13 C 286/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 601 025,15 Kč s přísl.

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že rozhodnutím městského úřadu , adresa, – Stavební úřad, č.j. , adresa, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, byla žalované uložena povinnost provést nutné zabezpečovací práce na budově č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, . v k.ú. , adresa, u , Anonymizováno, . Rozhodnutím městského úřadu , adresa, – Stavební úřad, č.j. , adresa, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, byla žalované uložena povinnost odstranit reklamu na budově č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, . v k.ú. , adresa, u , Anonymizováno, . Rozhodnutím městského úřadu , adresa, – Stavební úřad, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -Šk ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, byla žalované uložena povinnost provést odstranění stavby - budovy č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, . v k.ú. , adresa, u , Anonymizováno, .

2. Protože žalovaná nesplnila svou povinnost odstranit stavbu přistoupil žalobce na základě žádosti Stavebního úřadu , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, k demolici stavby na pozemku žalované na náklady žalobce. Demolice stavby byla provedena společností , právnická osoba, a za její provedení žalobce zaplatil této společnosti částku, která je předmětem žaloby. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , na který žalovaná žádným způsobem nereagovala.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila prostřednictvím jejího právního zástupce podáním ze dne , datum, , v němž poukázala na skutečnost, že nebyla o postupu žalobce spočívajícím v odstranění stavby na jejím pozemku žádným způsobem vyrozuměna ani informována. Dále poukázala na skutečnost, že spolu se svým manželem prošla oddlužením v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , takže podle jejího názoru měl žalobce uplatnit svůj nárok vůči insolvenčnímu správci žalované. Ve vyjádření dále uvedla, že je proti ní vedena neoprávněná exekuce a navrhla a zastavení řízení o uplatněném nároku do doby, než bude zastavena exekuce vedená proti žalované pod sp. zn. , spisová značka, . Na tomto místě soud uvádí, že skutečnosti uvedené ve vyjádření žalované ze dne , datum, nemají v podstatě žádnou relevanci k nároku uplatněnému žalobcem, neboť pohledávka žalobce za žalovanou dle žalobních tvrzení vznikla až po povolení oddlužení a skutečnost, že je na majetek žalované vedena exekuce není překážkou pro projednání nároku uplatněného žalobcem a ani skutečnost, že žalovaná dle svých tvrzení nebyla o postupu žalobce spočívajícího v demolici stavby v jejím vlastnictví informována, nemá sama o sobě vliv na případnou důvodnost nároku žalobce.

4. Řízení bylo následně podle § 110 o.s.ř. na dobu tří měsíců přerušeno na základě společného návrhu žalobce a žalované. V době přerušeného řízení se však účastníci řízení nedohodli na smírném vyřešení věci, a proto bylo k návrhu žalobce usnesením ze dne , datum, rozhodnuto, že se v řízení pokračuje.

5. Žalovaná se poté opětovně vyjádřila k podané žalobě, a to podáním ze dne , datum, , v němž uvedla, že uplatněný nárok neuznává v celém jeho rozsahu. Rozhodnutí o odstranění stavby vydané stavebním úřadem , právnická osoba, města , adresa, dne , datum, , pod č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – Šk nabylo právní moci dne , datum, , přičemž v něm byla stanovena lhůta pro odstranění stavby 5 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Posledním dnem pro provedení dobrovolného odstranění stavby žalovanou tak byl den , datum, . Protože demolice předmětné stavby na podkladě rozhodnutí o odstranění stavby ze dne , datum, byla provedena až v dubnu roku 2022, tedy více než 14 let po právní moci rozhodnutí o odstranění stavby a marném uplynutí lhůty pro jejich dobrovolné odstranění žalovanou vznesla žalovaná námitku promlčení výkonu rozhodnutí o odstranění stavby, když podle jejího názoru žalobce nebyl oprávněn provést výkon rozhodnutí odstranění stavby ze dne , datum, .

6. Žalobce v průběhu řízení, konkrétně ve svém podání ze dne , datum, doplnil svou argumentaci podporující důvodnost uplatněného nároku tak, že odstranění stavby na náklady žalobce mohlo být provedeno v souladu s právní úpravou účinnou v době odstranění stavby, konkrétně podle § 135, z.č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, jelikož se jednalo o neodkladné odstranění stavby. Tato skutečnost byla podložena zjištěním učiněným na místním šetřením provedeném stavebním úřadem dne , datum, , při kterém zároveň žalovaná sdělila, že nemůže jakkoli s nemovitostí nakládat s ohledem na probíhající insolvenční řízení a hrozilo nebezpečí z prodlení a ohrožení života či zdraví osob.

7. Na základě provedených listinných důkazů a tvrzení účastníků soud zjistil následující skutkový stav. Rozhodnutím , právnická osoba, , stavebního úřadu , adresa, ze dne , datum, , č.j. 1668/2005-Šk, které nabylo právní moci dne , datum, byla žalované uložena povinnost odstranit stavbu na pozemkové parcele č. , hodnota, v k.ú. , adresa, u , Anonymizováno, z důvodu, že tato stavba dle statického posudku bezprostředně ohrožuje život a zdraví osob. Podle podmínky č. , hodnota, tohoto rozhodnutí o odstranění stavby měla být stavba odstraněna ve lhůtě 5 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o odstranění stavby, tedy nejpozději do , datum, . Dne , datum, bylo vydáno stavebním úřadem rozhodnutí č.j. , adresa, /Šk, které nebylo právní moci dne , datum, a kterým bylo žalované nařízeno provedení nutných zabezpečovacích prací, a to znepřístupnění všech otvorů v domě č.p. , Anonymizováno, nejpozději do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Dne , datum, bylo vydáno stavebním úřadem rozhodnutí č.j. , adresa, /Šk, které nebylo právní moci dne , datum, a kterým bylo nařízeno odstranění stavby – velkoplošné reklamy umístěné na budově č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, u Plzně ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Dne , datum, požádal , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad , právnická osoba, , adresa, o zajištění výkonu rozhodnutí odstranění stavby č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, u Plzně na základě rozhodnutí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -Šk, což je v žádosti výslovně uvedeno. Důvodem žádosti je, že do dne odeslání žádosti t.j do , datum, nebyla stavba odstraněna, dříve provedené zabezpečení již není funkční a s pracemi k odstranění stavby nebylo započato. Stavba svým technickým stavem bezprostředně ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost a majetek třetích osob. Podle tvrzení žalobce byla stavba odstraněna prostřednictvím stavebního podnikatele, a to společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která stavbu odstranila, což bylo prokázáno Zjišťovacím protokolem ze dne , datum, a Ověřením neexistence stavby vydaném Městským úřadem , adresa, , stavebním úřadem ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -7. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, a výpisem z účtu žalobce ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce za odstranění stavby uhradil stavebnímu podnikateli částku, která je předmětem žaloby.

8. Mezi účastníky nebylo sporným, že by stavbu na pozemku žalované odstranil na svůj náklad žalobce. Zároveň nebylo sporným, že pro odstranění stavby nebylo vydáno jiné rozhodnutí a zahájeno jiné řízení, než řízení, na jehož konci bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -Šk. Žalobcem byl předložen Protokol o úkonu ve věci vydaného nařízení odstranění stavby ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -5, ve kterém je popsán nevyhovující stav stavby a ve kterém je zachyceno stanovisko žalované, že podle pokynu insolvenčního správce nemůže se stavbou jakkoli nakládat. Protože v řízení bylo nesporným, že po právní moci rozhodnutí o odstranění stavby ze dne , datum, nebylo žádné další rozhodnutí o odstranění stavby vydáno, dospěl soud k závěru, že se tento protokol vztahuje právě k řízení odstranění stavby zahájeného v roce 2005.

9. Podle § 88 odst. 1 písm. a), z.č. 50/1976 Sb., stavebního zákona účinného v době vydání rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně opravit.

10. Podle § 89 odst. 1 z.č. 50/1976 Sb. náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.

11. Podle § 91 z.č. 50/1976 Sb. jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději do 3 dnů oznámí písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro které byl příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.

12. Podle § 71 odst. 3 z.č. 71/1967 Sb., správního řádu účinného v době vydání rozhodnutí o odstranění stavby lze rozhodnutí vykonat nejpozději do tří let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.

13. Podle § 108 odst. 4, z.č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen “správní řád“) může exekuční správní orgán exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.

14. Podle přechodných ustanovení správního řádu, konkrétně podle § 179 odst. 3 správního řádu se výkon rozhodnutí, který byl zahájen před účinností správního řádu dokončí podle dosavadních předpisů. Výkladem "a contrario" se tedy na výkon rozhodnutí, byl-li zahájen po účinnosti správního řádu, tedy po , datum, provede podle správního řádu. Vzhledem k tomu, že do , datum, nebyl zahájen výkon rozhodnutí odstranění stavby ze dne , datum, vztahuje se na tento výkon rozhodnutí úprava podle správního řádu.

15. Podle § 135 odst. 1, z.č. 183/2006 Sb., stavebního zákona účinného v době skutečného odstranění stavby žalobcem (dále jen „stavební zákon“) nařídí stavební úřad vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.

16. Podle § 135 odst. 2, stavebního zákona nařídí stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.

17. Podle § 135 odst. 3, stavebního zákona hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.

18. Podle § 135 odst. 4, stavebního zákona v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze její skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby.

19. Podle § 135 odst. 5, stavebního zákona odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s vlastníkem stavby.

20. Podle § 135 odst. 6, stavebního zákona náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.

21. Stavební úřad mohl přistoupit k výkonu rozhodnutí odstranění stavby ze dne , datum, nejpozději ve lhůtě 10 let poté, kdy měla být povinnost splněna dobrovolně, přičemž ještě před tím, a to ve lhůtě pětileté by muselo dojít k nařízení exekuce pro vymožení povinností dle tohoto rozhodnutí. Nejpozději tak exekuce mohla být nařízena , datum, a provedena a provedena , datum, , přičemž poté možnost právo na provedení exekuce prekludovalo. Na okraj zde soud uvádí, že pokud by aplikoval právní úpravu obsaženou ve správním řádu účinném ke dni vydání rozhodnutí o odstranění stavby, pak by možnost, pak by právo vykonat toto rozhodnutí prekludovalo již po uplynutí tří let, tedy , datum, . V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by bylo zahájeno exekuční řízení k odstranění stavby a stavba byla odstraněna v roce 2022, tedy po marném uplynutí prekluzivní desetileté lhůty, což bylo rovněž nesporné. Na základě jediného soudu známého rozhodnutí o odstranění stavby, tedy rozhodnutí ze dne , datum, , tak k výkonu rozhodnutí odstranění stavby v souladu se zákonem dojít nemohlo.

22. Žalobce nemohl odstranit stavbu na náklady žalované ani postupem podle § 135 stavebního zákona. Postup podle § 135 odst. , právnická osoba, zákona nebyl žalobcem realizován, protože žádné nové rozhodnutí o odstranění stavby od , datum, vydáno nebylo. Při zjištění existence zákonných důvodů pro postup dle § 135 odst. 1 nebo 2 stavebního zákona stavební úřad oznámí zahájení správního řízení podle § 46 správního řádu. Současně s tímto oznámením nebo v návaznosti na něj uplatní vůči vlastníkovi stavby výzvu k účasti na kontrolní prohlídce, a na tuto kontrolní prohlídku přizve i další účastníky řízení podle § 142 stavebního zákona, a to včetně stavebního podnikatele, jehož prostřednictvím bude stavba odstraněna. Řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nebylo s žalovanou zahájeno, což je nezbytná podmínka pro postup podle § 135, stavebního zákona. Kontrolní prohlídka konaná dne , datum, nemůže být považována za kontrolní prohlídku podle § 135 odst. 4 stavebního zákona, neboť je v protokolu z ní je výslovně uvedeno, že se jedná o kontrolní prohlídku k již vydanému nařízení o odstranění stavby, jehož vykonatelnosti byla v době konání kontrolní prohlídky prekludována.

23. Zároveň tím, že stavební úřad uložil žalované provedení zabezpečovacích prací rozhodnutím ze dne , datum, , v podstatě deklaroval, že stavbu není nutné bezprostředně odstranit, jak vyplývá z § 135 odst. 2, stavebního zákona, kde se uvádí, že provedení nutných zabezpečovacích prací nařídí úřad v případě, kdy není nutné stavbu neodkladně odstranit. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že stavba nebyla odstraněna v souladu se zákonem č. 182/2006 Sb.

24. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila svou povinnost odstranit stavbu, stavbu bylo nutné odstranit, to vše má soud za prokázané. Ale orgán veřejné moci nemůže uplatňovat svou moc mimo postupy stanovené zákonem, protože pak by se jednalo o jednání svémocné. To sice také není v případě orgánu veřejné moci vyloučeno, ale musí být splněny určité podmínky, to že svémoc orgánu veřejné moci je omezena zákonem a principem proporcionality. Orgán musí jednat v souladu se svými pravomocemi a v mezích zákona, což se nestalo. Svémoc se obvykle používá v situacích, kdy je nezbytné rychlé a efektivní jednání, např. při hrozbě bezprostředního ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti, přičemž tato podmínka splněna byla. Svémoc není náhradou za řádný výkon veřejné správy, ale spíše jej doplňuje v situacích, kdy je to nezbytné pro ochranu veřejného zájmu. Naplnění kýženého veřejného zájmu mohlo být dosaženo řádným výkonem veřejné správy, tedy nemuselo být přistoupeno ke svémoci. Svémoc nemůže nastoupit tam, kde orgán veřejné moci nedodržel postup stanovený mu zákonem. To by bylo zneužití veřejné moci a to je nepřípustné. S ohledem na tyto závěry dospěl soud k závěru, že přestože žalobce prokázal vydání finančních prostředků na odstranění stavby na pozemku ve vlastnictví žalované, která zároveň nesplnila svou povinnost stavbu odstranit na své náklady, nevznikl mu nárok na zaplacení těchto nákladů vůči žalované, protože nebyl dodržen postup předepsaný zákonem a nejedná se zároveň o dovolenou svémoc orgánu veřejné moci. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalovaná tedy má vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají z pěti úkonů právní služby po , částka, (tj. , částka, ) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, účast na ústních jednáních konaných ve dnech , datum, , , datum, a , datum, a vyjádření ze dne , datum, , jednoho režijního paušálu za 300 a čtyř režijních paušálů za , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka , částka, . Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

26. Soud nepřiznal náklady za vyjádření žalované ze dne , datum, neboť neobsahuje v podstatě vyjádření k věci samé, ale informace o insolvenčním řízení žalované a probíhající exekuci, když tyto informace nijak nesouvisí s žalobou uplatněným nárokem a za účast právního zástupce žalované na ústním jednání konaném dne , datum, , na kterém účastníci shodně navrhli přerušení řízení a k přednesu žaloby a vyjádření k ní bylo provedeno až na ústním jednání konaném dne , datum, .