13 C 28/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvalým pobytem adresa žalovaného o zaplacení 62 394,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 32 400 Kč, úroky ve výši 3 785,24 Kč a 9,75 % roční úroky z prodlení z částky 32 400 Kč od [datum] do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 29 994,66 Kč, úroků ve výši 16 650,13 Kč, úroků z prodlení ve výši 8 927,85 Kč, 29 % ročních úroků z částky 29 994,66 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 32 400 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky 14 424,76 Kč od [datum] do zaplacení a v sazbě 9,75 % ročně z částky 15 569,90 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 32 400 Kč od [datum] do [datum], žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 62 394,66 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ první smlouva“), jíž mu poskytla zápůjčku ve výši 37 000 Kč, žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a svůj dluh vůči původnímu věřiteli splnil toliko zčásti. Dále tvrdila, že dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ druhá smlouva“), jíž mu poskytl zápůjčku ve výši 60 000 Kč, žalovaný však svým povinnostem ani z této smlouvy řádně nedostál a i zde svůj dluh vůči původnímu věřiteli splnil toliko zčásti. Na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávky za žalovaným z obou smluv žalobkyni. [příjmení] 62 394,66 Kč představuje jistinu zápůjčky z první smlouvy ve výši 14 424,76 Kč a jistinu zápůjčky z druhé smlouvy ve výši 47 969,90 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně požadovala z první smlouvy 29 % roční úroky z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 5 856,45 Kč, 10 % roční úroky z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 1 899,26 Kč a 29 % roční úroky a 10 % roční úroky z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení a z druhé smlouvy 29 % roční úroky z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 13 215,17 Kč, 9,75 % roční úroky z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 7 028,59 Kč a 29 % roční úroky a 9,75 % roční úroky z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný jakožto spotřebitel měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 10 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz doručenku připojenou k č.l. 11 spisu), nevyjádřil. 4 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Žalovaný, jemuž bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Ze smlouvy o zápůjčce a z jejích smluvních podmínek ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 37 000 Kč na úrok 29 % ročně; částkou 4 732 Kč byl refinancován předchozí dluh žalovaného u původního věřitele a částku 32 268 Kč žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku původnímu věřiteli vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši 35 402 Kč, zahrnující úrok ve výši 12 195 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 454 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 753 Kč, zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po 3 017 Kč a v jedné další měsíční splátce ve výši 3 011 Kč, přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno, že dosáhne-li žalovaný nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, budou mu zasílány upomínky zpoplatněné vždy částkou 300 Kč s tím, že maximální počet upomínek bude 20, bude osobně upozorňován na výši nedoplatku za poplatek ve výši 500 Kč za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a dojde k předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši 1 000 Kč. Bylo též sjednáno, že práva žalovaného a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. 6 Z tabulky umoření k první smlouvě soud zjistil, že po uzavření této smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh z ní původnímu věřiteli dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 202 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 300 Kč, dne [datum] částku 3 500 Kč, dne [datum] částku 3 300 Kč a dne [datum] částku 3 400 Kč, celkem tedy 48 602 Kč. 7 Ze smlouvy o zápůjčce a z jejích smluvních podmínek ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 60 000 Kč na úrok 29 % ročně; částkou 24 273 Kč byl refinancován předchozí dluh žalovaného u původního věřitele a částku 35 727 Kč žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku původnímu věřiteli vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši 45 577 Kč, zahrnující úrok ve výši 19 775 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 15 020 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 782 Kč, zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po 4 400 Kč a v jedné další měsíční splátce ve výši 4 377 Kč, přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno, že dosáhne-li žalovaný nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, budou mu zasílány upomínky zpoplatněné vždy částkou 300 Kč s tím, že maximální počet upomínek bude 20, bude osobně upozorňován na výši nedoplatku za poplatek ve výši 500 Kč za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a dojde k předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši 1 000 Kč. Bylo též sjednáno, že práva žalovaného a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. 8 Z tabulky umoření ke druhé smlouvě soud zjistil, že po uzavření této smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh z ní původnímu věřiteli celkem 27 600 Kč, přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. 9 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření obou smluv činila zhruba 8 % ročně. 10 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedených smluv žalobkyni. 11 Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhů z výše uvedených smluv v celkové výši 141 792,72 Kč do [datum]. 12 Z podacího lístku soud zjistil, že výzva k plnění ze dne [datum] byla žalovanému ještě téhož dne odeslána poštou na jeho adresu uvedenou ve smlouvách. 13 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatil. 14 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 37 000 Kč na úrok 29 % ročně; částkou 4 732 Kč byl refinancován předchozí dluh žalovaného u původního věřitele a částku 32 268 Kč žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku původnímu věřiteli vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši 35 402 Kč, zahrnující úrok ve výši 12 195 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 454 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 753 Kč, zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po 3 017 Kč a v jedné další měsíční splátce ve výši 3 011 Kč, přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno, že dosáhne-li žalovaný nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, budou mu zasílány upomínky zpoplatněné vždy částkou 300 Kč s tím, že maximální počet upomínek bude 20, bude osobně upozorňován na výši nedoplatku za poplatek ve výši 500 Kč za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a dojde k předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši 1 000 Kč. Bylo též sjednáno, že práva žalovaného a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. b) Po uzavření první smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh z ní původnímu věřiteli dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 202 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 100 Kč, dne [datum] částku 3 300 Kč, dne [datum] částku 3 500 Kč, dne [datum] částku 3 300 Kč a dne [datum] částku 3 400 Kč, celkem tedy 48 602 Kč. c) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli podle českého práva písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 60 000 Kč na úrok 29 % ročně; částkou 24 273 Kč byl refinancován předchozí dluh žalovaného u původního věřitele a částku 35 727 Kč žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku původnímu věřiteli vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši 45 577 Kč, zahrnující úrok ve výši 19 775 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 15 020 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 782 Kč, zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po 4 400 Kč a v jedné další měsíční splátce ve výši 4 377 Kč, přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalovanému, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno, že dosáhne-li žalovaný nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, budou mu zasílány upomínky zpoplatněné vždy částkou 300 Kč s tím, že maximální počet upomínek bude 20, bude osobně upozorňován na výši nedoplatku za poplatek ve výši 500 Kč za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a dojde k předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši 1 000 Kč. Bylo též sjednáno, že práva žalovaného a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. d) Po uzavření druhé smlouvy zaplatil žalovaný na svůj dluh z ní původnímu věřiteli celkem 27 600 Kč, přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. e) Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření obou smluv činila zhruba 8 % ročně. f) Na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedených smluv žalobkyni. g) Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhů z výše uvedených smluv v celkové výši 141 792,72 Kč do [datum]. Přípis byl ještě dne [datum] odeslán poštou na jeho adresu uvedenou v obou smlouvách. Žalovaný žalobkyni na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatil. 15 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 16 Použití českého práva na vztahy z obou smluv se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou ve smlouvách. 17 Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 18 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 21 Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 22 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23 V souzené věci mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvy, jimiž původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčky, a žalovaný se mu zavázal zápůjčky ve sjednané lhůtě vrátit. Tyto smlouvy soud právně posoudil jako smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. obč. zák. Kdyby byly tyto smlouvy platné, vznikla by z nich původnímu věřiteli povinnost strpět užívání předmětů zápůjček žalovaným a žalovanému by vznikla povinnost předměty zápůjček původnímu věřiteli vrátit a zaplatit„ poplatky“, jež soud podle obsahu posoudil jako úroky, neboť plní jejich funkci. 24 Soud je však nucen konstatovat, že smlouvy platné nejsou. 25 U první smlouvy činí úrok a dále částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení celkem 35 402 Kč; při jistině ve výši 37 000 Kč a při sjednaném trvání zápůjčky 24 měsíců představují tyto částky úrok v celkové sazbě 47,84 % ročně, šestinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Kromě toho bylo sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalovaného; přitom žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalovanému), smlouva nestanoví. Pro případ, žalovaný dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, bylo sjednáno zasílání upomínek zpoplatněných vždy částkou 300 Kč s tím, že maximální počet upomínek bude 20, osobní upozorňování na výši nedoplatku za poplatek ve výši 500 Kč za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši 1 000 Kč. V rozporu s ustanovením § 630 odst. 2 obč. zák. bylo též sjednáno, že práva žalovaného a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. 26 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovaným po uzavření smlouvy dává první smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo minimálně na jistinu ve výši 37 000 Kč,„ poplatek“ ve výši 35 402 Kč, smluvní pokutu z jednotlivých splátek (a to zpětně i z první, druhé a třetí) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši 25 318,66 Kč, poplatky za upomínky v celkové výši 17 x 300 Kč = 5 100 Kč, poplatky za osobní upozornění na výši nedoplatku ve výši 17 x 500 Kč = 8 500 Kč, poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč a úroky z prodlení z jednotlivých splátek (a to zpětně i z první, druhé a třetí) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši 5 966,71 Kč, celkem tedy na částku 118 287,37 Kč, více než trojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Tyto podmínky jsou extrémní, i když se původní věřitel zavázal vykonat za účelem hotovostního výběru splátek 24 návštěv v bydlišti žalovaného. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil celou první smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. To, zda původní věřitel při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, však soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 27 U druhé smlouvy činí úrok a dále částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení celkem 45 577 Kč; při jistině ve výši 60 000 Kč a při sjednaném trvání zápůjčky 24 měsíců představují tyto částky úrok v celkové sazbě 37,98 % ročně, téměř pětinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Kromě toho bylo i zde sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalovaného; přitom žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalovanému), smlouva nestanoví. Pro případ, žalovaný dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, bylo i zde sjednáno zasílání upomínek zpoplatněných vždy částkou 300 Kč s tím, že maximální počet upomínek bude 20, osobní upozorňování na výši nedoplatku za poplatek ve výši 500 Kč za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši 1 000 Kč. V rozporu s ustanovením § 630 odst. 2 obč. zák. bylo i zde sjednáno, že práva žalovaného a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují v šesti letech. 28 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovaným po uzavření smlouvy dává druhá smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo minimálně na jistinu ve výši 60 000 Kč,„ poplatek“ ve výši 45 577 Kč, smluvní pokutu z jednotlivých splátek (a to zpětně i z první, druhé a třetí) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši 37 021,60 Kč, poplatky za upomínky v celkové výši 17 x 300 Kč = 5 100 Kč, poplatky za osobní upozornění na výši nedoplatku ve výši 17 x 500 Kč = 8 500 Kč, poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč a úroky z prodlení z jednotlivých splátek (a to zpětně i z první, druhé a třetí) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši 9 169,76 Kč, celkem tedy na částku 166 368,36 Kč, téměř trojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Tyto podmínky jsou extrémní, i když se původní věřitel zavázal vykonat za účelem hotovostního výběru splátek 24 návštěv v bydlišti žalovaného. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil i celou druhou smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. To, zda původní věřitel při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, však soud ani zde nezkoumal, a to z důvodů uvedených výše u první smlouvy. 29 Vztahy ze smluv proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě první smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku 37 000 Kč a původnímu věřiteli fakticky (reálně) zaplatil částku 48 602 Kč a na základě druhé smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku 60 000 Kč a původnímu věřiteli fakticky (reálně) zaplatil částku 27 600 Kč, takže u první smlouvy jistinu poskytnutých prostředků přeplatil částkou 11 602 Kč a u druhé smlouvy je na jistině poskytnutých prostředků dosud dlužen částku 32 400 Kč. Jelikož jí tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl. Ohledně dalších 14 424,76 Kč + 47 969,90 Kč – 32 400 Kč = 29 994,66 Kč ji na jistině poskytnutých prostředků jako nedůvodnou zamítl. 30 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku (v poměrech bezdůvodného obohacení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2829/2021). Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její nezanedbatelnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl původní věřitel, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovanému na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání původního věřitele, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 31 Bezdůvodné obohacení žalovaného spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a jejich dosud nevrácenou část užívá stále. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení částky 141 792,72 Kč, zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání upomínky. U první smlouvy náhrada za užívání částky 37 000 Kč v sazbě 8 % ročně od [datum] do [datum] tak, jak byla postupně splácena, činí 1 645,32 Kč a přeplatkem jistiny ve výši 11 602 Kč byla zcela zaplacena. U druhé smlouvy náhrada za užívání částky 32 400 Kč v sazbě 8 % ročně od [datum] do [datum] činí 2 422,03 Kč a od [datum] do [datum] činí 1 363,21 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně náhrady za užívání peněžních prostředků ve výši 2 422,03 Kč + 1 363,21 Kč = 3 785,24 Kč a zamítl ji ohledně úroků ve výši 5 856,45 Kč + 13 215,71 Kč – 2 422,03 Kč = 16 650,13 Kč a ohledně 29 % ročních úroků ze zamítnutých 29 994,66 Kč od [datum] do zaplacení a z přiznaných 32 400 Kč od [datum] do zaplacení. S námitkou, že náhradu za užívání peněz žalobkyně nepožadovala, se soud neztotožňuje; žalobkyně požadovala za užívání peněz úroky, které soud pouze jinak právně posoudil a částku v celkové výši 3 785,24 Kč jí přiznal nikoli jako úroky podle § 2392 obč. zák., nýbrž jako náhradu za bezdůvodné obohacení, které nelze vydat, podle § 2999 obč. zák. 32 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaný byl k vrácení peněžních prostředků vyzván přípisem ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z přiznaných 32 400 Kč od [datum] do zaplacení v požadované sazbě 9,75 % ročně. Ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 899,26 Kč + 7 028,59 Kč = 8 927,85 Kč, požadovaných za období, kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení, a ohledně úroků z prodlení v sazbě 10 % ročně ze zamítnutých 14 424,76 Kč od [datum] do zaplacení a v sazbě 9,75 % ročně ze zamítnutých 15 569,90 Kč od [datum] do zaplacení a z přiznaných 32 400 Kč od [datum] do [datum], kdy žalovaný také ještě nebyl v prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 33 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 34 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému, jenž měl věci zřetelně větší než nadpoloviční úspěch a měl by právo na náhradu jejich poměrné části, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly. 35 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.