13 C 62/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 419,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 9 509,58 Kč, úroky ve výši 992,64 Kč, úroky z prodlení ve výši 619,20 Kč a 17,88 % roční úroky a 9,75 % roční úroky z prodlení z částky 9 509,58 Kč od datum do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 910 Kč a 4,32 % ročních úroků z částky 9 509,58 Kč od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 506,10 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení. 1 Žalobou podanou u soudu dne datum a následně doplněnou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 419,58 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost právnická osoba (dále jen„ poskytovatel úvěru“) dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo v níž se zavázala poskytnout žalovanému ke kreditní kartě revolvingový úvěr s rámcem 10 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, svým povinnostem ze smlouvy však řádně nedostál, a proto poskytovatel úvěru přípisem ze dne datum prohlásil úvěr za splatný. příjmení 12 419,58 Kč představuje jistinu úvěru ve výši 9 509,58 Kč a poplatky za služby s úvěrem spojené ve výši 2 910 Kč. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně úroky z jistiny od datum do datum ve výši 992,64 Kč, úroky z prodlení z jistiny od zesplatnění úvěru do datum ve výši 619,20 Kč a 22,2 % roční úroky a 9,75 % roční úroky z prodlení z jistiny od datum do zaplacení. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni datum (viz obálku na č.l. 27 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaný, ač řádně předvolán (viz obálku na č.l. 41 spisu a sdělení na č.l. 42 spisu), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o vydání a užívání kreditní karty ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal vydat žalovanému kreditní kartu anonymizováno a poskytnout mu k ní revolvingový úvěr s rámcem 10 000 Kč. Sazba úroků z úvěru nebyla ve vlastní smlouvě sjednána. 5 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků z úvěrů poskytovaných bankami prostřednictvím kreditních karet činila v době uzavření smlouvy více než 25 % ročně. 6 Soudu je z jeho činnosti dále známo, že smlouvou o vkladu části podniku ze dne datum byla část podniku poskytovatele úvěru označená jako„ Kreditní karty“ vložena do základního kapitálu společnosti právnická osoba za účelem zvýšení základního kapitálu. 7 Soudu je z jeho činnosti rovněž známo, že společnost právnická osoba zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni datum v důsledku fúze sloučením se společností právnická osoba (dále jen„ banka“). 8 Z výpisů ke kreditní kartě za období od datum do datum soud zjistil, že poslední částka čerpaná z úvěru činila 500 Kč a byla čerpána dne datum Poslední platba žalovaného na jeho dluhy ze smlouvy byla provedena dne datum ve výši 500 Kč; po této platbě činil rozdíl mezi prostředky čerpanými do té doby z úvěru a částmi do té doby provedených plateb žalovaného započtenými na jistinu - 9 509,58 Kč. Po celé výše uvedené období účtovala banka žalovanému úroky ve výši 17,88 % ročně. 9 Z výpovědi smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne banka žalovanému přípisem sdělila, že vypovídá smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty z důvodu porušování smlouvy žalovaným s tím, že výpověď nabývá účinnosti dnem, kdy žalovaný oznámení o výpovědi obdrží. 10 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum banka postoupila své pohledávky vůči žalovanému z úvěrové smlouvy žalobkyni. 11 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na pohledávky uplatněné touto žalobou dosud nic nezaplatil. 12 Z provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne datum mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli smlouvu o vydání a užívání kreditní karty, v níž se poskytovatel úvěru zavázal vydat žalovanému kreditní kartu anonymizováno a poskytnout mu k ní revolvingový úvěr s rámcem 10 000 Kč. Sazba úroků z úvěru nebyla ve vlastní smlouvě sjednána; obvyklá sazba úroků z úvěrů poskytovaných bankami prostřednictvím kreditních karet činila v době uzavření smlouvy více než 25 % ročně. b) Po uzavření smlouvy žalovaný úvěr průběžně čerpal a zároveň jej průběžně splácel. Smlouvou o vkladu části podniku ze dne datum byla část podniku poskytovatele úvěru označená jako„ Kreditní karty“ vložena do základního kapitálu společnosti právnická osoba za účelem zvýšení základního kapitálu. Tato společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni datum v důsledku fúze sloučením s bankou. c) V období od datum do datum účtovala banka žalovanému úroky ve výši 17,88 % Poslední částka čerpaná z úvěru činila 500 Kč a byla čerpána dne datum, poslední platba žalovaného na jeho dluhy ze smlouvy byla provedena dne datum a činila 500 Kč; po této platbě činil rozdíl mezi prostředky čerpanými do té doby z úvěru a částmi do té doby provedených plateb žalovaného započtenými na jistinu - 9 509,58 Kč. Přípisem ze dne datum banka žalovanému sdělila, že vypovídá smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty z důvodu porušování smlouvy žalovaným s tím, že výpověď nabývá účinnosti dnem, kdy žalovaný oznámení o výpovědi obdrží. Soud nemá pochybnosti o tom, že výpověď byla žalovanému krátce po jejím sepsání odeslána a doručena mu byla nejpozději dne datum. d) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum banka postoupila své pohledávky vůči žalovanému z úvěrové smlouvy žalobkyni. Žalovaný žalobkyni na pohledávky uplatněné touto žalobou dosud nic nezaplatil. 13 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 14 Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „zákon číslo Sb.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 15 Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16 Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 17 Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 18 V souzené věci byla smlouva mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným uzavřena dne datum, tedy před datum, kdy nabyla účinnosti rekodifikace soukromého práva. Proto soud tuto smlouvu vzhledem k ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. právně posoudil podle předpisů platných do datum. Podle stejných předpisů soud právně posoudil i práva a povinnosti z ní vzniklé. Existence ujednání podřizujícího tento závazkový vztah a práva a povinnosti z něj vzniklá nové úpravě nebyla prokázána ani tvrzena. 19 Poskytovatel úvěru a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obch. zák. Ze smlouvy vznikla poskytovateli úvěru povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit úroky a další sjednané platby. 20 Pokud jde o jistinu úvěru, soud má za prokázané, že ke dni datum činil rozdíl mezi prostředky čerpanými do té doby z úvěru a částmi do té doby provedených plateb žalovaného započtenými na jistinu - 9 509,58 Kč. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny v této výši je tedy po právu; jelikož žalovaný žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 21 Právo poskytovatele úvěru na úroky z úvěru se opíralo o ustanovení § 497 obch. zák. Sazba úroků nebyla ve smlouvě sjednána. V období nejméně od datum do datum účtovala banka žalovanému úroky v sazbě 17,88 % ročně; žalovaný proti této sazbě neměl žádné námitky a svůj dluh splácel. Lze tedy uzavřít, že mezi účastníky byla na samém konci trvání smlouvy konkludentně sjednána tato sazba úroků z úvěru. Úroky v této sazbě z jistiny 10 009,58 Kč od datum, tedy ode dne posledního čerpání úvěru, do datum, tedy do dne poslední platby žalovaného, a z jistiny 9 509,58 Kč od datum do datum činily 1 008,41 Kč. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroků toliko ve výši 992,64 Kč je tedy po právu; jelikož žalovaný žalobkyni ani tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. Soud žalobkyni přiznal též 17,88 % roční úroky ze stále držené jistiny 9 509,58 Kč od datum do zaplacení; ohledně úroků z téže částky za totéž období v roční sazbě 22,2 % – 17,88 % = 4,32 % soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 22 Žalobkyně požadovala též poplatky za výpisy z účtu zaslané poštou, upomínky a přečerpání úvěrového rámce v celkové výši 2 910 Kč. Nebylo však prokázáno, že by takovéto poplatky ve výších uvedených v doplnění žaloby ze dne datum byly mezi stranami úvěrové smlouvy sjednány; sazebník poplatků poskytovatele úvěru účinný v době uzavření smlouvy nebyl soudu předložen a sama skutečnost, že poplatky v této výši byly zaúčtovány na vrub úvěrového účtu žalovaného, dostatečným důkazem o jejich sjednání není. Proto soud žalobu ohledně částky 2 910 Kč pro neunesení důkazního břemene zamítl. Poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyni poskytnout nemohl, neboť žalobkyně mu to znemožnila tím, že se nedostavila k soudnímu jednání. 23 Právo poskytovatele úvěru na úroky z prodlení se opíralo o ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum, kdy nejpozději nabyla účinnosti výpověď smlouvy ze dne datum. Zákonné úroky z prodlení z jistiny 9 509,58 Kč od datum do datum činí 660,07 Kč; požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení toliko ve výši 619,20 Kč je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl. Stejně soud rozhodl i o požadavku na 9,75 % roční úroky z prodlení z jistiny 9 509,58 Kč od datum do zaplacení. 24 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 59 odst. 5 obch. zák., § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. a o vklad části podniku poskytovatele úvěru do základního kapitálu společnosti právnická osoba, o fúzi sloučením této společnosti s bankou a o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum. 25 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí 20 908,50 Kč, souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného k témuž dni činí 17 068,65 Kč. Žalobkyně měla tedy ve věci úspěch v rozsahu 81,63 % má tudíž podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 63,26 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 800 Kč, z něhož 63,26 % činí 506,10 Kč; tuto částku je třeba zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů právního zastoupení soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal; z množství pohledávek nabytých žalobkyní postoupením vyplývá, že žalobkyně je inkasní agenturou a jako taková si má správu svých pohledávek, mající převážně administrativní charakter, zajistit vlastním aparátem (srov. obdobně nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn.

I. ÚS 585/17). Nechá-li se přesto zastoupit externím advokátem, má na to sice právo, jedná se však o nehospodárný výdaj, který nemůže jít k tíži žalovaného. 26 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.