14 C 153/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 26 826,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 826,66 Kč s úrokem ve výši 5 990,08 Kč, úrokem z prodlení ve výši 768,40 Kč, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 24 634,78 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 826,66 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 889 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 826,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 1. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky formou měsíčních splátek ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný čerpal celkem částku 27 027 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 15 332 Kč, přičemž tato částka byla započtena na úrok, poplatky i jistinu. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 11. 12. 2024 a vyzvala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 24 634,78 Kč, poplatků za pojištění 495,88 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 692 Kč a smluvních pokut ve výši 1 004 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 12,75 % a úrok z prodlení v zákonné sazbě. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem postupovala před sjednáním úvěrové smlouvy ohledně posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, pročež se její souhlas dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 26. 1. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu s úrokem ve výši 25,90 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 3,182 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 796 Kč měsíčně. Strany se v úvěrové smlouvě dohodly též na hrazení poplatků v případě vynaložení nákladů na upomínání žalovaného (a to v částce 300 Kč za měsíc vymáhání) a taktéž na smluvní pokutě ve výši 500 Kč v případě opožděné splátky a pro případ, že by výše dlužné částky bal nižší než 500 Kč, byla sjednána smluvní pokuta ve výši dlužné částky. Dále si strany sjednaly pojištění schopnosti splácet úvěr a to ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal postupně prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Z výpisu čerpání vyplývá (č.l. 11-12), že žalovaný zaplatil celkem , hodnota, splátek úvěru a zčásti 20. splátku úvěru (celkem zaplatil 15 332 Kč) a poté přestal úvěr hradit a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto dne 11. 12. 2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Dne 7. 1. 2025 byla zástupcem žalobkyně zaslána žalovanému předžalobní výzva k plnění, nicméně žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., žalovaný však přestal úvěr řádně splácet, čímž porušil smlouvu a vznikla mu tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky poté, co žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnila. Vedle dlužné jistiny a příslušenství z této jistiny dluží žalovaný žalobkyni výslovně ujednanou smluvní pokutu, kterou si strany v souladu s § 2048 o. z. platně sjednaly, stejně tak jako částku odpovídající sjednanému pojištění ve smyslu § 2758 o. z. Dle obsahu je rovněž jako smluvní pokuta hodnoceno ujednání stran o poplatcích za vymáhání. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit, a to spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 074 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 2 889 Kč, a proto byly žalobkyni v této výši přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř