13 C 390/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 32 653,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Součástí smlouvy pak jsou mj. též Obchodní podmínky pro kontokorent ze dne , datum, . Úvěrový účet povoleného přečerpání byl otevřen ke dni , datum, a počínaje tímto dnem mohl být úvěr čerpán. Úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst. 2. smlouvy ve výši 18,9 % ročně s tím, že pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení ve výši zákonné, tj. ve výši REPO sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále byla tedy dlužná částka úročena úrokem ve výši 8,05 %.Dle čl. V. 2 smlouvy se splácení úvěru uskutečňuje automaticky tím, jak klient nakládá s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splacen vyčerpaný úvěr. Dle čl. , právnická osoba, smlouvy je splatnost vyčerpané částky povoleného přečerpání stanovena na období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení je Klient povinen splatit vyčerpanou částku úvěru. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné. O konečné splatnosti byl žalovaný informován mj. i dopisem ze dne , datum, - Oznámení o zesplatnění úvěru. K datu konečné splatnosti žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil, přestože jej žalobkyně opakovaně vyzývala k úhradě pohledávky s příslušenstvím. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje zaplacení jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši , částka, , který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od , datum, do , datum, , poplatků ve výši , částka, , účtovaných v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušnými sazebníky, skládající se zejména z poplatků za pojištění a z poplatků za zaslání upomínek / výzev k uhrazení dlužných částek, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, (tj. z jistiny) od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši zákonné z částky , částka, (tj. z jistiny a poplatků) od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného.

3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

4. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne , datum, , podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Žalobkyně měla informace o příjmech žalovaného, a to z výpisů z jeho účtu, který byl veden u žalobkyně od roku 2019. žalobkyní takto měsíční příjem žalovaného byl ve výši , částka, čistého měsíčně, zatímco jeho mandatorní výdaje činily , částka, měsíčně. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.

5. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru podléhající právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, a dále z výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který byl žalovaným čerpán do výše , částka, , přičemž žalovaný pro svou pasivitu v řízení netvrdil, že na úvěr cokoli plnil. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, , jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , ze tří úkonů právní služby po , částka, (tj. , částka, ) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po , částka, dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka , částka, . Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.