud proto žalobkyni přiznal ještě anonymizováno roční úroky z jistiny částka od datum do datum ve výši částka a ohledně dalších částka – částka = částka žalobu na úrocích jako nedůvodnou zamítl. 17 Žalobkyně požadovala také náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých bance souvislosti s prodlením žalované smyslu čl. VI. odst. 1 písmeno a) smlouvy. Na náhradu těchto nákladů má žalobkyně právo podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnost, že byla sjednána paušální výše náhrady těchto nákladů, však nezbavuje věřitele povinnosti tvrdit a prokázat vznik konkrétních nákladů, jejichž paušální náhradu pak může požadovat (srov. důvodovou zprávu k ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb.). V souzené věci však nebylo prokázáno a navzdory výzvě v předvolání zástupce žalobkyně k jednání ani tvrzeno, jaké konkrétní náklady bance v souvislosti s prodlením žalované vznikly; sama skutečnost, že tyto náklady byly žalované vyúčtovány nedatovanou platební informací splatnou ke dni datum, dostatečným důkazem o jejich vzniku není. Z titulu smluvní pokuty se pak žalobkyně částky částka nedomáhala. Proto soud žalobu ohledně částky částka pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítl. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyni poskytnout nemohl, neboť žalobkyně mu to znemožnila tím, že se nedostavila k soudnímu jednání. 18 Celkem tedy soud žalobu zamítl ohledně částky částka + částka = částka. 19 Právo banky na úroky z prodlení se opíralo o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem nebo ve výši částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splatných každý měsíc v tentýž kalendářní den, k němuž jí byly finanční prostředky dle smlouvy připsána na bankovní účet. Splátky tak byly splatné nejpozději pátého dne každého měsíce. Jelikož žalovaná byla v prodlení se splátkami splatnými nejpozději ve dnech 5. 6., 5. 7. a datum, banka právem vyzvala žalovanou k zaplacení celého zbývajícího dluhu do datum a od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i 8,5 % roční úroky z prodlení od datum do zaplacení, avšak pouze z jistiny ve výši částka. Ohledně úroků z prodlení v téže sazbě za totéž období z dalších částka – částka = částka soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť připisování úroků k jistině ani úročení úroků nebylo sjednáno a žalobkyni tak úroky z prodlení z úroků ve výši částka (navíc ohledně částka zamítnutých) nepřísluší, stejně jako jí nepřísluší úroky z prodlení ze zamítnuté jistiny částka a ze zamítnutých náhrad nákladů vzniklých prodlením žalované ve výši částka. 20 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 21 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí částka, souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného k témuž dni činí částka. Žalovaná měla ve věci úspěch v rozsahu 57,06 % a měla by proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 14,12 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jí však v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly, a proto soud vyslovil, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. 22 Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal. 23 Výrok o soudním poplatku se opírá o ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 549/1991 Sb.“). Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka z částky částka, aniž přihlédla k tomu, že tato částka zahrnuje i úroky ve výši částka, jež základ poplatku podle § 6 odst. 1 zákona netvoří. Soudní poplatek z částky částka činí podle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků částka. Nedoplatek ve výši dalších částka proto soud žalobkyni vrátil. Proti bodům I., II. a III. výroku tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Proti bodu IV. výroku se lze odvolat do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Plzni Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.