14 C 247/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupené advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ¾ na bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vymezené v budově čp. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 81/2912 na společných částech této budovy a pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV. č. , hodnota, vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, -město pro katastrální území , adresa, v obci , adresa, je žalobkyně a) , Jméno zainteresované osoby 0/0, .

II. Určuje, že vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ¼ na bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vymezené v budově sestávající z domů čp. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech této budovy a pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV. č. , hodnota, vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, -město pro katastrální území , adresa, v obci , adresa, je žalobce b) , Jméno zainteresované osoby 1/0, .

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Vzájemný návrh žalované o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v části řízení týkající se žaloby na určení vlastnického práva ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna nahradit žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VII. Žádný z účastníků řízení o vzájemném návrhu nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne , datum, podali žalobci u Okresního soudu , adresa, -město žalobu, kterou se domáhali vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že žalobkyně se v březnu roku 2019 dohodla se zástupcem žalované, p. , jméno FO, , že jí bude poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, na soukromé účely a současně bude žalobkyně po dobu splácení zápůjčky ručit výše uvedenou bytovou jednotkou, jejímž je tříčtvrtinovým spoluvlastníkem, a to společně s žalobcem coby čtvrtinovým spoluvlastníkem téže jednotky. Dne , datum, žalobci podepsali dvě kupní smlouvy, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětné bytové jednotce na žalovanou, a žalobkyně dále podepsala s žalovanou jako pronajímatelem nájemní smlouvu k téže bytové jednotce, na základě které byla žalobkyně oprávněna i nadále v bytě bydlet a hradit sjednané nájemné ve výši , částka, měsíčně na dobu určitou do dubna 2021. V nájemní smlouvě si strany ujednaly, že v případě řádného splácení nájmu žalobkyní může nájemce požádat o převedení nemovitosti zpět do jeho vlastnictví. Žalobci v žalobě podrobně vylíčili, jakým způsobem a za jakých okolností proběhlo dne , datum, jednání mezi nimi a zprostředkovatelem žalované, p. , jméno FO, . K podpisu smluv došlo v , Anonymizováno, na poště , Anonymizováno, , kde žalobci ověřovali za účasti pana , jméno FO, podpisy na dokumentech, které jim pan , jméno FO, předkládal. Žalobci uvedli, že si ve smlouvách všimli nepřesností, zejména toho, že v nich bylo uvedeno, že před podpisem smluv byla oběma žalobcům vyplacena hotovost ve výši , částka, (tj. celkem , částka, ) a dále že do dvou dnů jim bude vyplacena další část hotovosti. Žalobci toto brali jako písařskou chybu, jelikož pan , jméno FO, jim říkal, ať si toho nevšímají. Žádnou hotovost před podpisem ani po podpisu smlouvy ale žalobci neobdrželi, žalobkyni byla poukázána na účet toliko částka , částka, dne , datum, , zbytek kupní ceny žalobcům do současnosti zaplacen nebyl. Platbu , částka, , kterou žalovaná zaslala žalobkyni na účet, použila žalobkyně na platbu do zahraničí, avšak tato transakce nebyla dokončena, neboť banka transakci zabránila pro zjištěný prvek podvodu. Žalobkyně následně zjistila dotazem u ČNB, že žalovaná nedisponuje žádným oprávněním k poskytování půjček (ač pan , jméno FO, tvrdil žalobcům opak). Rovněž zjistila dotazem u příslušného katastrálního úřadu, že nájemní smlouva nebyla oproti domluvě zapsána do katastru, pročež není z veřejného seznamu seznatelné, že v bytě jsou nájemníci s oprávněním žádat o zpětný převod vlastnického práva. Písemné vyhotovení podepsaných smluv z , datum, žalobci dostali zpět do dispozice až dne , datum, , teprve poté žalobci zjistili, že uzavřeli prostou kupní smlouvu o prodeji bytové jednotky.

2. Při jednání soudu dne , datum, žalobce ještě doplnil, že byl vyslýchán na policii, byl mu předložen papír o tom, že převzal nějaké peníze, přičemž tento papír měl údajně podepsat. On sám však žádné peníze neobdržel, a to ani v hotovosti, ani na účet. Uvedl, že má za to, že to byla ze strany žalované na ně lest, jelikož jedinou platbu, kterou obdrželi, byla částka , částka, , která přišla na účet jeho matce. Tyto peníze jeho matka odeslala zpět, žalovaná je však vrátila.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že nikdy neměla zájem zapůjčit žalobcům peněžní prostředky, neboť zápůjčky neposkytuje. Sdělila, že pan , jméno FO, se obrátil na žalovanou s možností odkupu předmětné bytové jednotky, žalovaná s koupí souhlasila a souhlasila též s kupní cenou. Žalovaná po odsouhlasení podmínek připravila kupní smlouvy a zároveň i nájemní smlouvu, neboť žalobkyně projevila zájem i nadále v bytě bydlet. Žalovaná nebyla osobně přítomna podpisu smluv. Dále namítla, že žalobkyně je aktivní advokátkou, nájemní smlouvu sama doplnila, pročež žalovaná neměla nejmenší pochybnost o tom, že žalobcům je znám obsah právních jednání. Byť žalovaná neakceptovala následné jejich odstoupení od smlouvy, nabídla jim smírné řešení spočívající v převodu vlastnického práva k nemovitosti, pokud žalobci vrátí veškeré plnění, které jim žalovaná v souvislosti s koupí bytu poskytla. Žalovaná uvedla, že žalobcům uhradila celkem , částka, , přičemž žalobkyni byla vyplacena dne , datum, při podpisu kupní smlouvy oproti podpisu příjmovému dokladu částka , částka, , dále dne , datum, částka , částka, a dne , datum, jí byla poukázána na účet částka , částka, . Žalobci byla dne , datum, taktéž vyplacena při podpisu kupní smlouvy oproti podpisu příjmovému dokladu částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Zbytek kupní ceny žalobcům vyplacen nebyl, neboť dle podmínek smlouvy měl být doplacen teprve po přepisu vlastnického práva k nemovitosti a po jejím předání žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně současně uzavřela s žalovanou nájemní smlouvu, nebylo požadováno předání nemovitosti, leč splnění dalších podmínek, jako předání klíčů, podpis předávacího protokolu včetně stavu měřidel a kontrola faktického stavu nemovitosti, což však ze strany žalobců nebylo splněno, a tak nebyla naplněna podmínka pro výplatu zbylé části kupní ceny. Žalovaná namítala také skutečnost, že žalobci nijak neodůvodnili samotné odstoupení od kupních smluv, především neuvedli, jakou povinnost měla žalovaná porušit. Poukázala též na výsledek trestního řízení vedeného pod č.j. , adresa, zahájené z podnětu žalobců, v rámci něhož byly přezkoumány podmínky uzavření kupních smluv, přičemž policie neshledala žádné podvodné jednání, na které žalobci odkazovali.

4. Žalovaná podáním doručeným soudu dne , datum, podala vzájemný návrh (č.l. 368-369), jímž se domáhala po žalobkyni zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího od , datum, do zaplacení. Vzájemný návrh následně doplnila (opravila) vyjádřením ze dne , datum, (č.l. 411-412) a odůvodnila ho tím, že se jím domáhá po žalobkyni vydání bezdůvodného obohacení odpovídající zaplacené části kupní ceny.

5. Soud se v prvé řadě zabýval, zda je v dané věci dán naléhavý právní zájem žalobců na určení jejich vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a dospěl k závěru, že tato podmínka je nepochybně naplněna za situace, kdy aktuálně již došlo na základě uzavřených kupních smluv ze dne , datum, k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalované do veřejného seznamu, pročež žalobci nemají jinou možnost, jak se jiným způsobem domoct zápisu jejich vlastnického práva k dané bytové jednotce.

6. Soud provedl účastnický výslech obou žalobců. Žalobkyně uvedla (č.l. 215-227p.v.), že je advokátka, přičemž této profesi se věnuje od roku 1990 a to především trestnímu právu a dále pak právu občanskému. K věci samotné sdělila, že se dostala do kontaktu se žalovanou, když sháněla nějakou větší částku, kterou potřebovala na rekonstrukci bytu. Poté, co neúspěšně žádala o půjčku u nebankovních společností (, Anonymizováno, aj.) jí zavolal pan , jméno FO, , nebyla však schopná již vysvětlit, jakým způsobem na ni sehnal kontakt. Poprvé ji kontaktoval někdy v polovině března 2019. Řekl jí, že má od České národní banky povolení k poskytování půjček. Žalobkyně mu sdělila, že potřebuje půjčku ve výši maximálně , částka, a že by za splacení půjčky ručila bytem. , jméno FO, ji pak opakovaně kontaktoval, vyptával se na cenu bytu, přičemž žalobkyně mu uvedla, že pro účely dědického řízení byl byt ohodnocen na částku , částka, . , jméno FO, nejprve říkal, že se na byt přijede podívat s investorem, p. , jméno FO, , ale nakonec nepřijeli. , jméno FO, se na byt nepřišel osobně podívat, nepožadoval ani byt znovu znalecky ohodnotit a rovnou žalobkyni navrhnul, že se sejdou a přiveze s sebou i smlouvy, na které se žalobkyně bude moct podívat a zkontrolovat je.. Jde-li o konkrétní podmínky poptávané půjčky, nebyla žalobkyně schopna přesně uvést, jaké podmínky půjčky si ujednali (a to ani výši splátek, ani výši úroku či dobu splatnosti apod.), pan , jméno FO, po celou dobu mlžil, žalobkyně předpokládala, že bude splácet , částka, . Vše spolu řešili pouze po telefonu. Ač žalobkyně po p. , jméno FO, požadovala zaslání smluvní dokumentace předem, ten ji neposlal a přivezl ji teprve fyzicky s sebou. Den před osobní schůzkou ji znovu kontaktoval s tím, nechť zajistí i přítomnost syna, který je spoluvlastníkem bytu. Když p. , jméno FO, za žalobkyní dne , datum, do , Anonymizováno, přijel, sešli se u jeho auta a jeli rovnou na poštu ověřovat podpisy na smlouvách. S panem , jméno FO, přijela jeho přítelkyně, která řídila auto, nicméně ta se jim nepředstavila jménem. , jméno FO, seděl vzadu v autě spolu s žalobcem a žalobkyně seděla vepředu vedle , jméno FO, přítelkyně, neboť ji navigovala po cestě na pobočku pošty. Žalobkyně uvedla, že vůbec netušila, co chce pan , jméno FO, ověřovat ani to, že má s sebou kupní smlouvy, myslela si, že na poště budou podepisovat pouze smlouvy o zastoupení p. , jméno FO, v rámci sjednání zamýšlené půjčky. Byť se to žalobkyni jevilo zvláštní, rozhodla se nechat to na odborníkovi (tj. , jméno FO, ). Na poště byli přítomni pouze žalobci a pan , jméno FO, , přítelkyně p. , jméno FO, zůstala v autě. , jméno FO, nejprve vybídl jejího syna k podpisu smluv. Na smlouvách, které jim byli předloženy k podpisu, přitom nebyl žádný podpis žalované. Žalobci byli první, kdo podpisy na listiny umisťovali. Podepisování probíhalo tak, že p. , jméno FO, vyndal smlouvu, otevřel ji, držel ji tak, že překrýval rukou text, a řekl jejímu synovi, ať to podepíše. Syn nesouhlasil, chtěl si smlouvu nejprve přečíst, říkal, že se mu to nelíbí. Udělalo se mu špatně, byl bledý, unavený po noční a chtěl odejít pryč. , jméno FO, na něj křičel, paní za přepážkou na něj také křičela, syn nemohl nijak odejít. , jméno FO, mu bránil v tom, aby odešel, žalobkyně měla strach z toho, co , jméno FO, provede, nevěděla, co je to za člověka. Činil na žalobkyni psychický nátlak spočívající v tom, že tam stál a ona nemohla odejít, jinak byl ale pan , jméno FO, zticha. Potom tam , jméno FO, synovi strkal nějaké čisté papírky k podpisu, což si žalobkyně vyložila tak, že asi chce nějaké vzory podpisu. Žalobkyně uvedla, že nevěděla, co má dělat, měla strach, jestli p. , jméno FO, není nebezpečný, aby nezačal například střílet. Nevěděla, co , jméno FO, chce a proč nechce pustit jejího syna. Řekla proto synovi, ať mu raději vyhoví a podepíše to. Následně podepsala dokumenty i žalobkyně s tím, že radši to podepsala, než aby například přišla o život (č.l. 216 p.v.). Ověřeně takto podepsala kupní smlouvu a pokladní doklad, což byly takový formulář, který byl zcela prázdný - byl to nevyplněný předtisk výdajového dokladu malého formátu asi A6. Myslela si, že pan , jméno FO, potřebuje nejspíš vzorek jejího podpisu. Syn ani nevěděl, co podepisuje, podepisoval to automaticky, , jméno FO, mu podstrkoval jednotlivé lístečky. Syn byl vzteklý, naštvaný a nelíbilo se mu to. Teprve při podepisování listin na poště žalobkyně zjistila, že v těchto listinách vystupuje žalovaná, jelikož do té doby jednala toliko s panem , jméno FO, , který do telefonu huhlal, firmu žalované neznala, ale věřila panu , jméno FO, , že je to solidní firma, která půjčuje peníze. Poté, co na pobočce pošty dokončili podepisování, odjeli s panem , jméno FO, a jeho přítelkyní na oběd do restaurace , Anonymizováno, . , jméno FO, se venku pořád něčeho bál, říkal, že se bojí policajtů, protože dluží na výživném. Držel aktovku se všemi smlouvami a utíkal. Řekli jim, že v restauraci jim půjčí smlouvy k přečtení. V restauraci tedy poprvé smlouvy četla. Když se podívala na obsah smluv, konfrontovala p. , jméno FO, s tím, že je tam uvedeno, že dostali nějaké peníze, ačkoli žádné peníze neobdrželi. , jméno FO, jim řekl, ať si toho nevšímají, že je to jen taková formalita, taková pojistka, a že se nemají bát. Žalobkyně se ho ptala, proč je tam uvedeno, že je to kupní smlouva, že byt prodávat nechtěla, chtěla pouze ručit bytem. , jméno FO, na to reagoval tak, že jí předložil k podpisu nájemní smlouvu, kterou podepsala, neboť věděla, že udělala blbost, pročež chtěla chránit sebe i syna, aby nepřišli o bydlení. Prosadila si do nájemní smlouvy možnost automatického prodloužení nájmu, neboť předložená nájemní smlouva byla sepsána na dobu určitou na dva roky. Smlouva se jí coby právníkovi nelíbila. Poté si všechny smlouvy vzal pan , jméno FO, , bratr jednatele žalované, který do restaurace za nimi později přijel. Žalobkyni tak nezůstalo žádné vyhotovení smlouvy, které by si mohla prostudovat a prohlédnout. , jméno FO, říkal, že smlouvy odveze do , Anonymizováno, , že se na to ještě podívají, že se mu tam něco nelíbí, a tak to doopraví. Přislíbil, že smlouvy odešle zpět do dvou dnů. K dotazu žalobkyně na pana , jméno FO, , co mají znamenat podepsané pokladní doklady o převzetí hotovosti, uvedl , jméno FO, , že jsou to pouze náklady, které jim vznikly. Žalobkyni se to nelíbilo, protože žádné peníze nedostala, ale v tu chvíli si řekla, že to podepíše a uvidí se, co se z toho vyklube. Peníze přitom měli obdržet dne 3. dubna a dále dne 4. dubna, nedostali však žádné peníze v hotovosti, navíc dne 4. dubna se už s panem , jméno FO, ani panem , jméno FO, neviděli. , jméno FO, jim neposlala ani žádnou smlouvu, byť p. , jméno FO, sliboval, že za dva dny je pošle včetně nájemní smlouvy. Posléze dostala z katastru vyrozumění o provedení zápisu, ale v tu dobu neměla v ruce vůbec nic (žádné smlouvy). V tu dobu se jí stal malér s nějakým podvodníkem, kdy poslala peníze obdržené od žalované, ty se jí však vrátily zpět. V květnu (2019) byla podat trestní oznámení kvůli podvodníkovi z internetu, ale v tu dobu neměla u sebe žádné smlouvy od žalované, říkala si, že jí je snad již brzy pošlou, pročež kontaktovala p. , jméno FO, . Ten jí ale smlouvy poslal teprve 17. května, ale to už se nedalo na katastru nic dělat. Žalobkyně proto pátrala, zda je v katastru zapsána alespoň nájemní smlouva a zjistila, že nikoliv. Synovi věří, ví, že by od pana , jméno FO, žádné peníze nevzal, aniž by jí o tom řekl. Syn si ani půjčit nechtěl, půjčku nepotřeboval, protože si vydělává slušně sám. Smlouvy obdrželi dne 17. května, přečetla si je a to už věděla, že jsou se synem v maléru. Řekla proto synovi, že odstoupí od smlouvy, což učinili písemně v červnu. Předtím zkoušela ještě kontaktovat p. , jméno FO, , ale protože ji už přestalo bavit jeho neustálé lhaní, nakonec poslali žalované odstoupení od smlouvy. Žalobkyně uvedla, že od žalované obdržela v květnu 2019 na účet částku , částka, , v hotovosti však neobdržela nic. Platbu poskytnutou žalovanou na účet odeslala žalované v květnu částečně zpět (toliko ve výši , částka, , neboť na kontokorentním účtu měla v tu dobu ponížený zůstatek), p. , jméno FO, jí volal, že jí částku pošle zpět, že takto to nejde, že je to investice a že ta musí vynášet. Platí proto žalované částku , částka, měsíčně a tím umazává svůj dluh. Od žalované však dostali výpověď z nájmu, protože nezaplatila bydlení, přestože žalobkyně dál platila inkaso, naopak to byla žalovaná, která se nepřihlásila jako vlastník správci budovy. V listopadu nebo prosinci 2019 se žalovaná zřejmě již jako vlastník přihlásila, žalobkyni kontaktoval zástupce žalované, , tituly před jménem, Fojt, a od té doby již žalobkyně veškeré platby posílá žalované (služby plus nájemné). Žalobkyně uvedla, že peníze si chtěla půjčit na bydlení. Jde-li o platbu do zahraničí, kterou zasílala ze svého účtu, tak tu čerpala z prostředků, které obdržela od žalované na účet. Tato provedená platba se jí ale vrátila zpět a , právnická osoba, ji vyrozuměla o tom, že se jedná pravděpodobně o podvod. Peníze žalované vrátila z důvodu, že měla již plné zuby jednání s panem , jméno FO, , k tomu neměla žádné smlouvy a celé jednání se jí jevilo pochybné. Nechtěla mít s žalovanou už nic mít, chtěla jí vrátit peníze, a aby jí vrátili zpět byt. , jméno FO, jí však řekl, že to už nejde. Žalobkyně sdělila, že se synem nemají žádnou další nemovitost, v níž by mohli bydlet. Žalobkyně se dále vyjadřovala k insolvenci svého syna a také k tomu, co chtěla v předmětné bytové jednotce rekonstruovat a jaké jsou její další závazky, které splácí, resp. jaké půjčky a u jakých subjektů si v minulosti brala, případně na co je chtěla využít (č.l. 225-227).7. , Jméno zainteresované osoby 1/0, ve své výpovědi sdělil (č.l. 227 p.v.- 234), že jeho matka mu den předem sdělila, že přijede nějaký pán z , Anonymizováno, , který jí bude poskytovat půjčku, a že ho potřebuje kvůli podpisu smlouvy. Druhého dne přijel pan , jméno FO, v jednu hodinu, matka jej vzbudila už v poledne, aby byl připravený. Společně jeli na pobočku pošty , Anonymizováno, , kde pan , jméno FO, chtěl, aby podepsal smlouvy. Žalobce se na ně chtěl nejprve podívat, , jméno FO, ale zvýšil hlas a matka žalobce byla vystrašená a říkala mu, aby to podepsal. Matky se nijak neptal, aby mu to vysvětlila, jen se jí dotazoval, co to má znamenat a ona mu řekla, aby to podepsal. Připustil, že na něj zvyšovala hlas, byla nervózní. , jméno FO, na přepážce na něj také začala křičet. Žalobci bylo všechno divné, když se na smlouvu podíval, byly tam samé nesmysly, nedávalo mu to smysl. Po celou dobu u něj stál pan , jméno FO, , ukazoval mu, kde má co podepsat a držel to tak, že žalobce toho moc nepřečetl. Žalobce vypověděl, že si myslí, že , jméno FO, u něj stál proto, aby nemohl odejít. Smlouvu tedy podepsal, aby měl od nich klid a potom podepisoval i takové lístečky, nic podstatného tam nebylo. Podepisoval listiny formátu A4 a poté malé lístečky, kde byly řádky na podpis, bylo tam něco natištěného, ale víc z toho nevyčetl. Věděl, že se podepisuje smlouva o půjčce, o smlouvě kupní nic nevěděl. Nic prodávat nechtěl, protože nemají kde jinde bydlet. Poté odjeli k Lochotovi na oběd a mohli se tam dodatečně podívat na ty smlouvy. V restauraci mluvila zejména jeho matka, on sice jednání byl přítomen, ale moc tomu nerozuměl, protože není odborník. Jeho matka měla na pana , jméno FO, nějaký dotaz a on jí říkal, ať si toho nevšímá. Potom přijel i pan investor, p. , jméno FO, , vzal všechny ty smlouvy a to bylo žalobci divné, protože jim do ruky nedali vůbec nic. Žalobce uvedl, že vůbec netuší, co podepisoval, nicméně jeho matka je advokátka a měla by to všechno znát. Po obědě je odvezli autem domů. Jde-li o předání peněz v obálce, uvedl žalobce, že žádné peníze v hotovosti neobdrželi, pouze jeho matka dostala v květnu na účet , částka, , žádná další platba na účet jí nepřišla. Jeho matka mu řekla, že jí do ruky také nikdo žádnou hotovost nedal. Popřel, že by matka byla schopna převzít hotovost za něj. Když byl později na policii, divil se té částce a podpisu na těch papírcích, navíc to bylo napsané černou propiskou, nikoli modrou, jak se běžně podepisuje, a také podpis byl sice podobný, ale žalobce se podepisuje víc kulatě. Má za to, že mohl být podpis graficky upraven na počítači nebo jinak. Ten den, kdy měl dostat hotovost v obálce, byl po noční, avšak byl schopný vnímat situaci, o co se jedná. V předmětném bytě bydlí žalobci od roku 1986, přičemž žalobce získal spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny v rámci dědického řízení po smrti svého otce. Nikdy však neměl v úmyslu tento podíl na kohokoliv převádět, byt nikdy nechtěli prodat, neboť jiné bydlení s matkou nemají a ani nikdo další z rodiny žádnou nemovitost nevlastní. Žalobce uvedl také to, že matka mu k půjčce sdělila, že potřebuje peníze na rekonstrukci bytu a on má smlouvu o půjčce podepsat, neboť je spoluvlastníkem bytu. Žalobce uvedl, že nerozumí tomu, proč měl jako spoluvlastník bytu podepisovat smlouvu o půjčce. , jméno FO, na něj působil roztěkaně, jinak se snažil být slušný a solidní. Žalobce uvedl, že nerozuměl tomu, co jeho matka v restauraci vytýkala podepsaným smlouvám, s žalobcem se ani nikdo nebavil. Žalobce dále osvětlil důvody, proč se aktuálně nachází v insolvenci. Dále se žalobce vyjadřoval k finanční situaci své matky a jejímu hospodaření s penězi s tím, že ona sama mu o svých výdajích neříká, tudíž ani není informován o zůstatcích na jejích účtech.

8. Dále byl proveden účastnický výslech jednatele žalované, , jméno FO, (č.l. 418 p.v.-424). Ten uvedl, že s žalobci se viděl osobně až u soudu, předtím se s nimi nesetkal, nebyl s nimi ani v kontaktu po telefonu či jinak, pouze od nich obdržel cca dva nebo tři měsíce po podpisu kupních smluv nějaké dopisy, což řešil se svým právním zástupcem. O žalobkyni věděl, že je advokátkou, navíc si na internetu dohledal, že se zabývá též bytovým právem, proto nevěřil, že by se mohlo cokoliv pokazit. Věřil, že se bude jednat o bezproblémovou záležitost k jednání. Ke své osobě sdělil, že se zabývá dlouhodobým pronájmem nemovitostí, dále též výkupem nemovitostí a investicemi do nemovitostí. S bratrem se domluvili na nějaké spolupráci – bratr pro něj nejprve pracoval nezištně v rámci rodiny, zaměstnán u něj nebyl. Později navázali spolupráci. , jméno FO, zná více než 5 let, jeho vztah k němu byl čistě pracovní. V současné době s ním však již nespolupracuje. Jako důvod uvedl svědek, že pan , jméno FO, měl nějaké svoje finanční problémy a tudíž jejich další spolupráce nebyla vhodná. Připustil, že je mu známa i skutečnost, že pan , jméno FO, měl nějaké oplétačky se zákonem a že má být aktuálně ve vazbě, neví však, kde se nyní nachází, neboť s ním již poslední rok není v kontaktu. O možnosti investice v podobě koupě bytu se svědek dozvěděl od svého bratra, , jméno FO, , a též přes pana , jméno FO, . Bratr mu sdělil, že má zajímavý byt v , Anonymizováno, s cenou přes dva miliony Kč, který se rovnou bude pronajímat. Uvedl, že souhlasil se všemi podmínkami a připravil smluvní dokumentaci – kupní smlouvu, nájemní smlouvu a pokladní doklady. Nevzpomínal si již na to, zda připravoval též návrh na vklad do katastru nemovitostí. Nepamatoval si, zda smluvní dokumentaci posílal též e-mailem, ale uvedl, že je možné to případně dohledat. Uvedené listiny dopředu nepodepisoval. Nevybavoval si už přesný počet pokladních dokladů, které vyhotovil ani, zda je vyplňoval. Měly sloužit jako doklad o tom, že uhradil kupní cenu. Bratrovi předal spolu se smlouvami hotovost řádově ve výši , částka, v obálce, následně tuto obálku bratr předal panu , jméno FO, i se smlouvami. Jak přesně vypadala obálka, si svědek již nepamatoval. , jméno FO, následně hotovost předal žalobcům, s nimiž vyřizoval podpis smluv. Svědek k dotazu, zda panu , jméno FO, věřil, když mu svěřil takovou hotovost, uvedl, že on věřil svému bratrovi. Svědek nebyl přítomen samotnému předání hotovosti žalobcům, dostal následně zpětnou vazbu od bratra, že předání peněz proběhlo a že vše je podepsané. Celou dobu neměl žádné pochybnosti o tom, že vše proběhlo tak, jak podle smluvní dokumentace proběhnout mělo. Přes bratra se k němu následně dostala zpět smluvní dokumentace buď ještě v den podpisu smluv, popř. některý následující den poté, smlouvy byly řádně podepsané včetně ověřovacích doložek. Žalobkyni poslal dalších , částka, bezhotovostně, zbývající část kupní ceny zaplacena nebyla, neboť ta měla být zaplacena po předání nemovitosti, ale k tomu nikdy nedošlo, pročež nebyly splněny podmínky pro její vyplacení dle smluvních ujednání. Svědek potvrdil, že žalobkyně mu část platby vrátila zpátky, vůbec nechápal proč, a co se vůbec děje, myslel si, že je to nějaká chyba. Svědek uvedl, že žádné další předání peněz v hotovosti neproběhlo.

9. K věci byl slyšen svědek , jméno FO, (č.l. 290-300), který byl osobně přítomen podpisu obou kupních smluv dne , datum, . Uvedl, že s jednatelem žalované se zná, občas spolupracovali na různých obchodních záležitostech, které se většinou týkaly výkupu nemovitostí, a to po celé republice, konkrétně však žádnou z těchto nemovitostí neuvedl. S , jméno FO, se znají jako známí, jejich vztahy jsou v pracovní a obchodní rovině. Stejně tak zná i svědka , jméno FO, , s kterým se občas schází na poker. Připustil, že za činnost, kterou individuálně pro žalovanou zajišťuje, dostává odměnu - je to jeho obživa (č.l. 292). Oslovuje různé osoby, které mají finance a investují. Svědek uvedl, že žalovaná však nepůjčuje peníze, vždy se jednalo o kupní smlouvy a nic jiného. Sdělil, že žalobkyně jej kontaktovala na základě nějakého inzerátu, podrobnosti si nebyl schopen vybavit s odkazem na časovou prodlevu, pravděpodobně se však jednalo o nějaký inzerát na výkup nemovitosti. Žalobkyně sháněla nějaké finance, které chtěla na koupi nějakého stroje pro svého přítele do , právnická osoba, , chtěla mu půjčit. Svědek jí proto nabídl, že jediný způsob, jak tyto finance obstarat, je odkup nemovitosti. Vše spolu řešili po telefonu. Domluvili se, že to bude kupní smlouva s nájemní smlouvou s právem zpětné koupě. Od žalobkyně si žádné informace nevyžadoval, maximálně číslo účtu, jelikož všechny informace měl z katastru nemovitostí. Dle listu vlastnictví věděl, o jaký byt se jedná. Osobně se v bytě žalobců nebyl podívat, maximálně od žalobkyně možná vyžadoval nějaké fotky bytu. Zda se na předmětný byt byla podívat žalovaná, nebyl schopen uvést. Podmínky vrácení peněz ze strany žalobkyně rovněž nebyl schopen uvést. Svědek neuvedl ani, jakým způsobem s žalobkyní dospěli k ceně bytu, jestli jej někdo ocenil nebo zda žalobkyně sama sdělila svou představu o této ceně, vše totiž proběhlo pouze mezi ní a žalovanou. Pokud jde o podpis smluv, domluvil se s žalobkyní, kdy a kde se sejdou, aby u toho byl i její syn, který měl na bytové jednotce také podíl. Žalobce svědek vyzvedl doma a smlouvy podepisovali na poště. Smlouvy na jednání přinesl on, předal mu je , jméno FO, , když se sešli v , Anonymizováno, . Uvedl, že si pamatuje, že žalobce ty smlouvy ani podepsat nechtěl, ale žalobkyně mu říkala, ať to podepíše, že je právnička a že ví, co dělá. On sám nic podepisovat nechtěl do doby, než bude žalobce vědět, o co se jedná. Uvedl, že smlouvy zpravidla klientům zasílají předem, ale jak tomu bylo v případě žalobců, již nevěděl. Každopádně o tom věděli tak měsíc dopředu. Podpisu smluv na poště se účastnil pouze on a žalobci, jeho přítelkyně zatím čekala v autě. U přepážky na poště se žalobce na žalobkyni obracel s tím, že je to kupní smlouva, ale ona ho měla ujistit, že jako právnička ví, co dělá a že to má podepsat. Řekl jim, že jestli to nemají dořešené, tak že to klidně nemusí realizovat, ale žalobkyně ho nejspíš přiměla podepsat. Podepisovala se kupní a nájemní smlouva a vyplněné příjmové doklady. Zda se podepisovaly i další listiny, nebyl s jistotou schopen si vybavit. Uvedl, že listiny měli žalobci při podpisu k dispozici, nikdo jimi nelistoval. Příjmové doklady podepsali oba dva žalobci, byť v tu chvíli neměli v ruce peníze. Bylo tomu tak proto, že by bylo nelogické, aby peníze již měli vyplacené, protože by potom nemuseli doklady podepsat. K samotnému předání peněz svědek uvedl, že peníze byly žalobcům předány v zalepené obálce, kterou mu předal , jméno FO, , a to podpisu smluvní dokumentace. Jeli autem do nějaké restaurace, obálku s penězi proto předal v autě, kdy on sám seděl vpředu, žalobce a žalobkyně seděli v autě vzadu, tam si převzali obálku a peníze si nejspíš přepočítávali. S žalobci poté poobědvali v restauraci, kam později dorazil i , jméno FO, . Svědek uvedl, že pana , jméno FO, žalobcům představil jako investora celé akce. , jméno FO, se poté žalobců zeptal, zda je vše v pořádku, jestli vše souhlasí a je to srovnané. Oba řekli, že ano. Svědek vypověděl, že si již nepamatuje, zda se v restauraci do smluv ještě něco dopisovalo. Potom s , jméno FO, odjeli. Svědek se se žalobci od té doby už víckrát neviděl, ale připustil, že byli poté ještě po určité době v kontaktu po telefonu, kdy po žalobkyni požadoval, aby podepsala předávací protokol, neboť už tušil, že se schyluje k nějakému průšvihu. Proto chtěl podepsat protokol, aby mohla být doplacena kupní cena. Nevěděl však, jak to nakonec dopadlo. Svědek nevěděl nic ani k podmínkám, za jakých měla žalobkyně vrátit peníze žalované, když uvedl, že tato záležitost již byla pouze mezi žalobkyní a žalovanou, on do toho již nezasahoval.

10. Slyšen byl také svědek , jméno FO, , bratr jednatele žalované (č.l. 209 p.v.–215). Ten uvedl, že vypomáhá svému bratrovi, jednateli žalované, a to tak, že občas spolu konzultují nějaký případ. Jedná se však toliko o rodinnou výpomoc. K žalované sdělil, že se zabývá nákupem, prodejem a také pronájmem vlastních nemovitostí. Sám se zabývá nákupem nemovitostí pro různé investory. V případě bytu žalobců konzultoval s bratrem hodnotu nemovitosti, nebyl však již schopen uvést, k jaké částce takto dospěli. Uvedl, že žalobkyně se do kontaktu s žalovanou dostala přes pana , jméno FO, , nicméně nevěděl, jaký byl přesný požadavek žalobkyně. Bratr a posléze i , jméno FO, jej informovali o tom, že má jít o koupi nemovitosti. Nabídka přišla od pana , jméno FO, . Svědek uvedl, že přišel do styku s oběma žalobci pouze jednou a to po podpisu smluv v nějaké restauraci. Tam se s nimi setkal proto, aby od nich vyzvedl smluvní dokumentaci, kterou měl odvézt následně do , Anonymizováno, a předat ji bratrovi. To byla také jediná příležitost, kdy se s žalobci osobně viděl. Ptal se jich, zda vše proběhlo dle jejich představ a jestli dostali finanční prostředky v souladu se smlouvami. Oboje žalobci odsouhlasili. Uvedl, že si pamatuje, že žalobkyně chtěla do smlouvy doplnit možnost automatického prodloužení nájmu, což učinili. Listiny kontroloval, ale pouze v tom směru, zda je na nich ověřovací doložka, nikoliv samotný obsah. Jednalo se o kupní smlouvy, pokladní doklady o převzetí hotovosti a nájemní smlouvu. Nebyl schopen si vzpomenout, zda mezi listinami byl též návrh na vklad do katastru. S obsahem smluv nebyl nijak seznámen. Nevybavoval si, zda listiny od bratra přebíral již dopředu podepsané. K , jméno FO, sdělil, že figuruje jako nárazový zprostředkovatel pro žalovanou, neví však, jak dlouho. Neví ani, jak dlouho pana , jméno FO, zná, ale připustil, že minimálně dva roky. S jeho bratrem pojí pana , jméno FO, pouze pracovní vztah. , jméno FO, byl před uvedenou schůzkou s žalobci opakovaně v kontaktu. Pokud jde o předání hotovosti žalobcům, svědek vypověděl, že hotovost obdržel od svého bratra v , Anonymizováno, včetně smluvní dokumentace a vše předal v Plzni , jméno FO, . Měl tehdy v , Anonymizováno, nějaké jiné jednání, pročež k předání peněz a smluv , jméno FO, muselo dle svědka dojít ještě před podpisem oněch smluv. Hotovost, kterou od bratra obdržel, nepočítal, nijak to nekontroloval a do obálky dovnitř se nedíval. Obálka byla pouze jedna, ale její vzhled a velikost už si nepamatoval. Sumu v hotovosti při předání nekontroloval ani pan , jméno FO, . Uvedl, že smlouvy z Plzně odvážel pravděpodobně kvůli tomu, aby se potom daly na katastr nemovitostí nebo aby bratr měl originál smluv.

11. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně v květnu 2019 obdržela na účet platbu od žalované ve výši , částka, a dále bylo také nesporné, že žalobkyně část této platby ve výši , částka, poslala žalované obratem na účet zpět.

12. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti. Kupní smlouvou uzavřenou dne , datum, mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující (č.l. 22-24) převedla žalobkyně vlastnické právo k podílu o velikosti , Anonymizováno, na bytové jednotce č. , Anonymizováno, 6 zapsané na LV č. , hodnota, , vymezené v budově č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemcích parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, na žalovanou za kupní cenu , částka, . V článku 3.1. smlouvy si strany si sjednaly, že kupní cena bude zaplacena tak, že částka , částka, bude zaplacena v hotovosti před podpisem smlouvy, dále částka , částka, bude zaplacena v hotovosti do dvou dnů od podpisu této smlouvy, částka , částka, bude zaplacena na bankovní účet žalobkyně a částka , částka, bude žalobkyni zaplacena do třiceti dnů od předložení příslušného listu vlastnictví, jenž bude prokazovat, že na nemovitosti nevázne žádné právo třetí osoby a že nemovitost je ve vlastnictví žalované, to vše současně za předpokladu vyklizené a předané nemovitosti žalované. Podle článku 7. 3 kupní smlouvy byla smluvní strana oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že druhá smluvní strana poruší podstatným způsobem povinnosti vyplývající z této smlouvy nebo v případě, že některá z prohlášení strany prodávající uvedená v článku 4 smlouvy se prokáží jako nepravdivá. Smlouva obsahovala úředně ověřený podpis žalobkyně. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou coby kupující (č.l. 17-19) vyplývá, že žalobce touto smlouvou převedl své vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu o velikosti , Anonymizováno, na bytové jednotce vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemcích parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, na žalovanou za kupní cenu , částka, . Tato kupní cena měla být zaplacena způsobem uvedeným v článku 3.1 smlouvy tak, že částka , částka, bude žalobci zaplacena v hotovosti po podpisu smlouvy, dále částka , částka, bude zaplacena v hotovosti do dvou dnů od podpisu smlouvy a konečně částka , částka, bude zaplacena žalobci do třiceti dnů od předložení příslušného listu vlastnictví, jenž bude prokazovat, že na nemovitosti nevázne žádné právo třetí osoby a že nemovitost je ve vlastnictví žalované, to vše současně za předpokladu vyklizené a předané nemovitosti žalované. V článku 7.3 smlouvy si strany ujednaly právo na odstoupení od smlouvy v případě, že druhá smluvní strana podstatným způsobem poruší povinnosti vyplývající ze smlouvy anebo v případě, že se některá prohlášení prodávajícího dle článku 4 smlouvy ukáží jako nepravdivá. Smlouva obsahovala podpis žalobce včetně ověřovací doložky. Dle výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 21 a č.l. 25 byli žalobci ke dni , datum, vlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, vymezené v budově sestávající z domů čp. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 81/2912 na společných částech této budovy a pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV. č. , hodnota, vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, -město pro katastrální území , adresa, v obci , adresa, , přičemž žalobkyni náležel podíl o velikosti ¾ a žalobci podíl o velikosti ¼. Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne , datum, smlouvu o nájmu nemovitosti (č.l. 10-12), v rámci které žalovaná vystupovala jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce a jejímž předmětem byl nájem výše specifikované bytové jednotky. Nájem byl sjednanou na dobu určitou do , datum, za předpokladu, že dojde k řádnému plnění smlouvy (čl. 3.1.). Vedle téhož ustanovení je ručně dopsána poznámka, že smlouva se uzavírá s automatickým prodlužováním, přičemž pod touto poznámkou je připojen podpis žalobkyně. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala hradit nájemné ve výši , částka, skládající se z částky , částka, coby čistého nájemného a dále částky , částka, odpovídající platbě za služby spojené s nájmem bytu dle příslušného evidenčního listu (čl. 4.1.). Dle článku 7.1. bodu b) nájemce byl oprávněn koupit pronajaté nemovitosti od pronajímatele během doby trvání nájmu v případě řádného plnění všech povinností. Nájemní smlouva byla stranami podepsána neověřeně. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , jenž byl adresován Katastrálnímu úřadu v Plzni (č.l. 13), soud zjistil, že žalobkyně informovala správní úřad o uzavření kupní smlouvy k bytové jednotce dne , datum, za účelem získání půjčky, kdy kupní smlouva má sloužit jako ručení, neboť žalobkyni si splátkami půjčky kupuje byt zpět. Současně žalobkyně katastrálnímu úřadu dávala tímto dopisem na vědomí, že zasílá na vědomí kopii nájemní smlouvy, a to z důvodu, aby nemohlo dojít k prodeji bytové jednotky bez jejího vědomí. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrálního pracoviště , adresa, -město ze dne , datum, (č.l. 14) vyplývá, že úřadu nebyl doručen žádný návrh na vklad předkupního práva k předmětné bytové jednotce a ani kupní smlouva ze dne , datum, neobsahuje žádné ujednání o předkupním právu, které by k dané jednotce bylo ujednáno jako právo věcné, pročež ani není možné zapsat do katastru nemovitostí předkupní právo na základě listiny, kterou žalobkyně úřadu zaslala. Dále soud zjistil, že žalobce dopisem ze dne , datum, (č.l. 8-9) odstoupil od kupní smlouvy ze dne , datum, . V tomto dopise uvedl, že k odstoupení od smlouvy jej vedlo více důvodů, a to především, že neměl možnost si kupní smlouvu před podpisem řádně přečíst, a dále že mu nebyla vyplacena žádná částka , částka, před podpisem smlouvy. Žalobce sděloval žalované, že k smluvnímu ujednání s matkou přistupovali tak, že jeho matka si od žalované půjčila , částka, a ručila společným bytem, k čemuž žalobce dal souhlas coby spoluvlastník. Očekávali tak, že žalovaná uzavře s žalobkyní smlouvu o zajišťovacím převodu práva dle § 2040 občanského zákoníku. Následně však byla žalobkyně vyrozuměna z katastru nemovitostí, že nájemní smlouva do katastru nebyla zapsána a nebyla zapsána ani zmínka o dočasném převodu nemovitosti. Žalobce dále v dopisu sděluje, že má za to, že kupní smlouva je neplatná, když ze strany žalované došlo k porušení dobrých mravů a její jednání vykazuje znaky podvodu. Z uvedených důvodů žalobce v dopisu žádal žalovanou o vrácení jeho podílu na bytu zpět do vlastnictví. Dopisem žalobkyně (č.l. 15-16) datovaným ke dni , datum, žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy ze dne , datum, s odůvodněním, že jí v březnu 2019 byla zástupcem žalované, panem , jméno FO, , nabídnuta půjčka , částka, a jako záruka mělo sloužit ručení shora specifikovaným bytem, přičemž po úhradě pohledávky s příslušenstvím by automaticky došlo k vykoupení bytu zpět. Dále žalobkyně v témže dopise uvedla, že neměla možnost si kupní smlouvu ani nájemní smlouvu před podpisem řádně pročíst, obsah kupní smlouvy na ni nezanechal dobrý dojem a smlouvy obdržela teprve v polovině května poštou. Žalobkyně odstoupení od smlouvy mimo jiné odůvodnila také tím, že jí nebyla vyplacena před podpisem smlouvy částka , částka, , byla jí vyplacena pouze půjčka dne , datum, , pročež má za to, že byla podvedena zástupcem žalované. V dopise žalobkyně sděluje, že je v pořádku, že na žalovanou převedla svoji část bytu, avšak mělo se tak stát za podmínky současného uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Dále uvádí, že došlo k porušení dobrých mravů a celé jednání vykazuje znaky podvodu, pročež žádala žalovanou o vrácení, resp. převedení vlastnického práva k podílu na bytové jednotce zpět. Rovněž byl proveden výpis z obchodního rejstříku žalované (č.l. 20), z něhož je zřejmá skutečnost, že jednatelem žalované je , jméno FO, . Z výpisu z účtu žalobkyně na č.l. 29 soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, obdržela finanční prostředky ve výši , částka, jako kupní cenu od společnosti , právnická osoba, Rovněž z této listiny vyplývá, že téhož dne, tj. , datum, , provedla žalobkyně platbu ve výši , částka, na zahraniční účet, přičemž v poznámce k této platbě je uvedeno, že se jedná o zakoupení pracovního nářadí pro osobní potřebu, ve výpisu je rukou dopsáno, že jde o zakoupení stroje na práci v , Anonymizováno, zálivu. Z výpisu z účtu na č.l. 26 je zřejmé, že žalovaná poukázala na účet žalobkyně dne , datum, částku , částka, jako nevyžádanou platbu. Ze stejného výpisu je pak zřejmé také to, že žalobkyně dne , datum, odeslala z účtu částku , částka, na bankovní účet č. ú. , Anonymizováno, s poznámkou, že se jedná o uložení peněz na spořicí účet. Ze smlouvy na č.l. 27 vyplývá, že žalobkyně si dne , datum, založila u , právnická osoba, účet č. ú. , Anonymizováno, . Z e-mailové zprávy na č.l. 28 soud zjistil, že k dotazu žalobkyně sdělila Česká národní banka dne , datum, , že společnost , právnická osoba, se sídlem na adrese , adresa, , , adresa, , není oprávněna poskytovat ani zprostředkovávat spotřebitelské úvěry v České republice. Stejné vyrozumění pak žalobkyně k svému dotazu obdržela e-mailem od České národní banky dne , datum, (č.l. 30). Z výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 383-384) bylo zjištěno, že žalobkyně ani žalobce nevlastnili k datu , datum, žádné nemovité věci.

13. Postupem dle § 120 odst. 2 o.s.ř. provedl soud k důkazu listiny z kopie policejního spisu vedeného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Plzeňského kraje pod sp.zn. KRPP-, adresa, /, Anonymizováno, (přílohy spisu). K důkazu bylo sděleno trestní oznámení žalobkyní ze dne , datum, (doručené Městskému ředitelství policie dne , datum, ) na jednatele žalované, dále úřední záznam o podání vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, , úřední záznam o podání vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, , úřední záznam o podání vysvětlení , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , znalecký posudek z oboru , podezřelý výraz, , odvětví , podezřelý výraz, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , úřední záznam o vyřízení věci jiným způsobem ze dne , datum, a usnesení o odložení věci ze dne , datum, . Žalobkyně dne , datum, podala , podezřelý výraz, oznámení na jednatele žalované pro , podezřelý výraz, podvodu (č.l. 4-7 kopie spisu v příloze). Do oznámení uvedla, že v březnu 2019 si chtěla u banky vzít půjčku , částka, , ale protože jí banky nepůjčily z důvodu věku a nižších příjmů, oslovila nebankovní subjekty. Ozval se jí telefonicky pán z Prahy s tím, že jí nabídl půjčku s ručením nemovitostí, přičemž jí slíbil postup dle § 2040 občanského zákoníku, kdy po zaplacení půjčky by automaticky obdržela byt nazpět, tedy zpětně by ho vykoupila. Tento pán se představil jako , jméno FO, , zástupce firmy , právnická osoba, Byl velmi rychlý a záležitost vyřídil dne , datum, , kdy měl již napsané smlouvy. Žalobkyně v oznámení uvedla, že zástupce firmy si předmětný byt ani neprohlédl ani nevyfotil – bylo vidět, že nechtějí byt klasicky koupit. Žalobkyně v oznámení také popsala, jakým způsobem následně proběhlo podepisování smluv na pobočce pošty (č.l. 5-6 přílohového spisu), že se synem neměli žádnou příležitost prostudovat si koncept smlouvy předem, a rovněž to, že ji u kupní smlouvy zarazila pasáž o převzetí části kupní ceny 2 x , částka, pro každého z nich v hotovosti před podpisem smlouvy. Uvedla, že při podpisu smluv oba podepsali také nějaké lístky s uvedením finanční částky. Jednatel společnosti, , jméno FO, , jí měl následně předložit k podpisu nájemní smlouvu, v které byla mimo jiné uvedena možnost žádat o zakoupení bytu zpět v případě řádného splácení. Teprve po obdržení smluv zjistili, že kupní smlouvy a nájemní smlouvy neměly náležitosti pro půjčku a ručení bytem dle § 2040 obč. zákoníku. Na úřední záznam byl vyslechnut jednatel žalované dne , datum, (č.l. 19-20 přílohového spisu), který sdělil, že pan , jméno FO, kontaktoval dne , datum, jeho bratra, , jméno FO, , s tím, že žalobkyně výhodně prodává svůj byt v , Anonymizováno, . Jevilo se mu to jako vhodná investiční příležitost. Z veřejných databází si o bytu zjistil vše potřebné, vypracoval smlouvy na prodej bytu s dohodnutou cenou , částka, . Vypracované smlouvy posléze předal prostřednictvím svého bratra panu , jméno FO, . Žalobci dostali po podpisu smluv hotovosti částku 2 x , částka, dne , datum, , současně podepsali žalobci za přítomnosti pana , jméno FO, návrh na vklad na katastr ve prospěch společnosti , právnická osoba, a tento návrh jednatel dne , datum, podal na katastr. Jednatel dále vypověděl, že další platby proběhly dne , datum, v hotovosti, byly vyplaceny prostřednictvím pana , jméno FO, , a to ve výši , částka, pro žalobkyni a , částka, pro žalobce. Žalobkyni pak byla na účet odeslána částka , částka, dne , datum, . Zbylé platby neproběhly, neboť žalobkyně nesplnila podmínku pro výplatu – tj. vyklizení bytu a jeho předání firmě , právnická osoba, Celkem tak žalobcům byla vyplacena částka , částka, z celkové smluvní ceny , částka, . Na úřední záznam byl slyšen rovněž , jméno FO, dne , datum, (č.l. 41 připojené kopie policejního spisu), který uvedl, že začátkem dubna 2019 kontaktoval žalobkyni, která chtěla půjčit částku , částka, , částku ale následně navyšovala. Sama chtěla splácet částku v rozmezí 4-5 tisíc měsíčně, domluvili se proto na produktu „výkup-nájem“, kdy žalobkyně prodala byt a na základě vyšší částky jí byl stanoven nízký nájem, splátkami splácela úrok. Smlouvy se podepsali dne , datum, na pobočce pošty, kam připravené smlouvy přivezl. Žalobkyně chtěla po svém synovi, aby tyto smlouvy podepsal, ač syn paní , jméno FO, povídal, že je to kupní smlouva. Uvedl také, že žalobci si smlouvy přečetli následně v restauraci, ještě se tam něco ručně dopisovalo. Do restaurace posléze přijel , jméno FO, , který se žalobců ptal, jestli je všechno v pořádku. Žalobci řekli, že ano, a on (pozn. , jméno FO, ) jim předal dvě obálky s penězi, které od , jméno FO, dostal. Žalobci si peníze na místě přepočítali. , jméno FO, uvedl, že si již nepamatuje, zda obálky žalobcům předával až v restauraci nebo v autě u pošty, ale pamatoval si, že žalobci řekli, že je vše v pořádku. Taktéž uvedl, že pan , jméno FO, o ničem nevěděl, paní , jméno FO, ho postavila před hotovou věc a on musel vše podepsat. Při podaném vysvětlení , jméno FO, uvedl, že druhou část platby v hotovosti předával žalobcům asi do týdne, opět ve dvou obálkách, předával jim tuto hotovost u vchodu. Konečně podával k věci vysvětlení také žalobce , Jméno zainteresované osoby 1/0, , a to dne , datum, (č.l. 45 kopie připojeného policejního spisu). Uvedl, že na poště mu pan , jméno FO, předal papíry, přečel si je a oba je podepsali. Máma mu řekla, aby to podepsal. Podepsal se, byli to dva podpisy, ale nepamatoval si, co to bylo za papíry. Sdělil, že byl k podpisu donucen, neboť jeho matka a pan , jméno FO, chtěli, aby to podepsal. , jméno FO, jim následně v restauraci U Lochoty řekl, že do 20 dnů dostane jeho matka na účet částku , částka, , že je to na ten válec z Číny do Mexika. Nedostali žádnou smlouvu do ruky ani žádné peníze. Ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá (č.l. 56-63 přílohového spisu), že žalobkyně netrpí a ani v minulosti netrpěla , podezřelý výraz, chorobou v pravém slova smyslu, tedy psychózou či patickými návyky. Zjištěn byl počínající organický psychosyndrom projevující se diskrétními poruchami paměti a zkresleným vnímáním reality. Tyto projevy počínajícího organického , podezřelý výraz, jsou při běžném kontaktu s žalobkyní diskrétní a unikají pozornosti, nicméně jsou jednoznačně prokazatelné psychologickými testy. Znalkyně uvedla, že žalobkyně hodnotí situace a realitu podle momentálního emočního rozpoložení, převažuje u ní idealistické vidění skutečnosti. Žalobkyně je snadno manipulovatelná a ovlivnitelná, má pouze částečný náhled na problematiku, k poučení nedospěla. Celkově si žalobkyně nepřipouští, že by ji jako advokátku mohl někdo podvést, převažuje u ní infantilní pudovost a těžkopádnost bez vhledu do situací. Policejní orgán dospěl k závěru, že je namístě věc vyřídit jiným způsobem, a to založením (vizte úřední záznam na č.l. 66-68 připojené kopie spisu). Usnesením policejního orgánu ze dne , datum, vydaným pod č.j. KRPP-, adresa, -, Anonymizováno, (č.l. 74-77 téhož spisu) byla věc odložena s odůvodněním, že žalobci si museli být dobře vědomi, jaké smlouvy podepisují, když , Jméno zainteresované osoby 1/0, – dle vlastní výpovědi - před podpisem daných smluv své matce říkal, že jde o kupní smlouvy. Veškeré dokumenty včetně výdejových pokladních dokladů přitom podepsali dobrovolně a nerozporovali jejich obsah.

14. Stejně tak soud provedl dle § 120 odst. 2 o.s.ř. k důkazu listiny, které jsou součástí policejního spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie České republiky, sp.zn. KRPP-, adresa, /, Anonymizováno, (č.l. 65-180). Zjistil z nich, že žalobkyně učinila dne , datum, , podezřelý výraz, oznámení (č.l. 67-71), v němž uvedla, že někdy v říjnu 2018 se seznámila na sociální síti Facebook s mužem vystupujícím pod jménem , jméno FO, , s kterým si začala psát. Ten žalobkyni postupně sdělil, že měl nehodu při cestě lodí z , Anonymizováno, a potřebuje proto odeslat své věci zásilkou z Indonésie prostřednictvím přepravní služby , Anonymizováno, , právnická osoba, , jejíž zástupci budou žalobkyni kontaktovat. Ona pak přepravní službě poskytla svou adresu a bylo jí sděleno, že má uhradit poplatek, tzv. místní daň z Indonésie plus DPH, než bude balík odeslán. Celkem šlo o částku , částka, . Tuto platbu odeslala převodem z účtu, následně jí však bylo , právnická osoba, sděleno, že platba nebyla provedena, neboť v uvedené turecké bance dochází ze strany majitele účtu (příjemce) k podvodným jednáním. Ona o všem informovala , jméno FO, , Anonymizováno, , který na ni naléhal, aby zatlačila na banku a platbu provedla. Žalobkyně poté obdržela nové údaje k převodu hotovosti do banky v , Anonymizováno, , přičemž tuto platbu ve výši , částka, odeslala v prosinci 2018. Po několika dnech jí banka znovu oznámila, že transakce nebyla provedena z důvodu podvodného jednání majitele účtu příjemce. Vše oznámila , jméno FO, , který na ni byl naštvaný, žalobkyni však žádná škoda způsobena nebyla, jelikož ani jedna transakce do zahraničí nebyla uskutečněna. , jméno FO, se se žalobkyní znovu spojil v lednu 2019, kdy prostřednictvím e-mailové komunikace žalobkyni nejprve sdělil, že je nemocný a leží v nemocnici, následně v březnu 2019 uvedl, že pracuje v , Anonymizováno, na ropné plošině na moři a rozbil se mu pracovní stroj, pročež musí zakoupit nový válcový vrták a válec z , Anonymizováno, v ceně , částka, . Požádal ji i finanční pomoc s tím, že jí vše vrátí. Žalobkyně proto začala shánět finanční prostředky, které by , jméno FO, mohla zaslat. Jelikož sama neměla dostatek svých financí, vzala si od nebankovní společnosti , právnická osoba, půjčku ve výši , částka, a musela podepsat ručení svým bytem. Do , podezřelý výraz, oznámení uvedla, že má hradit částku , částka, měsíčně, netuší však, jak dlouhou dobu má takto splácet, neboť nemá originál podepsané smlouvy u sebe, když tyto dokumenty mají být někde na centrále společnosti, zástupce firmy ji má vzít na katastrální úřad. Do , podezřelý výraz, oznámení žalobkyně též sdělila, že dne , datum, jí byla na účet poukázána částka , částka, od společnosti , právnická osoba, , přičemž tuto částku téhož dne odeslala jednorázovým převodem do čínské banky ve výši , částka, . Dne , datum, jí banka opětovně sdělila, že platba byla stornována, jelikož se jedná o podvodný účet koncového majitele účtu. Poté, kdy o neprovedení platby informovala , jméno FO, , ten se rozčílil a přemlouval ji, aby urgovala svou banku. Celé jednání bylo žalobkyni podezřelé, a proto učinila , podezřelý výraz, oznámení. Následně byly zahájeny úkony , podezřelý výraz, řízení (č.l. 66) ve věci podvodného jednání, jehož se měl dopustit neznámý pachatel vystupující pod jménem , jméno FO, , který se měl pokusit vylákat od žalobkyně tyto výše uvedené platby na bankovní účty v zahraničí (v podrobnostech soud odkazuje na č.l. 66 spisu). Z e-mailové komunikace ze dne , datum, a , datum, (č.l. 74-76) je mj. zřejmé, že žalobkyni oslovila osoba vystupující pod jménem , jméno FO, , která ji požádala o finanční pomoc za účelem zakoupení pracovního nářadí, a to ve výši 17 850 , právnická osoba, oznámení , právnická osoba, ze dne , datum, (č.l. 89) vyplývá, že platební příkaz k platbě do zahraničí ve výši , částka, , kdy účelem úhrady dle popisu transakce mělo být zakoupení pracovního nářadí, nemohl být realizován z důvodu vnitřní politiky banky. Z usnesení Policie ČR, Městského ředitelství policie , adresa, , oddělení hospodářské kriminality vydaného dne , datum, pod č.j. KRPP-, adresa, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že , podezřelý výraz, věc podezření ze spáchání , podezřelý výraz, podvodu dle § 209 odst. 1, 3 , podezřelý výraz, zákoníku spáchaný ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 , podezřelý výraz, zákoníku, jehož se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v říjnu 2018, , datum, , , datum, a dne , datum, postupně žádal po žalobkyni jednotlivé částky, které žalobkyně na uvedené účty odeslala, avšak tyto platby nebyly bankou akceptovány, pročež k odeslání částek vždy nedošlo z důvodu podvodných jednání ze strany majitele účtu (k podrobnému popisu skutku vizte č.l. 174), bylo odloženo, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájení , podezřelý výraz, stíhání. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala stížnost (č.l. 178-179), neboť nesouhlasila s jeho závěry, stížnost však byla zamítnuta jako nedůvodná (č.l. 176-177).

15. Žalovaná soudu předložila originály výdajových pokladních dokladů (přílohy žalované). Jedná se celkem o čtyři tiskopisy obsahující úředně ověřené podpisy obou žalobců. Doklady byly vypsány na předání částky dvakrát , částka, dne , datum, , a to , částka, pro žalobkyni a , částka, pro žalobce, a dále na předání částky , částka, dne , datum, žalobci a částky , částka, pro žalobkyni dne , datum, .

16. Dále byly soudem provedeny listiny na č.l. 436-487, z nichž je patrné, jaké platby zasílala žalobkyně žalované měsíčně na účet v souvislosti s uzavřenou nájemní smlouvou ze dne , datum, , a to za období od dubna roku 2019 až do srpna 2023. Z evidenčního listu na č.l. 433 je pak zřejmé, že služby spojené s předmětným bytem byly v daném období stanoveny částkou , částka, měsíčně. Z listin na č.l. 434-435 vyplývá, že u Okresního soudu , adresa, -město byla žalovanou podána proti žalobkyni žaloba o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (řízení je vedeno pod sp.zn. , spisová značka, ) odpovídající dlužným platbám části sjednaného nájemného za období od dubna do září 2019. Z výpisu z účtu žalované na č.l. 490 soud zjistil, že žalovaná uhradila v srpnu 2019 ve dvou platbách celkem částku , částka, jako daň z nabytí předmětné bytové jednotky. Z výpisu z účtu žalované na č.l. 491 pak bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, učinila výběr z účtu v hotovosti, a to ve výši dvakrát , částka, . Z přehledu přijatých plateb na č.l. 492-493 je zřejmé, že za období od dubna 2019 do září 2023 přijala žalovaná od žalobkyně celkem částku , částka, jako souhrn 53 měsíčních plateb nájemného po , částka, . Z přehledu transakcí přijatých žalovanou od žalobkyně na č.l. 494-495 pak vyplývá, že žalovaná v období od dubna 2019 do září 2019 a od března 2020 do září 2023 přijala od žalobkyně celkem částku , částka, za služby spojené s nájmem bytu. Výpisy na č.l. 509-510 pak dokládají, že žalobkyně uhradila nájemné i služby spojené s nájmem bytu též za měsíc říjen 2023. Z výpisů na č.l. 496-499 vyplývá celková výše plateb, které zaslala žalovaná na účet správcovské firmě Triumfa v souvislosti s platbami SVJ za předmětnou bytovou jednotku v období od 02/2020 do 04-/2020 (č.l. 499) a v období od 05/2020 do 08/2023 (č.l. 496-498).

17. K důkazu byl proveden postupem dle § 120 odst. 2 o.s.ř. opis z rejstříku trestů svědka , jméno FO, (č.l. 514-515), z něhož bylo zjištěno, že má celkem , hodnota, záznamů pro různorodou trestnou činnost, a to včetně trestné činnosti majetkového charakteru (podvod, zpronevěra, krádež, padělání a pozměňování peněz) a násilné trestné činnosti (týrání osoby žijící ve společném obydlí, úmyslné ublížení na zdraví). Naposledy byl svědek odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne , datum, ve věci sp.zn. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , právnická osoba, sp.zn. , spisová značka, , a kterým byl mj. odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.18. , právnická osoba, s ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. se soud obrátil na , právnická osoba, s dotazem, jaké listiny žalobci podepisovali s úředním ověřením dne , datum, a dne , datum, na pobočce pošty , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . K dotazu soudu pošta sdělila, že dne , datum, byla provedena legalizace u kupní smlouvy a na listině „výdajový pokladní doklad“ v případě žalobce a u kupní smlouvy a listiny „výdajový pokladní doklad“ v případě žalobkyně (č.l. 407). Pošta k tomuto svému sdělení připojila též kopii zápisu z ověřovací knihy (č.l. 408).

19. Soud naopak neprovedl důkaz, který byl navržen žalobci v rámci koncentrační lhůty, a to písmoznalecký posudek k ověření pravosti podpisů obou žalobců na výdejových pokladních dokladech. Tento důkazní návrh soud hodnotil jako nadbytečný za situace, kdy soudu byly předloženy originály těchto listin obsahující ověřovací doložku vyhotovenou k tomu pověřeným subjektem. Skutečnost, že na těchto výdejových dokladech byly legalizovány podpisy obou žalobců, má soud za prokázanou též ze sdělení , právnická osoba, na č.l. 407 a kopie zápisu z ověřovací knihy na č.l. 408, z nichž vyplývá, že dne , datum, byly právě tyto listiny na pobočce pošty opatřeny legalizačními doložkami. Pro úplnost soud dodává, že legalizace je proces, kterým se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal anebo podpis na listině uznal za vlastní, pročež již ze samotné podstaty věci by bylo zpracování znaleckého posudku k otázce pravosti podpisu žalobců na uvedených listinách nadbytečné, neboť není žádný důvod pochybovat o jejich pravosti.

20. Rovněž nebyl proveden výslech blíže neurčené svědkyně, a to přítelkyně , jméno FO, , která byla částečně přítomna jednání žalobců s p. , jméno FO, dne , datum, v , Anonymizováno, , a to z důvodu, že se nepodařilo zjistit totožnost této svědkyně.

21. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

22. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má a to, že porušení podstatné není.

23. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

24. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Předně je třeba konstatovat, že celé jednání, které se mezi účastníky odehrálo a které vyústilo v uzavření kupních smluv, je v mnoha ohledech velmi nestandardní až bizarní, a to ať již jde o okolnosti, za jakých strany právní jednání, jehož předmětem byl převod vlastnického práva žalobců k bytu, vůbec uskutečnily, nebo o motivaci žalobkyně, proč k takovému pochybnému způsobu sjednání smlouvy vůbec přistoupila, byť sama je advokátkou (a to dosud činnou!). Z okolností, které vyšly najevo v průběhu dokazování, tj. zejména ze zjištění, že žalobkyně byla ochotna a schopna (a to dokonce v několika případech) odeslat významnou finanční částku na účet do zahraničí, aniž by pojala jakékoli podezření vůči takto vyžadovaným platbám, přičemž jí k realizaci transakce postačilo ujištění či pokyn od osoby, s níž se fakticky nikdy nesetkala (, jméno FO, ), ani ji nijak blíže neznala (mimo komunikaci formou e-mailových zpráv či zpráv zasílaných po sociálních sítích), měl soud zprvu pochybnost, zda by se takto zachovala osoba plně svéprávná. Vzhledem k tomu, že však v řízení vedeném policejním orgánem ve věci sp.zn. KRPP-, adresa, /TČ-, Anonymizováno, byl vypracován znalecký posudek z oboru , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, , tento znalecký posudek byl proveden k důkazu a z jeho závěrů vyplývá, že žalobkyně netrpí žádnou , podezřelý výraz, poruchou v pravém slova smyslu, vycházel soud z předpokladu, že žalobkyně v době uskutečněného jednání netrpěla žádnou , podezřelý výraz, nedostatečností, která by její svéprávnost omezovala. Soud taktéž vycházel při hodnocení právního jednání uskutečněného mezi stranami z premisy formulované v ust. § 574 o. z., dle něhož je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné a dále též z ust. § 4 odst. 1 o. z., dle kterého se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to také každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Z dokazování (a to zejména z obsahu policejního spisu sp.zn. KRPP-, adresa, /, Anonymizováno, a sp.zn. KRPP-, adresa, /, Anonymizováno, ) má soud za to, že žalobkyně si chtěla obstarat finanční prostředky ve výši , částka, , které by následně zaslala svému příteli vystupujícím pod jménem , jméno FO, , s nímž se seznámila na sociální síti a který ji požádal o finanční výpomoc. Žalobkyně sice v žalobě nejprve uvedla, že půjčku potřebovala pro soukromé potřeby, následně v rámci své účastnické výpovědi sdělila, že půjčku si chtěla opatřit na rekonstrukci bytu, nicméně z dalších provedených důkazů, ať již z obsahu uvedených policejních spisů, ale též z výpovědi svědka , jméno FO, (č.l. 293 p.v.), vyplynulo, že peníze chtěla půjčit právě za účelem jejich odeslání do zahraničí pro svého přítele. Tuto skutečnost koneckonců žalobkyně potvrdila i během své účastnické výpovědi (č.l. 218 p.v.), ač s dodatkem, že sama odhalila, že šlo v dané věci o podvod. Soud nepochybuje o tom, že žalobkyně ani žalobce ve skutečnosti neměli v úmyslu trvale převést vlastnické právo k bytové jednotce na žalovanou, a to mimo jiné i proto, že žalobci nevlastní žádný jiný nemovitý majetek, který by mohli využít k uspokojení vlastní potřeby bydlení (č.l. 383-384). Svým uskutečněným jednáním se tak de facto zbavili jediné nemovitosti, kterou vlastnili a v níž navíc oba dva doposud bydlí. I přesto dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že kupní smlouvy, které strany uzavřely dne , datum, na pobočce pošty , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jejichž předmětem byl převod vlastnického práva k spoluvlastnickému podílu žalobkyně a žalobce na předmětné bytové jednotce, byly uzavřeny platně. Skutečnost, že žalobci smluvní dokumentaci podepsali, ač dle svých tvrzení neměli možnost si smlouvy předem řádně prostudovat a seznámit se tak podrobně s jejich obsahem, neobstojí za situace, kdy žalobcům reálně nic nebránilo k podpisu smluv nepřistoupit. Oba žalobci vypověděli, jakým způsobem probíhalo podepisování smluv na pobočce pošty, oba uvedli, že měli strach ze svědka , jméno FO, , který je nutil dokumenty podepsat, aniž by však uvedli, jaký konkrétní nátlak na ně byl činěn mimo nátlak slovní. Žalobce navíc uvedl, že k podpisu jej nutila i jeho matka (žalobkyně). Nebyl tak prokázán jiný způsob nátlaku, než slovní nátlak, který však nepostačuje pro přijetí závěru, že smlouva je z tohoto důvodu neplatná. Žalobci v řízení netvrdili ani neprokazovali, že by byli vystaveni nějaké formě násilí, reálně jim nic nebránilo z pobočky pošty odejít, zvlášť za předpokladu, že na místě nebyli zcela sami (to ani žalobci neuváděli). Lze si jen těžko představit, že žalobcům hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí ze strany svědka , jméno FO, , který měl žalobcům předkládat k podpisu jednotlivé listiny, pakliže se tak dělo za současné přítomnosti úřednice pošty, která na listinách prováděla ověření podpisů. Navíc žalobci byli po celou dobu na poště společně, tedy ve dvou, zatímco , jméno FO, byl na poště za žalovanou sám. Tvrzení žalobců, že měli ze svědka , jméno FO, strach, neboť se choval podivně, a že nevěděli, co je to za člověka a nevěděli ani, co by byl schopen provést, je v příkrém kontrastu s tím, že následně po takovém jednání (probíhalo-li skutečně tak, jak žalobci uváděli) byli žalobci vůbec ochotni nastoupit k němu do auta a dokonce společně poobědvat v restauraci. Žalobkyně je navíc dlouholetou aktivní advokátkou (od roku 1990), která se mimo jiné zabývá též právem občanským a která by – vychází-li soud z premisy její plné svéprávnosti – jednak měla být schopna vyhodnotit samotný obsah smluvní dokumentace a jednak lze od ní tím spíše očekávat náležitou pozornost a obezřetnost, s jakou přistoupí k natolik zásadnímu právnímu jednání, jako je podpis jakékoliv kupní smlouvy týkající se nemovitosti. Nelze než uzavřít, že žalobkyně si musela být vědoma, jaké právní jednání realizuje, a to se všemi důsledky, které jsou s ním spojeny, což ostatně vyplývá i z výpovědi svědka , jméno FO, , který uvedl, že žalobkyně svému synovi říkala, ať smlouvy podepíše, že tomu rozumí, že je advokátka a že ví, co dělá. Stejně tak uvedl i žalobce, že na matku coby právničku spoléhal, že záležitosti rozumí. Jak u žalobce, tak zejména pak u žalobkyně jako profesionála v oboru advokacie tak soud uzavírá, že oba přistoupili k prodeji svého (jediného!) nemovitého majetku s naprostou neopatrností a lehkovážností, která z pohledu soudu hraničí až s lhostejností vůči vlastním zájmům, když byli ochotni vůbec přistoupit k uzavření takové smlouvy, přičemž pouze spoléhali na to, že nakonec vše nějak (dobře) dopadne. Jako zcela absurdní a nepochopitelnou pak soud vnímá skutečnost, že žalobkyně byla ochotna takto postupovat, ač půjčku potřebovala čistě pro své vlastní potřeby (navíc z důvodů výše uvedených), pročež přiměla podepsat dokumentaci za takto nestandardních podmínek i svého syna, který na ni evidentně zcela spoléhal. Skutečnost, že žalobci smluvní dokumentaci neobdrželi předem, pročež neměli objektivně možnost se s ní seznámit dříve než při jejím podpisu na pobočce pošty, soud dovozuje jednak ze shodných tvrzení žalobců, která zůstala po celou dobu řízení neměnná, a též ze skutečnosti, že žalovaná nebyla schopna k výzvě soudu doložit své tvrzení, že vypracovanou smluvní dokumentaci odeslala žalobkyni prostřednictvím e-mailu předem. Samotná nepoctivost jednání žalované (a jejího zástupce, p. , jméno FO, ), která žalobcům ani neposkytla smluvní dokumentaci k seznámení předem, resp. poskytla ji až po jejím podpisu v restauraci, však dle názoru soudu nezakládá důvod pro neplatnost obou smluv.

26. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobci platně odstoupili od kupních smluv uzavřených dne , datum, , kterými převedli vlastnické právo k bytové jednotce, resp. k spoluvlastnickým podílům na této bytové jednotce, a to v souladu s ust. § 2001 o. z. pro podstatné porušení povinností žalované spočívající v tom, že žalobkyni nebyla zaplacena část kupní ceny dle ujednání článku 3.1. bodu a) a b) smlouvy, a žalobci pak nebyla zaplacena ani jedna část smluvené kupní ceny dle článku 3.1. předmětné kupní smlouvy. Žalobci a žalovaná si ve smlouvách ujednali možnost odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2001 o. z., přičemž skutečnost, že jim nebyla zaplacena kupní cena, resp. její podstatná část, lze nepochybně považovat za podstatné porušení smlouvy. Po provedeném dokazování má soud za to, že jediná částka, která byla z uvedených kupních smluv žalobcům vyplacena, byla toliko částka , částka, poukázaná dne , datum, žalobkyni na účet. Ostatně skutečnost, že k zaplacení této částky na účet žalobkyně došlo, byla mezi stranami nesporná. Taktéž skutečnost, že k výplatě poslední části kupní ceny dle článku 3.1. bodu c) obou smluv nedošlo, nebyla mezi účastníky sporná, když žalovaná nijak nepopírala, že k výplatě zbylé části kupní ceny dosud nedošlo, neboť nedošlo k splnění podmínek pro její výplatu (vyklizení a předání bytu). Pokud jde o částky, které měly být žalobcům předány v hotovosti dne , datum, (2 x , částka, ) a dne , datum, (ve výši , částka, a , částka, ) má soud za zjištěné, že k předání těchto částek žalobcům fakticky nedošlo. Tento svůj závěr soud opírá jednak o shodné výpovědi žalobců, kteří jak v řízení před soudem, tak též v rámci , podezřelý výraz, oznámení (v případě žalobkyně), případně výpovědi před policejním orgánem (v případě žalobce) setrvali na svých tvrzeních, že tyto peněžní prostředky jim nebyly vyplaceny, žádnou hotovost ve výši , částka, před podpisem kupních smluv neobdrželi a taktéž žádnou hotovost neobdrželi ani následujícího dne či kdykoli později. Žalovaná v řízení sice prokázala, že finanční hotovost v celkové výši , částka, dne , datum, z účtu vyzvedla (č.l. 491), avšak dle názoru soudu neprokázala, že tuto hotovost svědek , jméno FO, , který byl pověřen jejím předáním, žalobcům reálně předal. Soudu sice byly předloženy originály výdejových pokladních dokladů opatřené legalizačními doložkami, nicméně tyto listiny nemohou samy o sobě obstát jako důkaz o předání hotovosti žalobcům v kontextu dalších okolností, které v řízení vyšly najevo. Předně je třeba říci, že legalizovat lze i listinu (včetně formuláře typu pokladního dokladu), která nemusí být nutně zcela vyplněna, postačí, není-li zcela prázdná (§ 13 písm. b) zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů, a contrario). Dva výdejové doklady byly datovány ke dni , datum, (ty se týkaly předání částky 2 x , částka, ), další dva pak byly datovány ke dni , datum, (ohledně částky , částka, a , částka, ), ač uvedeného dne , datum, se na pobočce pošty žádné podpisy již neověřovaly. Tento závěr pro soud vyplývá zejména ze zprávy , právnická osoba, a kopie zápisu z ověřovací knihy – z těchto listin je zřejmé, že veškeré dokumenty, které byly podepsány s legalizační doložkou, byly podepisovány dne , datum, . Žalobci uvedli, že se s panem , jméno FO, viděli pouze jednou, a to právě dne , datum, (č.l. 235), když se ověřovaly podpisy na smluvní dokumentaci na pobočce pošty, jiný den se již neviděli, a to ani s ním, ani s panem , jméno FO, . Stejně tak svědek , jméno FO, uvedl, že se s žalobci setkal pouze jednou (č.l. 290 p.v., č.l. 296 p.v.), a to v den, kdy za nimi přijel do Plzně za účelem podpisu smluvní dokumentace, potom se s žalobci už nikdy neviděl – teprve u soudního jednání. Žalovaná přitom jednoznačně uvedla, že předáním hotovosti byl pověřen pan , jméno FO, (č.l. 234 p.v., č. l. 421). Stejně tak tuto skutečnost potvrdil svědek , jméno FO, (č.l. 211- 212). Nadto jednatel žalované při účastnickém výslechu uvedl (č.l. 421 p.v.), že mimo předání hotovosti , částka, v den podpisu kupních smluv již žádné další předání částky v hotovosti neproběhlo. Nelze tedy než uzavřít, že žalovaná v řízení neprokázala skutečnost, že dne , datum, došlo k předání částky , částka, v hotovosti žalobkyni a částky , částka, v hotovosti žalobci, naopak má soud z provedených důkazů za to, že žádná hotovost žalobcům uvedeného dne předána nebyla, výdejové pokladní doklady byly podepsány předem a datum , datum, na nich buď již v okamžiku jejich podepisování na pobočce pošty byl uveden (a žalobci jej přehlédli) anebo byl datum doplněn na tyto listiny až následně po jejich ověřeném podpisu. Již z této skutečnosti pojal soud pochybnost o tom, zda vůbec byla žalobcům předána též první část platby v hotovosti v den podpisu kupních smluv, tj. dne , datum, . Za situace, kdy žalobci popřeli, že by každému z nich před podpisem či po podpisu smlouvy byla vyplacena částka , částka, , leželo důkazní břemeno na žalované, aby prokázala své tvrzení, že tato hotovost byla žalobcům předána. Soud konstatuje, že jedinými osobami, které měly být přítomny tomuto předání hotovosti, byli žalobci a svědek , jméno FO, , případně mohla být dalším potenciálním svědkem předání peněz přítelkyně svědka , jméno FO, , jejíž totožnost se však nepodařilo zjistit. Žalovaná sice prokázala, že hotovost ve výši , částka, uvedeného dne z účtu vybrala (č.l. 491), nicméně tyto prostředky svěřila nejprve svědkovi , jméno FO, a ten je následně předal svědku , jméno FO, (vizte svědecké výpovědi těchto dvou svědků a výpověď jednatele). Z opisu rejstříku trestů , jméno FO, přitom vyplynulo, že se jedná o osobu opakovaně soudně trestanou pro trestnou činnost mj. i majetkového charakteru včetně krádeže, podvodu či zpronevěry. Z úřední činnosti je pak soudu známa skutečnost, že u Okresního soudu , adresa, -město je vedeno jiné řízení týkající se jiných účastníků (ve věci sp.zn. , spisová značka, ), jehož předmětem je (shodně jako v dané věci) určení vlastnického práva k bytové jednotce, přičemž osoba svědka , jméno FO, figurovala i v této jiné věci v pozici zprostředkovatele při prodeji této jiné bytové jednotky, a byl taktéž pověřen předáním části kupní ceny v hotovosti. Zcela shodně i v tomto jiném řízení vznikly pochybnosti o tom, zda , jméno FO, peněžní prostředky odpovídající části kupní ceny za byt prodávajícímu skutečně předal (pozn. řízení ve věci sp.zn. , spisová značka, je v současné době přerušeno dle ust. § 111 o.s.ř.). Na tomto místě soud podává, že skutečnosti, které jsou soudu známy z úřední činnosti, nejsou sice předmětem dokazování, ale poznatky z této činnosti může soud vzít za základ svého rozhodnutí. Ke skutečnostem, které jsou soudu známy z úřední činnosti, je přitom soud povinen přihlížet bez ohledu na to, zda byly účastníky navrženy či tvrzeny (srov. komentář k ust. § 121 in , adresa, , Smolík, Levý, Doležílek a kolektiv, Občanský soudní řád, Komentář, 3. vydání, 2023, bod 2-, právnická osoba, .H.Beck). Soud při hodnocení věrohodnosti svědka , jméno FO, , resp. při hodnocení té části jeho výpovědi, která se týká předání hotovosti žalobcům, vzal v úvahu právě výše uvedenou skutečnost jemu známou z úřední činnosti z jiného řízení probíhajícího u téhož soudu a současně v kontextu zjištění, které učinil z opisu rejstříku trestů , jméno FO, , dospěl k závěru, že svědek , jméno FO, nevypovídal pravdu. Navíc nelze přehlédnout významné rozpory v jeho výpovědi před soudem a před policejním orgánem. Zatímco ve výpovědi učiněné u jednání soudu dne , datum, , jméno FO, uvedl, že hotovost žalobcům předával v jedné (tlusté) obálce (vizte č.l. 296) a to v autě po podpisu smluv na poště, při podání vysvětlení na úřední záznam dne , datum, uvedl, že žalobcům předal dvě obálky s penězi, které téhož dne převzal od , jméno FO, , přičemž k předání peněz žalobcům došlo buď v autě anebo v restauraci (č.l. 42 připojené kopie policejního spisu).

27. Z důvodů uvedených výše v odstavci 26 odůvodnění proto nemůže obstát námitka žalované, že v řízení prokázala výplatu peněz žalobcům, když doložila jak originály výdejových pokladních dokladů, tak potvrzení o vyzvednutí hotovosti z účtu. V případě výdejových pokladních dokladů má soud za to, že prokazují toliko skutečnost, že žalobci vlastnoručně tyto listiny podepsali, v případě výpisu o výběru hotovosti je zřejmé, že žalovaná hotovost za účelem předání z bankovního účtu vyzvedla. Z uvedených listin však nelze uzavřít, že reálně došlo k předání částek v hotovosti žalobcům, ani kdy k tomuto předání došlo - tuto skutečnost neprokazují. Dle článku 3. 1. kupní smlouvy bodu a) přitom měla být částka , částka, předána žalobcům v hotovosti před podpisem smlouvy, zatímco další částka v hotovosti dle téhož článku smlouvy pod bodem b) měla být žalobcům předána do dvou dnů od podpisu smlouvy. Žalovaná však sama uváděla, že hotovost byla žalobcům předána až po podpisu kupní smlouvy (pozn. stejně tak vypověděl i svědek , jméno FO, (vizte č.l. 299), byť jeho výpovědi ohledně předání peněz soud neuvěřil), což je v rozporu se smluvním ujednáním, pročež nelze než uzavřít, že samotné podepsané pokladní doklady nejsou způsobilé prokázat, že fakticky došlo k výplatě peněz žalobcům.

28. Vzhledem k tomu, že soud má za zjištěné, že k faktické výplatě části sjednané kupní ceny v souladu s článkem 3. 1., bodem a), b), nedošlo, žalobci platně odstoupili od kupních smluv ze dne , datum, pro podstatné porušení smluvní povinnosti ve smyslu § 2001 o. z. K námitce žalované, že žalobci v písemném odstoupení od smlouvy ani neuváděli žádné porušení povinnosti žalované, na základě kterého by měli nárok od kupních smluv odstoupit, soud konstatuje, že oba žalobci (byť svými slovy) v odstoupení od smlouvy výslovně sdělili, že jim nebyla zaplacena částka , částka, před podpisem smlouvy, ani žádná jiná další platba (č.l. 8-9, č.l. 15-16). Navíc je třeba zdůraznit, že zákon nevyžaduje v odstoupení od smlouvy uvádět konkrétní důvod, pro který se od smlouvy odstupuje (byť v praxi je to v zásadě žádoucí postup a obvykle se tak i činí). Pokud jde o námitku, že mezi okamžikem podpisu smluv a následným odstoupením od smluv uplynulo několik týdnů, kdy smlouvy nijak zpochybňovány nebyly, uvádí soud, že ustanovení § 2002 o. z. hovoří o tom, že odstoupit od smlouvy v případě podstatného porušení smluvní povinnosti je třeba bez zbytečného odkladu. , adresa, bez zbytečného odkladu je přitom lhůtou neurčitou, která není přesně definována a zpravidla záleží na individuálních okolnostech každého jednotlivé případu. Ačkoli již ze samotné podstaty označení lhůty „bez zbytečného odkladu“ je zřejmé, že by odstoupení mělo být realizováno co možná nejdříve, to jest bezodkladně. Žalobci uzavřeli kupní smlouvy dne , datum, , písemně odstoupili od smlouvy dne , datum, (pozn. žalovaná tuto skutečnost nijak nesporovala). Z dokazování vyplynulo, že smluvní dokumentace žalobcům nebyla poskytnuta předem, resp. žalovaná nebyla schopna prokázat, že smlouvy žalobcům předem odeslala tak, aby se mohli seznámit s jejich obsahem. Žalobci navíc od počátku uváděli, že po ověření podpisů na dokumentech si veškerou smluvní dokumentaci vyzvedl v restauraci svědek , jméno FO, , aniž by žalobcům ponechal k dispozici alespoň kopii smluv. Listiny tak pravděpodobně žalobci obdrželi teprve následně v polovině května 2019, což vyplývá jak z jejich účastnických výpovědí (č.l. 216-217, č.l. 232), tak též z , podezřelý výraz, oznámení, které žalobkyně učinila dne , datum, (č.l. 5 kopie policejního spisu v příloze). Tuto skutečnost – tedy to, že žalobci obdrželi vyhotovení smluv až za několik týdnů od podpisu kupních smluv na poště – soud uvádí pro dokreslení celé situace, a to právě v duchu zohlednění všech individuálních okolností případu, kdy nelze přehlédnout jistý prvek nepoctivého jednání žalované. Rovněž soud podotýká, že ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, sice vyplynulo, že žalobkyně netrpí , podezřelý výraz, poruchou v pravém slova smyslu, avšak byl u ní zjištěn počínající organický psychosyndrom, který se projevuje jednak poruchami paměti, kognice a zkresleným vnímáním reality. I tyto okolnosti dle názoru soudu mohly sehrát svou roli v postupu a jednání žalobkyně, resp. obou žalobců, pakliže žalobce na svou matku – jak sám uvedl – při jednání spoléhal, pročež i tuto skutečnost je třeba dle názoru soudu brát v úvahu při hodnocení individuálních okolností na straně žalobců při posuzování včasnosti jejich odstoupení od smlouvy. Pokud jde o odpověď na otázku, zda žalobci odstoupili od kupních smluv bezodkladně, a zda tak odstoupení od smluv vyvolalo zákonem předpokládané účinky dle § 2004 o. z., soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu prezentovaným v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp.zn. , spisová značka, . Nejvyšší soud v něm dovodil, že není rozhodující, zda je právo odstoupit od smlouvy realizováno bez zbytečného odkladu či nikoli, dokud příslušné prodlení (v daném případě prodlení se zaplacení části kupní ceny) trvá. Dle citovaného rozhodnutí i odstoupení od kupních smluv učiněné po marném uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu při trvajícím prodlení dlužníka vyvolalo právní následky odstoupení.

29. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žaloba o určení vlastnictví byla podána důvodně, pročež výrokem I. tohoto rozsudku určil, že vlastníkem podílu o velikosti ¾ na bytové jednotce specifikované v tomto výroku je žalobkyně a dále výrokem II. rozsudku soud určil, že vlastníkem podílu o velikosti ¼ téže bytové jednotky je žalobce.

30. Výrokem III. a IV. soud rozhodl o vzájemném návrhu podaném žalovanou vůči žalobkyni. V důsledku odstoupení od smlouvy došlo k zrušení kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, a to od samého počátku. Účastníci jsou tak povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění ve smyslu § 2993 o. z. Současně však bylo v řízení zjištěno, že jediné plnění, které bylo žalovanou poskytnuto jako úhrada sjednané kupní ceny, byla částka , částka, zaplacená na účet žalobkyně dne , datum, . Tuto částku žalobkyně prokazatelně obdržela, navíc výplata těchto peněžních prostředků na účet žalobkyně byla mezi stranami označena za nespornou skutečnost. Žalobkyně posléze obdrženou částku žalované částečně vrátila – ostatně i tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná. Dne , datum, žalovaná vrátila žalobkyni zpět na účet nevyžádanou platbu , částka, (č.l. 26). Následně si žalobkyně dne , datum, zřídila u , právnická osoba, spořicí účet, kam uložila částku , částka, (č.l. 27). Z uvedených důvodů má soud za to, že žalobkyně nemůže být v prodlení s vrácením částky , částka, , neboť tuto částku žalobkyně žalované vrátila, ta ji však odmítla přijmout a odeslala ji zpět žalobkyni. Soud proto vyhověl vzájemnému návrhu, jde-li o požadované příslušenství, toliko ohledně zbylé částky , částka, s tím, že žalovaná požadovala úrok z prodlení v sazbě 9,75 % ročně od data , datum, , přičemž soud přiznal úrok z prodlení teprve od data , datum, , kdy byl žalobkyni doručen do vlastních rukou vzájemný návrh, neboť teprve doručením vzájemného návrhu žalobkyni lze považovat za výzvu k zaplacení této částky. Ve zbytku soud výrokem IV. rozsudku vzájemný návrh žalované zamítl.

31. Výrok V. a VI. rozsudku vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli v řízení o žalobě na určení vlastnického práva úspěšní a mají tak právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložili. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a dále paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. určené vyhláškou č. 254/2015 Sb. za 9 úkonů spočívajících v podání žaloby a dále v účasti u jednání soudu dne , datum, , , datum, (2 úkony), , datum, , , datum, , , datum, (2 úkony) a dne , datum, ve výši , částka, za každý z těchto úkonů (§ 2 odst. 3 téže vyhlášky), tj. v celkové výši , částka, . Celkem tedy náklady řízení představují částku 5 200 Kč u každého z žalobců, když náklad spočívající v zaplaceném soudním poplatku soud poměrně rozdělil (každý z žalobců zaplatil jednu polovinu poplatku). Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon spočívající v podání návrhu na vydání předběžného opatření ze dne , datum, a taktéž za odvolání proti usnesení Okresního soudu , adresa, -město ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnuto o tomto návrhu žalobkyně, když žalobkyně současně s podáním návrhu na vydání předběžného opatření nezaplatila jistotu, pročež bylo zřejmé, že její návrh bude soudem odmítnut.

32. Výrokem VII. rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení ve vztahu k řízení o vzájemném návrhu. Procesní neúspěch žalované v řízení o vzájemném návrhu převyšoval její procesní úspěch, pročež by to byla žalobkyně, které by náležela náhrada nákladů, které jí v tomto řízení vznikly. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyni v souvislosti s řízením o vzájemném návrhu nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu.

33. O lhůtách k plnění soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věty první před středníkem.