14 C 245/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu ceny za sdružené služby dodávky elektřiny a z titulu smluvní pokuty. Žaloba je odůvodněna tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované. Sdružené služby dodávky elektřiny žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou variabilní symbol v částce částka se splatností datum. V této faktuře žalobkyně vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky elektřiny v celkovém množství odebrané elektřiny 0,608 MWh v období od datum do datum v částce částka, částku částka představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny za měsíce březen až červen 2020 (za každý případ částka), a zúčtovány zaplacené zálohy částka. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši částka za nezaplacení žalované faktury variabilní symbol. Žalovaná dluh neuhradila ani po upomínce ze dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listin zjistil skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaná neuplatnila žádnou obranu. Nárok žalobkyně je důvodný. Povinnost žalované zaplatit cenu za dodávku elektřiny vyplývá z ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Protože se žalovaná dostala do prodlení, podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty dle ust. § 2048 o. z. Soud žalobě vyhověl a lhůtu k plnění určil v běžné délce dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši částka, odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši částka (dva úkony právní služby po částka) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky ve výši částka (dva úkony po částka). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.

5. Náklady zastoupení advokátem soud neurčil v plné výši dle ust. § 7 advokátního tarifu, jak žalobkyně navrhovala, nýbrž podle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť žaloba v dané věci je opětovně typickým formulářovým návrhem ustáleného a zobecněného vzoru, který je pouze vyplněn údaji databázového charakteru a zjevně nepředstavuje výsledek individuálního odborného úsilí, a to bez ohledu na to, že je v něm uplatněno typově několik rozdílných nároků. Otázka, jaké nároky žalobkyně zahrne do jednoho vyúčtování a jaké nároky uplatní v soudním řízení, je jen věcí jejího obchodního rozhodnutí. Již v minulosti žalobkyně v obdobných návrzích uváděla, že zákazníkům účtuje nároky, které žalobou neuplatňuje, a již tehdy soud přiznával za řízení odměnu dle ust. § 14b advokátního tarifu. Pokud se na obchodní politice žalobkyně v tomto směru něco změnilo, na žalobách samotných se mnoho nezměnilo. Žalobkyně stále užívá zobecněné vzory pro jednotlivé dluhy nároků a typy vyúčtování, které pouze jednotlivě vyplňuje, nejspíš s pomocí počítačové automatizace. Návrhy vykazují stále stejnou podobu a formulace, bez ohledu na osobu zástupce. Pokud by žalobkyně vycházela z teze, že žaloby jsou nyní složitější, pak soud musí konstatovat, že složité je především tyto návrhy číst a orientovat se v nich, neboť návrhy jsou uzpůsobeny především snadnému vyplňování a administraci při jejich sestavování, nikoli snadnému čtení a rychlé orientaci a logičnosti textu, která by vynikla teprve tehdy, pokud by z návrhu bylo již na první pohled zřejmé, že mu někdo věnoval individuální odborné úsilí a že nejde jen o výsledek běžné administrativní činnosti. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.