13 C 72/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 743 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 34 743 Kč, úroky z prodlení ve výši 4 962,79 Kč, od 30. 6. 2022 do zaplacení úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 24 124 Kč, v sazbě 10 % ročně z částky 8 645 Kč a v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 974 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatnění pohledávek ve výši 1 800 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 390 Kč k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 1 Žalobou podanou u soudu dne 26. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 34 743 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [anonymizováno], [registrační značka], [anonymizováno 15 slov]“), [anonymizováno 7 slov] [datum] [anonymizováno] [datum] ([anonymizována čtyři slova]“), [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum] ([anonymizována čtyři slova]“), [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum] ([anonymizována čtyři slova]“) [anonymizováno] od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (dále jen„ čtvrté období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu; proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 3 965 Kč za první období, 8 645 Kč za druhé období, 7 670 Kč za třetí období a 7 930 Kč za čtvrté období. Dále tvrdila, že žalovaný je také vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dále jen„ druhé vozidlo“), a že k němu v obdobích od 3. 11. 2020 do 7. 2. 2021 (dále jen„ páté období“) a od 8. 2. 2021 do 21. 3. 2021 (dále jen„ šesté období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu; proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 4 559 Kč za páté období a 1 974 Kč za šesté období. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 3 965 Kč od 19. 7. 2020 do zaplacení, z částky 7 670 Kč od 1. 12. 2020 zaplacení, z částky 7 930 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a částky 4 559 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, v sazbě 10 % ročně z částky 8 645 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení a v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 974 Kč od 5. 12. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek ve výši 1 800 Kč. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni 31. 5. 2022 (viz obálku na č.l. 19 spisu a sdělení na č.l. 20 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne 29. 6. 2022. Zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, o jeho odročení nepožádala. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni 31. 5. 2022 (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Z listin nadepsaných„ Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný je od 7. 5. 2018 evidován v registru vozidel jako vlastník prvního vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 896 cm3, a od 20. 7. 2020 je evidován jako vlastník druhého vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 753 cm3 5 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že v prvním, druhém, třetím, čtvrtém, pátém a šestém období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. 6 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za první období ve výši 4 265 Kč do 30 dnů od doručení přípisu. 7 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 12. 2. 2020 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za druhé období ve výši 8 645 Kč do 30 dnů od doručení přípisu. 8 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 16. 9. 2020 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za třetí období ve výši 7 670 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. 9 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za čtvrté období ve výši 7 930 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. 10 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za páté období ve výši 4 859 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. 11 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za šesté bdobí ve výši 2 274 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. 12 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil. 13 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je nejméně od 7. 5. 2018 do současnosti vlastníkem prvního vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 896 cm3, a nejméně od 20. 7. 2020 do současnosti je vlastníkem druhého vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 753 cm3; v prvním, druhém, třetím a čtvrtém období neměl k prvnímu vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu a v pátém a šestém období neměl uzavřenu tutéž smlouvu ke druhému vozidlu. Výzvou ze dne 9. 9. 2019 ho žalobkyně vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za první období ve výši 4 265 Kč do 30 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 12. 2. 2020 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za druhé období ve výši 8 645 Kč do 30 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 16. 9. 2020 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za třetí období ve výši 7 670 Kč do 60 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 2. 12. 2020 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za čtvrté období ve výši 7 930 Kč do 60 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 1. 4. 2021 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za páté období ve výši 4 859 Kč do 60 dnů od doručení přípisu a výzvou ze dne 20. 9. 2021 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za šesté období ve výši 2 274 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. Žalovaný jí však na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil. 14 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 15 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 16 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 17 Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 18 Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 19 Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 20 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21 V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný byl v prvním, druhém, třetím a čtvrtém období vlastníkem prvního vozidla a v pátém a šestém období vlastníkem druhého vozidla a že v těchto obdobích k nim neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jejich provozu. Žalovaný je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k danému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. První vozidlo je osobním automobilem s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2021 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 65 Kč; první období čítalo 61 dnů a příspěvek tedy činí 61 dnů x 65 Kč/den = 3 965 Kč, druhé období čítalo 133 dnů a příspěvek tedy činí 133 dnů x 65 Kč/den = 8 645 Kč, třetí období čítalo 118 dnů a příspěvek tedy činí 118 dnů x 65 Kč/den = 7 670 Kč a čtvrté období čítalo 122 dnů a příspěvek tedy činí 122 dnů x 65 Kč/den = 7 930 Kč. Druhé vozidlo je osobním automobilem s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 47 Kč; páté období čítalo 97 dnů a příspěvek tedy činí 97 dnů x 47 Kč/den = 4 559 Kč a šesté období čítalo 42 dnů a příspěvek tedy činí 42 dnů x 47 Kč/den = 1 974 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tyto – již splatné (viz dále) – částky v celkové výši 34 743 Kč dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně nich vyhověl. 22 Žalobkyně má podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč a za šest období tedy celkem činí 1 800 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni ani tuto částku dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. 23 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Příspěvky se podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. staly splatnými uplynutím 30 dnů od doručení výzev ze dnů 9. 9. 2019 a 12. 2. 2020 žalovanému a uplynutím 60 dnů od doručení výzev ze dnů 16. 9. 2020, 2. 12. 2020, 1. 4. 2021 a 20. 9. 2021 žalovanému. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 3 965 Kč až od 19. 7. 2020 do zaplacení, z částky 7 670 Kč až od 1. 12. 2020 zaplacení, z částky 7 930 Kč až od 16. 2. 2021 do zaplacení a z částky 4 559 Kč až od 16. 6. 2021 do zaplacení, v sazbě 10 % ročně z částky 8 645 Kč až od 29. 3. 2020 do zaplacení a v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 974 Kč až od 5. 12. 2021 do zaplacení je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl; kapitalizovány k dnešnímu dni činí tyto úroky z prodlení celkem 4 962,79 Kč (viz výpočet na č.l. 23 spisu). 24 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 1 390 Kč a je třeba je zaplatit k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínek ze dnů 14. 11. 2019, 17. 1. a 11. 6. 2020 a 7. 1., 11. 3., 9. 7., 6. 8., 8. 11. a 31. 12. 2021 soud žalobkyni nepřiznal, neboť tyto upomínky byly v situaci, kdy žalovaný byl k zaplacení příspěvků vyzván již přípisy ze dnů 9. 9. 2019, 12. 2., 16. 9. a 2. 12. 2020 a 1. 4. a 20. 9. 2021, za něž bylo žalobkyni přiznáno 1 800 Kč, nadbytečné. 25 Náklady právního zastoupení soud účelnými rovněž neshledal. Tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady. Má-li žalobkyně v rámci své organizační struktury zřízeno oddělení příspěvků do garančního fondu, jež sepsalo výše uvedené precizně formulované výzvy a upomínky, pak se smysl zastoupení žalobkyně advokátkou do značné míry vytrácí, neboť uvedené oddělení by nepochybně zvládlo i sepsání žaloby, jež se svou složitostí a obsahem od výzev a upomínek prakticky neliší. Situace je zde obdobná jako u vymáhání přirážky za neoznámený televizní přijímač [anonymizována dvě slova] (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn.

I. ÚS 3344/12, ze dne 6. 2. 2015, sp. zn.

I. ÚS 3768/14, a ze dne 18. 2. 2015, sp. zn.

II. ÚS 1333/14) – není vskutku rozdílu mezi provozováním neoznámeného televizního přijímače, za něž je vlastník povinen [anonymizováno] jakožto subjektu zřízenému zákonem a financovanému mimo jiné z těchto přirážek zaplatit přirážku, a provozováním motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu, za něž je vlastník povinen žalobkyni jakožto subjektu zřízenému zákonem a financovanému mimo jiné z těchto příspěvků zaplatit příspěvek. Obě platby jsou majetkovým transferem podobným dani a jejich soudní vymáhání musí mít stejný režim. Závěry nálezů Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn.

I. ÚS 3344/12, ze dne 6. 2. 2015, sp. zn.

I. ÚS 3768/14, a ze dne 18. 2. 2015, sp. zn.

II. ÚS 1333/14, tedy dopadají i na žalobkyni. Okolnost, že Česká televize ani žalobkyně z formálního hlediska nejsou orgány veřejné moci ani územními samosprávnými celky, na tom nic nemění. Okolnost, že žalobkyně nehospodaří s veřejnými prostředky, na tom také nic nemění; veřejnými prostředky nejsou ani přirážky k televizním poplatkům, a přesto si má Česká televize k jejich vymáhání zajistit vlastní personální a materiální předpoklady. Okolnost, že žalobkyně je právnickou osobou sdružující pojistitele, zatímco Česká televize členství nemá, na tom také nic nemění. Připodobňování žalobkyně vymáhající příspěvek k advokátovi vymáhajícímu palmární pohledávku je rovněž nepřípadné, neboť advokát není subjekt zřízený zákonem a palmární pohledávka není zákonem uloženým majetkovým transferem podobným dani. 26 Argumentace ve prospěch opačného názoru rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1098/2009, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 141/2011, jeho rozsudky ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3662/2018, ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, a ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 79/2020, a jeho usneseními ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4086/2007, ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1732/2012, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 956/2019, je nepřesvědčivá, neboť ve všech těchto řízeních nešlo o vymáhání příspěvku, nýbrž o náhrady škod a nemajetkových újem, tedy o spory skutkově i právně podstatně složitější. Soudu není známo žádné rozhodnutí dovolacího soudu, které by žalobkyni přiznávalo náhradu nákladů právního zastoupení i ve sporech o zaplacení příspěvku. Ústavní soud sice v usneseních ze dne 4. 3. 2014, sp. zn.

II. ÚS 3696/13, a ze dne 7. 6. 2016, sp. zn.

I. ÚS 967/16, žalobkyni za subjekt, který by z hlediska přiznávání náhrady nákladů řízení patřil do stejné skupiny subjektů jako Česká televize, nepovažoval, tento názor však v těchto usneseních není nijak odůvodněn a je třeba jej pokládat za nepřesvědčivý. V čem se žalobkyně při vymáhání příspěvků liší od České televize při vymáhání přirážek, dosud nikdo přesvědčivě nevysvětlil, a proto soud i nadále pevně setrvává na svém názoru, že mezi nimi rozdíl není. Náhradu nákladů právního zastoupení tudíž žalobkyni nepřiznal. 27 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.