13 C 81/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 097 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 097 Kč, 8,5 % roční úroky z prodlení z ní od 15. 12. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Lhůtu k plnění povinností uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku určí po právní moci tohoto rozsudku na návrh žalobkyně nebo žalovaného Krajský soud v Plzni v insolvenčním řízení vedeném proti žalovanému pod sp. zn. KSPL 65 INS 16875/2018. 1 Žalobou podanou u soudu dne 28. 3. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 7 097 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně (dále jen„ předmětné vozidlo“), a že k němu v období od 2. 10. 2020 do 1. 3. 2021 (dále jen„ sledované období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 7 097 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 8,5 % roční úroky z prodlení z dlužné částky od 15. 12. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena do vlastních rukou dne 16. 6. 2022 (viz doručenku připojenou k č.l. 7 spisu), nevyjádřil. 3 Soud ve věci konal jednání dne 3. 8. 2022. Zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, o jeho odročení nepožádala. Žalovaný, jemuž bylo vyrozumění o odročení jednání na tento termín doručeno dne 30. 6. 2022 (viz doklad na č.l. 12 spisu), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 5 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je nejméně od 28. 8. 2019 vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně. Ve sledovaném období k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Výzvou ze dne 30. 9. 2021 ho žalobkyně vyzvala k zaplacení příspěvku za předmětné vozidlo za sledované období ve výši 7 097 Kč do 60 dnů od doručení přípisu; ten byl žalovanému nejpozději následujícího dne odeslán na adresu jeho trvalého pobytu. Žalovaný však žalobkyni příspěvek ani zčásti nezaplatil. 6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9 Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10 Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12 V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný byl ve sledovaném období vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla a že v tomto období k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je osobním automobilem s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2021 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 47 Kč. Sledované období čítalo 151 dnů a příspěvek tedy činí 151 dnů x 47 Kč/den = 7 097 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 13 Žalobkyně má podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, v souzené věci formou výzvy k úhradě příspěvku ze dne 30. 9. 2021. Výše této náhrady podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč; jelikož žalovaný žalobkyni ani tuto částku dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. 14 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Příspěvek se podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. stal splatným uplynutím 60 dnů od doručení výzvy ze dne 30. 9. 2021 žalovanému. Výzva byla žalovanému odeslána nejpozději dne 1. 10. 2021, nejpozději následujícího dne mu byla doručena a příspěvek tedy dospěl nejpozději dne 1. 12. 2021. Požadavek žalobkyně na 8,5 % roční úroky z prodlení z částky 7 097 Kč až od 15. 12. 2021 do zaplacení je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl. 15 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč a je třeba je zaplatit k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínky ze dne 5. 1. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť tato upomínka byla v situaci, kdy žalovaný byl k zaplacení příspěvku vyzván již přípisem ze dne 30. 9. 2021, za nějž bylo žalobkyni přiznáno 300 Kč, nadbytečné. Náhradu nákladů právního zastoupení soud žalobkyni rovněž nepřiznal; tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady, podobně jako je tomu u České televize při vymáhání přirážek za neoznámený televizní přijímač (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn.

I. ÚS 3344/12). Nechá-li se přesto zastoupit advokátkou, má na to sice právo, jedná se však o nehospodárný a neúčelný postup, jehož náklady nemohou jít k tíži žalovaného. 16 Lhůtu k plnění soud žalovanému nestanovil. Žalovaný je v insolvenčním řízení, vedeném proti němu u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 65 INS 16875/2018; usnesením ze dne 9. 11. 2018 byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením a usnesením ze dne 21. 2. 2019 bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jelikož sledované období započalo po rozhodnutí o úpadku, vznikla celá v tomto řízení uplatněná pohledávka žalobkyně po rozhodnutí o úpadku a jedná se tedy o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 182/2006 Sb.“). Jelikož oddlužení žalovaného stále trvá, přísluší určení lhůty k plnění podle § 203 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčnímu soudu v insolvenčním řízení.