13 C 385/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 120 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 000 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 38 417,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne 7. 11. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 120 000 Kčs s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 5. 8. 2024 kontaktovala žalovaná žalobkyni se žádostí o zajištění vyklizení bytu, ve kterém má žalovaná velký nepořádek. Při telefonickém rozhovoru mezi účastníky řízení bylo dle žalobkyně ujednáno, že osoby fyzicky provádějící vyklizení bytu určí cenu za vyklizení po jeho zhlédnutí. Podle žalobkyně uvedla žalovaná v rámci telefonického rozhovoru, že doufá, že žalobkyně vyklizení zvládne, neboť již 2 jiné subjekty vyklizení bytu odmítli, přičemž jeden z nich bez předchozího zhlédnutí bytu a druhý po takovém zhlédnutí. Následně se dne 12. 8. 2024 dostavili do bytu žalované otec, švagr a najatí brigádníci žalobkyně za účelem jeho vyklizení. Po zhlédnutí bytu sdělili tyto osoby žalobkyni prostřednictvím SMS zprávy, že cena za vyklizení bude 135 000 Kč, přičemž tuto cenu měly také sdělit žalované a tato s ní vyslovila souhlas. O vyklizení nebyla uzavřena dle žalobních tvrzení písemná smlouva, toliko smlouva ústní. O stavu bytu v době před jeho vyklizením byla pořízena fotodokumentace. Vyklizení probíhalo dne 12. 8. 2024 v čase od 9:00 hodin do 17:00 hodin. Po provedení sjednaných prací bylo dle žalobkyně mezi otcem žalobkyně a žalovanou ujednáno, že cena za vyklizení bude ponížena o 15 000 Kč, neboť otec žalobkyně projevil zájem o obrazy v bytě se nacházející, přičemž si se žalovanou domluvil cenu těchto obrazů právě na částku 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že práce byly provedeny a cena žalovanou odsouhlasena, vystavila žalobkyně fakturu dne 12. 8. 2024 na částku 120 000 Kč splatnou dne 26. 8. 2024, kterou žalované zaslala, avšak žalovaná fakturu neuhradila. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou dopisem ze dne 28. 8. 2024 k úhradě dlužné částky, avšak ani k této výzvě nebyl dluh uhrazen.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 13. 2. 2025, ve kterém uvedla, že není pravdou, že by otci žalobkyně prodala obrazy za částku 15 000 Kč, neboť obrazy měly v době vyklízení bytu hodnotu mnoha desítek tisíc korun. Dále uvedla, že dle dohody s žalobkyní v bytě zůstal nábytek, avšak ze skříní, zásuvek a komory v průběhu úklidu zmizely šperky, osobní věci, značkové oblečení, kabelky, rodinné památky, elektronika a další cennosti v hodnotě asi 900 000 Kč. Dále uvedla, že v bytě byla uložena celá řada věcí, ale zmizely jen věci cennější a ostatní v bytě zůstaly. Žalovaná dále uvedla, že poté, kdy zjistila, že některé věci v bytě chybí, vyjednala se žalobkyní telefonicky jejich vrácení, přičemž však byla vrácena pouze menší část odcizených věcí. Dle tvrzení žalované byla z těchto důvodů na místo přivolána i hlídka , právnická osoba, . Žalovaná dále uvedla, že na vystavení faktury reagovala dne 14. 8. 2024 e-mailovou zprávou, ve kterém učinila nárok na zaplacení sporným, a naopak žádala o náhradu škody za odcizené věci a dále žádala o položkový rozpočet k vystavené faktuře, na což žalobkyně nijak nereagovala. Uvedla dále, že jí nebyla doručena předžalobní výzva k plnění. Dále uvedla žalovaná, že pracovníci žalobkyně neodvedli práci ve sjednaném rozsahu, neboť podle dohody mezi účastníky řízení měli byt nejen vyklidit, ale také umýt okna, podlahy a postarat se o celkový úklid bytu, což neučinili. S ohledem na tyto skutečnosti pokládá žalovaná žalobu za nedůvodnou, neboť mezi účastníky řízení neexistuje žádná smlouva, která by žalovanou k úhradě fakturované částky zavazovala, a naopak žalobkyně způsobila žalované násobně vyšší škodu odcizením věcí z bytu žalované.

3. V podání ze dne 11. 3. 2025 předložila žalovaná soudu své další vyjádření ve věci, učiněné již prostřednictvím jejího právního zástupce, kterým žalobu neuznává v celém jejím rozsahu. Namítla jednak, že žalobkyně není v řízení aktivně legitimována, neboť dne 12. 8. 2024, kdy byl úklid proveden, nebyla žalobkyně přítomna v bytě žalované a teprve v bytě žalované byl stanoven rozsah prací a dojednána cena a to mezi žalovanou a osobami, které se na místě nacházely. Vzhledem k tomu, že rozsah díla a cena za dílo jsou podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo a tyto náležitosti smlouvy byly ujednány nikoliv mezi žalobkyní a žalovanou, ale mezi žalovanou a otcem a švagrem žalobkyně, nemohla mezi účastníky řízení vzniknout smlouva. Při neexistenci smlouvy mezi účastníky řízení tak žalobkyni dle názoru žalované nemohl vzniknout nárok na zaplacení ceny díla. Žalovaná dále namítala, že z žaloby ani ze žalobkyní předložených listinných důkazů nevyplývá, jaký byl sjednaný rozsah díla, jaká byla sjednaná cena a zda bylo dílo provedeno řádně a bez vad. Zpochybnila dále smluvní ujednání o ceně, tedy že za úklid nebyla sjednána cena ve výši 135 000 Kč a nebylo ujednáno její následné ponížení o částku 15 000 Kč za obrazy v bytě se nacházející. Namítla dále, že dílo spočívající v úklidu bytu nebylo dosud provedeno.

4. Konečně pak, v článku IV. vyjádření žalované ze dne 11. 3. 2025 namítla žalovaná, že tvrzená smlouva mezi ní a žalobkyni byla uzavřena mimo obchodní prostory žalobkyně, žalobkyně nesplnila své povinnosti vůči žalované coby spotřebiteli ukládané jí v § 1820 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník"), pročež v rámci tohoto svého podání žalovaná od smlouvy uzavřené dne 12. 8. 2024 s žalobkyní, jejímž předmětem byla z služba spočívající ve vyklizení a úklidu bytu odstoupila. Důvodem pro odstoupení je neposkytnutí podstatných informací, které měly být žalované jako spotřebiteli žalobkyní jako podnikatelem poskytnuty s ohledem na způsob uzavření smlouvy, čímž ze strany žalobkyně došlo k porušení jejích zákonných povinností, se kterými zákon spojuje právo na odstoupení od smlouvy. S odkazem na ustavení § 1836 písm. a) občanského zákoníku rovněž namítla žalovaná, že žalobkyně nemá právo ani na vydání bezdůvodného obohacení.

5. Žalobkyně ve svém podání ze dne 5. 5. 2025 doplnila svá skutková tvrzení tak, že žalovaná se na žalobkyni obrátila s požadavkem, aby byt byl vyklizen co nejdříve, a proto se domluvili na termínu vyklizení s tím, že cena bude dojednána při obhlídce bytu na místě samém v den, kdy se osoby, které budou vyklizení provádět, na místo dostaví. Na místo provádění vyklizení se ve sjednaný den dostavil otec a švagr žalobkyně a dále najatí brigádníci, když do bytu vstoupil pouze otec a švagr žalobkyně, zjistili rozsah vyklízecích prací a dojednali cenu za vyklizení. K dojednání ceny za vyklizení měl zmocnění žalobkyně její otec, a to na základě ústně udělené plné moci, když i veškerá předchozí ujednání mezi účastníky řízení byla učiněna ve formě ústní. Takto ujednaný postup uzavření smlouvy byl dle žalobkyně žalované znám a byl jí akceptován. Tím způsobem došlo k ujednání o ceně za vyklizení bytu ve výši 135 000 Kč, která byla následně dohodou ponížena na částku 120 000 Kč. Žalovaná trvala na tom, aby vyklizení bylo provedeno bezodkladně, tedy nikoliv až po uplynutí čtrnáctidenní lhůty k odstoupení od smlouvy v případě, kdy smlouva byla uzavřena mimo provozovnu žalobkyně.

6. Během ústního jednání konaného dne 10. 10. 2025 namítla vznesla žalovaná námitku neúměrného zkrácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku, podle níž žalobkyní tvrzená ujednaná cena za vyklizení bytu je v hrubém nepoměru k hodnotě plnění poskytnutého žalobkyní.

7. Soud se v rámci zjišťování skutkového stavu zabýval jednak obsahem smlouvy tvrzené žalobkyní a z ní vyplývající povinnosti žalované zaplatit žalobkyní tvrzenou ujednanou cenu a jednak procesní obranou žalované spočívající v námitce nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně, odstoupení žalované od smlouvy učiněné v průběhu řízení, výtce vadného plnění, kompenzační námitce za škodu způsobenou žalované odcizením blíže neupřesněných věcí a námitce neúměrného zkrácení na straně žalované.

8. Z elektronické komunikace mezi žalobkyní a žalovanou má soud za prokázané, že se účastníci řízení dohodli na poskytnutí služby spočívající ve vyklizení bytu žalované, přičemž nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by součástí této komunikace vedené elektronickými prostředky byla jednání o ceně za vyklizení. Z výpovědi svědka , adresa, , otce žalobkyně má soud za prokázané, že tento svědek obdržel spolu se švagrem žalobkyně od žalobkyně pokyn, aby se dostavil určeného dne do bytu žalované a provedli jeho vyklizení. Za tím účelem s ním do Plzně kromě švagra žalobkyně přijeli i další osoby. Cena za vyklizení měla být ujednána na místě na částku 135 000 Kč, s níž žalovaná souhlasila, přičemž jedinou podmínkou bylo, aby v bytě zůstal nábytek. Veškeré ostatní věci měly být odvezeny. Pokyn k tomu, aby se žalovanou ujednal cenu za vyklizení podle stavu vyklizovaných prostor dostal svědek od žalobkyně ústně. V průběhu úklidu nalezl svědek obrazy, které si chtěl ponechat a po provedení vyklizení bytu ujednal s žalovanou jejich cenu na částku 15 000 Kč, o níž měla být dle dohody uzavřené mezi otcem žalobkyně a žalovanou ponížena cena za vyklizení bytu. Následně pak ze strany žalované byl vznesen požadavek na vrácení těchto obrazů, což bylo svědkem učiněno. Mezi svědkem a žalovanou probíhala jednání pouze o rozsahu vyklizení bytu a výše a způsobu úhrady ceny.

9. Výpovědí svědka Hynka Visingera bylo prokázáno, že cena za vyklizení bytu žalované byla ujednána na místě v den provedení služby, a to na částku 135 000 Kč, která byla následně ponížena o částku 15 000 Kč za obrazy, která si , adresa, z bytu žalované s jejím souhlasem odvezl a s žalovanou se dohodl na částce 15 000 Kč jako cenu za tyto obrazy. Bezprostředně po provedení úklidu žalovaná nevytkla žádné vady, nicméně blíže neurčité výhrady k poskytnuté službě měla poté, kdy se vrátili se svědkem , jméno FO, vrátit žalované původně zakoupené obrazy. Kromě ujednání o ceně nedošlo k žádným jiným ujednáním týkajícím se obsahu smlouvy o poskytnutí služby a zároveň bylo jeho výpovědí prokázáno, že žalovaná nebyla poučena o právu odstoupit od smlouvy či o jiných skutečnostech.

10. Listinnými důkazy předloženými žalobkyní byl prokázán stav předmětného bytu před úklidem, který odpovídal tvrzení svědků o velkém nepořádku v bytě, dále byla k důkazu provedena faktura č. , hodnota, ze dne 12.8.2024 na částku 120 000 Kč a elektronická komunikace mezi účastníky řízení, v rámci níž si účastníci ujednali místo a čas provedení úklidu a kterou byla faktura za provedení úklidu zaslána žalované.

11. Soud dospěl na základě provedených důkazů o závěrech o skutkovém stavu, podle nichž byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o poskytnutí služby spočívající ve vyklizení bytu žalované. Cena za poskytnutí služby byla ujednána bezprostředně před poskytnutí služby mezi žalovanou a žalobkyní zastoupenou , adresa, , jehož žalobkyně k jednání o ceně zmocnila. Ujednáním o ceně bytu byla smlouva uzavřena a mezi účastníky bylo dohodnuto že služba bude poskytnuta bezodkladně po jejím uzavření. Žalovaná nebyla poučena o nemožnosti odstoupit od smlouvy v případě, že služba bude poskytnuta na její žádost před uplynutím lhůty 14 dnů po uzavřením smlouvy.

12. Podle § 430 odst. 1 občanského zákoníku pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

13. Podle § 431 občanského zákoníku překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

14. Podle § 1820 písm. i) a k) z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít nebo údaj, že při odstoupení od smlouvy po předložení žádosti o započetí plnění již v průběhu lhůty pro odstoupení podle § 1824a odst. 3 nebo podle § 1828 odst. 5 musí spotřebitel podnikateli poskytnout úhradu podle § 1834.

15. Podle § 1824a odst. 3 a § 1828 odst. 5 občanského zákoníku je-li předmětem závazku poskytování služby začne podnikatel s plněním ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy pouze na výslovnou žádost spotřebitele; na to ho podnikatel upozorní a poučí ho, že poskytnutím plnění zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. a) občanského zákoníku.

16. Podle § 1836 občanského zákoníku odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, nenese žádné náklady, jestliže jde o smlouvu jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel neposkytl spotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 písm. i) a k), nebo pokud podnikatel začal s plněním před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitel o to výslovně nežádal podle § 1824a odst. 3 nebo § 1828 odst. 5.

17. Podle § 1837 občanského zákoníku spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o poskytování služeb, jestliže byly v plném rozsahu poskytnuty; v případě plnění za úplatu, pouze pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy poučil spotřebitele, že poskytnutím plnění zaniká právo odstoupit od smlouvy.

18. Podle § 1793 odst. 1, občanského zákoníku zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.

19. Podle § 1795 občanského zákoníku právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

20. V řízení nebylo sporným, že si žalovaná u žalobkyně objednala službu spočívající v úklidu a vyklizení bytu žalované s tím, že cena za provedené práce bude určena podle jejich rozsahu po zhlédnutí stavu vyklízeného bytu. Při jednání o ceně zastoupil dne 12. 8. 2024 žalobkyni , adresa, , kterého žalobkyně v tomto rozsahu zmocnila. Případné pochybnosti žalované, zda byl , adresa, skutečně zmocněn k jednání za žalobkyni, byly rozptýleny tím, že žalobkyně za provedenou službu vystavila fakturu na částku, která byla ujednána před zahájením poskytování služby mezi žalovanou a , adresa, . Pro schvalovací projev vůle není předepsána žádná forma. To platí i v případech, kdy právní předpis vyžaduje pro samotné schvalované jednání písemnou formu (NS , spisová značka, ). Schválení lze učinit i konkludentně či faktickou činností. Volba formy dodatečného schválení závisí na zastoupeném, může mít i podobu plnění závazků převzatých za podnikatele neoprávněným zástupcem, vždy ale musí být zjevné, že oprávněná osoba projevuje vůli jako zástupce podnikatele dodatečně schválit určité právní jednání učiněné za něj neoprávněným zástupcem. Podle rozhodnutí NS , spisová značka, při schválení není nezbytná přesná identifikace dodatečně schvalovaného jednání, pokud je nepochybné, jaké jednání je schvalováno. Vystavením faktury tedy žalobkyně případně konkludentně schválila jednání , adresa, i v případě, kdy by k němu nebyl předtím žalobkyní zmocněn. Soud proto považuje smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení za platnou, z čehož dovozuje aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby v projednávané věci.

21. Podle § 1836 občanského zákoníku spotřebiteli nevzniká povinnost hradit jakékoliv náklady, jestliže se jedná o smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování služeb a zároveň nebyl poučen o právu odstoupit od smlouvy nebo podnikatel započal s plněním, aniž by poučil spotřebitele o zániku práva odstoupit od smlouvy v takovém případě. Náklady v tomto případě zahrnují i cenu podle uzavřené smlouvy nebo náhradu, která by se jinak vypořádávala podle úpravy bezdůvodného obohacení. Výklad zákonných ustanovení dopadajících na projednávanou věc učinil soud podle Směrnice 2011/83/, právnická osoba, právech spotřebitelů, v jejímž čl. 8 odst. 8 a čl. 7 odst. 3 se výslovně uvádí, že pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost a aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy. V čl. 14 odst. 4 směrnice stanoví, že spotřebitel nenese žádné náklady pokud obchodník neposkytl informace podle čl. 6 odst. 1 písm. h) nebo j) nebo spotřebitel výslovně nepožádal o to, aby služby začaly být poskytovány během lhůty pro odstoupení od smlouvy v souladu s čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst.

8. Podle důvodové zprávy k § 1820 občanského zákoníku „novelou č. 374/2022 Sb. bylo vyjasněno, že k zániku práva na odstoupení dochází pouze v případě, že plnění bylo zahájeno s výslovným souhlasem spotřebitele, který byl řádně poučen o tom, že mu právo na odstoupení v případě zahájení plnění zanikne, a služba byla v plném rozsahu poskytnuta. Pokud bylo pouze započato s plněním, nikoliv splněno, a spotřebitel od úplatné smlouvy odstoupí, může to vyústit v povinnost spotřebitele nést poměrné náklady (byl-li o tom spotřebitel patřičně informován)“.

22. Ve svém vyjádření ze dne 5.5.2025 žalobkyně uvádí, že žalovaná skutečně nebyla poučena o možnosti odstoupit od smlouvy, ale protože trvala na započetí prací ihned, nebylo možno vyčkat zákonnou lhůtu 14 pro odstoupení od smlouvy. Podle § 1836 písm. a) mohla žalovaná odstoupit od smlouvy právě proto, že jí žalobkyně neposkytla poučení podle § 1820 písm. i) a k), a to bez ohledu na to, že s ohledem na žádost žalované nebylo nutno vyčkat s počátkem plnění ze strany žalobkyně 14 denní lhůty k odstoupení. Zákon v ust. § 1836 písm. a) nestanoví podmínky kumulativně. Postačuje tedy, že žalovaná nebyla poučena a právo na odstoupení od smlouvy jí tím vzniklo. Žádost spotřebitele o započetí plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, kterou ustanovení § 1836 písm. a), občanského zákoníku předpokládá jako podmínku pro zánik oprávnění odstoupit od smlouvy musí být učiněna při existenci poučení o tom, že právo odstoupit od smlouvy okamžitým zahájením plnění zaniká. Soud tento závěr dovozuje i z toho, že v § 1836 písm. a), občanského zákoníku je uvedeno, že spotřebitel musí o bezodkladné zahájení plnění požádat podle § 1824a odst. 3, nebo 6 1828 odst. 5, občanského zákoníku a v obou citovaných ustanoveních je v jejich poslední větě stanovena povinnost podnikatele, upozornit spotřebitele právě na zánik možnosti odstoupení od smlouvy. Pokud toto žalobkyně neučinila, což bylo v řízení v podstatě nesporné, pak pokyn žalované nebyl učiněn v souladu s § 1837 občanského zákoníku a její právo na odstoupení od smlouvy zůstalo zachováno.

23. Žalovaná od smlouvy odstoupila až v průběhu řízení, a to v rámci podání jejího právního zástupce ze dne 11.3.2025. „K právně relevantnímu odstoupení od smlouvy ….., může dojít i v žalobě doručené druhé smluvní straně, pokud z ní vyplývá, kdo, vůči komu, od které smlouvy a z jakého důvodu odstupuje“ (NS sp. zn. , spisová značka, ze dne 31.1.2012). Analogicky tak lze od smlouvy odstoupit nejen v podané žalobě, ale i ve vyjádření k žalobě, jako v projednávané věci.

24. Odstoupením od smlouvy tak smlouva uzavřená mezi účastníky řízení zanikla ex tunc a nárok na plnění uplatněný žalobou by mohl být posuzován podle právní úpravy týkající se bezdůvodného obohacení. Protože však nebyla žalovaná řádně poučena žalobkyní o právu odstoupit od smlouvy a o zániku práva odstoupit od smlouvy v případě bezodkladného zahájení plnění, toto právo žalobkyni zaniklo.

25. Soud se zabýval i možným zákazem odstoupení od smlouvy žalovanou podle § 1837 písm. f), občanského zákoníku, podle něhož může spotřebitel odstoupit od smlouvy o neodkladné opravě nebo údržbě, která má být provedena v místě určeném spotřebitelem na jeho výslovnou žádost; to však neplatí pro provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiného zboží než náhradních dílů nutných k provedení opravy nebo údržby. Podle důvodové zprávy k novele občanského zákoníku č. 374/2022 Sb. (str. 128) se přitom musí jednat o opravu nebo údržbu „neodkladnou“, vyvolanou nenadálou situací. Typicky lze tedy pod takové činnosti podřadit opravu havárií, následků přírodní pohromy apod. , adresa, či vyklizení bytu nelze považovat za opravu nebo údržbu vyvolanou nenadálou situací, která by odůvodňovala zániku práv spotřebitele na odstoupení od smlouvy podle § 1837 písm. f) občanského zákoníku.

26. Kromě odstoupení od smlouvy spojené se zánikem jakéhokoli nároku na plnění ze strany žalobkyně namítala žalovaná vadné plnění žalobkyně a dále neurčitě formulovanou kompenzační námitku s ohledem na tvrzenou škodu, kterou jí měla žalobkyně údajně způsobit. Ani jedna z těchto námitek nebyla žalovanou konkretizována tak, aby se jí mohl soud zabývat, ale s ohledem na právní posouzení věci soud považoval za nadbytečné žalovanou poučovat o nutnosti doplnění tvrzení k této procesní obraně.

27. K námitce neúměrného zkrácení uplatněné žalovanou během ústního jednání konaného dne 10.10.2025 uvádí soud, že byla uplatněna více než jeden rok po uzavření smlouvy mezi účastníky řízení. Lhůta jednoho roku pro uplatnění této námitky je podle 1795 občanského zákoníku prekluzivní, která počíná běžet okamžikem uzavření smlouvy, nikoliv okamžikem plnění závazku ze smlouvy. Po uplynutí jednoroční lhůty platí fikce uznání neekvivalentní smlouvy zkráceným, takže námitka žalované byla uplatněna pozdě.

28. Otázku započtení ceny obrazů proti ceně za úklid, konkrétně, zda mohl svědek , jméno FO, ujednat s žalovanou zápočet ceny těchto obrazů proti odměně za vyklizení bytu, když není jisté, zda kupujícím obrazů byl on sám nebo žalobkyně, zatímco poskytovatelem služby byla žalobkyně nebylo nutné se zabývat, neboť obrazy byly následně vráceny žalované, takže kupní smlouva tímto zanikla a k žádnému zápočtu nedošlo.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 a § 150 o.s.ř., kdy žalovaná byla v sice řízení úspěšná v celém rozsahu, ale její procesní úspěch je založen na důvodném odstoupení od smlouvy učiněném až v průběhu řízení. Do okamžiku, než žalovaná odstoupila od smlouvy s žalobkyní, měla žalobkyně důvodně za to, že její nárok je po právu, neboť do tohoto okamžiku žalovaná nijak svou povinnost hradit cenu za poskytnutou službu nečinila spornou, pouze ji neuhradila. Soud poučil žalovanou o zvažovaném postupu podle § 150 o.s.ř. a námitku žalované, že použití § 150 o.s.ř. v projednávané věci je v rozporu s dobrými mravy soud nesdílí. Žalovaná měla možnost odstoupit do smlouvy kdykoli před podáním žaloby, a to již v reakci na fakturu vystavenou žalobkyní, což by mohlo soudnímu sporu předejít. Na žalobu tak lze pohlížet jako na důvodnou či částečně důvodnou až do okamžiku, kdy žalovaná skutečně od smlouvy s žalobkyní odstoupila. Soud tedy přiznal žalované náhradu nákladů řízení vynaložených od okamžiku odstoupení od smlouvy. Náklady řízení žalované pak sestávají z pěti úkonů právní služby po 5 900 Kč (tj. 29 500 Kč) dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, účast na ústním jednání dne 9.4.2025, 23.7.2025, a 10.10.2025 a vyjádření ze dne 12.8.2025, pěti režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 667,50 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 38 417,50 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.