13 C 8/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], náhradu za užívání peněžních prostředků bez právního důvodu ve výši [částka] a 8,25 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka], úroků ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], 8,25 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatel úvěru“) se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostál a svůj dluh uhradil jen zčásti. Poskytovatel úvěru následně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. [příjmení] [částka] se skládá z jistiny úvěru ve výši [částka] a z 0,1 % denní smluvní pokuty z ní od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně„ úroky“ ve výši [částka], z nichž připadá [částka] na vlastní úroky od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky, [částka] na úplatu za poskytnutí úvěru, [částka] na náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu, [částka] na inkasní poplatek a [částka] na 15 % roční úroky z jistiny od [datum] do [datum], a dále 8,25 % roční úroky z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] ve výši [částka] a od [datum] do zaplacení. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]; jelikož z této částky [částka] připadá na přípis ze dne [datum], který má již charakter výzvy k plnění podle § 142a o.s.ř. a náklady na něj jsou součástí nákladů řízení, soud požadavek na zaplacení výše uvedené částky podle obsahu posoudil tak, že meritorně se žalobkyně domáhá pouze zaplacení částky [částka] jako náhrady nákladů na osobní návštěvu žalovaného dne [datum] a zbývajících [částka] požaduje přiznat v rámci náhrady nákladů řízení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný jakožto spotřebitel měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 9 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 17 spisu a sdělení na č.l. 18 spisu), nevyjádřil. 4 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z něj omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou poskytovatel úvěru, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaný, mající bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] na úrok v sazbě 15 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej vrátit a úrok ve výši [částka], úplatu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a částku za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka] zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] s tím, že první splátka bude splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky a že veškeré platby podle smlouvy bude dlužník činit v hotovosti věřiteli, případně osobně jím zmocněné, ve svém bydlišti. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením kterékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo poskytovatele úvěru na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody; žádné sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno právo poskytovatele úvěru na poplatek za upomínku ve výši [částka], na poplatek za oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši [částka] a na úroky z prodlení jak z jistiny, tak z naběhlých a dosud nezaplacených úroků. Bylo též sjednáno právo poskytovatele úvěru započíst jakoukoliv svoji splatnou, nesplatnou i promlčenou pohledávku vůči žalovanému proti splatné i nesplatné pohledávce žalovaného vůči němu. 6 Soudu je z jeho činnosti známo, že v době uzavření smlouvy činila obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 8 % ročně a že základní jízdné hromadnou dopravou v [obec] tehdy činilo [částka]. 7 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný po uzavření smlouvy uhradil poskytovateli úvěru na svůj dluh první čtyři sjednané splátky v celkové výši [částka]. 8 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. 9 Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši [částka] do [datum]. 10 Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky vykonal pověřený terénní pracovník žalobkyně jednu cestu na doručovací adresu žalovaného, a to dne [datum]. 11 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou poskytovatel úvěru, jednající svojí pobočkou v Plzni, a žalovaný, mající bydliště v [obec], uzavřeli podle českého práva smlouvu o úvěru [číslo] v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] na úrok v sazbě 15 % ročně; žalovaný úvěr v hotovosti převzal a zavázal se jej vrátit a úrok ve výši [částka], úplatu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a částku za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka] zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] s tím, že první splátka bude splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky a že veškeré platby podle smlouvy bude dlužník činit v hotovosti věřiteli, případně osobně jím zmocněné, ve svém bydlišti. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením kterékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo poskytovatele úvěru na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody; žádné sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru, smlouva nestanoví. Dále bylo sjednáno právo poskytovatele úvěru na poplatek za upomínku ve výši [částka], na poplatek za oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši [částka] a na úroky z prodlení jak z jistiny, tak z naběhlých a dosud nezaplacených úroků. Bylo též sjednáno právo poskytovatele úvěru započíst jakoukoliv svoji splatnou, nesplatnou i promlčenou pohledávku vůči žalovanému proti splatné i nesplatné pohledávce žalovaného vůči němu. b) Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření výše uvedené smlouvy 8 % ročně. Základní jízdné hromadnou dopravou v [obec] činilo tehdy [částka]. c) Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil poskytovateli úvěru na svůj dluh první čtyři sjednané splátky v celkové výši [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši [částka] do [datum]. Dne [datum] vykonal pověřený terénní pracovník žalobkyně jednu cestu na doručovací adresu žalovaného. 12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. 13 Použití českého práva na vztah z bezdůvodného obohacení se opírá o ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, a o skutečnost, že tento vztah souvisí se smluvním vztahem řídící se vzhledem k volbě práva českým právem. 14 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17 Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 19 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20 V souzené věci mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby tato smlouva byla platná, vznikla by z ní poskytovateli úvěru povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému povinnost úvěr vrátit a zaplatit úroky, za něž je třeba považovat i úplatu za poskytnutí úvěru, náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a částka za inkaso plateb v hotovosti, jež plní stejnou funkci jako úroky. 21 Soud je však nucen konstatovat, že tato smlouva platná není. Úrok, úplata za poskytnutí úvěru, náhrada nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a částka za inkaso plateb v hotovosti byly sjednány v celkové výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 14 měsíců představují úrok v sazbě 72,21 % ročně, devítinásobně převyšující tedy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící 8 % ročně. Navíc poskytovatel úvěru uzavřel smlouvu prostřednictvím své pobočky v Plzni a žalovaný měl bydliště také v [obec], takže cesty k žalovanému za účelem hotovostního inkasa splátek se měly realizovat po [obec], poplatek za toto inkaso byl však sjednán ve výši [částka], rovnající se při 14 splátkách poplatku ve výši [částka] za jednu jízdu, ačkoli jízdné hromadnou dopravou v [obec] tehdy činilo [částka]. 22 Vyjádřeno konkrétními čísly smlouva v případě nezaplacení žádné splátky žalovaným po uzavření smlouvy dává poskytovateli úvěru ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo minimálně na jistinu ve výši [částka], úrok ve výši [částka], úplatu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náhradu nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], částku za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka], smluvní pokutu z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky v celkové výši 14 x [částka] = [částka], poplatek za oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], téměř trojnásobně přesahující jistinu úvěru. Tyto podmínky jsou extrémní, i když se poskytovatel úvěru zavázal vykonat za účelem hotovostního inkasa splátek 14 návštěv v bydlišti žalovaného. Smluvní pokuta byla navíc doprovozena ujednáním, že jejím zaplacením není dotčeno právo poskytovatele úvěru na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, přičemž jakékoli sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru (kupříkladu nekonáním hotovostního inkasa splátek v bydlišti žalovaného), smlouva nestanoví. Nelze též přehlédnout, že bylo sjednáno úročení úroků a že poskytovatel úvěru má podle smlouvy právo započíst proti pohledávkám žalovaného i promlčené pohledávky. Tyto podmínky jsou ve svém souhrnu natolik extrémní, že činí smlouvu jako celek podle § 588 obč. zák. absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. To, zda poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, však soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 23 Vztah účastníků proto soud vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaný na základě smlouvy fakticky (reálně) obdržel částku [částka] a poskytovateli úvěru na jejím základě fakticky (reálně) zaplatil [částka], takže je žalobkyni dosud dlužen – již splatných (viz dále) – [částka]. Proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl; ohledně jistiny ve výši [částka] – [částka] = [částka] a ohledně smluvní pokuty ve výši [částka], celkem tedy ohledně částky [částka], ji jako nedůvodnou zamítl. 24 Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že vypořádání vzájemných práv a povinností účastníků z bezdůvodného obohacení vzhledem k ustanovení § 2993 obč. zák. obecně nemá synallagmatický charakter a ke vzájemnému plnění obohacené strany lze přihlédnout jen k její námitce. Soud je však přesvědčen, že toto pravidlo se neuplatní v případech, kdy plnění i vzájemné plnění mají peněžitý charakter a vztahují se k témuž nároku. Navíc by při vypořádání bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné spotřebitelské smlouvy důsledné uplatňování tohoto pravidla vedlo k nepřijatelným důsledkům spočívajícím v tom, že dlužník by byl zavázán k zaplacení celé jistiny, ačkoli její nezanedbatelnou část již zaplatil; snaha ochránit dlužníka před placením extrémních úroků, poplatků, smluvních pokut a dalších nároků by se tak minula účinkem, neboť namísto nich by byl dlužník povinen zaplatit i tu část jistiny, kterou již zaplatil. Přitom v souzené věci to byl poskytovatel úvěru, kdo žalovanému navrhl uzavření zjevně nemravné smlouvy; kdyby soud odmítl přihlížet k platbám žalovaného na jeho dluh, pak by žalobkyně těžila z nepoctivého jednání poskytovatele úvěru, což je podle § 6 odst. 2 obč. zák. nepřípustné. 25 Bezdůvodné obohacení žalovaného však spočívá i v tom, že žalovaný po určitou dobu užíval poskytnuté peněžní prostředky a že jejich dosud nevrácenou část dosud užívá. Jelikož toto bezdůvodné obohacení nemůže vydat, je podle § [číslo] odst. 1 a § 3002 odst. 1 obč. zák. povinen poskytnout za ně žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy ve výši v daném čase a místě obvyklých úroků ze spotřebitelských úvěrů, činících 8 % ročně. Náhrada za toto bezdůvodné obohacení však není úrokem a tedy příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 obč. zák. a nelze ji proto přiznat od poskytnutí peněžních prostředků do zaplacení; podobně jako smluvní pokutu ji lze přiznat pouze za období vymezené začátkem i koncem, a to za podmínky, že je již splatná. V souzené věci byl žalovaný přípisem žalobkyně ze dne [datum] vyzván k zaplacení částky [částka], zahrnující nepochybně i úroky z poskytnutých prostředků naběhlé ke dni sepsání přípisu. Náhrada za užívání poskytnuté jistiny v sazbě 8 % ročně v době od [datum], tedy ode dne jejího poskytnutí, do [datum], tedy do dne splatnosti poslední splátky, ve výši, jak byla prvními čtyřmi splátkami postupně splácena, činí celkem [částka] (viz výpočet na č.l. 19 spisu) a požadavek žalobkyně na zaplacení úroků toliko ve výši [částka] je tedy po právu. Náhrada za užívání částky [částka] v sazbě 8 % ročně v následující době od [datum] do [datum] (za pozdější dobu žalobkyně úroky nepožaduje) činí [částka]. Jelikož žalovaný žalobkyni tyto – na základě přípisu ze dne [datum] splatné – náhrady za užívání peněz v celkové výši [částka] dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně nich vyhověl. Ohledně úroků ve výši [částka] – [částka] = [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. 26 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. K vrácení jistiny byl žalovaný poprvé vyzván přípisem žalobkyně ze dne [datum], v němž mu byla stanovena lhůta k plnění do [datum]. Od následujícího dne je proto žalovaný prodlení, pročež soud žalobkyni přiznal 8,25 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ohledně úroků z prodlení ve výši [částka], požadovaných za období od [datum] do [datum], kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení, ohledně 8,25 % ročních úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kdy žalovaný rovněž ještě nebyl v prodlení, a ohledně 8,25 % ročních úroků z prodlení ze zamítnutých [částka] od [datum] do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jako nedůvodnou ji zamítl i ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], neboť pověřený terénní pracovník poskytovatele úvěru vzhledem k absolutní neplatnosti celé smlouvy neměl důvod žalovaného navštěvovat; v době návštěvy byl sice dluh z bezdůvodného obohacení již splatný, standardní cestou jeho vymáhání je však předžalobní upomínka a následně žaloba. 27 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 28 Souhrn žalobkyní požadovaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], souhrn soudem přiznaných částek včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka]. Žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 67,16 % a má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 34,32 % nákladů řízení. Ty mu však v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 29 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.