13 C 8/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka, náhradu za užívání peněžních prostředků bez právního důvodu ve výši částka a 8,25 % roční úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka, úroků ve výši částka, úroků z prodlení ve výši částka, 8,25 % ročních úroků z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba (dále jen„ poskytovatel úvěru“) se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši částka, žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a svůj dluh uhradil jen zčásti. Poskytovatel úvěru následně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. příjmení částka se skládá z jistiny úvěru ve výši částka a z 0,1 % denní smluvní pokuty z ní od datum do datum ve výši částka. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně„ úroky“ ve výši částka, z nichž připadá částka na vlastní úroky od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky, částka na úplatu za poskytnutí úvěru, částka na náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu, částka na inkasní poplatek a částka na 15 % roční úroky z jistiny od datum do datum, a dále 8,25 % roční úroky z prodlení z jistiny od datum do datum ve výši částka a od datum do zaplacení. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka; jelikož z této částky částka připadá na přípis ze dne datum, který má již charakter výzvy k plnění podle § 142a o.s.ř. a náklady na něj jsou součástí nákladů řízení, soud požadavek na zaplacení výše uvedené částky podle obsahu posoudil tak, že meritorně se žalobkyně domáhá pouze zaplacení částky částka jako náhrady nákladů na osobní návštěvu žalovaného dne datum a zbývajících částka požaduje přiznat v rámci náhrady nákladů řízení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný jakožto spotřebitel měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 9 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni datum (viz obálku na č.l. 17 spisu a sdělení na č.l. 18 spisu), nevyjádřil. 4 Soud ve věci konal jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z něj omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni datum (viz výše), žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou poskytovatel úvěru, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaný, mající bydliště v obec, uzavřeli podle českého práva smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka na úrok v sazbě 15 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej vrátit a úrok ve výši částka, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a částku za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka bude splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky a že veškeré platby podle smlouvy bude dlužník činit v hotovosti věřiteli, případně osobně jím zmocněné, ve svém bydlišti. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením kterékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo poskytovatele úvěru na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody; žádné sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno právo poskytovatele úvěru na poplatek za upomínku ve výši částka, na poplatek za oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši částka a na úroky z prodlení jak z jistiny, tak z naběhlých a dosud nezaplacených úroků. Bylo též sjednáno právo poskytovatele úvěru započíst jakoukoliv svoji splatnou, nesplatnou i promlčenou pohledávku vůči žalovanému proti splatné i nesplatné pohledávce žalovaného vůči němu. 6 Soudu je z jeho činnosti známo, že v době uzavření smlouvy činila obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 8 % ročně a že základní jízdné hromadnou dopravou v obec tehdy činilo částka. 7 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný po uzavření smlouvy uhradil poskytovateli úvěru na svůj dluh první čtyři sjednané splátky v celkové výši částka. 8 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. 9 Z přípisu žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši částka do datum. 10 Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum soud zjistil, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky vykonal pověřený terénní pracovník žalobkyně jednu cestu na doručovací adresu žalovaného, a to dne datum. 11 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne datum mezi sebou poskytovatel úvěru, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaný, mající bydliště v obec, uzavřeli podle českého práva smlouvu o úvěru číslo v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka na úrok v sazbě 15 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej vrátit a úrok ve výši částka, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a částku za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka bude splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky a že veškeré platby podle smlouvy bude dlužník činit v hotovosti věřiteli, případně osobně jím zmocněné, ve svém bydlišti. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením kterékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo poskytovatele úvěru na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody; žádné sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno právo poskytovatele úvěru na poplatek za upomínku ve výši částka, na poplatek za oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši částka a na úroky z prodlení jak z jistiny, tak z naběhlých a dosud nezaplacených úroků. Bylo též sjednáno právo poskytovatele úvěru započíst jakoukoliv svoji splatnou, nesplatnou i promlčenou pohledávku vůči žalovanému proti splatné i nesplatné pohledávce žalovaného vůči němu. b) Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření výše uvedené smlouvy 8 % ročně. Základní jízdné hromadnou dopravou v obec činilo tehdy částka. c) Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil poskytovateli úvěru na svůj dluh první čtyři sjednané splátky v celkové výši částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši částka do datum. Dne datum vykonal pověřený terénní pracovník žalobkyně jednu cestu na doručovací adresu žalovaného. 12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. 13 Použití českého práva na vztah z bezdůvodného obohacení se opírá o ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, a o skutečnost, že tento vztah souvisí se smluvním vztahem řídící se vzhledem k volbě práva českým právem. 14 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17 Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 19 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20 V souzené věci mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby tato smlouva byla platná, vznikla by z ní poskytovateli úvěru povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému povinnost úvěr vrátit a zaplatit úroky, za něž je třeba považovat i úplatu za poskytnutí úvěru, náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a částka za inkaso plateb v hotovosti, jež plní stejnou funkci jako úroky. 21 Soud je však nucen konstatovat, že tato smlouva platná není. Úrok, úplata za poskytnutí úvěru, náhrada nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a částka za inkaso plateb v hotovosti byly sjednány v celkové výši částka a při sjednaném trvání úvěru 14 měsíců představují úrok v sazbě 72,21 % ročně, devítinásobně převyšující tedy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící 8 % ročně. Navíc poskytovatel úvěru uzavřel smlouvu prostřednictvím své pobočky v Plzni a žalovaný měl bydliště také v obec, takže cesty k žalovanému za účelem hotovostního inkasa splátek se měly realizovat po obec, poplatek za toto inkaso byl však sjednán ve výši částka, rovnající se při 14 splátkách poplatku ve výši částka za jednu jízdu, ačkoli jízdné hromadnou dopravou v obec tehdy činilo částka. 22 Vyjádřeno konkrétními čísly smlouva v případě nezaplacení žádné splátky žalovaným po uzavření smlouvy dává poskytovateli úvěru ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni datum, právo minimálně na jistinu ve výši částka, úrok ve výši částka, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, částku za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka, smluvní pokutu z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do datum v celkové výši částka, poplatky za upomínky v celkové výši 14 x částka = částka, poplatek za oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši částka a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do datum v celkové výši částka, celkem tedy na částku částka, téměř trojnásobně přesahující jistinu úvěru. Tyto podmínky jsou extrémní, i když se poskytovatel úvěru zavázal vykonat za účelem hotovostního inkasa splátek 14 návštěv v bydlišti žalovaného. Smluvní pokuta byla navíc doprovozena ujednáním, že jejím zaplacením není dotčeno právo poskytovatele úvěru na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, přičemž jakékoli sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalovaného), smlouva nestanoví. Nelze též přehlédnout, že bylo sjednáno úročení úroků a že poskytovatel úvěru má podle smlouvy právo započíst proti pohledávkám žalovaného i promlčené pohledávky. Tyto podmínky jsou ve svém souhrnu natolik extrémní, že činí smlouvu jako celek podle § 588 obč. zák. absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. To, zda poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, však soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 23 Vztah účastníků proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku částka a poskytovateli úvěru na jejím základě fakticky (reálně) zaplatil částka, takže je žalobkyni dosud dlužen – již splatných (viz dále) – částka. Proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl; ohledně jistiny ve výši částka – částka = částka a ohledně smluvní pokuty ve výši částka, celkem tedy ohledně částky částka, ji jako nedůvodnou zamítl. 24 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku. Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její nezanedbatelnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, poplatků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl poskytovatel úvěru, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovaného na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání poskytovatele úvěru, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 25 Bezdůvodné obohacení žalovaného však spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nevrácenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § číslo odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný přípisem žalobkyně ze dne datum vyzván k zaplacení částky částka, zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání přípisu. Náhrada za užívání poskytnuté jistiny v sazbě 8 % ročně v době od datum, tedy ode dne jejího poskytnutí, do datum, tedy do dne splatnosti poslední splátky, ve výši, jak byla prvními čtyřmi splátkami postupně splácena, činí celkem částka (viz výpočet na č.l. 19 spisu) a požadavek žalobkyně na zaplacení úroků toliko ve výši částka je tedy po právu. Náhrada za užívání částky částka v sazbě 8 % ročně v následující době od datum do datum (za pozdější dobu žalobkyně úroky nepožaduje) činí částka. Jelikož žalovaný žalobkyni tyto – na základě přípisu ze dne datum splatné – náhrady za užívání peněz v celkové výši částka dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně nich vyhověl. Ohledně úroků ve výši částka – částka = částka ji jako nedůvodnou zamítl. 26 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. K vrácení jistiny byl žalovaný poprvé vyzván přípisem žalobkyně ze dne datum, v němž mu byla stanovena lhůta k plnění do datum. Od následujícího dne je proto žalovaný prodlení, pročež soud žalobkyni přiznal 8,25 % roční úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Ohledně úroků z prodlení ve výši částka, požadovaných za období od datum do datum, kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení, ohledně 8,25 % ročních úroků z prodlení z částky částka od datum do datum, kdy žalovaný rovněž ještě nebyl v prodlení, a ohledně 8,25 % ročních úroků z prodlení ze zamítnutých částka od datum do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jako nedůvodnou ji zamítl i ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, neboť pověřený terénní pracovník poskytovatele úvěru vzhledem k absolutní neplatnosti celé smlouvy neměl důvod žalovaného navštěvovat; v době návštěvy byl sice dluh z bezdůvodného obohacení již splatný, standardní cestou jeho vymáhání je však předžalobní upomínka a následně žaloba. 27 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 28 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí částka, souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí částka. Žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 67,16 % a má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 34,32 % nákladů řízení. Ty mu však v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 29 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.