14 C 180/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 342 345 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 4. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 1 305 474 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky jdoucím od 4. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 120 361 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město státem placené náklady řízení ve výši 40 491,79 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město státem placené náklady řízení ve výši 1 123,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 342 345 Kč s příslušenstvím odpovídající ceně prací, které byly vynaloženy na odstranění vad střechy budovy [číslo] v areálu [anonymizováno] [obec] ve vlastnictví žalobkyně spočívající v poškození malby a vzniku plísní na stropech a stěnách interiéru budovy, a uvedením do předešlého stavu nahradit škodu spočívající v poškození malby a vzniku plísní na stropech a stěnách interiéru této budovy. Povinnost odstranit vady střechy a nahradit uvedenou škodu vyplývala pro žalovanou z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město vydaného dne 24. 10. 2016 pod č.j. 20 C 127/2015-304 (ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 9. 2017 č.j. 25 Co 49/2017-341). Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost v pariční lhůtě nesplnila, přistoupila žalobkyně k podání návrhu na výkon rozhodnutí provedením prací a výkonů na náklad povinné (žalované), přičemž usnesením Okresního soudu Plzeň-město č.j. 70 E 2/2018-29 bylo žalobkyni povoleno si na náklad žalované nechat odstranit tyto vady a uvedením do předešlého stavu nahradit škodu spočívající v poškození malby a vzniku plísní na stropě a stěnách budovy. Žalobkyně uvedla, že před provedením nutných prací byl dne 18. 3. 2019 vypracován znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], a to za účelem zjištění aktuálního stavu střechy. Zároveň byla vypracována projektová dokumentace v souladu s citovaným rozsudkem a na základě znaleckého nálezu vycházející z původní dokumentace pro stavební povolení, rozsudku i znaleckého posudku. Práce pro žalobkyni provedla [právnická osoba] - [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo ze dne 4. 9. 2019 ve znění dodatku této smlouvy ze dne 24. 10. 2019 Cena za dílo byla sjednána v ceně 2 066 260,71 Kč, jednalo se však o cenu i za práce, které nebyly obsahem původního zadání. Vypracováním rozpočtu pouze na práce týkající se povinnosti z rozsudku 20 C 127/2015-304 žalobkyně dospěla k částce 1 342 345 Kč včetně DPH, která reflektuje odstranění stávající krytiny včetně její ekologické likvidace, demontáž a následnou montáž hromosvodu, lešení, osázení klempířských prvků a další nutné práce vyplývající ze soupisu prací. Žalovaná částka byla fakturována žalované daňovým dokladem splatným dne 3. 4. 2020, jejíž součástí byl i soupis provedených prací. Žalovaná neuznala tuto fakturu a odmítla ji uhradit, a to z důvodu nesplnění nutných požadavků dle zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, a dále z důvodu chybně fakturovaných prací, jež nebyly součástí povinnosti uložené rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 10. 2016. Žalobkyně v žalobě zdůraznila, že reklamace vad střechy provedené žalovanou byla uplatněna již v roce 2013, kdy žalovaná tuto reklamaci neuznala, následně ani dobrovolně nesplnila uloženou povinnost shora citovaným rozsudkem, pročež oprava střechy musela být provedena třetí osobou, a to až v roce 2019 na základě usnesení vydaného v exekučním řízení. Od roku 2013 do roku 2019 tak byla střecha v důsledku nekvalitně odvedené práce ze strany žalované a též v důsledku jejího odmítavého postoje k opravě nadále znehodnocována klimatickými vlivy a to až do takové fáze, že byla zapotřebí kompletní výměna střechy. Vady střechy a škody vzniklé v interiéru budovy byly odstraněné až [právnická osoba] - [právnická osoba]

2. Žalovaná nárok neuznala ani zčásti. Na svou obranu uvedla, že opakovaně žalobkyni vracela fakturu, kterou jí byly vyúčtovány provedené práce, neboť neodpovídala povinnosti uložené jí rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 10. 2016 č.j. 20 C 127/2015 a vyzvala proto žalobkyni k vystavení faktury odpovídající pracím dle tohoto rozhodnutí. Žalovaná nesouhlasila s rozpisem provedených prací, sporovala jejich rozsah i cenu a nesouhlasila též se závěry vyhotoveného znaleckého posudku, podle kterého bylo nutné opravit střechu v celém jejím rozsahu. Žalované vadila zejména spekulativní tvrzení znalce o nutnosti provedení opravy vad výměnou celé střechy, kterou odůvodňoval předpokládanými budoucími vadami v dalších místech střechy a to, že se znalec vyjadřoval k vadám, které vůbec nebyly žalované uloženy k odstranění na základě zmiňovaného rozsudku. Fakt, že žalobkyně zahrnula do faktury i práce, které byly vykonány nad rámec uložené povinnosti, dle žalované vyplývá též ze skutečnosti, že žalovanou provedené práce na střeše, které byly žalobkyní reklamovány, byly v hodnotě cca 310 000 Kč, zatímco žalobkyně nárokuje opravu v částce 3x vyšší. Žalovaná se dále podrobně vyjadřovala k jednotlivým položkám zahrnutým do sporné faktury, které nemohly být součástí účtované ceny.

3. Žalobkyně doplnila svá tvrzení replikou, v níž uvedla, že žalovaná částka vychází z nabídkového rozpočtu firmy, která ve výběrovém řízení nabídla nejvýhodnější cenovou nabídku na opravu střechy a vychází z rozpočtu zpracovaného na základě výkazu výměr, který byl součástí projektové dokumentace vypracované v rozsahu odpovídajícímu rozsudku a znaleckému posudku ze dne 18. 3. 2019. Skutečně zaplacená částka za opravu střechy byla ponížena o položky, jež se bezprostředně netýkaly soudního rozhodnutí, a teprve takto ponížená částka byla po žalované uplatněna žalobou. Žalobkyně se rovněž obsáhle vyjádřila k jednotlivým výhradám žalované ohledně prací nezbytných k opravě střechy a na odstranění škod.

4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město vydaným dne 24. 10. 2016 pod č.j.: 20 C 127/2015-304 byla žalované uložena povinnost bezplatně odstranit vady střechy budovy [číslo] v areálu [anonymizováno] [obec] spočívající v odlepení střešní krytiny od klempířských prvků po obvodu střechy, v nedržení kotev kotvících krytinu do střešní konstrukce, v nesvaření části spojů v ploše střechy, ve zkrabatění střešní krytiny a ve vlhkosti separační textilní vrstvy uložené pod střešní krytinou, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále byla žalované výrokem II. téhož rozsudku uložena povinnost nahradit škodu uvedením do předešlého stavu, která spočívala v poškození malby a vzniku plísní na stropech a stěnách interiéru uvedené budovy, a to rovněž ve lhůtě dvou měsíců od právní moci daného rozsudku. Citovaný rozsudek nabyl právní moci ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu č.j. 25 Co 49/2017-341 dne 8. 10. 2017. Žalobkyně se následně návrhem na výkon rozhodnutí ze dne 5. 6. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud povolil provedení prací a výkonů na náklad povinné (žalované), neboť žalovaná nesplnila dobrovolně povinnosti uložené jí rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ve věci sp.zn. 20 C 127/2015. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město vydaným dne 26. 7. 2018 pod č.j. 70 E 2/2018-29 soud nařídil k vynucení splnění povinnosti provedením prací a výkonů výkon rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni povoleno, aby si na náklad žalované dala provést jiným subjektem práce spočívající v odstranění vad střechy tak, jak byly zjištěny pravomocným rozhodnutím 20 C 127/2015-304 ze dne 24. 10. 2016. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 9. 2018 a vykonatelným se stalo ke dni 10. 9. 2018. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] vypracovaného v březnu 2019 vyplývá, že do této doby nebyla provedena žádná oprava střechy, pouze byla střecha provizorně zakrývána plachtou, neboť bez takového provizorního zakrytí by do objektu masivně pronikala srážková voda. Znalec poukázal na skutečnost, že opravu střechy nelze provést formou lokálních oprav, ale nutná je její kompletní výměna v celé ploše střechy. Upozornil na to, že po celé ploše střechy je nekvalitně provedeno svaření spojů krytiny, podkladní textilie je značně vlhká a nosná železobetonová střešní konstrukce je značně zdegradovaná s místy patrnou výraznou korozí výztuže. Zároveň uvedl, že společně s výměnou střešní krytiny je nutné vyměnit i podkladní textilii a sanovat nosnou železobetonovou konstrukci střechy. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 4. 9. 2019 mezi žalobkyní a [právnická osoba] - [právnická osoba] bylo zjištěno, že smluvní strany se dohodly na provedení opravy střechy na budově [číslo] (skladu [anonymizována dvě slova] [obec]) dle zpracované projektové dokumentace a to za celkovou cenu 2 083 998,02 Kč včetně DPH. Dodatkem [číslo] k této smlouvě pak byla ujednaná cena díla ponížena na částku 2 066 260,71 Kč včetně DPH. Tato částka byla žalobkyní dne 21. 11. 2019 odeslána na účet č. ú. [bankovní účet], přičemž z výpisu z účtu z toho dne je u odchozí platby uvedena poznámka„ oprava stresni“ 5. Ve věci byl dále vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady se specializací na ceny a jakost stavebně-montážních prací, a to za účelem zjištění obvyklé ceny prací a jejich rozsahu tak, jak byly účtované žalované fakturou ze dne 3. 3. 2020 v částce 1 342 345 Kč a rozepsány v listině označené jako Rekapitulace stavby ze dne 15. 1. 2020, kterou vyhotovila [právnická osoba] - [právnická osoba] Znalec v posudku dospěl k závěru, že fakturovanou částku 1 342 345 Kč včetně DPH lze považovat za cenu obvyklou, když vlastním propočtem znalec jako cenu obvyklou v daném místě a čase za stejný rozsah prací stanovil částku 1 292 393 Kč, pročež odchylku v obou sumách lze mít za nepodstatnou a rovněž obvyklou. Znalec však shledal rozsah účtovaných prací neodpovídající povinnosti založené rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město č. j. 20 C 127/2015-304, neboť řada stavebních prací, které žalobkyně učinila součástí vyúčtování, byla účtována žalované neoprávněně, popř. v nadnesených a skutečnosti neodpovídajících výměrách. Po vyloučení těchto neoprávněně účtovaných položek znalec došel k částce 941 798 Kč. Tato částka dle znalce odpovídá obvyklé ceně prací skutečně provedených ke splnění povinností dle rozsudku č. j. 20 C 127/2015-304. Znalec při stanovení této ceny přitom vycházel z podkladů, které mu byly předloženy oběma stranami, a vycházel též z příloh spisu včetně jednotlivých vyúčtování a soupisu provedených prací. Znalec v posudku rovněž uvedl, že při jeho zpracování porovnal obsah obou znaleckých posudků, které byly vypracovány pro žalobkyni znaleckým ústavem [právnická osoba], a to posudek z roku 2014 a z roku 2019. Učinil přitom závěr, že v průběhu doby mezi vypracováním obou posudků došlo ke zhoršení technického stavu nejen samotné střešní krytiny, ale zejména ke zhoršení stavu povrchových úprav stropu a stěn uvnitř haly a též ke korozi výztuže nosné konstrukce střechy. Současně znalec konstatoval, že se s obsahem obou takto pro žalobkyni zpracovaných posudků ztotožňuje a jejich závěry akceptuje. Výslovně uvedl, že je pro znalce nepochopitelná šest let trvající nečinnost žalované, která jako osoba odborně znalá musela být srozuměna s růstem rozsahu, množství a míry závažnosti neopravených vad. Z celkové částky 941 798 Kč určené znalcem jako obvyklá cena provedených prací potom znalec vypočetl částku 36 871 Kč, jež podle něj představuje obvyklou cenu prací vynaložených k nápravě škod, k nimž došlo právě v souvislosti s neodstraněním vad dle rozsudku č. j. 20 C 127/2015-304, a které znalec určil výběrem relevantních a řádně odůvodněných položek ze soupisu stavebních konstrukcí, prací a dodávek.

6. V rámci svého výslechu upřesnil znalec při jednání soudu dne 8. 3. 2023 skutečnost, že z částky 941 798 Kč, kterou stanovil dle výkazu výměr, představuje částka 36 871 Kč práce na odstranění škod, přičemž takto stanovené dvě částky mají vzájemnou tu vazbu, že částka 36 871 Kč je výňatkem ze stanovené obvyklé ceny prací ve výši 941 798 Kč. Znalec uvedl, že v případě existence jakékoliv vady platí, že tato vada má v čase progresivní vývoj. Pokud byly vady zjištěny znaleckým posudkem již v roce 2014 a v mezidobí uplynulo sedm či osm let, jedná se o dostatečně dlouhou dobu na to, aby se rozsah vad v důsledku časové prodlevy zvětšil.

7. Pokud jde o další provedené důkazy (rozpočtové náklady a slepý rozpočet na č.l. 58-63), soud z nich ve výsledku neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění.

8. Důkazní návrhy učiněné žalovanou stranou v písemném podání ze dne 25. 3. 2023 soud pro nadbytečnost zamítnul. Žalovaná navrhla výslech celkem 10 svědků, přičemž se jednalo o pracovníky, kteří se podíleli na stavebních pracích na příslušném objektu v roce 2013 a kteří se měli vyjádřit k rozsahu a kvalitě provedených prací. Vzhledem k tomu, že soud byl v daném řízení vázán pravomocným rozsudkem vydaným ve věci 20 C 127/2015, jímž byla stanovena povinnost žalované odstranit v tomto řízení zjištěné vady střechy a nahradit škodu uvedením v předešlý stav, nepříslušelo soudu se zabývat kvalitou učiněných prací, pakliže jednotlivé vady již byly deklarovány rozsudkem ze dne 24. 10. 2016. Jde-li o navržený účastnický výslech jednatele žalované, pana [jméno] [příjmení], soud jej neprovedl s poukazem na podpůrnost účastnického výslechu coby důkazního prostředku ve sporném řízení, když obecně platí, že účastnickým výslechem má být toliko potvrzena pravdivost skutkových tvrzení, která chce účastník svou výpovědí prokazovat, zásadně by však neměl sloužit k doplňování skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Pakliže soud zamítl návrh na výslech blíže neurčeného svědka – zaměstnance [právnická osoba] - [právnická osoba], který měl být vyslechnut ke kvalitě a rozsahu žalovanou společností provedených prací, učinil tak ze stejných důvodů jako v případě zamítnutí ostatních navržených svědeckých výpovědí. Navržené listinné důkazy specifikované v podání žalované ze dne 25. 3. 2023 soud neprovedl, neboť měly sloužit k prokázání skutečnosti, co bylo původním předmětem plnění díla, event. jaké bylo rozdělení prací na jednotlivé etapy a jaký byl rozpočet těchto prací, přičemž soud dospěl k závěru, že tyto skutečnosti se jeví jako nadbytečné a pro věc nikoli podstatné.

9. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

10. Podle § 350 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o.s.ř.) ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby povinný podle něho provedl pro oprávněného nějakou práci, kterou může vykonat i někdo jiný než povinný, povolí soud oprávněnému, aby si dal práci, o kterou jde, provést někým jiným nebo si ji provedl sám, a to na náklad povinného.

11. Na základě učiněných skutkových zjištění soud došel k následujícím závěrům. Žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo se [právnická osoba] – [právnická osoba], na základě které nechala opravit střechu na budově [číslo] v areálu HZS ČR [obec], přičemž za provedení oprav zaplatila žalobkyně zhotoviteli celkem částku 2 066 260,70 Kč. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že z účtované sumy 1 342 345 Kč, kterou žalobkyně následně požadovala po žalované, představuje částka 941 798 Kč částku vynaloženou na odstranění vad tak, jak bylo žalované uloženo rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ve věci 20 C 127/2015, z čehož 36 871 Kč je pak částka byla vynaložena k nápravě škod vzniklých v důsledku včasného neodstranění vad dle tohoto rozsudku. Znalecký posudek přitom soud hodnotil jako velmi podrobně zpracovaný, logicky vystavěný a zodpovídající vyčerpávajícím způsobem všechny položené otázky, pročež soud neměl důvod pochybovat o správnosti jeho závěrů. Znalecký posudek byl v dané věci zásadním důkazním prostředkem, neboť zodpovídal otázky odborného charakteru a vycházel přitom z podkladů, které si soud nemohl obsahově vyhodnotit sám (rozpis provedených prací, výkazy výměr, účtované práce). V daném ohledu vyhodnotil soud závěry znaleckého posudku v kontextu dalších provedených důkazů tak, že žalobkyni vznikla škoda ve výši 36 871 Kč, kterou musela vynaložit v důsledku nečinnosti žalované, která neodstranila vady specifikované rozsudkem ze dne 24. 10. 2016. Žalovaná tak porušila povinnost vyplývající pro ni ze zákona, z ustanovení § 2900 o. z., tj. porušila obecnou prevenční povinnost předcházet vzniku škod na majetku, když zcela pasivně přistoupila ke splnění původní povinnosti uložené jí na základě pravomocného rozsudku již v roce 2016 (resp. pravomocného od 8. 10. 2017), pročež žalobkyně byla nucena přistoupit k realizace výkonu rozhodnutí a nechat si příslušné práce provést jiným subjektem na náklad žalované. Příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti na straně žalované a vznikem majetkové škody ve výši 36 871 Kč má přitom soud za prokázanou zejména znaleckým posudkem (ve spojení s výslechem znalce), z něhož je zřejmé, že technický stav budovy se zhoršoval následkem několikaleté časové prodlevy s opravou střechy.

12. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z menší části. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud částečně vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 871 Kč, která představuje nárok žalobkyně na náhradu škody vzniklé v příčinné souvislosti s nečinností žalované, pročež to byla žalobkyně, která ze svých rozpočtových prostředků musela tento náklad vynaložit. Soud vyhověl žalobě v této části včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., jehož výše je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jde-li o zbývající část uplatněného nároku, a to ve výši 1 305 474 Kč s příslušenstvím, výrokem II. rozsudku soud žalobu v této části zamítl, a to z důvodu, že žalobkyně se předně měla nároku na zaplacení nákladů vynaložených na provedení prací jiným subjektem na náklad žalované (povinné) domáhat nikoliv v tomto řízení, ale v rámci již zahájeného řízení vykonávacího v souladu s ustanovením § 350 o. s. ř. Jakkoli soud nepochybuje o tom, že minimálně v rozsahu zjištěném znaleckým zkoumáním se jednalo o práce účelně vynaložené k odstranění zjištěných vad dle rozsudku č. j. 20 C 127/2015-304, pročež žalobkyně tyto náklady prokazatelně vynaložila (zaplatila [právnická osoba] – [právnická osoba]), nelze žalované uložit povinnost k zaplacení takto vynaložené částky, a to z důvodu, že žalobkyně již disponuje pravomocným a vykonatelným titulem, jenž ji opravňuje nechat si provést práce (odstranění specifikovaných vad střechy a uvedením do předešlého stavu nahradit škodu spočívající v poškození malby a vzniku plísní na stropech a stěnách interiéru budovy) na náklad žalované. Následné přiznání výše vynaložených nákladů je záležitostí postupu dle § 350 o. s. ř., které je možné toliko na návrh žalobkyně (oprávněné) a provede se ve vykonávacím řízení (srov. in [anonymizována dvě slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [příjmení], J., a kolektiv, Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. [nakladatelství], [rok], str. [číslo], bod 7-9). Pakliže by soud v tomto řízení žalobkyni přiznal částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům na provedení prací souvisejících s odstraněním vad střechy (a náhrady škody uvedením v předešlý stav), nepřípustně by tak založil další vykonatelný titul.

13. Jde-li o náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku), postupoval soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož žalované náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. Náklady řízení by v případě plného úspěchu žalované činily částku 127 231,50 Kč, která se skládá z odměny advokáta za celkem 7 úkonů právní služby po 13 700 Kč (příprava a převzetí věci, odůvodnění odporu ze dne 27. 8. 2020, účast u jednání soudu dne 27. 4. 2021, písemné vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 10. 12. 2022, účast u jednání soudu dne 8. 3. 2023, písemné podání ze dne 25. 3. 2023 a účast u jednání soudu dne 21. 6. 2023) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a jeden úkon právní služby po 6 850 Kč dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) ve spojení s odstavcem 3 téže vyhlášky (blanketní odpor ze dne 13. 8. 2020), náhrady hotových výdajů advokáta za těchto 8 zmíněných úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v částce 36 871 Kč (a příslušenství vyčísleného ke dni rozhodnutí) a neúspěšná v částce 1 305 474 Kč (a rovněž příslušenství vyčísleného ke dni rozhodnutí), převedeno na procentuální vyjádření byla úspěšná v rozsahu 2,7 % předmětu řízení a neúspěšná v rozsahu 97,3 % předmětu řízení. Po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 94,6 % účelně vynaložených nákladů řízení, tj. v částce 120 361 Kč. Pro úplnost soud odkazuje - byť při vyhlášení výroku III. nebylo výslovně uvedeno platební místo pro úhradu těchto nákladů - na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., dle kterého zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení (v tomto případě žalovanou), je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů (žalobkyně) povinen ji zaplatit advokátu.

14. Výroky IV. a V. bylo rozhodnuto o povinnosti stran k náhradě nákladů, které v řízení hradil stát ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. Výše těchto nákladů odpovídá znalečnému, které bylo v řízení proplaceno ze státních prostředků a to v celkové výši 41 615,39 Kč, přičemž tato částka byla rozdělena dle procesního úspěchu stran v řízení tak, že výrokem IV. bylo žalobkyni uložena zaplatit státu 40 491,79 Kč představující 97,3 % z celkové sumy státem placených nákladů a žalované výrokem IV. byla stanovena povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku 1 123,60 Kč odpovídající jejímu procesnímu neúspěchu v rozsahu 2,7 % předmětu řízení.

15. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., přičemž ke splnění jednotlivých povinností stanovil vždy obecnou třídenní lhůtu k plnění.