13 C 74/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 18 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 150,68 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 6. 4. 2024 do 29. 4. 2024 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 543 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 14. 11. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutím, kterým by tím byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 18 800 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovanou dne 30.5.2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 11.9.2023, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do 11.10.2023. Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci na první straně smlouvy. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí měla vzniknout povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Předmětem žaloby byla jistina dluhu ve výši 16 000 Kč, zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši celkem 1 250,68 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 800 Kč.

2. Podáním ze dne 13.3.2025 doplnila k výzvě soudu žalobkyně svá žalobní tvrzení a uvedla, že nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně ve smyslu § 86, z.č. 257/2016 Sb., spotřebitelském úvěru. Týmž podáním žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 800 Kč. Usnesení ze dne 20.3.2025, č.j. , spisová značka, bylo řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastaveno, když podle § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu soud nezjišťoval stanovisko žalované k návrhu na částečně zastavení řízení, když tento návrh byl podán před nařízením jednání ve věci.

3. Právní předchůdce žalobkyně jí postoupil svou pohledávku za žalovanou na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.11.2023, a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 2.5.2024. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaná reálně o postoupení pohledávky dozvěděla, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

5. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

6. Podle § 86, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. V podané žalobě uvedla žalobkyně, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované prověřil, avšak k tomuto tvrzení nepředložila žádné důkazy a výslovně uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Protože žalobkyně žádné důkazy k prokázání rozsahu prověřování úvěruschopnosti žalované nenavrhla, nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost prověření úvěruschopnosti žalované podle § 86, z.č. 257/2016 Sb., a žalobkyně tyto skutečnosti ani jak prokázat neměla. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla žalované poskytnuta částka 16 000 Kč, a to z výpisů z účtu právního předchůdce žalobkyně a potvrzení , právnická osoba, . ze dne 26.3.2025. Podle žalobních tvrzení pak žalovaná na svůj dluh ničeho uhradila. Žalovaná na jakoukoli procesní obranu zcela rezignovala, takže soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na jistině dluhu dluží částku 16 000 Kč a dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila právě o tuto částku.

9. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nepřiznal soud žalobkyní uplatněný nárok na smluvní úrok ani na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, protože tyto nároky vyplývají nikoli ze zákona, ale z neplatného právního jednání účastníků řízení. V rozsahu úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky tedy soud žalobu zamítl.

10. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den 30.4.2024, což byl prvý den následující po dni, kdy uplynula lhůta stanovená žalobkyní k plnění podle výzvy ze dne 15.4.2024, která se považuje za doručenou dne 19.4.2024 podle § 573, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, takže soud jí přiznal nárok na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 85,1 %, žalovaná naopak v rozsahu 14,9 %, když do části nároku, v němž byla žalovaná úspěšná, soud započítává i část žaloby v rozsahu částečného zastavení řízení, takže náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána v rozsahu 70,2 % nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednom úkonu právní služby za 1 860, jednom režijním paušálu ve výši 450 Kč a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 737,10 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně v rozsahu 70,2 % představuje částka 3 543 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.