13 C 39/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem titul Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], náhradu za užívání poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] a 8,05 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] a 8,05 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do [datum], žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatel úvěru“) se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a úvěr vrátil toliko z části. Poskytovatel úvěru následně převedl část svého závodu zahrnující pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] a ta ji postoupila žalobkyni. [příjmení] [částka] představuje jistinu úvěru ve výši [částka] a poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši [částka]. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně požadovala úrok ve výši [částka] a 8,05 % roční úroky z prodlení z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 13 spisu a sdělení na č.l. 14 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a z předpisu splátek soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu, na jejímž základě poskytovatel úvěru poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na úrok 28 % ročně za administrativní poplatek ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a úroky a„ úplatu“ zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po [částka], z nichž první je splatná 30. dne po uzavření smlouvy a každá další 30. dne od splatnosti předchozí splátky; v 1. až 5. splátce připadá na úrok částka [částka] a na„ úplatu“ částka [částka], v 6. splátce připadá na úrok [částka], na„ úplatu“ [částka] a na jistinu [částka] a v 7. až 13. splátce připadá na jistinu [částka]. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky denně a právo poskytovatele úvěru prohlásit úvěr za splatný s tím, že k okamžiku zesplatnění přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině. Právo žalovaného na smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností poskytovatelem úvěru nebylo sjednáno. 5 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy bankami činila zhruba 10 % ročně. 6 Z přehledu splátek soud zjistil, že po uzavření smlouvy zaplatil žalovaný poskytovateli úvěru na svůj dluh dne [datum] částky [částka] a [částka], ve dnech [datum] a [datum] vždy částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. 7 Z výpisu z obchodního rejstříku poskytovatele úvěru soud zjistil, že ke dni [datum] byla část závodu poskytovatele úvěru zahrnující i pohledávku vůči žalovanému převedena na společnost [právnická osoba] 8 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy k ní soud zjistil, že tohoto dne společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku vůči žalovanému z výše uvedeného úvěrové smlouvy žalobkyni. 9 Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného, aby jí na své dluhy z výše uvedené smlouvy o úvěru zaplatil částku [částka], a to ihned po doručení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě. 10 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: a) Dne [datum] mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytovatel úvěru poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na úrok 28 % ročně za administrativní poplatek ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a úroky a„ úplatu“ zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po [částka], z nichž první je splatná 30. dne po uzavření smlouvy a každá další 30. dne od splatnosti předchozí splátky; v 1. až 5. splátce připadá na úrok částka [částka] a na„ úplatu“ částka [částka], v 6. splátce připadá na úrok [částka], na„ úplatu“ [částka] a na jistinu 1 350 a v 7. až 13. splátce připadá na jistinu [částka]. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky denně a právo poskytovatele úvěru prohlásit úvěr za splatný s tím, že k okamžiku zesplatnění přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině. Právo žalovaného na smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností poskytovatelem úvěru nebylo sjednáno. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy bankami činila zhruba 10 % ročně. b) Po uzavření smlouvy zaplatil žalovaný poskytovateli úvěru na svůj dluh dne [datum] částky [částka] a [částka], ve dnech [datum] a [datum] vždy částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. c) Ke dni [datum] byla část závodu poskytovatele úvěru zahrnující i pohledávku vůči žalovanému převedena na společnost [právnická osoba], jež tuto pohledávku dne [datum] postoupila žalobkyni. d) Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného, aby jí na své dluhy z výše uvedené smlouvy o úvěru zaplatil částku [částka], a to ihned po doručení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě. 11 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 12 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14 Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15 Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 17 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18 V souzené věci mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se mu zavázal úvěr vrátit a zaplatit úroky. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby tato smlouva byla platná (viz dále), vznikla by z ní poskytovateli úvěru povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému by vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit úroky a další sjednané platby. 19 Soud je však nucen konstatovat, že předmětná smlouva platná není. Úrok a„ administrativní poplatek“ a„ úplata“, plnící stejnou funkci jako úrok, byly sjednány ve výši [částka], tedy u úvěru poskytnutého na 13 měsíců v sazbě 66,46 % ročně, více než šestinásobně převyšující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 10 % ročně. Pro případ zesplatnění úvěru byl sjednán úrok ve výši 28 % ročně, téměř trojnásobně převyšující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami; tento úrok navíc přísluší nejen z původní, v době zesplatnění nesplacené jistiny úvěru, ale i z úroků a„ úplaty“, připsaných ke dni zesplatnění k jistině. Smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho dluhu byla sjednána ve výši 0,2 % denně, tedy 73,05 % ročně; přitom smluvní pokuta pro případ porušení smluvních povinností poskytovatelem úvěru sjednána nebyla. Jestliže by žalovaný po poskytnutí úvěru nezaplatil ani jednu splátku, byl by podle smlouvy povinen po uplynutí 13 měsíců zaplatit poskytovateli úvěru na jistině, úrocích,„ úplatě“, smluvních pokutách a úrocích z prodlení celkem [částka], tedy více než dvojnásobek jistiny; za další rok prodlení s – nyní již zesplatněným – úvěrem by byl povinen na úrocích z jistiny a z k ní připsaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, na úrocích z prodlení z této nové jistiny a na smluvních pokutách z ní zaplatit dalších [částka], takže po roce od zesplatnění by byl poskytovateli úvěru bez úroků z prodlení ze smluvních pokut dlužen celkem [částka] Tyto podmínky jsou natolik extrémní, že činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 obč. zák. 20 Vztah účastníků proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku [částka] a poskytovateli úvěru na základě této smlouvy fakticky (reálně) zaplatil [částka], takže je žalobkyni na poskytnutých prostředcích dosud dlužen – již splatných (viz dále) – [částka]. Proto soud žalobě v této části vyhověl a ohledně dalších [částka] – [částka] = [částka] ji na poskytnutých prostředcích jako nedůvodnou zamítl. Stejně rozhodl i o neuhrazeném poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], na nějž žalobkyně vzhledem k neplatnosti smlouvy rovněž nemá nárok. Souhrn zamítnutých částek celkem činí [částka]. 21 Bezdůvodné obohacení žalovaného spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nesplacenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 10 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání upomínky. Náhrada za užívání poskytnutých prostředků v sazbě 10 % ročně běžící z nich od [datum] tak, jak byly postupně vraceny, až do [datum] činí celkem [částka] (viz výpočet na č.l. 17 spisu). Jestliže se žalobkyně na úplatě za užívání poskytnutých prostředků, již vzhledem ke svému přesvědčení o platnosti smlouvy právně posoudila jako úrok, domáhala pouze částky [částka], je její požadavek samozřejmě po právu; jelikož žalovaný žalobkyni – na základě předžalobní upomínky ze dne [datum] splatnou – náhradu za užívání prostředků v této výši dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. 22 Právo poskytovatele úvěru na úroky z prodlení se opíralo o ustanovení § 1970 obč. zák. Splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení soud posoudil podle § 1958 odst. 2 obč. zák. K zaplacení celé zbývající dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum], která mu byla doručena nejpozději dne [datum]. Jelikož žalovaný v ní byl vyzván k okamžitému zaplacení dluhu, je od [datum] v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i 8,05 % roční úroky z prodlení z nevrácených prostředků ve výši [částka] od tohoto data do zaplacení; ohledně úroků z prodlení ve stejné sazbě ze zamítnutých [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do [datum], kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení, ji jako nedůvodnou zamítl. 23 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § [číslo] a násl. a § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedené smlouvy o převodu části závodu a o postoupení pohledávky. 24 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému, jenž měl ve věci z větší části úspěch a měl by právo na náhradu jejich poměrné části, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly. 25 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.