13 C 268/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 133 584 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 133 584 Kč od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 133 584 Kč od [datum] do [datum] zamítá.</b> <b>III. Řízení se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 133 584 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 133 584 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou – návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyni domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 133 584 Kč se příslušenstvím a dále náhradu nákladů soudního řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka úklidových služeb. Na základě této smlouvy žalobkyně prováděla pro žalovanou úklidové práce za stanovenou paušální odměnu ve výši 27 600 Kč bez DPH měsíčně. Podle žalobních tvrzení prováděla žalobkyně pro žalovanou úklidové služby v měsících srpen až listopad 2022, za což žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku v celkové výši 133 584 Kč včetně DPH. Tato faktura však nebyla žalovanou do dne její splatnosti uhrazena.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz pod [číslo jednací], kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, včetně úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, ve kterém namítala, že žalované vznikl vůči žalobkyni nárok na slevu z ceny za provedené úklidové práce, a to z důvodu neplnění prací v rozsahu sjednaném ve smlouvě. Dále měl žalované vůči žalobkyni vzniknout nárok za poškození obložení, vyleptání koberce a odstranění a vyhození odpadových gul ze sprch. Porušením povinností žalobkyně vůči žalované pak mělo dojít k poškození dobrého jména žalované, neboť dle tvrzení žalované je čistota dle její firemní filozofie nejzásadnějším prvkem pro úspěšné fungování podniku. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení odměny za úklidové služby jednak vůči žalované a jednak vůči [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], když faktury za úklid v měsících srpen až listopad 2022 byly zaslány oběma těmto společnostem a ke dni podání odporu nebyly dobropisovány. Navrhovala proto smírné řešení spočívající v úhradě poloviny žalované částky. [příjmení] jiné namítala žalovaná, že předžalobní výzva ve smyslu § 142 a o.s.ř. byla zaslána žalované spolu s předmětnou fakturou a zároveň vystavená faktura byla splatná v den jejího vystavení.

3. Svým podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, a to do celé jistiny dluhu a částečně co do úroku z prodlení z částky 133 584 Kč od [datum] do [datum]. Zpětvzetí žaloby odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uhradila žalovanou jistinu, což prokázala kopií části výpisu z bankovního účtu, z něhož je zřejmé, že tato platba byla na účet žalobkyně připsána. Platba pak byla provedena pod variabilním symbolem [číslo].

4. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Uvedené neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k učiněnému částečnému zpětvzetí žaloby o částku 133 584 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 133 584 od [datum] do [datum] soud řízení částečně zastavil co do povinnosti žalované uhradit tuto částku, přičemž souhlas žalované nezjišťoval, neboť ve věci dosud před částečným zpětvzetím žaloby nebylo jednáno. Ohledně zbývající části nároku pak dospěl soud k následujícím zjištěním.

5. Ve věci se konalo dne [datum] ústní jednání, během kterého byly provedeny důkazy navržené účastníky řízení. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový vztah, na základě kterého byla žalobkyně coby zhotovitel povinna provádět pro žalovanou úklidové práce za sjednanou odměnu. Odměna byla pak sjednána v měsíční paušální výši v částce 27 600 Kč bez DPH. Splatnost této odměny vyplývá z ujednání v čl. 3 předmětné smlouvy, podle nějž se žalovaná zavázala platit odměnu za provedené práce na účet žalobkyně, a to na základě daňového dokladu (faktury) žalobkyně se splatností do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl úklid proveden. Dále byla k důkazu provedena faktura [číslo] vystavená dne [datum], v níž byla splatnost stanovena k témuž dni, tedy k [datum]. Zdanitelné plnění pak bylo ve faktuře datováno ke dni [datum] a faktura zněla na žalovanou částku, tedy na částku 133 584 Kč včetně DPH. Z faktury je dále zřejmé, že jí byla fakturována odměna za měsíční úklid v měsících srpnu až listopadu 2022. Dále byla k důkazu provedena předžalobní výzva žalobkyně žalované datována dnem [datum], v níž žalobkyně žalovanou upomíná o zaplacení fakturované částky, k čemuž stanoví lhůtu do [datum]. Ze zprávy z datové schránky právního zástupce žalobkyně bylo prokázáno, že předmětná faktura i výzva k úhradě dlužné částky byla odeslána žalované dne [datum] a dále bylo z doručenky datové zprávy prokázáno, že tato zpráva byla žalované doručena dne [datum].

6. Podle § 1724 odst. 1, z.č. 89/2012 SB., občanského zákoníku (dále jen !občanský zákoník“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1968, občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 555 odst. 1, občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 1958, občanského zákoníku, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1961, občanského zákoníku, neujednají-li si strany, zda je čas plnění určen v prospěch jich obou, nebo jen jedné z nich, platí, že je určen v prospěch obou stran. To neplatí, vylučuje-li to povaha plnění. Podle § 1962 odst. 1 občanského zákoníku, je-li čas plnění ve prospěch obou stran, nemůže věřitel požadovat plnění předčasně, ani dlužník předčasně plnit dluh. Podle § 1963 odst. 1, občanského zákoníku, je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením.

7. Podle ujednání v čl. 3 smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení měla žalovaná hradit odměnu za úklidové služby na základě faktury žalobkyně se splatností do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl úklid proveden. [příjmení] mohla žalovaná za příslušný kalendářní měsíc úklid uhradit, předpokládalo smluvní ujednání vystavení faktury, přičemž nebylo ujednána doba splatnosti faktury ode dne jejího vystavení, nicméně bylo ujednáno, že splatnost faktury nenastane dříve, než na konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který bylo fakturováno. Z citovaného smluvního ujednání však jednoznačně vyplývá, že žalobkyně měla vystavit fakturu za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do konce měsíce následujícího, aby mohla být splněna podmínka ujednané splatnosti. V projednávaném případě se tak však nestalo, neboť žalobkyně měla dle shodných tvrzení účastníků řízení vystavit faktury nejprve na jiný subjekt, než na žalovanou. V řízení ani nebylo sporným, že by vystavení faktury na jiný subjekt než žalovanou bylo ze strany žalobkyně svévolné, ale bylo tvrzeno, že se tak stalo na základě pokynu jednatele žalované. Tato skutečnost však nic nemění na tom, že aby se mohla žalobkyně domáhat splatnosti odměny za úklidové práce provedené v příslušném měsíci ve lhůtě splatnosti podle čl. 3 smlouvy, musela by být faktura vystavená do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl úklid proveden. Žalobkyně však úklidové práce za 4 měsíce, a to za měsíce srpen až listopad 2022 fakturovala až fakturou vystavenou dne [datum], tedy přibližně 6 měsíců po uplynutí posledního měsíce, za něž byly služby takto fakturovány. S ohledem na tuto skutečnost nemohlo být pro splatnost předmětné faktury aplikováno pravidlo ujednané dle čl. 3 smlouvy, neboť pro jeho aplikaci nebyla splněna primární podmínka, tedy fakturace v měsíci následujícím po provedení prací.

8. Zároveň ze smlouvy uzavřené mezi účastníky vyplývá, že úhrada měla být ze strany žalované provedena na základě faktury žalobkyně. Protože z důvodů výše popsaných nelze pro stanovení lhůty splatnosti faktury aplikovat ujednání obsažené v čl. 3 smlouvy nastupuje zákonná úprava splatnosti podle § 1963 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku o splatnosti ceny poskytnuté služby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení faktury. Nelze zároveň aplikovat zákonnou úpravu v § 1958 občanského zákoníku, neboť mezi účastníky řízení nebyl čas plnění ujednán přesně, ale ve vztahu k výzvě věřitele, a to ve formě vystavení faktury. Zároveň nebylo mezi účastníky ujednáno, že by byl čas plnění určen ve prospěch jedné z nich, pročež žalobkyně jako věřitel nemohla požadovat předčasné plně ani žalovaná předčasně plnit. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předmětná faktura byla doručena žalované dne [datum], dostala se v souladu se zákonnou úpravou podle § 1963 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku žalovaná do prodlení s její úhradou až dne [datum]. Na tomto místě nelze přehlédnout, že žaloba byla podána již [datum], tedy před splatností faktury a tedy předtím, Než došlo k okamžiku„ actio nata“, tedy než mohlo být právo důvodně u soudu uplatněno. Na podanou žalobou je tak tedy třeba nahlížet jako na žalobu předčasně podanou. Žalovaná přitom nesprávnost fakturace, respektive stanovení splatnosti faktury žalobkyní, v řízení namítala.

9. Soud se neztotožnil se závěry žalobkyně v tom smyslu, že fakturací za poskytnutí služeb se zpožděním více než pěti měsíců poskytla žalobkyně žalované dobrodiní v podobě prodloužené splatnosti závazku žalované, neboť jak je popsáno shora, bez vystavení faktury žalovaná neměla povinnost plnit, ani plnit řádně nemohla. Takže v tomto případě nevystavení faktury včas nelze klást k tíži žalované. Zároveň se soud neztotožnil z argumentací žalované, že by mělo být zohledněno, že žalobkyně vystavila faktury za tutéž činnost i jinému subjektu, a v době vystavení faktury ze dne [datum] nebyly tyto dobropisovány postupem podle účetních předpisů. Skutečnost, že byly vystaveny faktury žalobkyní na jiný subjekt práva, než je žalovaná, nezakládám na straně žalované žádná práva, kterými by se úspěšně mohla bránit proti případně důvodnému nároku na plnění ze smlouvy s žalobkyní.

10. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř.„ pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.“ Soudobá odborná literatura zastává názor, že okamžik vyhlášení rozsudku je rozhodující pro zjištění skutkového stavu věci. Znamená to, že soud při dokazování zjišťuje nejen skutečnosti, které tu byly v době zahájení řízení, ale že přihlíží také ke všemu, co nastalo za řízení až do vyhlášení rozsudku. Pro právní posouzení věci je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku ve věcech, v nichž rozsudkem dochází ke vzniku, změně či zániku právního vztahu mezi účastníky; tam, kde rozsudek pouze deklaruje práva a povinnosti účastníků, je rozhodný právní stav v době, kdy práva a povinnosti, o něž v řízení jde, vznikla, změnila se nebo zanikla (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl., 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 710). K témuž závěru se kloní i soudní praxe, podle níž právní posouzení existence nároku vychází ze stavu v době jeho vzniku; jde-li však o rozsudek, který konstituuje práva a povinnosti účastníků řízení, pak je rozhodný stav (i skutkový) v době vyhlášení rozsudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. 28 Cdo 652/2005, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3771, svazek 33, ročník 2006). Přestože tedy byla žaloba podána předčasně, došlo v průběhu řízení k marnému uplynutí lhůty k úhradě dluhu žalovanému a v době vydání rozhodnutím byl již nárok uplatněný žalobou splatný. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého nároku žalobkyně, má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení připadá však až na den [datum] a nikoli [datum] jak požaduje žalobkyně, proto byla žaloba v části úrokového příslušenství od [datum] do [datum] zamítnuta. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., a § 142 odst. 2, o.s.ř. neboť bylo řízení v podstatné části zastaveno a meritorně bylo rozhodováno pouze o úroku z prodlení a i v této části měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud přitom nepřistoupil k aplikaci právní úpravy podle § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř., podle níž je-li vzat zpět návrh důvodně podaný pro chování žalovaného, je povinen žalovaný hradit náklady řízení. Podaný návrh byl sice vzat žalobkyní zpět pro chování žalovaného spočívající v úhradě jistiny žalovaného nároku, avšak vzhledem k předčasnosti žaloby není splněna podmínka citovaného zákonného ustanovení předpokládající, že návrh byl podán důvodně. Na této skutečnosti nemění nic ani okolnost, že z hlediska splatnosti právo žalobkyně dospělo v průběhu řízení. Zároveň nelze přehlédnout, že dlužná částka sice byla uhrazena, avšak úhradě dluhu ze dne [datum] nelze přikládat účinky jeho uznání podle § 2054 občanského zákoníku, neboť ze zprávy pro příjemce platby vyplývá výhrada žalované k výši uplatněného nároku. Také není bez zajímavosti, že platba nebyla provedena pod variabilním symbolem vystavené faktury, ale pod variabilním symbolem jiným. S ohledem na tuto skutečnost dospěl soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby mohlo být žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř., když zde absentuje nezbytná okolnost takového postupu, a to důvodně podaný návrh. Vzhledem k tomu, že žalovaná se nároku na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni vzdala, nebylo možné postupovat ani podle § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř.. Soud zároveň neshledal ani u jednoho z účastníků řízení existenci důvodů hodných vážné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o.s.ř..