13 C 57/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 376 517 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 675 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 675 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení a částku 63 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 63 510 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od pravomoci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 49 928 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 603 Kč od 30. 5. 2023 do 13. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 603 Kč od 14. 6. 2023 do 31. 7. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 116 603 Kč od 1. 8. 2023 do 29. 8. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 115 103 Kč od 30. 8. 2023 do 26. 9. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 114 103 Kč od 27. 9. 2023 do 31. 10. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 113 103 Kč od 1. 11. 2023 do 29. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 112 103 Kč od 30. 11. 2023 do 29. 12. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 111 103 Kč od 30. 12. 2023 do 31. 1. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 110 103 Kč od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 109 103 Kč od 1. 3. 2024 do 31. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 103 Kč od 1. 4. 2024 do 31. 5. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 107 103 Kč od 1. 6. 2024 do 28. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 106 103 Kč od 29. 6. 2024 do 1. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 103 Kč od 2. 8. 2024 do 31. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 603 Kč od 1. 9. 2024 do 15. 11. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 928 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 52 675 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení, částky 50 502 Kč, úroku ve výši 62,09 % ročně z částky 100 120,79 Kč od 30. 5. 2023 do 20. 6. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 100 120,79 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 5. 2023 dosáhne částky 336 902 Kč, částky 86 399 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 172 909 Kč od 30. 3. 2023 do 31. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 168 909 Kč od 1. 4. 2023 do 13. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 166 909 Kč od 14. 6. 2023 do 31. 7. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 165 909 Kč od 1. 8. 2023 do 29. 8. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 409 Kč od 30. 8. 2023 do 29. 9. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 163 409 Kč od 30. 9. 2023 do 31. 10. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 162 409 Kč od 1. 11. 2023 do 29. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 161 409 Kč od 30. 11. 2023 do 29. 12. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 160 409 Kč od 30. 12. 2023 do 31. 1. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 159 409 Kč od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 158 409 Kč od 1. 3. 2024 do 31. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 157 409 Kč od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 409 Kč od 1. 5. 2024 do 31. 5. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 154 409 Kč od 1. 6. 2024 do 28. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 153 409 Kč od 29. 6. 2024 do 1. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 151 409 Kč od 2. 8. 2024 do 31. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 149 909 Kč od 1. 9. 2024 do 12. 11. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 399 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 63 510 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, částky 73 503 Kč, úroku ve výši 60,31 % ročně z částky 146 579,51 Kč od 30. 3. 2023 do 22. 4. 2023 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 146 579,51 Kč od 23. 4. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.3.2023 dosáhne částky 573 048 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou – návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 17. 2. 2025 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 153 105 Kč s příslušenstvím, které je představováno smluvním úrokem a úrokem z prodlení a dále náklady řízení. Žalobkyně odůvodňuje svůj nárok tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 30. 8. 2022, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši jistiny 103 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 62,09 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 665 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2022, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 816 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. , hodnota, smlouvy. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla ze strany žalovaného uhrazena částka 33 325 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč, když podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, a 8, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499,00 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně e na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 600 Kč, když podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. , hodnota, , 7 a 8 u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x 200,00 Kč. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. , adresa, Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobkyně vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů.

2. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3.smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne 22.3.2023. K datu 28.5.2023 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4.smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 115 557,56 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvedla, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru byla žalovaným uhrazena částka 17 000 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil jednak částku odpovídající dlužné jistině úvěru v celkové výši 100 189,56 Kč, dále smluvní pokutu dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, v celkové výši 600 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné jistiny úvěru ponížené o úhrady provedené žalovaným po zesplatnění úvěru ve výši 50 502 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 100 120,79 Kč ode dne 30.5.2023 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě požadovala tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,09 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného, tedy za dobu od 21. 6. 2023 žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15 % p.a. Dále pak žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, smlouvy ve výši celkem 816 Kč, když podle přílohy č. , hodnota, smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 816 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do doby podání žaloby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátce č. , hodnota, . Žalovaný dluh žalobkyni neuhradil v celém jeho rozsahu ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. Dle bodu 2.2.smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 336 902 Kč. Toto žalobkyně zohledňuje i v návrhu žalobního v petitu.

3. Dále se žalobkyně žalobou – návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 17. 2. 2025 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 223 412 Kč s příslušenstvím, které je představováno smluvním úrokem a úrokem z prodlení a dále náklady řízení. Žalobkyně odůvodňuje svůj nárok tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 20. 4. 2022, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši jistiny 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 60,31 % p.a. splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 9 070 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje květnem 2022, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 1 111 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. , hodnota, smlouvy. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla ze strany žalovaného uhrazena částka 63 490 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, když podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, , 9 a 10, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 499,00 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně e na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 600 Kč, když podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. , hodnota, , 9 a 10 u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x 200,00 Kč. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. , adresa, Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobkyně vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů., právnická osoba, důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3.smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne 22.1.2023. K datu 28.3.2023 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4.smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 168 590,73 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvedla, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru byla žalovaným uhrazena částka 23 000 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil jednak částku odpovídající dlužné jistině úvěru v celkové výši 147 812,73 Kč, dále smluvní pokutu dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 1 497Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, v celkové výši 600 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné jistiny úvěru ponížené o úhrady provedené žalovaným po zesplatnění úvěru ve výši 73 503 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 146 579,51 Kč ode dne 30.3.2023 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě požadovala tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,09 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného, tedy za dobu od 23. 4. 2023 žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15 % p.a. Žalovaný dluh žalobkyni neuhradil v celém jeho rozsahu ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. Dle bodu 2.2.smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 573 048 Kč. Toto žalobkyně zohledňuje i v návrhu žalobního v petitu.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26.3.2025, č.j. , spisová značka, byla řízení o obou žalobách spojena ke společnému řízení.

6. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 13.8.2025. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že uplatněný nárok je důvodný jen částečně. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy právní vztah upravený jednak § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jako lex specialis pak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 2 odst. 1, z.č. 257/2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Vůle stran vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 20.4.2022 a 30.8.2022 jednoznačně směřovala k uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně v tomto právním vztahu vystupovala v pozici podnikatele, žalovaný v pozici spotřebitele a smyslem zkoumaného vztahu bylo poskytnout žalovanému úvěr za finanční odměnu pro žalobkyni.

7. Soud nejprve zkoumal, zda byly smlouvy o úvěru uzavřeny platně a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Žalobkyně podle názoru soudu dostála své povinnosti podle ust. § 86, z.č. 257/2016 Sb. a prověřila úvěruschopnost žalovaného. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, a to výpisů z účtu žalovaného prokazující výši jeho příjmů a prohlášení žalovaného. Z výše uvedeného měla žalobkyně za to, že volné zdroje ke splácení jsou u žalovaného dostatečné. Dále žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, což je interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně měla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici potvrzení o provedení transakcí ve prospěch účtu žalovaného, kterými byla na jeho účet připsána mzda za měsíce únor a březen 2022, kterými byl prokázán čistý příjem žalovaného ze závislé pracovní činnosti u zaměstnavatele , právnická osoba, ., který byl za uvedené měsíce ve výši 25 134 Kč a 24 951 Kč, což je výše příjmů dostatečná v relaci k výši poskytovaného úvěru a výši jednotlivých splátek. Na základě získaných informací dospěla žalobkyně k závěrům, že zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto byla ze strany žalobkyně smlouva o úvěru s žalovaným uzavřena, přičemž tento závěr je v souladu se skutečnostmi zjištěnými soudem na základě provedeného dokazování.

8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ust. § 580, občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Primárně se v případě smluvních ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná o neplatnost relativní, které se musí smluvní strana dovolat. Výjimkou tvoří neplatná právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku. O této absolutní neplatnosti lze v případě posuzování smlouvy o spotřebitelském úvěru tehdy, pokud byly sjednány úroky velmi excesivní, jejichž výše se příčí dobrým mravům. V posuzovaném případě soud také zdůrazňuje ust. § 76 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb., podle kterého má žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost jednat s žalovaným čestně, transparentně a při zohlednění jejích práv a zájmů. Jednání v rozporu s touto povinností žalobkyně je podle názoru soudu jednáním narušujícím veřejný pořádek.

11. Smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení obsahují ujednání o tom, že úvěr je sjednán s roční úrokovou sazbou ve výši 62,09 % ročně u smlouvy ze dne 30.8.2022 a 60,31 % ročně u smlouvy ze dne 20.4.2022. To je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící. V srpnu 2022, tj. v době uzavření smlouvy ze dne 30.8.2022, činila průměrná úroková sazba za úvěry poskytované bankami domácnostem 9,89 % ročně a v dubnu 2022, tj. v době uzavření smlouvy ze dne 20.4.2022 činila průměrná úroková sazba za úvěry poskytované bankami domácnostem 8,41 % ročně, jak soud zjistil z výpisu ČNB – systému časových řad ARAD dostupného na webových stránkách ČNB. V obou smlouvách tak byla sjednána úroková sazba, která nemůže být i s ohledem na závěry konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR ohledně akceptovatelná jako přiměřená výše úroku. Ze základních skutkových náležitostí smlouvy o úvěru je navíc zřejmé, že úročení je podstatnou náležitostí daného závazku, ujednání o úrocích proto nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť jeho pojmovým znakem je ujednání o úrocích a nelze tak posuzovat, zda je alespoň část smlouvy platná. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Soud v této souvislosti zmiňuje např. závěry Krajského soudu v Plzni obsažené v rozhodnutí č.j. , spisová značka, , podle nichž i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníky smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Obsah daných ujednání nelze hodnotit jinak než jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je tak významná a ujednání jsou tak nepřiměřená, že dochází k poškozování práv klientů. Ujednání smlouvy jsou zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy jako systémem uznávaných pravidel slušnosti. Z tohoto úhlu hodnocení je zásadně třeba poukázat, že obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřené v hlavě 1 je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.

12. Soud posoudil jako absolutně neplatné obě celé smlouvy a nikoli pouze jejich části v rozsahu sjednaného úroku a nepřiznal žalobkyni nárok v rozsahu úroku obvyklém a přiměřeném v době uzavření konkrétní smlouvy. Pro rozhodnutí v dané věci je podstatné, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu a žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. Jestliže jsou právní jednání posuzována jako zcela nemorální, nejedná se o otázku přezkumu ceny, ale o komplexní hodnocení celého obsahu úvěrového vztahu. V zásadě lze hodnotit podstatu podnikání žalobkyně ve smyslu morálky jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu, proto nebylo na místě v posuzovaném případě aplikovat § 577, občanského zákoníku.

13. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný a narušující veřejný pořádek. Proto soud dospěl k závěru, že obě smlouvy uzavřená mezi účastníky řízení jsou absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku, tedy včetně veškerých ujednáních o smluvních pokutách a dalších akcesorických nárocích žalobkyně v žalobě uplatněných a posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 103 000 Kč a 150 000 Kč, přičemž v řízení nebylo sporným, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 50 325 Kč na úvěr ze smlouvy ze dne 30.8.2022 a částku 86 490 Kč na úvěr ze smlouvy ze dne 20.4.2022. Soud tak výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně zbývající jistiny dluhu z obou úvěrů, která byla bezdůvodným obohacením na straně žalovaného a ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den 13.11.2024 respektive 16.11.2024, což byly dny, kdy podle § 573, občanského zákoníku nastala fikce doručení výzev k úhradě dluhu odeslaných žalovanému prokazatelně dne 7.11.2024 a 12.11.2024.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, takže mu vznikl proti žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, ale na straně žalovaného žádné náklady řízení nevznikly.