13 C 215/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného /104C, 312 00 Plzeň zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 29 442 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 29 442 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 350 Kč od 30. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 892 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 30 794,50 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne 29. 4. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 29 442 Kčs příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne 8. 4. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese rokycanská 110/104c, , adresa, a žalovaný se zavázal za tuto dodávku platit. Provedenou dodávku elektřiny právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému fakturou č. , hodnota, ze období od 24.11.2020 do 30.3.2021 s nedoplatkem ve výši 18 350 Kč a se splatností dne 29. 4. 2021, přičemž na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Následně byla k této faktuře po obdržení opravných dat od provozovatele distribuční soustavy vystavena opravná faktura č. , hodnota, za období od 24. 11. 2020 do 30. 3. 2021 s nedoplatkem ve výši 10 892 Kč a se splatností dne 3. 6. 2021, přičemž ani na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se dále dle žalobních tvrzení dostával do opakovaného prodlení s úhradou předepsaných záloh například za měsíce prosinec a 2020 a leden 2021. Z tohoto důvodu byl právní předchůdce žalobkyně v průběhu smluvního vztahu se žalovaný nucen žalovaného upomínat o úhradě záloh po splatnosti, a to mimo jiné upomínkou č. , hodnota, , přičemž s ní spojený poplatek ve výši 200 Kč žalovanému vyúčtoval fakturou č. , hodnota, se splatností dne 23. 2. 2021, kdy na tuto fakturu žalovaný opětovně ničeho neuhradil.

2. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne 28. 12. 2022 a o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalovanému doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaná reálně o postoupení pohledávky dozvěděla, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

3. Na základě podané žaloby byl dne 5. 6. 2024 vydán Okresním soudem , adresa, -město elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR , RČ, -7, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 21. 6. 2024 odpor, v němž uvedl, že s žalobkyní neměl a nemá žádné vztahy a žalobkyni rozhodně nikdy nic nedlužil a dodnes nedluží. Konkrétnější vyjádření k žalobě pak žalovaný předložil prostřednictvím podání svého právního zástupce ze dne 23. 8. 2024, v němž namítá, že žalovaný částku uvedenou v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jako údajný nedoplatek za dodávku elektřiny nedluží a nikdy v minulosti nedlužil, když všechny své závazky s právním předchůdcem žalobkyně řádně vyrovnal. Učinil dále sporným, že by obdržel výzvu k úhradě podle § 142a odst. 1 o. s. ř. a uvedl, že z žalobních tvrzení vyplývá, že mu měla být fakturována nejprve částka ve výši 18 350 Kč a následně došlo na základě obdržených opravných dat od provozovatele distribuční soustavy k vystavení opravné faktury, kterou měla být dle tvrzení žalovaného snížena fakturovaná částka ve výši 10 892 Kč, přičemž obě tyto fakturované částky není možné sčítat.

4. Během ústního jednání konaného dne 8. 11. 2024 doplnila žalobkyně svá žalobní tvrzení ohledně vzájemné souvislosti faktur vydaných právním předchůdcem žalobkyně za odběr elektrické energie za období od 24. 11. 2020 do 30. 3. 2021 tak, že opravné vyúčtování elektřiny nenahrazuje vyúčtování původní, ale je to v podstatě vyúčtování spotřebované elektrické energie nad rámec elektrické energie, která byla zahrnuta do vyúčtování původního. Nesprávně je toto vyúčtování nazváno jako opravné. Žalobkyně uvedla, že tato vyúčtování byla doručována žalovanému prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu , e-mail, , která je uvedena v rubrice smlouvy o dodávkách energií, a to e-mailem ze dne 14. 4. 2021 v případě prvého vyúčtování a e-mailem ze dne 19. 5. 2021 v případě opravného vyúčtování.

5. Žalovaný na ústním jednání dne 8. 11. 2024 učinil sporným množství vyúčtované elektrické energie za předmětné období, když zároveň uvedl, že vyúčtování elektrické energie mu nebyla právním předchůdcem žalobkyně doručena. Žalovaný dle svých tvrzení žádal po právním předchůdci žalobkyně, aby s ním komunikoval prostřednictvím datové schránky, což bylo pro datovou zprávou ze dne 4. 3. 2021 zaslanou žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně. K důkazu byla provedena datová zpráva žalovaného adresovaná právnímu předchůdci žalobkyně ze dne 8. 3. 2021, k jejímž obsahem je a projev vůle žalovaného odstoupit od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny pro podstatné porušení smluvních i zákonných podmínek, přičemž tyto údajně porušené smluvní či zákonné podmínky nejsou ve zprávě nijak popsány.

6. K důkazu byla provedena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 4. 2016, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky vytištěné na zadní straně smlouvy a její přílohou ceny elektřiny dodávané na základě takto uzavřené smlouvy. Dále bylo k důkazu provedeno konečné vyúčtování elektřiny č. , hodnota, s nedoplatkem ve výši 18 350 Kč vystavené dne 14. 4. 2021 a splatné dne 29. 4. 2021 včetně přílohy, kterou je přehled spotřebované elektrické energie za období od 24. 11. 2020 do 31. 12. 2020. K tomuto vyúčtování bylo právním předchůdcem žalobkyně vystaveno opravné vyúčtování ze dne 19. 5. 2021 a splatné dne 3. 6. 2021 na částku 10 892 Kč s přílohou obsahující přehled spotřebované elektrické energie za shodné období jako vyúčtování původní. Dále byla k důkazu provedena faktura č. , hodnota, znějící na částku 200 Kč co by po poplatek za upomínku. Žalobkyně také předložila listinné důkazy týkající se ukončení dodávek elektrické energie ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to poslední výzvu před přerušením dodávek ze dne 16. 2. 2021, kterou byl žalovaný vyrozuměn o existenci neuhrazených plateb za elektrickou energii a upozorněn na možnost přerušení jejích dodávek. Dále byla právním předchůdcem žalobkyně vystavena druhá upomínka, a to dne 30. 3. 2021 opětovně vyzývající žalovaného o úhradě dluhu za elektrickou energii. K této druhé upomínce se žalovaný vyjádřil během ústního jednání dne 8. 11. 2024 tak, že tuto částku neuhradil, neboť jedinou pro něho akceptovatelnou možností, jak uhradit byla platba kreditní kartou, což mu však právní předchůdce žalobkyně neumožnil, když v předchozích obdobích mu tato možnost právním předchůdcem žalobkyně dána byla. Žalobkyně k této námitce uvedla, že omezení možnosti úhrady kreditní kartou mělo svůj důvod v prodlení žalovaného s úhradou plateb za dodávky elektrické energie, přičemž umožnění plateb prostřednictvím kreditní karty bylo podmíněno jejich řádným hrazením.

7. Žalovaný také na prvním ústním jednání ve věci uplatnil námitku promlčení a podle jeho tvrzení mohlo být právo na úhradu za dodávky elektrické energie uplatněno poprvé dne 1. 4. 2021, neboť dodávky byly ukončeny ke dni 30. 3. 2021, takže právě od nepravého čtvrtý 2021 podle názoru žalovaného běží promlčecí lhůta, takže nárok na datum podání žaloby ke dni 29. 4. 2024 je promlčen.

8. Podáním ze dne 9. 12. 2024 doplnila žalobkyně skutková tvrzení důkazní návrhy. Typem měření na odběrném místě žalovaného byl typ C a žalovanému bylo právním předchůdcem žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními fakturováno na roční bázi, přičemž faktury byly zasílány na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. V rámci návrhu na doplnění dokazování navrhla žalobkyně, aby soud vyžádal od společnosti , právnická osoba, . a , Anonymizováno, a. s. informace, kdo byl dodavatelem elektrické energie do odběrného místa žalovaného, kdy byly údaje o spotřebě na odběrném místě v období od 24. 11. 2020 do 30. 3. 2021 předány dodavateli, zda došlo u údajů o spotřebě elektrické energie k jejich opravě, případně z jakého důvodu, jaký byl objem odebrané elektrické energie za zkoumané období a jakým způsobem byl tento objem zjištěn či stanoven.

9. Po provedení důkazů navržených účastníky řízení dospěl k soud k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou záloh za dodávku elektrické energie vůči právnímu předchůdci žalobkyně, avšak úhrada těchto záloh nebyla předmětem řízení. Předmětem řízení byla cena za skutečně spotřebovanou elektrickou energii za období od 24. 11. 2020 do 30. 3. 2021, která byla žalovanému vyčíslená s uplatněná v rámci dvou fakturou znějících na částku 18 350 Kč v prvém případě a v 10 892 Kč ve druhém případě. Důvodem provedení dvou vyúčtování spotřeby elektrické energie za totéž období byla skutečnost, že původně byla spotřeba elektřiny stanovena kvalifikovaným odhadem. Po ukončení smlouvy ke dni 30. 3. 2021 byl nahlášen samoodečet provedený ke dni 27. 4. 2021, podle něhož byla provedena oprava původního vyčíslení odběru elektrické energie a vystaveno vyúčtování opravné, podle něhož byla spotřeba elektrické energie vyšší než spotřeba stanovená původním kvalifikovaným odhadem a z tohoto důvodu došlo k navýšení požadované ceny za odběr elektrické energie u odběrného místa žalovaného. Tato skutečnost vyplynula z reakce společnosti ČEZ distribuce a.s. ze dne 16. 1. 2025. Z výše uvedených zjištěných skutečností je podstatné, že samoodečet byl proveden ke dni 27.4.2021, ale v opravném vyúčtování č. , hodnota, ze dne 19.5.2021 byl zjištěný odběr prezentován jako odběr do 30.3.2021.

10. Žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobce zpráv obsahující odstoupení od smlouvy od dodávek elektrické energie pro blíže nespecifikované porušení smluvní smluvních a zákonných povinností právního předchůdce žalobkyně, avšak smlouva o dodávkách elektrické energie byla ukončena až na základě odstoupení dodavatele, tedy právního předchůdce žalobkyně ze dne 18. 3. 2021 ke dni 30. 3. 2021 z důvodu opakovaného nehrazení závazků žalovaného ze smlouvy o sdružených dodávkách energií.

11. Právní předchůdce žalobkyně žádné své povinnosti vůči žalovanému neporušil, takže nevzniklo právo žalovaného odstoupit od smlouvy pro jím tvrzené a nekonkretizované porušení smluvních a zákonných porušení dodavatele.

12. Právní předchůdce žalobkyně mohl vystavit faktury za žalovanému dodanou elektrickou energii až poté, kdy se dozvěděl, o jejíž spotřebě, čemuž došlo v případě prvního vyúčtování dne 13. 4. 2021 v případě opravného vyúčtování dne 18. 5. 2021, což bylo prokázáno zprávou společnosti , právnická osoba, . ze dne 27.12.2024.

13. Soud se ohledem na včas uplatněnou námitku promlčení žalovaného zabýval otázkou, zda nárok uplatněný v žalobě není promlčen a v té souvislosti bylo třeba řešit, kdy počala běžet promlčecí doba pro uplatnění tohoto nároku. Přitom je třeba vzít v úvahu, že nárok sestává ze dvou částí, a to jednak z částky 18 350 Kč na základě vyúčtování vystaveného dne 14. 4. 2021 a částky 10 892 Kč na základě vyúčtování vystaveného dne 19. 5. 2021. Obě vyúčtování byla zaslána žalovanému na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě o dodávkách elektrické energie v den uvedený v nich jako den vystavení, takže se ukázalo nepravdivé tvrzení žalovaného, že mu tato vyúčtování nebyla právním předchůdcem žalobkyně doručena.

14. Podle § 609, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

15. Podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

16. Podle § 619 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

17. Podle § 529 odst. 1 občanského zákoníku trvá promlčení lhůta 3 roky.

18. Podle ustálené soudní praxe v otázce počátku běhu promlčecí lhůty v usnesení ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. , spisová značka, uvádí Nejvyšší soud : „Může-li věřitel vyvolat splatnost dluhu sám, pak – objektivně posuzováno – může své právo jako protiklad dluhu i vykonat. Z toho důvodu soudní praxe ustáleně judikuje, že v takových případech je první objektivní možnost vykonání práva dána již okamžikem, kdy věřitel mohl nejdříve o splnění dluhu požádat … Jinak řečeno, pro počátek promlčecí doby je tedy rozhodný den bezprostředně[3] následující po dni, kdy došlo ke vzniku dluhu, nikoliv tedy až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu.“ Rozsudkem ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. , spisová značka, zkonstatoval NS, že: „… vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníku, pak jde ve smyslu § 1958 odst. 2 ObčZ o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým)… Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 ObčZ okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl) že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu) začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 ObčZ.“19. Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně v části „cena, fakturace reklamace“ obsahují ujednání, že v případě elektrického odběrného místa vybaveného měřením typu C se provádí vyúčtování zpravidla 1× za 12 měsíců. … faktury vystavené ze strany dodavatele jsou splatné do 14 dnů od data vystavení, pokud není smluvně ujednáno jinak, což v tomto případě nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by bylo ujednáno odlišně.

20. Běh promlčecí lhůty tak s odkazem na ustálenou judikaturu počal běžet ode dne následujícího, kdy se právní předchůdce žalobkyně dozvěděl o výši své pohledávky za žalovaným. V případě vyúčtování ze dne 14.4.2021 počala promlčecí lhůta plynout dne 14.4.2021 a v případě opravného vyúčtování ze dne 19.5.2021 počala plynout dne 19.5.2021, tedy vždy v den následující po dni, kdy se podle zprávy , právnická osoba, . z 27.12.2024 právní předchůdce žalobkyně dozvěděl o výši spotřeby elektrické energie. Proto soud dospěl k závěru, že část uplatněného nároku ve výši 18 350 Kč na základě faktury č. , hodnota, je promlčen a k promlčení této části nároku došlo dne 14.4.2024 a žaloba byla podána až dne 29.4.2024.

21. Námitka žalobkyně, že výše uvedená judikatura není na projednávanou věc aplikovatelná, protože v projednávané věci docházelo k vystavení faktur v řádu jednotek dnů po tom, co právní předchůdce žalobkyně obdržel data nutná pro vystavení faktury a datum splatnosti bylo ujednáno ve smlouvě, není důvodná. Žalobkyně má pravdu v tom, že fakturace ze strany jejího právního předchůdce byly činěny v krátké době po obdržení odečtů a informací od ČEZ distribuce, a.s., ale k podání žaloby přistoupila žalobkyně až po uplynutí tříleté promlčecí doby, a to bez jakýchkoli důvodů na straně žalované. Žalobkyně tak v této části není v řízení neúspěšná proto, že by pozdě fakturovala, ale že pozdě podala žalobu k soudu.

22. V případě druhé části uplatněného nároku ve výši 10 892 Kč soud dospěl k závěru, že tato část nároku promlčená není, jelikož prvním dnem běhu promlčecí lhůty je 19.5.2021. Právní názor žalovaného, že promlčecí doba počala běžet již dne 1.4.2021, což byl den následující po ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie není správný, protože v tento den se ještě právní předchůdce žalobce nemohl dozvědět o výši skutečně spotřebované elektřiny a pro získání této informace byl odkázán na součinnost dalších subjektů, společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. a , právnická osoba, .

23. Stejně tak je promlčena část nároku na zaplacení částky 200 Kč podle faktury č. , hodnota, vystavené dne 16.2.2021 a splatné dne 23.2.2021, protože do dne podání žaloby uplynula tříletá promlčecí doba ať už by byla počítána ode dne vystavení faktury nebo ode dne její splatnosti nebo dokonce od data dřívějšího, k jakému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo tuto částku žalovanému fakturovat.

24. Soud však i v části nároku dosud nepromlčeného dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Opravné vyúčtování č. , hodnota, ve výši 10 892 Kč bylo podle zprávy , Anonymizováno, , a.s. vyhotoveno na základě samoodečtu provedeného ke dni 27. 4. 2021. , Anonymizováno, a.s. ve svém vyjádření ze dne 16. 1. 2025 uvedl, že v období od 31. 3. 2021 do 20. 4. 2021 bylo odběrné místo žalovaného bez smluvního stavu vztahu a po provedení opravy jsou k následnému přihlášení ke dni 21. 4. 2021 použity stavy totožné jako stav k ukončení ke dni 30. 4. 2021. Žádným způsobem tedy nebylo ani právním předchůdcem žalobkyně ani společnosti , Anonymizováno, a.s. řešeno, jaká byla spotřeba elektrické energie v období od 30. 3. 2021 do 27. 4. 2021. Soud souhlasí s tím, že je obtížné pro dodavatele elektrické energie zjistit stavy měřidel elektrické energie ke konkrétnímu dni, zvláště v případech, kdy odběratel elektrické energie nespolupracuje náležitým způsobem s jejím dodavatelem, avšak tato okolnost nemůže být v konečném důsledku přičítána v projednávané věci k tíží žalovaného. Z provedeného dokazování je zřejmé, že do opravného vyúčtování, jehož výše předmětem žaloby byla zahrnuta i elektrická energie spotřebovaná za období od 30. 3. 2021 do 27. 4. 2021, kdy již jejím dodavatelem nebyl právní předchůdce žalobkyně, takže odběrné místo bylo bez smluvního vztahu, což však neznamenalo, že by do tohoto odběrného místa nebyla dodávána elektrická energie. Ostatně toto nebylo v řízení ani tvrzeno. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný užívající odběrné místo po určité období měsíce dubna roku 2021 bez smluvního vztahu spotřebovával elektrickou energii po tuto dobu v podstatě zdarma, avšak ani tato skutečnost neodůvodňuje závěr, že by za toto období měla být spotřebovaná elektrická energie uhrazena právě právnímu předchůdci žalobkyně, potažmo žalobkyni. Protože žalobkyně v řízení neprokázala, jaká byla skutečná spotřeba elektrické energie do 30. 3. 2020 11 a toto tvrzení, jakož i důkazní břemeno o této skutečnosti tížilo v řízení žalobkyni, konstatuje soud, že v této části nároku žalobkyně svá procesní břemena tvrzení a důkazní neunesla, a proto soud i v této části žalobu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení úspěšný v celém rozsahu a tedy má vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají z devíti úkonů právní služby po 2 300 Kč (tj. 20 700 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, porady s klientem přesahující jednu hodinu ve dnech 31.10.2024, 7.11.2024, 8.1.2025 a 18.2.2025, účast na ústním jednání ve dnech 8.11.2024, 10.1.2025 a 21.2.2025, jednoho úkonu za 1 150 Kč za vyjádření ze dne 1.11.2024, šesti režijních paušálů po 300 Kč a čtyřech režijních paušálech po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 344,50 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 30 794,50 Kč. Úkony právní služby spočívající v dalších poradách s klientem považuje soud za účelné, neboť se podle data jejich konání jednalo o porady před ústním jednáním a v případě porady ze dne 31.10.2024 se jednalo o poradu týkající se možného smírného vyřešení věci, na což odkazovalo i vyjádření právního zástupce žalovaného k soudu ze dne 1.11.2024. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.