13 C 21/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: I- Anonymizováno a.s., Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 49 625,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 625,45 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 375,32 Kč počítaným od 21. 11. 2023 do 21. 12 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 441,54 Kč od 16. 7. 2024 do 4. 9. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 441,54 Kč od 5. 9. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 45 441,54 od 16. 7. 2023 do 4. 9. 2024 a úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 43 441,54 od 5. 9. 2024 do, zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 18.11.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 625,45 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 13.2.2023 smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o vydání kreditní karty byly též Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Obsahem této smlouvy byl závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnut žalované úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byla žalovaná dle obchodních podmínek povinen hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalované vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohla žalovaná jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaná však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnila, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalované. Dle obchodních podmínek byl právní předchůdce žalobkyně v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněn prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s těmito podmínkami tak přistoupil právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 25.12.2023 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Před podáním žaloby uhradila žalovaná dne 4.9.2024 částku 2 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 43 441,54 Kč, z částky ve výši 375,32 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 6 183,91 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 45 441,54 Kč od 16.7.2024 do 04.9.2024, z částky 43 441,54 Kč od 5.9.2024 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 45 441,54 Kč od 16.7.2024 do 4.9.2024, z částky 43 441,54 Kč od 5.9.2024 do zaplacení. Žalovaná částka ve výši 6 183,91 Kč se konkrétně skládá z poplatků naúčtovaných dle výpisu z účtu, a to z částek, které zahrnují poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu, za pojištění, správu karty a ostatní služby. Poplatky byly účtovány dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby s účinností dnem 14.11.2022, a to konkrétně jako poplatek za výzvu k zaplacení dluhu ve výši 499 Kč, poplatek za cestovní pojištění ve výši 89 Kč měsíčně, poplatek za pojištění osobní strážce ve výši 89 Kč měsíčně, poplatek pojištění kreditní karty, poplatek za správu karty ve výši 50 Kč měsíčně poplatek za ostatní služby (kredit info) ve výši 19 Kč měsíčně. Poplatky v naúčtované výši 6 197,19 Kč byly poníženy o část splátky ze dne 17.5.2023 ve výši 13,28 Kč, jenž byla započtena na poplatky.

2. Žalovaná se k v žalobě nevyjádřila, přičemž byly žalované v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalované.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

4. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.8.2024 a o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 20.8.2024. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaná reálně o postoupení pohledávky dozvěděla, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

5. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní úpravě z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnuta kreditní karta s úvěrovým rámcem výši 50 000 Kč. Tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o vydání kreditní karty ze dne 13.2.2023 a smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 8.9.2020. Výše čerpání úvěru žalovanou byla prokázána výpisem z účtu kreditní karty. Dopisem ze dne 27.12.2023 právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr a žalovanou vyzval k úhradě dluhu. Soud tak má výši nároku uplatněného žalobou za prokázanou a žalovaná pro svou pasivitu v řízení nenamítala, že by na dluh bylo po jeho zesplatnění cokoli plněno.

6. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 9. 2023, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Při schvalování úvěru vycházel právní předchůdce žalobkyně z údajů poskytnutých mu žalovanou. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující, respektive právního předchůdce žalobkyně nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdce žalobkyně dostál.

7. S ohledem na výše zjištěný skutkový stav soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu. Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 986 Kč, tří úkonů právní služby po 3 100 Kč (tj. 9 300 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 142 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 14 328 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.