13 C 72/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvalým pobytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Ohledně úroků z prodlení ve výši [částka] řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], náhradu za užívání peněz bez právního důvodu ve výši [částka] a 8,05 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], úroků v sazbě 2,45 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a v sazbě 14,95 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a 8,05 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] 2015 [číslo], na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a svůj dluh vůči původnímu věřiteli splnil toliko zčásti. Smlouvou ze dne [datum] byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], jež dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy žalobkyni. [příjmení] [částka] se skládá z jistiny úvěru ve výši [částka], z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka]. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně původně požadovala úroky z prodlení naběhlé ke dni [datum] ve výši [částka] a 14,95 % roční úroky a 8,05 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 15 spisu a sdělení na č.l. 16 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] 2015 [číslo], soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou původní věřitel a žalovaná uzavřeli písemnou smlouvu, jíž se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] na úrok 18,46 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej a v souvislosti s ním též„ úplatu“ a úroky v celkové výši [částka] zaplatit původnímu věřiteli ve 13 měsíčních splátkách po [částka], z nichž první je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další je splatná 30. den od splatnosti předchozí. Pro případ prodlení žalovaného s placením splátek bylo sjednáno právo původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení a právo prohlásit úvěr za splatný s tím, že zesplatněním úvěru přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině. Žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. 5 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných v dubnu 2015 bankami činila 12,5 % ročně. 6 Z platební historie soud zjistil, že žalovaný po uzavření smlouvy zaplatil na svůj dluh různými platbami celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. 7 Z notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zn. NZ [číslo], N 842/2018, soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli mezi sebou původní věřitel a společnost [právnická osoba] smlouvu, jíž původní věřitel prodal uvedené společnosti část svého závodu tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. 8 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] dne [datum] postoupila své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. 9 Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně jménem žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy, činící ke dni sepisu výzvy [částka], do [datum]. 10 Soud provedl též důkaz předpisem splátek ke smlouvě o úvěru, neučinil z něj však žádná skutková zjištění. 11 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o úvěru [číslo] 2015 [číslo], jíž se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] na úrok 18,46 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej a v souvislosti s ním též„ úplatu“ a úroky v celkové výši [částka] zaplatit původnímu věřiteli ve 13 měsíčních splátkách po [částka], z nichž první je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další 30. den od splatnosti předchozí. Pro případ prodlení žalovaného s placením splátek bylo sjednáno právo původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení a právo prohlásit úvěr za splatný s tím, že zesplatněním úvěru přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině. Žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných v dubnu 2015 bankami činila 12,5 % ročně. b) Žalovaný po uzavření smlouvy zaplatil na svůj dluh různými platbami celkem [částka], přičemž poslední platba byla provedena dne [datum]. c) Dne [datum] uzavřeli mezi sebou původní věřitel a společnost [právnická osoba] smlouvu, již původní věřitel prodal uvedené společnosti část svého závodu tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. [právnická osoba] dne [datum] postoupila své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. d) Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně jménem žalobkyně vyzval žalovanou, aby do [datum] zaplatila žalobkyni svůj dluh z výše uvedené úvěrové smlouvy ve výši [částka]. 12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu, jenž po částečném zastavení řízení zůstal k věcnému projednání (viz výše), zčásti důvodná. 13 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 17 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18 Původní věřitel a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu, jíž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se mu zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby byla tato smlouva platná, vznikla by z ní původnímu věřiteli povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému by vznikla povinnost úvěr původnímu věřiteli vrátit a zaplatit úroky a„ úplatu“, jež je cenou za poskytnutí úvěru a má tedy rovněž charakter úroků. 19 Soud je však nucen konstatovat, že předmětná smlouva je podle § 588 obč. zák. absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Úroky a„ úplata“ byly sjednány v celkové výši [částka] a při trvání úvěru po dobu 13 měsíců představují úrok ve výši 63,69 % ročně, tedy ve výši pětinásobku tehdy obvyklé sazby úroků ze spotřebitelských úvěrů, činící 12,5 % ročně. Smluvní pokuta za prodlení s placením splátek byla sjednána v sazbě 0,2 % denně a pro případ zesplatnění úvěru bylo sjednáno přirůstání celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině, což výši úroků a smluvní pokuty ještě znásobuje. Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že nezaplatí-li žalovaný na svůj dluh ničeho a prohlásí-li původní věřitel okamžitě po splatnosti první splátky celý úvěr za splatný, dává smlouva původnímu věřiteli za dobu jednoho roku od zesplatnění úvěru právo na zaplacení jistiny, úroků, úplaty, smluvních pokut a úroků z prodlení z jistiny, úroků, úplaty a smluvních pokut v celkové výši [částka] + 0, [číslo] x [částka] + 0,002 x 365 x [částka] + 0,1 x ([částka] + 0, [číslo] x [částka] + 0,002 x 365 x [částka]) = [částka], činících třiapůlnásobek jistiny úvěru. Přihlédne-li se navíc k tomu, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu neposkytnutím úvěru), dospěl soud k závěru, že smlouva je jako celek absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. 20 Vztah účastníků proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku [částka] a původnímu věřiteli na základě této smlouvy fakticky (reálně) zaplatil [částka], takže je žalobkyni dosud dlužen – již splatných (viz dále) – [částka]. Proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl; ohledně zbývajících [částka] – [částka] = [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. 21 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy by však důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její podstatnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků a smluvních pokut by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl původní věřitel, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovaného na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání původního věřitele, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 22 Bezdůvodné obohacení žalovaného spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nesplacenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 12,5 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i do té doby naběhlé úroky z úvěru, vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Náhrada za užívání tehdy zbývajících poskytnutých prostředků ve výši [částka] v sazbě 12,5 % ročně za období od [datum] do [datum] činí celkem [částka] (viz výpočet na č.l. 18 spisu). Jelikož žalovaný žalobkyni – na základě předžalobní upomínky ze dne [datum] splatnou – náhradu za užívání prostředků v této výši dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. Náhradu za užívání poskytnutých peněžních prostředků za období před [datum] žalobkyni přiznat nemohl, neboť žalobkyně se úroků za období před [datum] nedomáhala – částka [částka] představuje pouze jistinu, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a smluvní pokutu, jež soud jako úplatu za užívání peněz přiznat nemůže; úroky, jež jako úplatu za užívání peněz přiznat může (jde jen o jiné právní posouzení téhož skutku), žalobkyně požadovala až od [datum]. Ohledně úroků v sazbě 14,95 % - 12,5 % = 2,45 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a v sazbě 14,95 % ročně z částky [částka] – [částka] = [částka] za totéž období a z částky [částka] od [datum] do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 23 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaný byl k vrácení úvěru a zaplacení dalších plateb vyzván přípisem ze dne [datum] ve lhůtě do [datum] a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v požadované sazbě 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu i ohledně úroků z prodlení jako nedůvodnou zamítl. 24 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § [číslo] odst. 1, § 2183 a § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedené smlouvy o prodeji části závodu a o postoupení pohledávky. 25 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému, jenž by měl na úhradu jejich poměrné části právo, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly. 26 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.