13 C 7/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvalým pobytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], náhradu za užívání peněžních prostředků ve výši [částka] a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka], úroků ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], 29 % ročních úroků z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a 8,5 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž mu poskytla zápůjčku ve výši [částka], žalovaná však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostála a své dluhy vůči původnímu věřiteli splnila toliko zčásti. Na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávky za žalovanou z této smlouvy žalobkyni. [příjmení] [částka] představuje jistinu zápůjčky. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně požadovala 29 % roční úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 8,5 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do [datum] ve výši [částka] a 29 % roční úroky a 8,5 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 10 spisu a sdělení na č.l. 11 spisu), nevyjádřila. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaná, jíž bylo vyrozumění o odročení jednání na tento termín doručeno uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 15 spisu a sdělení na č.l. 16 spisu), se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o zápůjčce a z jejích smluvních podmínek soud zjistil, že dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaná uzavřeli písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaná zápůjčku převzala a zavázala se ji původnímu věřiteli vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po [částka] a v jedné další měsíční splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalované, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno, že dosáhne-li žalovaná nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, budou jí zasílány upomínky zpoplatněné vždy částkou [částka] s tím, že maximální počet upomínek bude 20, bude osobně upozorňována na výši nedoplatku za poplatek ve výši [částka] za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a dojde k předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že práva žalované a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují ve lhůtě šesti let. 5 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření výše uvedené smlouvy činila zhruba 8 % ročně. 6 Z tabulky umoření soud zjistil, že po uzavření smlouvy zaplatila žalovaná na svůj dluh původnímu věřiteli dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. 7 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobkyni. 8 Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu z výše uvedené smlouvy v celkové výši [částka] do [datum]. 9 Z podacího lístku soud zjistil, že výzva k plnění ze dne [datum] byla žalované dne [datum] odeslána poštou na její adresu uvedenou ve smlouvě. 10 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná jí na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 11 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaná uzavřeli písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka] na úrok 29 % ročně; žalovaná zápůjčku převzala a zavázala se ji původnímu věřiteli vrátit a v souvislosti s ní sjednaný„ poplatek“ ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], zaplatit v místě svého bydliště v hotovosti v 23 měsíčních splátkách po [částka] a v jedné další měsíční splátce ve výši [částka], přičemž první splátka bude splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další k ultimu dalšího měsíčního období, a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, jíž není dotčen nárok původního věřitele na náhradu škody vzniklé prodlením žalované, přičemž žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno, že dosáhne-li žalovaná nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, budou jí zasílány upomínky zpoplatněné vždy částkou [částka] s tím, že maximální počet upomínek bude 20, bude osobně upozorňována na výši nedoplatku za poplatek ve výši [částka] za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a dojde k předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že práva žalované a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují ve lhůtě šesti let. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy činila zhruba 8 % ročně. b) Po uzavření smlouvy zaplatila žalovaná původnímu věřiteli na svůj dluh dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Následně již nic nezaplatila. Na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel postoupil své pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobkyni. c) Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu z uvedené smlouvy v celkové výši [částka] do [datum]. Přípis byl žalované dne [datum] odeslán poštou na její adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaná žalobkyni na částky požadované v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 13 Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 17 Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19 V souzené věci mezi sebou původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jíž původní věřitel poskytl žalované zápůjčku a žalovaná se mu zavázala zápůjčku ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. obč. zák. Kdyby byla tato smlouva platná, vznikla by z ní původnímu věřiteli povinnost strpět užívání předmětu zápůjčky žalovanou a žalované by vznikla povinnost předmět zápůjčky původnímu věřiteli vrátit a zaplatit„ poplatky“, jež soud podle obsahu posoudil jako úroky, neboť plní jejich funkci. 20 Soud je však nucen konstatovat, že smlouva platná není. Úrok a dále částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení činí celkem [částka]; při jistině ve výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 24 měsíců představují tyto částky úrok v sazbě 48 % ročně, šestinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Kromě toho bylo sjednáno, že právem původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně není dotčen jeho nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalované; přitom žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalované), smlouva nestanoví. Pro případ, žalovaná dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky, bylo sjednáno zasílání upomínek zpoplatněných vždy částkou [částka] s tím, že maximální počet upomínek bude 20, osobní upozorňování na výši nedoplatku za poplatek ve výši [částka] za každé upozornění s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude 20, a předání pohledávek do oddělení centrálního vymáhání pohledávek původního věřitele za poplatek ve výši [částka]. Bylo též sjednáno, že práva žalované a práva původního věřitele vzniklá na základě smlouvy se promlčují ve lhůtě šesti let. 21 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovanou po uzavření smlouvy dává smlouva původnímu věřiteli ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo minimálně na jistinu ve výši [částka],„ poplatek“ ve výši [částka], smluvní pokutu z jednotlivých splátek (a to zpětně i z první, druhé a třetí) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky v celkové výši 17 x [částka] = [částka], poplatky za osobní upozornění na výši nedoplatku [částka] x [částka] = [částka], poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek (a to zpětně i z první, druhé a třetí) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], více než trojnásobně přesahující jistinu zápůjčky. Tyto podmínky jsou extrémní, i když se původní věřitel zavázal vykonat za účelem hotovostního výběru splátek 24 návštěv v bydlišti žalované. Proto soud podle § 588 obč. zák. posoudil celou smlouvu jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. To, zda původní věřitel při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, však soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 22 Vztahy ze smlouvy proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaná na základě smlouvy fakticky (reálně) obdržela částku [částka] a původnímu věřiteli fakticky (reálně) zaplatila částku [částka], takže je žalobkyni na jistině poskytnutých prostředků dosud dlužna [částka]. Jelikož jí tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl. Ohledně dalších [částka] ji na jistině poskytnutých prostředků jako nedůvodnou zamítl. 23 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku (v poměrech bezdůvodného obohacení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2829/2021). Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její nezanedbatelnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl původní věřitel, kdo žalované navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalované na její dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání původního věřitele, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 24 Bezdůvodné obohacení žalované spočívá i v tom, že žalovaná po určitou dobu užívala poskytnuté peněžní prostředky a jejich dosud nevrácenou část užívá stále. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinna poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byla žalovaná předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvána k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání upomínky. Náhrada za užívání částky [částka] v sazbě 8 % ročně od [datum] do [datum] činí [částka]; tuto – na základě výzvy ze dne [datum] splatnou – částku soud žalobkyni přiznal a přiznal jí též 8 % roční náhradu za užívání částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka]; kapitalizované úroky celkem činí [částka] + [částka] = [částka]. Ohledně kapitalizovaných úroků ve výši [částka] – [částka] = [částka] a ohledně 29 % ročních úroků z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení ji jako nedůvodnou zamítl. S námitkou, že náhradu za užívání peněz žalobkyně nepožadovala, se soud neztotožňuje; žalobkyně požadovala za užívání peněz úroky, které soud pouze jinak právně posoudil a částku v celkové výši [částka] jí přiznal nikoli jako úroky podle § 2392 obč. zák., nýbrž jako náhradu za bezdůvodné obohacení, které nelze vydat, podle § 2999 obč. zák. 25 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaná byla k vrácení peněžních prostředků vyzvána přípisem ze dne [datum] s lhůtou k plnění do [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z přiznaných [částka] od [datum] do zaplacení v požadované sazbě 8,5 % ročně. Ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a ohledně 8,5 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kdy žalovaná ještě nebyla v prodlení, a ze zamítnutých [částka] od [datum] do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 26 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 27 Souhrn žalobou požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného k dnešnímu dni činí [částka], souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného k témuž dni činí [částka]. Žalovaná měla ve věci úspěch v rozsahu 56,08 % a měla by tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 12,17 % nákladů řízení. Ty jí však tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly, a proto soud vyslovil, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. 28 Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.