14 C 108/2025
č. j. 14 C 108/2025-53
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 45 § 101 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., se sídlem Anonymizováno prostřednictvím Jméno žalobkyně A ., organizační složka, IČO IČO žalobkyně B , sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 29 990 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 373,18 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 29 990 Kč od 7. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 990 Kč od 7. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 741 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 990 Kč, úrokem ve výši 9 721,48 Kč, úrokem z prodlení ve výši 3 661,70 Kč, dále úrokem 18,9 % ročně z částky 29 990 od 7. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky 29 990 Kč od 7. 1. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 4. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o povoleném přečerpání do výše 6 000 Kč, číslo GNN093868532, ve znění dodatku k této smlouvě ze dne 15. 11. 2018, kterým bylo povolené přečerpání navýšeno do částky 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr (v podrobnostech soud odkazuje na žalobu). Žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jejím běžném účtu a řádně plnila podmínky smlouvy až do měsíce dubna 2023, poté byl opakovaně upomínán k obnovení plateb, na což však žalovaný nereagoval doplacením dlužných částek, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni 14. 3. 2024. Poslední částečnou úhradu provedl žalovaný dne 26. 4. 2023 (před odstoupením od smlouvy), po odstoupení od smlouvy zaplatil ještě dne 28. 6. 2024 částku 10 Kč, která byla započítána na jistinu. Dluh žalované se tak skládá z nesplacené jistiny ve výši 29 990 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 721,48 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 661,70 Kč, dále úroku 18,9 % ročně z dlužné jistiny od 7. 1. 2025 do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z nezaplacené jistiny od 7. 1. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 4. 2017 smlouvu o povoleném přečerpání (č.l. 18-23), kterou se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše 6 000 Kč prostřednictvím úvěrového limitu na běžném účtu. Na základě žádosti žalovaného (č.l. 37-38) ze dne 15. 11. 2018 byl následně limit navýšen až do výše 30 000 Kč dodatkem příslušné smlouvy z téhož dne (č.l. 8-9). Povolené přečerpání bylo úročeno sazbou ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit úvěrový limit a případný nepovolený debetní zůstatek ihned splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínky neuhradil dluh vzniklý přečerpáním úvěrového rámce, žalobkyně dopisem ze dne 27. 1. 2024 od smlouvy odstoupila a současně úvěr zesplatnila s tím, že současně žalovaného informovala o zániku smlouvy, jenž nastane dnem následujícím po marném uplynutí dodatečně určené lhůty 7 dnů k úhradě dluhu. Celková výše dlužné částky pak vyplývá z listiny žalobkyně označené jako Transakční historie účtu (č.l. 25-36), z něhož je zřejmá konečná výše účetního zůstatku (29 990 Kč) k datu zániku smlouvy po zohlednění došlé platby ze dne 28. 6. 2024. Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán naposledy předžalobní výzvou ze dne 22. 10. 2024 (č.l. 11).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. v podobě poskynutí peněžních prostředků povoleným přečerpáním na běžném účtu. Žalovaný neplnil smluvní podmínky dle uzavřené smlouvy, přestal řádně úvěr splácet, čímž porušil smlouvu a vznikla mu tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného úroku poté, co žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a od smlouvy odstoupila. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit, a to spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 3 741 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 200 Kč, dále pak náleží žalobkyni odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč a 3 paušální náhrady po 300 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky.
8. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.