13 C 302/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše ve splátkách ve výši , částka, měsíčně splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci pod ztrátou výhody splátek, kdy neuhrazením kterékoliv splátky či její části se stává splatným celý zbytek dluhu.

II. Řízení se co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zastavuje.

III. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem ve výši 10,7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Dle smluvního ujednání v čl. I. smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník. Žalovaná výslovně prohlásila, že se s nimi seznámila a že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a IV. smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované a zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet sjednaný v čl. IV. smlouvy. Žalovaná se v čl. II. smlouvy zavázala hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 10,70% p.a. Dále se žalovaná v čl. II. a IV. smlouvy zavázala platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku. Žalovaná byla dle čl. II. smlouvy povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru včetně úroků a poplatky byla žalovaná povinna splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaná byla dle smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. smlouvy a dopisem ze dne , datum, ukončil poskytování úvěru a úvěr zesplatnil ke dni , datum, . V souladu s ujednáním v čl. IV. smlouvy a dle sazebníku právní předchůdce žalobkyně dále uplatnil právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši , částka, byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění uplatnila žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 10,70% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75% ročně z dlužné částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a dlužných poplatků ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

3. Soud vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně. Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne , datum, , v němž uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr ze dne , datum, . Zásadní je podle žalobkyně současné znění zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, který v § 84 odst. 2 jednoznačně a výslovně stanoví, že k posouzení úvěruschopnosti se posuzují informace včetně možnosti využití automatizovaných modelů. Právní předchůdce žalobkyně ve věci kontroloval aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, atd.). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází právní předchůdce žalobkyně z příjmu, který klient doloží v potvrzení o příjmu, nebo příjmu který klient deklaruje podpisem žádosti o úvěr. Žalovaná doložila potvrzení o výši přijmu ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno že žalovaná byla od , datum, na dobu neurčitou zaměstnána jako prodavač/prodejce ve společnosti , právnická osoba, ., že výše průměrného čistého přijmu žalované za poslední 3 měsíce činila , částka, , že výše hrubého příjmu žalované za posledních 11 měsíců činila , částka, , že výše čistého přijmu žalované za posledních 11 měsíců činila , částka, , že ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaná nebyla ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Žalovaná v Žádosti o úvěr zároveň uvedla měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, , že je svobodná, má vlastní bydlení a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované právní předchůdce žalobkyně porovnával její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z , Anonymizováno, . Výpočtem získal částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů zjistil, že vůči němu neměla žalovaná v době podání žádosti o úvěr žádné závazky a z externích zdrojů zjistil, že žalovaná neměla v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalované bylo žádosti žalované vyhověno a konsolidovala jeden interní závazek žalované úvěrem , částka, , když výše nové splátky byla , částka, . Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalované dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěru vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr.

4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět svým podáním ze dne , datum, co do částky , částka, , kterou žalovaná uhradila dne , datum, .

5. Žalovaná v průběhu ústního jednání konaném dne , datum, učinila nesporným, že smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela a finanční částku , částka, obdržela. Dále uvedla, že její současná finanční situace jí neumožňuje dluh uhradit a byla by schopna splácet dluh v měsíčních splátkách v rozsahu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, částka, měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že v době uzavření smlouvy o úvěru žila s přítelem, nicméně za nájem tehdy platili asi , částka, měsíčně. Z listinných důkazů předložených žalobkyní bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne , datum, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši , částka, . Část tohoto úvěru ve výši , částka, byla použita na splacení předchozího úvěru žalované a zbývající část jí byla vyplacena na účet. Tento způsob poskytnutí úvěru žalované byl mezi účastníky řízení nesporným. K zjištění procesu ověřování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně bylo k důkazu provedeno vyjádření právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, , v němž je popsán model zjišťování úvěry schopnosti, přičemž právní předchůdce žalobkyně dle svých vlastních tvrzení vycházel z deklarovaného čistého měsíčního příjmu žalované ve výši , částka, . Dále však také kalkuloval s čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši , částka, a s tím, že žalovaná dle zjištění právního předchůdce žalobkyně měla bydlet ve vlastním domě či bytě s podílem na nákladech na bydlení ve výši 50 %. Tyto náklady na bydlení však nebyly v procesu posouzení úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně nijak konkretizovány co do jejich výše. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že měsíční splátka úvěru pro žalovanou činila , částka, . Příjem žalované v době uzavření smlouvy o úvěru byl prokázán potvrzením ze dne , datum, , podle něhož činil průměrný čistý měsíční příjem žalované vypočtený za předchozí 3 kalendářní měsíce , částka, .

6. Protože soud dospěl k závěru, že ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že by byla žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru schopná podle svých finančních možností úvěr řádně splácet, byla vyzvána k doplnění tvrzení o tom, že žalovaná byla schopna úvěr splácet dle sjednaných podmínek a z jakých podkladů právní předchůdce žalobce tuto skutečnost zjistil. Na toto poučení reagovala žalobkyně svým podáním ze dne , datum, , v němž neuvedla žádné další nové skutečnosti týkající se procesu prověřování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně nad rámec skutečností již dříve v řízení uvedených.

7. V rámci svého vyjádření ze dne , datum, pak žalobkyně, že žalovaná na poskytnutý úvěr za dobu od uzavření smlouvy o úvěru uhradila celkem , částka, , a to i se započtením částky , částka, , o níž byla v mezidobí žaloba vzata částečně zpět. Během ústního jednání konaného dne , datum, změnila žalobkyně své tvrzení tak, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku , částka, .

8. Během ústního jednání konaného dne , datum, byly k důkazu provedeny listiny předložené žalovanou, a to potvrzení zaměstnavatele žalované, podle něhož činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaném za měsíce září až prosinec roku 2025 částku , částka, a nájemní smlouva, podle níž hradí žalovaná nájemné ve výši , částka, a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná uvedla, že v průběhu řízení si požádala o přiznání dávek hmotné nouze. Za účelem zjištění výše takové dávky bylo ústní jednání opakovaně odročeno, ale žalovaná neprojevila dostatečnou snahu pro zajištění dávek hmotné nouze, když má soud za to, že k této otázce přistupovala přinejmenším liknavě.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši , částka, , na nějž žalovaná uhradila celkem částku , částka, . Žalovaná sama nebyla v řízení schopna specifikovat, jakou částku na úvěr celkem uhradila a soud má výši částky splacené žalovanou za prokázanou z platební historie žalované poskytnuté , právnická osoba, , tedy právním předchůdcem žalobkyně. V době uzavření smlouvy o úvěru činil příjem žalované , částka, . V té době sice žalovaná dle svých vlastních tvrzení žila s přítelem, s nímž v současné době již nežije, nicméně výše jeho příjmů v nebyla právním předchůdcem žalobkyně zjištěna. V žádosti o úvěr ze dne , datum, je výše ostatních nezbytných měsíčních nákladů žalované uvedená jako nulová. Podle tvrzení žalované v době uzavření smlouvy o úvěru žila v nájemním bytě, avšak právní předchůdce žalobkyně s ohledem na výsledky provedeného dokazování výši nájemného nezjistil. Ostatně i v případě, kdyby žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru žila v bytě vlastním, z čehož dle provedeného dokazování právní předchůdce žalobkyně vycházel, musela by v té době nutně mít alespoň nějaké měsíční náklady spojené s bydlením. V době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy v roce , Anonymizováno, činila částka životního minima s účinností od , datum, částku , částka, , což má soud za notorietu zjištěnou z údajů publikovaných , právnická osoba, . Jiné příjmy ani jiný majetek žalované právním předchůdcem žalobkyně zjištěny nebyly. Soud má tak za prokázané, že v době uzavření smlouvy o úvěru s ohledem na svůj příjem nebyla žalovaná schopna splácet splátky úvěru v ujednané výši , částka, měsíčně.

10. Podle § 86, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. V projednávané věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost prověření úvěruschopnosti žalované podle § 86, z.č. 257/2016 Sb., neboť vycházel jen z jí deklarovaného měsíčního příjmu a nezjistil si žádné informace o jejích měsíčních nákladech. Výše splátky úvěru v rozsahu přibližně 1/3 měsíčního čistého příjmu žalované, který byl navíc v době uzavření smlouvy o úvěru výrazně podprůměrný (průměrná hrubá měsíční mzda v České republice za celý rok 2020 činila , částka, ), měla vést právního předchůdce žalobkyně k opatrnosti, zda takto vysokou splátku úvěru v poměru ke svým příjmům bude žalovaná schopna hradit.

13. S ohledem na provedené dokazování uzavírá soud, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost prověření úvěruschopnosti žalované podle § 86, z.č. 257/2016 Sb. Soud tedy dospěl na základě provedených listinných důkazů k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla žalované poskytnuta částka , částka, . V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na úvěr byla uhrazena částka , částka, , což žalovaná sice neučinila nesporným, když uvedla, že neví, jakou částku na úvěr uhradila, ale zároveň netvrdila ani jinou výši částky. Soud dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil právě o částku sestávající z rozdílu mezi výší úvěru a výši žalovanou uhrazené částky vyplývající z tvrzení žalobkyně a výpisem z úvěrového účtu žalované vedeného právním předchůdcem žalobkyně a uložil žalované ve výroku I. bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.

14. Co do částky , částka, soud řízení zastavil pro zpětvzetí ze strany žalobkyně. Žalobkyně v průběhu řízení podala soudu dvě podání, jejichž obsahem je částečné zpětvzetí žaloby co do částky , částka, , a to jednak jako součást doplnění žaloby ze dne , datum, a jinak v podání ze dne , datum, , přičemž se však obou případech jednalo o částečné zpětvzetí žaloby pro tutéž platbu žalované provedenou dne , datum, .

15. Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl, protože je-li smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nevznikla žalované povinnost hradit žalobkyni smluvní úrok ani poplatky z této neplatné smlouvy.

16. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den , datum, , což byl prvý den následující po dni, k němuž byla žalovaná vyzvána uhradit svůj dluh podle výzvy žalobkyně ze dne , datum, .. Proto od tohoto dne, t.j. od , datum, soud uložil žalované povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení a žalobu v rozsahu zbývající části úroku z prodlení zamítl.

17. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1, věty třetí a odst. 2, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle nichž s je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem a je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Žalovaná sama navrhla výši splátky , částka, s tím, že v této výši je dluh schopná splácet. Žalobkyně žádala o určení splátky ve výši nejméně , částka, měsíčně, ale taková výše splátky neodpovídá majetkovým možnostem žalované, která podle provedených důkazů dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně a jen náklady na bydlení má ve výši , částka, měsíčně, takže by takto vysokou splátku nemohla splácet.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 150 o.s.ř., kdy žalovaná byla v řízení úspěšná ve větším rozsahu než žalobkyně a měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni podle poměru jejího úspěchu ve věci. V řízení však bylo opakovaně k odročování ústního jednání z důvodů na straně žalované, která přes opakované výzvy soudu neprojevila aktivitu směřující k podání žádosti o přiznání dávky hmotné nouze a dvě ústní jednání tak svým přístupem zmařila. Proto soud podle § 150 o.s.ř. nepřiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení.