13 C 72/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvalým pobytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Ohledně úroků z prodlení ve výši částka řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka, náhradu za užívání peněz bez právního důvodu ve výši částka a 8,05 % roční úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka, úroků z prodlení ve výši částka, úroků v sazbě 2,45 % ročně z částky částka od datum do datum a v sazbě 14,95 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a 8,05 % ročních úroků z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným smlouvu o úvěru číslo 2015 číslo, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši částka, žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a svůj dluh vůči původnímu věřiteli splnil toliko zčásti. Smlouvou ze dne datum byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, jež dne datum postoupila pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy žalobkyni. příjmení částka se skládá z jistiny úvěru ve výši částka, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a ze smluvní pokuty ve výši částka. Na příslušenství vymáhané pohledávky žalobkyně původně požadovala úroky z prodlení naběhlé ke dni datum ve výši částka a 14,95 % roční úroky a 8,05 % roční úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni datum (viz obálku na č.l. 15 spisu a sdělení na č.l. 16 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne datum. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni datum (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo 2015 číslo, soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou původní věřitel a žalovaná uzavřeli písemnou smlouvu, jíž se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému úvěr ve výši částka na úrok 18,46 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej a v souvislosti s ním též„ úplatu“ a úroky v celkové výši částka zaplatit původnímu věřiteli ve 13 měsíčních splátkách po částka, z nichž první je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další je splatná 30. den od splatnosti předchozí. Pro případ prodlení žalovaného s placením splátek bylo sjednáno právo původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení a právo prohlásit úvěr za splatný s tím, že zesplatněním úvěru přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině. Žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. 5 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných v dubnu 2015 bankami činila 12,5 % ročně. 6 Z platební historie soud zjistil, že žalovaný po uzavření smlouvy zaplatil na svůj dluh různými platbami celkem částka, přičemž poslední platba byla provedena dne datum. 7 Z notářského zápisu JUDr. jméno příjmení ze dne datum, zn. NZ číslo, N 842/2018, soud zjistil, že dne datum uzavřeli mezi sebou původní věřitel a společnost právnická osoba smlouvu, jíž původní věřitel prodal uvedené společnosti část svého závodu tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. 8 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba dne datum postoupila své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. 9 Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně jménem žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy, činící ke dni sepisu výzvy částka, do datum. 10 Soud provedl též důkaz předpisem splátek ke smlouvě o úvěru, neučinil z něj však žádná skutková zjištění. 11 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne datum mezi sebou původní věřitel a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o úvěru číslo 2015 číslo, jíž se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému úvěr ve výši částka na úrok 18,46 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej a v souvislosti s ním též„ úplatu“ a úroky v celkové výši částka zaplatit původnímu věřiteli ve 13 měsíčních splátkách po částka, z nichž první je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další 30. den od splatnosti předchozí. Pro případ prodlení žalovaného s placením splátek bylo sjednáno právo původního věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení a právo prohlásit úvěr za splatný s tím, že zesplatněním úvěru přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině. Žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem, smlouva nestanoví. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných v dubnu 2015 bankami činila 12,5 % ročně. b) Žalovaný po uzavření smlouvy zaplatil na svůj dluh různými platbami celkem částka, přičemž poslední platba byla provedena dne datum. c) Dne datum uzavřeli mezi sebou původní věřitel a společnost právnická osoba smlouvu, již původní věřitel prodal uvedené společnosti část svého závodu tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. právnická osoba dne datum postoupila své pohledávky vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobkyni. d) Přípisem ze dne datum zástupce žalobkyně jménem žalobkyně vyzval žalovanou, aby do datum zaplatila žalobkyni svůj dluh z výše uvedené úvěrové smlouvy ve výši částka. 12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu, jenž po částečném zastavení řízení zůstal k věcnému projednání (viz výše), zčásti důvodná. 13 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 17 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18 Původní věřitel a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu, jíž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se mu zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby byla tato smlouva platná, vznikla by z ní původnímu věřiteli povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému by vznikla povinnost úvěr původnímu věřiteli vrátit a zaplatit úroky a„ úplatu“, jež je cenou za poskytnutí úvěru a má tedy rovněž charakter úroků. 19 Soud je však nucen konstatovat, že předmětná smlouva je podle § 588 obč. zák. absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Úroky a„ úplata“ byly sjednány v celkové výši částka a při trvání úvěru po dobu 13 měsíců představují úrok ve výši 63,69 % ročně, tedy ve výši pětinásobku tehdy obvyklé sazby úroků ze spotřebitelských úvěrů, činící 12,5 % ročně. Smluvní pokuta za prodlení s placením splátek byla sjednána v sazbě 0,2 % denně a pro případ zesplatnění úvěru bylo sjednáno přirůstání celkových nákladů spotřebitelského úvěru k jistině, což výši úroků a smluvní pokuty ještě znásobuje. Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že nezaplatí-li žalovaný na svůj dluh ničeho a prohlásí-li původní věřitel okamžitě po splatnosti první splátky celý úvěr za splatný, dává smlouva původnímu věřiteli za dobu jednoho roku od zesplatnění úvěru právo na zaplacení jistiny, úroků, úplaty, smluvních pokut a úroků z prodlení z jistiny, úroků, úplaty a smluvních pokut v celkové výši částka + 0, číslo x částka + 0,002 x 365 x částka + 0,1 x (částka + 0, číslo x částka + 0,002 x 365 x částka) = částka, činících třiapůlnásobek jistiny úvěru. Přihlédne-li se navíc k tomu, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, že by byla porušena původním věřitelem (kupříkladu neposkytnutím úvěru), dospěl soud k závěru, že smlouva je jako celek absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. 20 Vztah účastníků proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku částka a původnímu věřiteli na základě této smlouvy fakticky (reálně) zaplatil částka, takže je žalobkyni dosud dlužen – již splatných (viz dále) – částka. Proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl; ohledně zbývajících částka – částka = částka ji jako nedůvodnou zamítl. 21 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy by však důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její podstatnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků a smluvních pokut by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl původní věřitel, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovaného na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání původního věřitele, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 22 Bezdůvodné obohacení žalovaného spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nesplacenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § číslo odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 12,5 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný k zaplacení částky částka, zahrnující nepochybně i do té doby naběhlé úroky z úvěru, vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum. Náhrada za užívání tehdy zbývajících poskytnutých prostředků ve výši částka v sazbě 12,5 % ročně za období od datum do datum činí celkem částka (viz výpočet na č.l. 18 spisu). Jelikož žalovaný žalobkyni – na základě předžalobní upomínky ze dne datum splatnou – náhradu za užívání prostředků v této výši dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. Náhradu za užívání poskytnutých peněžních prostředků za období před datum žalobkyni přiznat nemohl, neboť žalobkyně se úroků za období před datum nedomáhala – částka částka představuje pouze jistinu, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a smluvní pokutu, jež soud jako úplatu za užívání peněz přiznat nemůže; úroky, jež jako úplatu za užívání peněz přiznat může (jde jen o jiné právní posouzení téhož skutku), žalobkyně požadovala až od datum. Ohledně úroků v sazbě 14,95 % - 12,5 % = 2,45 % ročně z částky částka od datum do datum a v sazbě 14,95 % ročně z částky částka – částka = částka za totéž období a z částky částka od datum do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 23 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaný byl k vrácení úvěru a zaplacení dalších plateb vyzván přípisem ze dne datum ve lhůtě do datum a od následujícího dne je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v požadované sazbě 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu i ohledně úroků z prodlení jako nedůvodnou zamítl. 24 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § číslo odst. 1, § 2183 a § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedené smlouvy o prodeji části závodu a o postoupení pohledávky. 25 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř. a o skutečnost, že žalovanému, jenž by měl na úhradu jejich poměrné části právo, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly. 26 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.