14 C 245/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu ceny za sdružené služby dodávky elektřiny a z titulu smluvní pokuty. Žaloba je odůvodněna tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Sdružené služby dodávky elektřiny žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] v částce [částka] se splatností [datum]. V této faktuře žalobkyně vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky elektřiny v celkovém množství odebrané elektřiny 0,608 MWh v období od [datum] do [datum] v částce [částka], částku [částka] představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny za měsíce březen až červen 2020 (za každý případ [částka]), a zúčtovány zaplacené zálohy [částka]. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši [částka] za nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol]. Žalovaná dluh neuhradila ani po upomínce ze dne [datum].

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listin zjistil skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaná neuplatnila žádnou obranu. Nárok žalobkyně je důvodný. Povinnost žalované zaplatit cenu za dodávku elektřiny vyplývá z ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Protože se žalovaná dostala do prodlení, podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty dle ust. § 2048 o. z. Soud žalobě vyhověl a lhůtu k plnění určil v běžné délce dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka]) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky ve výši [částka] (dva úkony po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.

5. Náklady zastoupení advokátem soud neurčil v plné výši dle ust. § 7 advokátního tarifu, jak žalobkyně navrhovala, nýbrž podle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť žaloba v dané věci je opětovně typickým formulářovým návrhem ustáleného a zobecněného vzoru, který je pouze vyplněn údaji databázového charakteru a zjevně nepředstavuje výsledek individuálního odborného úsilí, a to bez ohledu na to, že je v něm uplatněno typově několik rozdílných nároků. Otázka, jaké nároky žalobkyně zahrne do jednoho vyúčtování a jaké nároky uplatní v soudním řízení, je jen věcí jejího obchodního rozhodnutí. Již v minulosti žalobkyně v obdobných návrzích uváděla, že zákazníkům účtuje nároky, které žalobou neuplatňuje, a již tehdy soud přiznával za řízení odměnu dle ust. § 14b advokátního tarifu. Pokud se na obchodní politice žalobkyně v tomto směru něco změnilo, na žalobách samotných se mnoho nezměnilo. Žalobkyně stále užívá zobecněné vzory pro jednotlivé dluhy nároků a typy vyúčtování, které pouze jednotlivě vyplňuje, nejspíš s pomocí počítačové automatizace. Návrhy vykazují stále stejnou podobu a formulace, bez ohledu na osobu zástupce. Pokud by žalobkyně vycházela z teze, že žaloby jsou nyní složitější, pak soud musí konstatovat, že složité je především tyto návrhy číst a orientovat se v nich, neboť návrhy jsou uzpůsobeny především snadnému vyplňování a administraci při jejich sestavování, nikoli snadnému čtení a rychlé orientaci a logičnosti textu, která by vynikla teprve tehdy, pokud by z návrhu bylo již na první pohled zřejmé, že mu někdo věnoval individuální odborné úsilí a že nejde jen o výsledek běžné administrativní činnosti.